Skip to Content

This cache has been archived.

Mel-Man: [i][red]Prestat se ma v nejlepsim - a to jsem bohuzel nevystihl. Po tom, kdy se finalni cache zacala pravidelne ztracet a nahradni reseni nebylo zrovna idealni, odkladam cache do archivu ted uz se zpozdenim...[/red][/i]

More
<

Zmizela Praha - Podskali

A cache by Mel-Man Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 03/03/2007
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Stara rybarska oblast pripominana jiz v roce 1199. Zlate casy prozivalo Podskali s obchodem se drivim. Zalozenim Noveho Mesta v r. 1348 bylo pojato do jeho hradeb.


HISTORIE

    "Podskali je nazev zanikle osady na pravem brehu Vltavy v Praze mezi dnesnim Jiraskovym a Zeleznicnim mostem. Jeji nekdejsi obyvatele se zivili prevazne vorarstvim, obchodem se drevem, ledarstvim ci tezbou pisku ze dna reky." (Wikipedie)

    Na soucasne mape Prahy byste cast mesta s nazvem Podskali uz nenasli. Byvalo to vsak jedno z nejdulezitejsich mist na Vltave, tehdy "nedaleko Prahy".
    Jmeno vesnice je poprve uvedeno v darovacich listinach krale Premysla Otakara I., ale podle nalezu vznikla osada voraru a plavcu uz o nekolik staleti drive. 
    Zivot Podskalaku na Vltave byl rusnejsi nez zivot v prazskych ulicich a Vltava byla take jedinou spolehlivou cestou pro plaveni drivi a ruzneho zbozi, zejmena soli a obili.
    Venkovane-horaci dovazeli vory po Vltave az k Podskali, kde podskalsti drevo skupovali a ovladali tak trh. Nekteri podnikavejsi se vydavali sami nahoru proti toku Vltavy a nakoupene drevo pak sami na vorech svazeli. Obchod s drivim meli na starost tzv. drevnici, kteri ho rozvazeli dal do mest, zatimco podskalsti soustredili svuj obchod do Podskali a sousednich Psaru.
    V 16. stoleti doznaly plavecky a rybarsky cech Podskalaku velky rozkvet. Cisar Leopold mu dokonce dal cechovni korouhev a zejmena pravo pouzivani vltavskeho toku zdarma. Podskalsky cech se stal jednim z nejbohatsich v Praze. Vedly se vsak dlouholete boje o cla, ceny a povolene mnozstvi plaveneho dreva. Proto vydal Rudolf II.
r. 1645 pravidla pro obchod drivim, jimiz se museli podskalsti plavci ridit. 
    PRAVIDLA mela 7 ustanoveni, z nichz nejzajimavejsi byl asi oddil III. "O pravech a povinnostech plavcu". Napr.:
- nesmely se vytvaret spolky s „horaky“ za ucelem zadrzovani drivi, aby umele rostla jeho cena
- zadny plavec nesmel sousedu celadku odluzovati, drivi druheho haneti nebo od brehu odvazovati...
- tovarysi meli inspektory a starsi sve snetim klobouku ctiti pod pokutou 2 liber vosku (ti vsak pry radeji hledeli do nebe nebo do vody, aby tak cinit nemuseli :-) 

    Kdyz cisar Josef II. v roce 1783 prohlasil plavectvi i drevny obchod za svobodne, doslo ke zruseni Cechu plavcu v Podskali. Po zruseni cechu se zabyvali dal ledarenim a piskarenim, sifarenim a plavenim dreva.
    K povinnostem Podskalaku patrilo i pozorovani vodni hladiny a vyhlasovani poplachu pokazde, kdy hrozila povoden. Prvni varovny vystrel v tech situacich zaznival na Vytoni z hmozdire Tonda. Paradoxne vsak vorari casto zpusobovali komplikace pri povodnich tim, ze se jejich vory utrhavaly od brehu a ohrozovaly pak prazske mosty (nejvice r. 1890, kdy doslo az ke zriceni Karlova mostu). Proto doslo k vystavbe chraneneho voroveho pristavu na Smichove.


PODSKALSKA REMESLA
"Z lidu delneho v Podskali nejlepe se vedlo vratnym ci jak jim pozdeji rikali cizim slovem transporterum. Pecovali o vypraveni voru na dalsi cestu po vode. Byli to starsi, zkuseni plavci, kteri musili pred urady skladati zkousky o svych odbornych vedomostech a znalostech reciste Vltavy a Labe a po zkousce dostavali „patent" opravnujici je k rizeni plavby. Transporter jednal primo s majitelem drivi nebo jeho urednikem a vyuctovaval s nimi cenu za dopravu. Vory zmerene sveroval pak vratnemu, ktery mel sice take patent, ale nikoli „pana", pro nehoz by mohl pracovat samostatne. Temto vratnym rikalo sejficir vratni a za cestu cili raz dostavali o nejakou zlatku vice nez obycejny plavec-sochornik. Mzdu vyplacel vsem transporter, a to, co prebyvalo z ceny sjednane s firmou, byl jeho vydelek. Transporter pokuroval si cigarko ze spicky a panovite se rozhlizel. Mladsim plavcum tykal, kdezto vratnym onikal a osloval je podle tehdejsiho zvyku krestnim jmenem: pane Franc, pane Anton anebo take pane kmotre.
V ohradach s drivim palivovym a prkny vladli rovnacum, prkenarum. drevostepum i jine chase tak zvani pobrezni. I tito byli vybirani z pracovniku zdejsich a spolehlivych. Vydrzeli zpravidla desitky let v teze ohrade a jejich prijmy rovnaly se tak asi vydelkum vrchnich vratnych.
Spotreba palivoveho drivi byla tehdy v Praze znacna.
Na Hradcanech sidlil clen rodu Habsburku, zvany lidem Ferdacek, a kvuli nemu pobyvala v Praze i slechta, ktera se jinak zdrzovala radeji ve Vidni. V krbech palacu topilo se vyhradne polenim, ponejvice tvrdym, a to dodavalo se z ohrad rezane ve dvi, anebo take v celku, a drevostepove dochazeli je rezat do dvoru ci sklepu slechtickych domu.
Nestalymi zamestnanci v ohradach s polenim byli svazeci. Svazeni drivi na trakarich s voru nebo z lodi po fosnach umistenych na kozickach byla prace tyranska, a zdejsi lid se k ni nepropujcoval. Obstaravala ji po vetsine nejubozejsi individua, jejichz pristresi bylo neznamo a jez jinak lelkovala na pobrezi nebo sedavala v krcmach.
Zato rovnaci, kteri skladali poleni na haldy (rikalo se tehdy stosy a mivaly i nekolik pater) a odberatelum do odmerenych sahovek, byli lide s ohradou srostli a ve svem oboru hotovi kumstyri.
Prkenaru nebyvalo mnoho, protoze ohrad s prkny bylo jen nekolik. Ti mivali zne, kdyz „delali z vody", totiz vynaseli prkna s voru na rece.
Prace piskaru (v zime ledaru) byla take velmi tezka. Zejmena tech, kteri naberaky vybirali pisek ze dna Vltavy. V lete vstavali z podskalskych lidi nejcasneji, jiz pred rozbresknutim dne, o jedne a druhe hodine s pulnoci, aby za chladku si udelali v praci naskok a usli nejparnejsimu slunci.
Na kazde naplavce, kde se pracovalo tak dlouho, dokud jezdily fury, byl jako predstaveny „pantata", ktery sice tu a tam mohl nosit ruce v kapse, ale jinak byl take porad jako v kole. Dostaval o nejaky gros tydne vic nez podrizeni mu piskari, ale take se vice nastaral a nazlobil nejen s vlastnimi lidmi, ale i s formany, kterym se i vrchovata korba zdala malo nalozena.
Za tu svou nelidskou drinu piskari nebyvali primerene odmenovani. Ale zato pri ledovani byli pany."

JAZYK PODSKALSKY

Chodilo se na spacir na ge nebo na pastaj, nosily se oryngle v usich a erynky na prstech, oblekaly se fusekle, foremedky, krogny a krabatle, pekly se snicle a rostpratny, varil krenflajs a strojila semlbaba, a na hmyz se sypal svajnfutrgryn. V bytech pak byvaly kanape a samrdle, hantuchy a tistuchy a nekde i firhanky, tepichy a spukkastl.

Zivot podskalskych plavcu
... nebyl idylicky. Svou tezkou praci si zpestrovali bujarymi zabavami a take vytrznostmi, pro ktere na ne casto prichazely zaloby na cech i mestskou radu. Diktovali si i premrstene ceny nebo hrozili, ze drivi nebudou splavovat, jindy zase splavovali pres jezy namisto vraty a jezy tim poskozovali. Na vyhruzky konselu pak moc nedbali. Teprve predvolani na Hrad vedlo na nejaky cas k naprave.
Jejich povaha byla zvlastni, hrda, tvrda, nepodajna a prudka. "Byli spis malomluvni, vedeli, ze je zivi neco jineho, nez rozmluva, ... on si je vedom, ze rana jeho pesti zasazena, udela vic, nez nejpadnejsi slovo." (Jan Neruda)
Nebyli to vsak lide zli. Byli zbozni a pamatovali na kostely i v zavetich, starali se o nemocne a chude. Byli i pilni ctenari. Mivali knihovnicky, mnozi cetli i latinsky. Trpeli tedy spis pychou, spojenou s vedomim dulezitosti a starobylosti jejich remesla...

"
Vynaseni smrti"
Zvyk vynaseni smrti je zminovan poprve r. 1615 a zachoval se az do sameho konce zivota ve starem Podskali. Mladez, nejen z Podskali, navesila na tyce vysoke podoby smrti a strasidel a za zpevu, jasotu a kriku hazeli je ze skaly vysehradske do Vltavy – topili smrt.


Povest - Oltar ve Vltave pod Vysehradem
Plavci kolem skaly vysehradske plujici vypravuji, ze za male vody vidaji pod hladinou Vltavy prave pod skalou oltar chramovy, kteryz pry se tam v celosti zachoval, jak jej byli husite se skaly dolu do reky svrhli, kdyz chramy vysehradske borili. Nekdy pry dokonce i svrsek oltare nad vodu vycniva a tu pry jest nebezpecno kolem toho mista plouti, neb v nem se koupati, ponevadz pry se lod ihned prevrhne a plavce potopi, jakmile se dost malo potopeneho oltare dotkne; taktez pry kazdy, kdo se na tom miste v rece koupa a nahodou telem svym o ten oltar zavadi, vice ziv z vody nevyjde.
/Dr. Cenek Zibrt/


VYTON

Dan z dovazeneho dreva se neplatila v penezich, ale vytinanim skoro desetiny kmenu z voru. Misto, kde se to provadelo, dostalo proto jmeno Vyton.
V Podskali nedaleko Vytone byl vorovy pristav a na brehu velke sklady dreva. V dusledku toho byla osada ohrozovana castymi pozary. Svou charakteristickou tvar ztratilo Podskali teprve pri rozsahle kanalizaci reky na prelomu 19. a 20. stoleti. Z nekdejsich chaloupek, plaveckych hospod a mestanskych domu u reky zbyla jen historicky cenna budova nekdejsi celnice. Diky navazce se ocitla nekolik metru pod urovni okolniho terenu. V roce 1927 koupilo budovu mesto a r. 1939 ji predalo do uzivani Muzeu hlavniho mesta Prahy, ktere tu vybudovalo pamatnik stareho Podskali.

ARCHITEKTURA PODSKALI
Podskali se ve sve dobe delilo na tzv. Dolni a Horni. Dolni lezelo pod kostelem Sv. Vaclava na Zderaze, zahrnovalo pobrezi priblizne mezi dnesnim Manesem a Palackeho namestim. Horni Podskali pod klasterem Na Slovanech, mezi dnesnim Palackeho nam. a ustim Botice u zeleznicniho mostu.
Zastavba byla soustredena kolem dvou ulic, rovnobeznych s rekou, spojenych kratkymi, pricnymi ulickami. Hlavni byla ulice Podskalska, vedouci kolem vody. Na pobrezi byly drevarske ohrady, nad ulici plavecke domy. Vetsina domu mela barokni podobu.

Kostel nejsv. Trojice v Podskali
"
Pod Slovanskym vrchem, na nemz se chram Emausky vypina, stoji kostel nejsv. Trojice, jenz byl od lidu prazskeho za starsich dob nazyvan tez "kostelem vsech remeslnikuv". Jmeno toto vzalo svuj puvod z toho, ze pry kostel onen byl staven od remeslniku, kteri nedaleky chram Emausky budovali, kdyz meli v praci sve hodinu odpocinku. Proto byl zrovna tak dlouho staven, jako velikolepy chram Emausky, lec stavba jeho provedena bez nakladu jedineho halere, nebot delnici za praci svoji na nem zadne mzdy nebrali a staviva se k nemu uzilo ze stavby chramu Emauskeho. Jenom proto stala tedy stavba chramu Emauskeho tak velike penize, jako kamenny most prazsky."
/Praha se louci s Podskalim/
Podskali nebylo vsak jen zbozne. Byly tu i domy, ktere mely povest nevalnou... Napr. dum "U Dubu," kde byvala nejen katovna a sidlo alchymistovo, ale i vinarna s lehkymi devcaty. Take se povidalo, ze se tu sbihaly podzemni chodby.


SPOLEK VLTAVAN

Psal se 11. cerven roku 1871. Ve starobyle plavecke hospode v Podskali, u Hejduku, byl zalozen Vzajemne se podporujici spolek Vltavan. Jeho smyslem bylo, jak se docitame ve starych stanovach, »... pomahat clenum a jejich rodinam v dobach nejtezsich«. Znamenalo to mimo jine, ze v dobe nemoci clena Vltavanu podporoval spolek jeho rodinu s detmi. Zakladajicimi cleny byli v te tobe predevsim »povltavsti drevostepove, plavci, rybari, ledari a obchodnici se drivim«. Dobovou atmosferu zalozeni spolku Vltavan prozrazuje dodnes pouzivany slavnostni kroj, jehoz zaklad byl vytvoren z uniformy revolucnich namorniku francouzskeho obchodniho lodstva.

Spolekpreckal obe svetove valky i komunisticky rezim a je stale pri zivote.
Pri obnove sveho samostatneho pusobeni v roce 1990 si dal do vinku cinnost predevsim vlastivednou, ze sbirani a udrzovani pamatek o starem Podskali, o voroplavbe a zivote na rece vubec. Na jare "otvira" a na podzim "zavira" Vltavu a pripomina pamatku vsech utonulych v minule sezone (u mostu Legii kazdorocne v listopadu). Je to dlouholeta tradice, ktera se udrzuje uz od roku 1930.
Krome Prahy jsou spolky Vltavan take v jihoceskem Pukarci, Stechovicich a v Davli.
V novodobe historii Vltavanu byly jeho cleny i vyznamne a zname osobnosti, jako napr. herec Eman Fiala, herecka Marie Rosulkova, maliri Cyril Bouda a Karel Svolinsky, filmovy a televizni reziser Zdenek Podskalsky a take kardinal Tomasek. Vltavany poznate snadno podle paradniho kroje. Patri k nemu polovysoke boty, v lete bile a v zime cerne kalhoty prepasane cervenou serpou, cervenobile pruhovana kosile, tmavemodre sako se zlatymi knofliky a tvrdy lakovany klobouk s tmavemodrou stuhou.
Kdo ma zajem o spolek, muze kdykoliv prijit na jeho akce nebo do Podskalske celnice (Muzeum na Vytoni), kde se kona kazde liche pondeli od 18 hodin schuze.

BESTIA TRIUMPHANS

Mezi smutne udalosti na prelomu 19. a 20. stoleti patri rozhodnuti prazskeho magistratu "... o soustavnem boreni prazskeho Podskali" na zaklade asanacniho planu z roku 1893. Prvni cast Podskali vsak padla uz kolem roky 1876 pri stavbe Palackeho mostu a prilehleho nabrezi smerem k dnesnimi Manesu. K boreni dalsich casti doslo v letech 1903 az 1914 v souvislosti s vystavbou dnesniho Rasinova nabrezi a prokopani vysehradskeho tunelu. Posledni skupiny podskalskych domu v okoli Vytone, dnesni Ladovy ulice a Pod Emauzy, byly boreny v letech 1924 az 1926. Zachovan zustal pouze plavecky kostel "Nejsvetejsi Trojice" v Trojicke ulici a sv. Kosmy a Damiana a byvala celnice na Vytoni, ktera dnes slouzi jako muzejni expozice Podskali, spravovanou Muzeem hl. mesta Prahy. Krome jineho tam najdeme take klubovnu a archiv spolku Vltavan.

POSLEDNI DNOVE PODSKALI
„Nemohu to spolehlive povedeti. Ale naplnuje mne teskliva, bolestna litost, ze mile to Podskali nalezi minulosti, ze je smeteno s povrchu a maticka Praha ze jest ochuzena o kus vzacneho, razoviteho zivota.
Chysta se slavnost louceni s Podskalim. Ale zda se mi, ze je to slavnost smutna, spise tryzna, obrad pohrebni. Vyhnu se teto slavnosti, nebot se loucim s Podskalim jiz davno, ode chvile, kdy nutna, avsak nelitostna regulace pocala je srovnavati se zemi; loucim se s nim za nedelnich jiter i za tesklivych veceru a snazim se vybudovati si v pameti ony skupiny nizkych domku nekdejsiho Podskali, jeho krivolake ulicky, jeho male zahradky, jeho rozlozite ohrady snazim se oziviti vse zase prostym tim "narudkem" podskalskym, avsak strizliva skutecnost rozplasuje moji predstavu. Mile Podskali, v nemz jsem zazil kus stesti i trudu zivota, rozpada se mi pred zraky poznovu a navzdy..."

(Ignat Herrmann)

TRASA MULTICACHE

Uvodni souradnice vedou symbolicky do Plavecke ulice, odkud muzete vyrazit. Kratkou trasou se projdete po pozustatcich stareho Podskali.

Budete-li se pozorne divat, bude se vam na fasadach domu i v nazvech hospod a ulic stare Podskali pripominat.
Trasa zacina i konci u poslednich movitych pamatek, finalka je pak nedaleko...


 

Stage 1
Kostel nejsvetejsi Trojice

N 50° 04.244 E 014° 25.070

Kolikrat tydne se konaji Mse svate (nemenny udaj!): A

- jednou => A = 3
- dvakrat => A = 4
- trikrat => A = 5

Stage 2
Figura vorarena narozi domu
(zil tu prof. Heyrovsky)
N 50° 04.194 E 014° 25.001
Nese-li vorar pres rameno: B 
- sekyru => B = 4
- retez => B = 5
- lano => B = 6

Stage 3
Limnigraf
50° 04.091 E 014° 24.877
C = pocet schodu na kteremkoliv ze dvou delsich schodist, zredukovany pomoci ciferace  

Stage 4
Vytonska celnice
N 50° 04.067 E 014° 24.921
Na pruceli domu najdete dva udaje o hladine vody za povodni v letech 1890 a 2002.
D : Pokud dosahla voda vyse:
- v roce 1890 => D = 1, v roce 2002 => D = 0


FINALE


N 50° 04.0(AB) E 014° 25.0(CD )

... odtud se muzete vydat na dalsi multicache (pokud je aktivni), ktera temer idealne navazuje a stoji za navstevu:  Praha v kostce

EVINCE VAM OVERI MISTO, KDE HLEDAT SOURADNICE, NIKOLIV FINALNI MISTO !!!

 

 Click to verify coordinates


ZDROJE
Frantisek Holec: Zanikle vesnice na uzemi hlavniho mesta Prahy, Prazsky sbornik historicky XXIX (1996), str. 117-148
Dr. Cenek Zibrt: Praha se louci s Podskalim (1910)
Dr. Zdenek Winter: Dejiny remesel a obchodu v Cechach (1906)
Jan Neruda: Studie kratke a kratsi, s.183 (1894)
Pameti pisnickare Frant. Haise (Cesky Lid, roc. VII-XIX)
Petr Melnicuk: Podskali zmizelo, Vltavane ziji dal (clanek, Hospodarske noviny 2001)
Jana Osbornova: Prazske Podskali dvacateho stoleti (2000)
V. Vojtisek: Zmizela Praha II Podskali (1916)
Fr. Holecek: V Prazskem Podskali, jak byvalo... (1931)
Jan Jungmann: Zanikle Podskali (2005)
K.L.Kukla: Konec bahna Prahy II (1927)

FILM

Otravene svetlo (1921)
Devce ze Stribrne Hranice (1921)
Zeleny automobil (1921)
Posledni polibek (1922)... nedochoval se
Devce z Podskali (1922)
Hrabenka z Podskali (1925)... nedochoval se
Posledni Podskalak (1940)
Plavecky marias (1952) /shodou okolnosti uvaden v TV prave ve chvili ukladani kesky :-)/

TELEVIZE
Lapidarium - Pribeh vltavanskeho praporu (1998)
/uvedeno 27. 5. 2001 a 14. 6. 2006/

DIVADLO
Na divadelni scenu uvedl Podskalaky herec Frant. Ferd. Samberk v roce 1882 veselohrou "Podskalak," kterou sam napsal.

TURISTICKA ZNAMKA

No.1176 Podskalska Celnice Na Vytoni


Posledni kontrolni navsteva: 11.12.2009
Posledni editace listingu: 11.12.2009
Aktualni verze: misto c. 2, "krabicka" c. 7
 
KARMA Cache se opakovane ztratila, proto jsem se rozhodl pro zmenu finalky.
Na vypoctenych souradnicich budete hledat jen souradnice, ne samotnou kesku (doporucena vybava: zrcatko).
KEŠKY
 
 DEKUJI VAM ZA NAVSTEVU A ZAJIMAVY LOG

Additional Hints (Decrypt)

qbyr n cnx imnqh

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.