Týn nad Becvou (Vesnické príbehy z Lipnicka II)
Cache Týn nad Becvou je druhá ze série venované
obcím v blízkosti Lipníku nad Becvou, která má za úkol ukázat,
že i na venkove je rozhodne co k videní. V této sérii vás
unavovat nudnými historickými údaji o založení obcí, letopoctu
vystavení farního kostela apod. Namísto toho nabídneme ruzné
príbehy z dejin, které místní babicky vyprávejí svým vnoucatum
dodnes. Nezapomente si tedy opsat bonusové císlo!
Príbeh Antoinetty z Hatzfeldtu se odehrál na
zacátku 17. století, kdy si tehdy mladická komtesa vyjela na
projíždku do lesu okolo Helfštýna. Zrovna na svém
verném koníkovi pádila Týnem, když nárocné stoupání na hrad
unavilo jak ji, tak kone. Klus zvolna prešel v klidnou
chuzi, Antoinetta zavrela oci a nechala se ozarovat príjemným
sluníckem.
Jenže najednou sebou kun trhnul a nebohá
komtesa spadla. Chtela vstát, lec nemohla. V tom ji však
uchopily silné ruce a postavily opet na nohy. Antoinetta se
podívala na svého zachránce a uvidela švarného mladíka,
kterak si ji starostlive prohlíží. Ihned nabídl svuj doprovod
a komtesa, stále ješte neschopna chuze, souhlasila. Cestu
zpet do Lipníku strávili príjemným povídáním. Antoinetta zjistila,
že jejím spolecníkem je hrabe Robert z Althanu vyznávající
stejnou zálibu jako ona – jízdu na koni.
Po komtesine uzdravení byly lesy
helfštýnské casto svedky projíždek mladé zamilované
dvojice. Netrvalo dlouho a už se plánovala svatba. Pán z
Hatzfeldtu nechal hostinu vystrojit pod hradem. Na pocest
novomanželu mela být vysázena lipová alej vedoucí z
Helfštýna smerem na Týn. První stromek ze strany hradu
zasadil hrabe Robert, první stromek ze strany Týna pak komtesa
Antoinetta. O zbytek se postaralo služebnictvo.
Krátce po svatbe byl Robert povolán do kasáren.
Nyní již hrabenka si cas krátila projíždkami na koni. Na
jedné z nich si všimla, že stromek, který zasadil její
muž, zacíná chradnout. O nejaký den pozdeji na lípe spatrila
hrdlicku s cerným páskem na krku. S plácem jela domu, presvedcená,
že se jejímu drahému neco zlého prihodila. A mela pravdu
– doma již cekal posel se zprávou, že hrabe Robert
padl v boji. Antoinetta ztrátu težce nesla. Záhy se její
rodina z Lipníku odstehovala, ale hrabenka se každým rokem v
den svatby vracela, aby si pripomnela svého vyvoleného. Na lípu
povesila Robertuv obrázek a vždy prinesla nejaké kvetiny.
Naposledy prijela už jako belovlasá paní, aby se pár dní poté
taktéž odebrala na onen svet…
(Tento príbeh uvádí paní Vera Krejcírová ve
své knize Povesti a též trochu pravdy ode hradu
helfštýnského. My jsme jej pro naše potreby kapánek
zkrátili a prepsali, nicméne náš vdek patrí práve
autorce.)
Cache
Cache najdete na míste s tímto príbehem velmi
spjatém. Alej zdobí cestu na Helfštýn dodnes a práve k jedné
z lip vás šipka zavede.
Další cache ze série:
I - Radotín
III - Hlinsko
IV - Sobechleby
V - Lhota
VI - Simre
VII - Horní Netcice
