Havlíckuv Brod
je pritažlivé, starobylé mesto, jehož historie sahá až k pocátku 13. století. Své místo zaujímá již 700 let na rece Sázave v oblasti obdarené mnohými prírodními krásami Ceskomoravské vrchoviny. Puvodní osada pri stríbrných dolech se stala mestem s královskými právy a do konce druhého tisíciletí významným okresním mestem. V soucasné dobe obývá Havlíckuv Brod témer petadvacet tisíc obcanu.
Nová radnice
Puvodne Stará rychta pochází ze 13. století, úpravy jsou z konce 15. století a novobarokní prucelí z roku 1913. Dum patril odedávna k domum právovárecným, mestský pivovar se pri nem pripomíná od první poloviny 16. století do roku 1836. V 17. - 18. století nesl dum s hostincem název "U Zlatého jelena", v 18. - 19. Století "kasárna", protože byl sídlem vojenské posádky. Roku 1891 byla budova prestavena pseudobarokne a promenena na radnici. Za pozornost stojí v prízemí valene sklenutá sín s centrálním sloupem zvýraznená lunetami.
Stará radnice
Puvodne pozdne gotická stavba, prestavená po požáru roku 1662. V patre se nachází veliká sín s valenou klenbou zdobenou štukovými rámy z roku 1668. V renesancním štítu s vysokou atikou s cimburím je ve výklenku Brodská smrt, kostlivec zvaný "Hnát", který drží kosu s latinským nápisem "Qua hora nescis" - v prekladu "Kterou hodinu nevíš". Celá budova, rekonstruovaná pred rokem 1974, slouží nyní krajské knihovne a spolecenským úcelum. V puvodním gotickém sklepení byla zrízena vinárna.
Povesti o Hnátovi se venuje cache od Lemurka.HB Brodská smrt
Havlíckuv dum Dum c.p. 19
na Havlíckove námestí, puvodne zvaný Rolandovský, vyniká nárožním arkýrem s vežickou. Nyní se zde nachází sídlo okresního muzea a památník Karla Havlícka Borovského. Prucelí renesancního domu ze 16. století po dvou požárech novogoticky upravil roku 1871 architekt František Schmoranz ze Slatinan .V roce 1832 tento dum zakoupil kupec Matej Havlícek, otec Karla Havlícka. Pod arkýrem je pametní deska a na prucelí Havlíckuv medailon z roku 1871. Muzejní expozice v byte Karla Havlícka je bežne prístupná verejnosti.
Malinuv dum Dum c. p. 50
dríve zvaný Krenkovský. Pozdne gotický dum z konce 15. století, vyniká krásnou gotickou hrebínkovou klenbou ve vstupní síni - mázhauzu. Šest polí gotické sklípkové klenby je neseno dvojicí hranolovýchsloupu s vtesanými tordovanými dríky. Upravován renesancne kolem 16. století. Pozdne barokní prucelí domu pochází z let 1750-1760.
Kašna se sochou Tritona
Kamenná kašna se sochou Tritóna, držícího na hlave velkou kamennou mísu s delfínem, je patrne dílem jihlavského sochare J. V. Prchala ze sklonku 18. století. Podle povesti musel kašnu postavit na vlastní náklady místní pekar Koudela z trestu za nedodržování stanovené velikosti a kvality peciva. Na míste tzv. Koudelovy kašny stávala ješte na zacátku 18. století kašna pozdne gotických tvaru.
Morový sloup
Uprostred námestí stojí barokní morový sloup, zvaný také mariánský, se sochou Panny Marie na vrcholu a se sochami patronu sv. Floriana a Jana Nepomuckého na podstavci. Ve výklenku podstavce je soška svaté Rozálie. Mariánský sloup byl postaven v období let 1702 - 1717 neznámým autorem.
Text i obrázky jsou prevzaty ze stránek mesta
Vkládejte pouze malé predmety a pozor na mudly!!!