Skip to Content

<

ALBIPOLIS

A cache by Sovinka Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 03/16/2007
Difficulty:
1.5 out of 5
Terrain:
1.5 out of 5

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Nevkládejte prosím do keše žádné trackovatelné předměty a raději ani nic na výměnu. Většinou vše obratem zmizí zásluhou místních mladistvých. Děkujeme.

Tato keš Vás zavede do Vrchlabí, prvního a zároven nejsevernejšího mesta na Labi, které se po staletí stalo branou do tajemné ríše zvané Krkonoše, ráje lyžníku a turistu, kterí se sem jako ptáci v zime slétávají z celého sveta.
Ve starých latinsky psaných pergamenech se o meste nemluví jako o Vrchlabí, ale o míste na soutoku Labe zvaném Albipolis. Odtud název keše.

První písemný doklad o ceské osade s názvem Vrchlabí pochází z r. 1359. V té dobe osada patrila vladykovi Haškovi z Vrchlabí. Ten sídlil v drevené tvrzi, která prý stála nekde v místech dnešního rybníka v zámeckém parku.
V držení Vrchlabí se vystrídala rada ceských rytíru a pánu. Roku 1624 koupil mesto Albrecht z Valdštejna. Vládl jen deset let, ale mesto velmi zbohatlo.
Mesto nikdy netrpelo príliš válkami ani požáry, až roku 1897 postihla Vrchlabí velká povoden, která ho velmi zpustošila, škoda cinila v té dobe nepredstavitelných pet miliónu zlatých.

Vrchlabím prošla rada významných osobností, at už se tu narodily ci jen žily cást svého života. Zmíním pouze jednu osobnost – spisovatelku Marii Kubátovou, autorku laskavých pohádek pro deti (Pohádky lesního ticha, Krkonošské pohádky – obe tyto knihy byly natoceny i jako vecernícky pro deti - a rada dalších) i knih s krkonošskou tematikou. Až do roku 2013 jste mohli při troše štestí paní spisovatelku potkat na její procházce mestem a promluvit s ní pár slov. Poznali byste, že laskavé nejsou jen její knihy, ale i ona sama. Dnes už bohužel píše své příběhy nahoře na nebesích.
Ve Vrchlabí najdeme radu krásných historických staveb, zámkem pocínaje pres klášter augustiniánu, kostel, radnici ci historické krkonošské domky.

Zmíním se jen krátce o zámku, kde dnes sídlí Mestský úrad Vrchlabí a který patrí mezi mestské klenoty. Byl postaven v letech 1545 – 1546 Kryštofem z Gendorfu a patrí k nejranejším svetských stavbám renesancního stavitelství v Cechách. Neznámý stavitel vycházel ze schématu italského kastelu - malé tvrze s nárožními vežemi, kde ctyri krídla s obytnými místnostmi obklopovala nádvorí uprostred. Puvodne zámek obklopoval 2,5 metru široký pás zelene a za ním 12 m široký vodní príkop, který prekracovaly tri mosty. Zámek není prístupný verejnosti, ale v dobe, kdy je otevren Mestský úrad, mužete nahlédnout alespon do vstupní haly v prízemí.

Zámek obklopuje park v prírodne krajinárském stylu. Na nevelké ploše osmi hektarů vznikla promyšlená, slohově čistá kompozice s jasnou koncepcí, která je v podstatě zachována dodnes. Park je ceněn pro čistotu výrazu, po stránce sadovnické i dendrologické. Vodní plochy zaujímají asi 0,3 ha. V roce 1964 byl park zapsán do státního seznamu nemovitých kulturních památek. Celkove je evidováno asi 850 jednotlivých stromu v 39ti druzích - viz níže, plocha kerových porostu je 7000 m2, trávníky jsou udržovány na ploše 5 ha. Park je vlastnictvím státu, udržuje ho Správa Krkonošského národního parku. Náklady na údržbu ciní 500.000,- Kc za rok. Krytý drevený most spojoval park s mini-ZOO, dnes už bohužel nefungující. Pouze v malém prostoru poblíž kláštera najdete stanici, sloužící ochrane poranených divokých zvírat.

Pokud byste si chtěli park důkladně prohlédnout i se všemi jeho dřevinami, uvádíme jejich seznam, který jsme dostali na Správě KRNAP ve Vrchlabí. Jednotlivá čísla najdete i na stromech v parku.
1. borovice lesní (Pinus sylvestris)
2. borovice vejmutovka (Pinus strobus)
3. bříza bělokorá (Betula pendula)
4. buk lesní (Fagus sylvatica)
5. buk lesní (Fagus sylvatica ´Atropunicea´)
6. buk lesní (Fagus sylvatica ´Asplenifolia´)
7. cypřišek nutkajský (Chamaecyparis nootkatensis)
8. cypřišek Lawsonův (Chamaecyparis lawsoniana)
9. cypřišek Lawsonův (Chamaecyparis lawsoniana ´Alumi´)
10. cypřišek hrachonosný (Chamaecyparis pisifera ´Filifera´)
11. cypřišek hrachonosný (Chamaecyparis pisifera ´Plumosa´)
12. cypřišek hrachonosný (Chamaecyparis pisifera ´Plumosa Auera´)
13. douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii)
14. douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii ´Glauca´)
15. dub červený (Quercus rubra)
16. dub letní (Quercus robur)
17. dub letní (Quercus robur ´Cupressoides´)
18. habr obecný (Carpinus betulus)
19. jasan ztepilý (Fraxinus excelsior ´Jaspidea´)
20. javor mléč (Acer platanoides)
21. javor klen (Acer pesudoplatanus)
22. javor kapadocký (Acer cappadocicum)
23. javor amurský (Acer ginnala)
24. jedle kavkazská (Abies nordmanniana)
25. jedle ojíněná (Abies concolor)
26. jedlovec kanadský (Tsuga canadensis)
27. kaštanovník jedlý (Castanea sativa)
28. korkovník amurský (Phelodendron amurense)
29. liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera)
30. lípa srdčitá (Tilia cordata)
31. líska turecká (Corylus culurna)
32. metasekvoje čínská (Metasequoia glyptostroboides)
33. modřín opadavý (Larix decidua)
34. smrk Pančičův (Picea omorica)
35. smrk pichlavý (Picea pungens)
36. tis červený (Taxus baccata)
37. zmarličník japonský (Cercidiphyllum japonicum)
38. zerav řasnatý (Thuja plicata)
39. zerav západní (Thuja occidentalis ´Elwangeriana Aurea´)

Jehličnany tvoří 27% dřevin v parku a většina z nich je cizokrajného původu. Stáří mohutných dubů červených je odhadováno na 130 let. Jejich zdravotní stav už vyžaduje cílenou obnovu, proto jsou poblíž vysazeny vzrostlejší výpěstky kultivarů dubů a habrů. V sousedství roste liliovník tulipánokvětý s listy připomínajícími v obrysu tvar lyry, javor amurský, který je v zahradní architektuře velmi ceněn pro podzimní svítivě červené až karmínové zbarvení listů, metasekvoje čínská, jediný zástupce svého rodu na světě. Dlouho považována za vymřelou, byla znovu nalezena ve střední Číně teprve ve 40. letech 20. století. Je to rychle rostoucí dřevina, stromy v Evropě však zatím nejsou vyšší než 15 m.
Keře vrb (Salix schraderiana) rostoucí podél potoka mají zajímavý původ. Jsou pravděpodobně samčím zahradním kultivarem vrby dvoubarvé (Salix bicolor), jež se vyskytuje jen vzácně ve třech evropských pohořích. V Krkonoších roste pouze v Obřím dole a patří mezi kriticky ohrožené druhy.

Tato keš patří do série Významné stromy.



Additional Hints (Decrypt)

[CZ]: fgbwv fáz wnxb...
[EN]: Va gur urvtug bs 170 pz nobir tebhaq
[D] va 1,70 z Uöur

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



 

Find...

3,882 Logged Visits

Found it 3,664     Didn't find it 81     Write note 51     Temporarily Disable Listing 9     Enable Listing 9     Publish Listing 1     Needs Maintenance 17     Owner Maintenance 48     Update Coordinates 1     Post Reviewer Note 1     

View Logbook | View the Image Gallery of 242 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.