-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(regular)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Tato cache vás zavede na tajemné místo, které se nachází mezi Hrotovicemi a Rouchovany, v malebném údoli rícky Mocla. Doporucuji procházku údolím z Hrotovic. Když budete ticho, možná spatríte muflony, kterí se v okolních lesích chovají.
Historie:
Když pred 35 lety se poprvé zaryly rýce na polích v údolí Mocly a Bacického potoka, nikdo netušil, co všechno je ukryto pod povrchem ornice. Vedelo se, že v techto místech stávala vesnice jménem Mstenice, ale proc a kdy zmizela z povrchu zeme nebylo známo. To mel zjistit systematický archeologický výzkum, zahájený v roce 1960, který není dodnes ukoncen.
Z písemných pramenu bylo známo, že ve Mstenicích stávala tvrz. Zaznamenána jsou i jména mstenických vladyku, jako Mikuláš, Milota, Jíra, Jan Díte. Psali se vladykové ze Mstenic a ve znaku meli konskou hlavu (Mikuláš), nebo labut (Jan Díte). Proto se výzkum zameril nejprve na odkryv tvrze, jejíž mohutné kamenné základy se po trech výzkumných sezónách dostaly na denní svetlo a svým rozsahem poutají pozornost cetných návštevníku.
Tvrz byla chránená vodním príkopem, pres nejž vedl padací most. Byl postaven z dubového dreva, jehož zbytky byly v príkope nalezeny. O tomto moste a o tvrzi je v roce 1406 zapsáno, že Markéta ze Mstenic žalovala Jana Hovorku z Hartvíkovic, který v té dobe sedel na tvrzi ve Valci. V této žalobe Markéta uvádí, že stála na moste, když na Mstenice Jan Hovorka prijel. Žádal ji, aby mu pujcila své lidi na robotu, ale Markéta mu odpovedela: "Milý príteli, nyní sobe delají, než když bude svátek, chci jim ráda prikázat a pujciti jich, at by ucinili a pomohli, což by mohli nejlepšího. A mezi tím chtela jsem jeho poctíti, cím bych mohla já chudá žena dostáti. Kázala jsem mu píti prinésti a v tom on se vztek na mú veži." Jan Hovorka zpusobil Markéte škodu za 600 grošu, ale její žaloba nebyla u brnenského soudu už dorešena, nebot mezitím byl Jan Hovorka zabit. Most i vež, o kterých se Markéta v žalobe zminuje, byly archeologickým výzkumem potvrzeny.
V tesné blízkostí tvrze stál dvur, jehož kamenné základy tvorí pravidelný obdélníkový pudorys. Soucástí dvora byl trojdílný dum, dve stáje, kolny a kovárna. Mstenický dvur zajištoval obyvatele tvrze základními zemedelskými produkty, jako masem, mlékem, vejci,
drubeží a velmi pravdepodobne i ovcí vlnou, lnem i konopím. K velmi vzácným nálezum ve Mstenicích se radí sušárna obilí se stodolou. Jejich kamenné základy byly zakonzervovány a spolu s tvrzí a dvorem tvorí ojedinelý archeologický památník na našem území. Uvedené stavby mají svuj pocátek ve druhé polovine 13. století, kdy došlo k celkové prestavbe vesnice. Starším panským sídlem byl hrádek, který byl postaven koncem 12. století na konci ostrožny táhnoucí se od Nových Dvoru. Po odlesnení jsou zbytky tohoto opevneného sídla dodnes zretelne viditelné.
Neobycejne cenné poznatky prinesl výzkum o celkové organizaci stredoveké vesnice a o vybavení a provozu zemedelské usedlosti. Tech bylo dosud objeveno sedmnáct. Usedlosti byly štíty obráceny do oválné návsi, jejíž nejvetší rozpetí merí 30 m, nejmenší 3 m. Množství spáleného dreva v techto místech opravnuje k predpokladu o existenci brány, která uzavírala vstup do návsi. Základem každé usedlosti byl zpravidla trojdílný dum. Vstup do domu byl ze dvora do strední místnosti - síne, z níž vedl po jedné strane vchod do jizby a po druhé strane byl vchod do komory. Nejduležitejší místností byla jizba, její plocha se pohybovala kolem 20 m2. Z jejího vybavení bylo nejduležitejší otopné zarízení, které se skládalo z hlinené pece a ohnište. Duležitou hospodárskou budovou byly patrové špýchary, které stály bud samostatne ve dvore nebo byly spojeny s domem. Tyto patrové špýchary patrí k nejstarším dokladum na našem území.
Krome trojdílného domu byly soucástí každé usedlosti hospodárské budovy, jako chlévy, stodoly a kolny, které byly rozmísteny po obvodu dvora. Jednotlivé usedlosti na sebe navazovaly, takže plochy dvoru byly uzavrené. Základem obživy obyvatel Mstenic byla zemedelská výroba a chov dobytka. Spálené vrstvy svedcí o tom, že vesnice zanikla požárem. Stalo se tak pri tažení uherských vojsk krále Matyáše roku 1468 na Trebíc. To dokazují nálezy velkého množství šipek, mece a zbytku tarasnice, v neposlední rade však i nálezy lidských kostí spolu s konskými v zánikovém horizontu. Lidské kosti pocházejí s nejvetší pravdepodobností z bojovníku na koni, kterí zde zahynuli.
Archeologický výzkum tak osvetlil prícinu i dobu zániku této vesnice. Výzkum však dal odpoved i na otázku, kdy se objevily první stopy cloveka v této krajine. Bylo to v mladší dobe kamenné, kdy do tohoto údolí prišli lidé kultury moravské malované keramiky. Slovanské obyvatelstvo se zde objevilo koncem 8. století a žilo zde nepretržite až do osudného roku 1468. Osada do 13. století se vyznacovala jednoprostorovými domy, množstvím obilních jam - dosud jich bylo objeveno 119, a podzemními chodbami. Krome rolníku žili v této osade také hrncíri a hutníci, jejichž pece byly objeveny.
Výzkum ve Mstenicích má základní význam pro studium života stredoveké vesnice. Císt historii ukrytou v zemi není snadné. Proto chceme-li poznat, co prekrývají lány polí, je treba nejen práce odborníku, ale podpory všech, kdož mohou ke splnení tohoto úkolu prispet.
Další informace: www.hrotovice.unas.cz
Additional Hints
(No hints available.)