Dríve jsem si pri zaslechnutí jména Guth-Jarkovský predstavil upjatého strážce etikety pro nehož bylo použití nesprávné vidlicky neodpustitelným prestupkem. Pak jsem se v Kostelci o nem dozvedel víc a stal mi blízký svým smyslem pro fair play a jako turista. Dnes by možná byl aktivním kacerem. Proto mu venuji tuto bonusovou kešku.
POZOR NA PODMÍNKY ZALOGOVÁNI !
Nejdríve trochu životopisných dat:
Jirí Stanislav Guth-Jarkovský (1861-1943), ceský spoluzakladatel novodobých olympijských her.
Vznešené zpusoby si Guth-Jarkovský osvojil od svého otce, knížecího úredníka. Po studiích sám pracoval jako vychovatel v šlechtické rodine. Svým založením byl Guth-Jarkovský renesancním - ci spíše neorenesancním - clovekem. Venoval se hudbe (hlaholil v peveckém spolku Hlahol, hrál na varhany), sportu, byl i nadaným studentem, prvním doktorem na ceské cásti Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze.
Baron Coubertin ho nadchnul pro myšlenku obnovit olympijské hry po vzoru starých Reku (mladí Rekové byli nepoužitelní). Guth-Jarkovský se stal zakládajícím clenem Mezinárodního olympijského výboru. V cele Klubu ceskoslovenských turistu sedel (jako predseda) i krácel (když byli zrovna na túre). Olympijské myšlenky - produkované zdravým duchem ve zdravém tele - bránil celý život jako pedagog, spisovatel, novinár, organizátor telovýchovného a sportovního hnutí. Vzorem byl pro neho antický princip "kalokagathia" - harmonická vyspelost telesná i duševní.
Jarkovského prírucky spolecenského chování jsou všeobecne známé. Dnes si z jeho upjatých norem deláme srandu, ale reknete sami, jestli se vám nestýská po dobe, kdy po Praze korzovali predpisove oblecení gentlemani na levoboku predpisove oblecených dam. Tenkrát by si nikdo nedovolil vysmívat se panu Jarkovskému do ocí, byl výborným šermírem (stejne jako Tyrš) a vedel, za jakých okolností lze posmevácka v souboji skoliti. Jeho rytírství a smysl pro fair play nebyly pouhou image.
Díky svým znalostem spolecenské morálky se Guth-Jarkovský stal ceremoniárem Kanceláre prezidenta republiky (1918), takže T. G. Masaryk byl ozdobou na mezinárodním politickém i spolecenském nebi.
Zdroj: Dalibor Matyáš, Ceský rozhlas
Stálou vzpomínku na Jirího Gutha uchovává Kostelec nad Orlicí i tím, že jedna z turisticky nejzajímavejších stezek v Podorlicku, otevrená 21.5.1921 a spojující Kostelec nad Orlicí s Letohradem, je nazvaná jeho jménem. 58 kilometru dlouhá cervene znacená trasa je vhodná pro peší turisty. Puvodní stezka z Kostelce nad Orlicí pres Potštejn, Žampach, Letohrad vede nyní až do Ústí nad Orlicí.
Zajímavosti na trase :
- rozhledy na Orlické hory, Krkonoše, Králický Snežník, Železné a Bystrické hory ci do Polabské nížiny
- Kostelec nad Orlicí : dva zámky Starý zámek a Nový zámek
- Potštejn : zrícenina hradu
- zrícenina Litice nad Orlicí
- zrícenina Žampach
- Letohrad : Zámek, Muzeum remesel, Mestské muzeum
- Horákova kaple
- Ústí nad Orlicí
Podle: www.infocesko.cz
Na výchozích souradnicích stojíte pred pametní deskou.
Nic si nezapisujte, prohlédnete si námestí a pokracujte po cervené na souradnice N 50 06.824, E 16 12.762.
Na uvedených souradnicích stojí nove vysvecená kaplicka. Prohlédnete si ji, nic neopisujte, prípadne se mužete obcerstvit v blízkém objektu. Projdete se po Lipové stráni, najdete Erbenku a pak v pohode na finálku. Ale jen jestli máte splnenu následující podmínku:
Podmínkou zalogování finálky jsou logy v keškách z míst na ceste Gutha-Jarkovského, po jednom z Kostelce nad Orlicí, Potštejna, Litic nad Orlicí, Žampachu, Letohradu, Horákovy kaple, Ústí nad Orlicí, tj. 7 logu. V míste, kde je více kešek, stací zalogovaná jen jedna. Neuvádím seznam, verím, že že kešky budou pribývat. Datumy nálezu mužete napsat do logu, ale nemusíte. Nebudete sbírat žádné kódy,nic zapisovat ani pocítat. Jediným pravidlem je naplnení principu fair play, který prosazoval Guth-Jarkovský.
Keška je na souradnicích: N 50 06.794, E 16 12.546
Tak co? Dáte ji?