Nekdo by možná rekl, že tenhle les je úplne obycejný, ale on
není. Jen se musíte dobre dívat, chodit potichoucku a po
cestickách, kudy lidé obvykle nechodí (alespon se vyhnete mudlum).
Je tu k videní spoustu zajímavých bytostí - skrítku, víl..na tak
malý lesík neobvykle mnoho. Že takové bytosti neexistují? Zkuste si
precíst o nekterých z nich a možná zjistíte, že už jste je nekdy
potkali. Jen jste o tom nevedeli... A až pujde pro tuhle keš, dobre
se kolem sebe dívejte....(a nezapomente napsat, koho jste
potkali ci alespon zahlédli vy)
Boruvinka vytrvalý
Boruvinka vytrvalý je težko zaraditelná bytost. Nejcasteji bývá
razen mezi skrítky, i když valnou cást života se chová a vypadá
jako kerík. Je dobre maskovaný hustými porosty boruvek a prakticky
ho nelze od nich odlišit. Valnou cást života se vyživuje koreny,
teprve v dospelosti se zacíná stehovat a pak se živí jako ostatní
skrítkové lesními plady, korínky, houbami a dalšími dary lesa.
Trvale zustává porostlý boruvcím, jehož lístky mu slouží jako
ochrana. I v dospelosti kvete a nese plody. Rozmnožuje se semeny,
ale na rozdíl od ostatních rostlin svá semena sám seje na predem
urcená místa a pozdeji snadno zjistí, kde mu roste potomstvo.
Boruvinku vytrvalého mužete identifikovat jen v prípade, když vám
pri cesání boruvek pod rukama kerík vypískne a utece. U nekterých
lidí, kterí nemají o existenci Boruvinky tušení, to muže vyvolat
šok. |
 |
Divozenka trnitá (vampýrí)
Jestliže se zraníte pri sberu ostružin o trn, muže být, že se jedná
o ušknutí Divoženkou trnitou, aniž jste si toho povšimli. Divoženka
trnitá má totiž dokanalé mimikry a v hustém ostružiní se dá jen
težko objevit. Divoženka je postavy malé a kypré, ostrých ocí,
špicatých zubu, má rozeklaný jazyk a zlomyslnou, zákernou povahu.
Po tele je posetá trny, podobne jako ker, ve kterém bydlí. Zdrzuje
se výhradne v ostružinových kerích, v nekterých prípadech vezme za
vdek i maliním. V zime se stahuje ke korenum ostružiny, kde smotaná
do klubícka a zabalená do stromové kury prespává. Divoženku trnitou
nelze v žádném prípade ochocit a není ani vhodná k chovu na
zahrade. Dosahuje výšky až 80 cm, když se narovná. Ale v keri
obvykle prebývá všelijak schoulená. Živí se lesními plody, a když
má príležitost, i krví obeti. |
 |
Hribác bukový
Je masivní statný skrítek, který podobne jako napríklad Ciruvek
fialový prijímá podobu houby, aby byl v lese méne nápadný. Je to
však jen vnejší podoba, protože se již od mládí muže volne
pohybovat a je velice cilý. V lese zastává úlohu hospodáre a stará
se o to, aby stromy a rostliny dobre prospívaly. Ze všech svých sil
se snaží uklidit i ruzné smetí, zanechané v lese clovekem (proto
pri zakládání nových keší v lese dejte dobrý pozor, zda nezakládáte
keš blízko tohoto skrítka, mohl by ji považovat za odpadky a
zlikvidovat ji, prípadne s ním predem uzavrete dohodu, on vám pak
krabicku naopak bude strežit, co mu síly stací). Živí se tím, co
les dá. Pres zimu prespává pod koreny stromu v hribovém nebo
kremenácovém podhoubí. Pri styku s clovekem muže dojít k šoku,
sehne-li se houbar pro krásný zdravý hrib a ten peláší do houštiny
a nevybírave pritom nadává. Samozrejme, že k úleku dochází i u
Hribáce, hlavne tehdy, má-li houbar nuž. Hribác dorustá ruzných
velikostí v závislosti na charakteru životních podmínek |
 |
Mechura houbový
Roztomilý skrítek, kterého je velmi obtízné spatrit, protože je po
celém tele dobre chránený porostem mechu, ze kterého mu couhají
jenom nos, ruce a chodidla. Stocí-li se do klubícka a nehýbe se,
vypadá jako polštárek mechu. Drží se vetšinou poblíž jedlých hub.
Pokud zahlédnete pelášející kopecek mechu, prekvapili jste
pravdepodobne práve Mechuru. Jak je vidno z názvu, živí se Mechura
houbový výhradne houbami. Ke svému životu dále potrebuje vlhkou
lesní pudu, hojný déšt, aby kvalitne obrostl, a slunecní svetlo
cezené pres vetve lesních stromu. Les nesmí být príliš hustý, ale
ani príliš rídký, aby Mechura nebyl vystaven nebezpecí slunecního
úpalu, protože za dne jen nerad mení stanovište. Zato v noci rejdí
po svém revíru, vyhledává a ochutnává ty nejlahodnejší houby. A tak
najdete-li nekdy okousanou houbu, nemusí to mít na svedomí slimák.
Mechura dorustá výšky až 15 cm a je pekne vypasený. Nemá rád
vysokou trávu, špatne se v ní orientuje. |
 |
zdroj: Vítezslava Klimtová: Lexikon ohrožených druhu
strašidel(výzdoba okolí vcetne hlídace kešky však není dílem
této autorky, jen se snaží navodit správnou atmosféru)
Tito ctyri skrítci v okolí keše zarucene žijí, ale je možné zde
zahlídnout i další, napríklad: Ciruvka Fialového, Bludný koren,
Divoženku vývratovou, Jahodnícka malého, Korenovníka nenápadného,
Lesního mužíka kurovce, Mlženku ranní a ...a spoustu dalších.
Pro další podrobné studium doporucujeme krásne zpracované Lexikony
Vítezslavy Klimtové, nekteré základní prírucky vkládáme do
keše.
Velký pozor dejte si dejte na dosud nepopsaného skrítka
vydávajícího se za obrovského šneka. Tento šnek se usadil nad keší
a bedlive ji streží. Podle pozorování platí: pokud spatrí první on
vás, zcela zmate nejen vás, ale i vaší GPSku. Budete poklad dlouho
hledat, bloudit v kruzích, prolézat jednu rokli za druhou...Pokud
naopak zahlédnete první vy jeho, kouzlo budto nepusobí nebo vás
skrítek šnek vezme na milost (to nebylo doposud objasneno) a poklad
naleznete témer okamžite :-)15.6.2009 - Tak šnecek je bohužel
pryc :-(, ješte s jedním skrítkem parízkem....víc jak rok kešku
hlídal a presto, že na míste je jasné, že tam není jen tak, nekdo
ho proste serval a odnesl buhvíkam. Presto nekolik skrítku na vás u
keše stále ceká..
Behem 14 dnu, kdy jsme místo zamerovali, se hodnoty souradnic
ruzne menily (skrítkové hold schovávají své poklady i pred
družicemi), ale kdyz se budete kolem sebe dobre dívat, tak urcite
najdete...
20.3.2008: K pokladu zajíždíme kocárkem (skrítkové nám
poradili cestu), takže pro nás je to terén tak 1,5, ale muže být i
4 - viz. log FTF, tak nechávám terén 2 a záleží na vás kudy se
vydáte :-))
Keš je delaná predevším pro deti (za velké úcasti našich detí),
tak pokud je v týmu máte, nenechávejte je doma