Skip to Content

This cache has been archived.

bertlak: Archivace keše.

More
<

Kytinsky dub/Oak of Kytin

A cache by bertlak Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 01/10/2008
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
2.5 out of 5

Size: Size: regular (regular)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:



Za pokladem prastareho dubu...





Na uvod trochu suche teorie.


Quercus robur - dub letni
Celed: bukovite (Fagaceae)
Lidove nazvy: kremelak, letnak

Dub letni rostouci soliterne je rozlozity strom s nepravidelnou korunou a krivolakymi vetvemi. Soliterni stromy jsou vysoke 20 - 30 m v lesnim porostu dosahuji vysky 30 - 45 metru. Doziva se bezne 500 let, na optimalnich stanovistich muze dosahnout stari dubu pres 1000 let. Mlada borka je stribrite seda az nahnedla, leskla, pozdeji silne rozpukana a brazdita, hnedo az cernoseda. Kratce rapikate perenolalocne listy jsou tuhe, kozovite a u rapiku vykrojene nebo utate. Kvety jsou jednodome, samici jsou po dvou az peti na dlouhych stopkach v pazdi listu, maji cervene blizny a sedi jednotlive na ciskach. Samci kvety tvori az 4 cm dlouhe ridke previsle jehnedy, ktere se rozvijeji soucasne s listy. Pyl je prenasen vetrem. Kvete od kvetna do cervna. Korenova soustava dubu letniho je mohutna, kulova, stromy se tedy nevyvraceji. Plody, zname zaludy, jsou velke jednosemenne nazky, usazene spodni casti ve zdrevnatelych supinovitych ciskach po nekolika na dlouhych stopkach. Semenacky a zaludy konzumuje zver, mlade rostliny trpi okusem. Dub letni je svetlomilny, narocnejsi na svetlo nez dub zimni, ale lepe odolava klimatickym extremum. Roste dobre na svezich, hlinitych a vlhkych pudach a je dosti odolny vuci imisim.
Vyskyt: Vyskytuje se temer v cele Evrope s vyjimkou nejjiznejsich a nejsevernejsich oblasti. Na jihu chybi v Recku, na Sicilii a v Turecku. U nas je rozsiren od nizin do podhuri v puvodnich doubravach i smisenych lesich.
Obecne vyuziti: Dub je lesnicky vyznamny strom, ktery poskytuje kvalitni, kruhovite porovite drevo s tmavym jadrem. Pro svou tvrdost, odolnost a dobrou opracovatelnost se pouziva k vyrobe nabytku, parket, dyh, prazcu, sudu apod. Je velmi vhodne pro vodni stavby, po staleti je vysazovan napr. na hrazich rybniku. Kura se pouziva ve veterinarnim lekarstvi, je soucasti medicinalniho lizu a pro vysoky obsah trislovin slouzi i jako technicka surovina pri zpracovani kuzi. Take drevo dubu obsahuje trisloviny, takze ve vode nehnije, pouze v dusledku premeny trislovin ve flobafeny tmavne. Zaludy obsahuji krome trislovin znacne mnozstvi skrobu, dale cukry, bilkoviny a olej. Prazenim obsah trislovin klesa, takze zaludy jsou pozivatelne. Jiz Dioskorides psal o jejich sviravem ucinku a pouziti pri zaludecnich potizich, uplavici, chrleni krve a jako protijedu pri otravach. Prazene a rozemlete zaludy byly drive jednou z kavovin (”zaludova kava”), jez ma pocatek v 18. stol. v Prusku.
Sber kury a suseni: Nejlepe se sloupava z porazenych stromu na jare (brezen – duben) pred vyrasenim listu. Sbira se pouze mlada a hladka, tzv. zrcadlova kura z maximalne 15 cm silnych vetvi nebo kmenu, ktera se susi pri teplote do 50 °C. Droga je tvorena nanejvys 6 mm silnymi, zlabkovite nebo rourkovite stocenymi kusy kury bez zbytku dreva. Na lomu je vlaknita, na vnitrni strane svetle hneda az nacervenala a podelne ryhovana. Ma slaby, po navlhceni vsak zretelny triselny pach a nahorklou, silne sviravou chut.
Pouziti drogy: Kura se pouziva jako sviravy a protikrvacivy prostredek a ma i protizanetlive ucinky. Dnes se zridka pije odvar (cajova lzicka rezane kury na salek, dva az trikrat denne) pri prujmech, zaludecnich a strevnich katarech. V lidovem lecitelstvi se pouziva odvar zevne (500 g drogy na 3 l vody) ke koupelim pri omrzlinach, otocich, hemoroidech, popaleninach a zejmena proti poceni nohou.
Zajimavost: Duby byly pro svou dlouhovekost a mnohostranny uzitek uctivany jiz od nepameti. Byly zasvecovany nejvlivnejsim bohum – Rekove je zasvetili hromovladnemu Diovi, stari Slovane bohu hromu a blesku Perunovi, Germani pak jeho kolegovi Thorovi, keltsti Druidove v dubovych hajich obetovali. Dodnes je povazovan za nemecky narodni strom a symbol nemeckeho naroda.

Dub u Kytina

Pokud vstoupime do lesu v okoli Kytina a Dobrise, hlubokych hvozdu plnych zvere, romantickych lesnich cest, pesin a stezek, potoku, rybniku, skal, udoli a mohutnych staletych stromu jako bychom se vraceli do starych casu. Ranni opar se rozplyne a my muzeme zapomenout na skutecny letopocet. Slysime dusot konskych kopyt a rinceni kocaru, ve kterych projizdi slechta po svych panstvich. Na mytine zni udery sekery, rytmicke susteni pily "kaprovky" a oddechovani tezkych koni pri stahovani kmenu. V noci se lesem nesou podivne zvuky tajemnych bytosti a divoke zvere. Vsechny tyto pribehy, vibrace a energie, rocni období, rozmary pocasi, svetlo a tmu, trpelive do sve pameti zapisuje den za dnem, rok za rokem a staleti za staletim Dub u Kytina. Kolik asi lidi ho za ta dlouha leta spatrilo, kolik poutniku odpocivalo v jeho stinu, kolik zamilovanych si k nemu chodilo slibovat vernost. To vi jen on. Prosel staletimi, zadny clovek ho neporazil a nerozrezal. Dnes se i ve strednim veku tesi dobremu zdravi a ceka tu na vas.

Cache

O dubu u Kytina se mi nepodarilo zjistit mnoho uspokojivych informaci. Bez nich vsak nalezeni pokladu neni mozne. Budete si tedy muset dulezite udaje zjistit sami primo na miste. Pripravte si pomucky na mereni v terenu, dendrometricka prace zacina.

STAGE1 - Uvodni souradnice
N 49°50.730´, E 014°12.408´

Na tabuli, která uzce souvisi s objektem ve vyuziti LCR naleznete dva ctyrmistne ciselne udaje, ktere maji zasadni vyznam pro prilehlou stavbu.
Ciferaci nizsiho z nich ziskate cislo:
A=
Ciferaci vyssiho z nich ziskate cislo:
B=

STAGE2
N= 49°50.(A+3)(B-3)(B-A)´, E= 014°12.(A-2)(A)(B-3)´

Stojite na pasece, na ktere je blizko od vas C neobvyklych, vzrostlych jehlicnatych stromu (tvar stromu, barva jehlic).
C=
Pokud jste neobvykle stromy spocitali spravne a zadali jste do sveho pristroje souradnice STAGE3, pak po nekolika desitkach kroku prijdete na louku. Podivejte se ve smeru sipky a na konci u lesa spatrite zatim celkem nenapadny listnaty strom. Postupujte zvolna za sipkou a sledujte, jak strom ke kteremu jdete postupne "roste". Jako by krok za krokem, rok za rokem pomalu mohutnel a vy si muzete nyni projit cely jeho zivot az do soucasnosti.

STAGE3
N= 49°50.(B-A)(C-1)(B+C)´, E= 014°11.(B)(B)(A+C)´

Jste skoro u cile vasi cesty. Stojite kousek od kmene staleteho dubu. Pod vasima nohama jsou koreny, kterymi cerpa ze zeme vodu a ziviny pro svuj zivot. V duchu se zeptejte fauna stromu, zda ho muzete vyrusit a stravit s nim nejaky cas. V pripade, ze dostanete svoleni a ja verim ze ano, muzete zacit zjistovat potrebna dendrometricka data.

Pracujete s pamatnym stromem. Mereni provadejte prosim s velkou opatrnosti. Na strom v zadnem pripade nelezte. Takove pocinani by bylo v rozporu se zakonem.

Obvod kmene
- merte ve vycetni vysce tzn. 1,3m nad zemi a pro potreby vaseho dalsiho postupu zaokrouhlete namereny udaj na cele metry nahoru. Ziskate hodnotu:
O=
Zmerte nejvetsi prumer koruny
- merte svisly prumet koruny na zem ve smeru NW - SE tj. rovnobezne s delsi stranou seniku. Zaokrouhlete na desitky metru a provedte ciferaci. Ziskate cislo:
K=
Zmerte vysku stromu
- metodu si zvolte sami a merte prosim ze zeme. Namereny udaj zaokrouhlete na desitky metru a provedte ciferaci. Ziskate cislo:
V=
Odhadnete stari stromu
-dle vaseho udaje O a nasledujici tabulky. Ziskanou hodnotu ciferujte a dostanete cislo:
S=

Dub
obvod cm stari let
400 300
500 400
600 500
700 600
800 800


Kontrolni soucet vsech cisel A+B+C+O+K+V+S=24

STAGE4
Nyni mate vsechny potrebne indicie a muzete se v klidu posadit pod dubem nebo na louce a spocitat souradnice pokladu.
N= 49°5(K-V).(C+O)(S)(V+S)´, E= 014°1(C).(S+V+K)(O+S)(B)´



Click To Rate This Cache




Additional Hints (Decrypt)

[CZ]...zra rznx nmh mr enci...

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.