Skip to Content

<

Frantisek Kriegel cache

A cache by raduz_CZ Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 04/22/2008
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
3 out of 5

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Hned na zacatku se omlouvam za obsahlejsi listing, ktery ale doporucuji cist peclive, protoze v nem mozna naleznete nektere odpovedi na polozene otazky, jejichz spravne zodpovezeni vas privede k mistu ulozeni cache.

Letos uplynulo 100 let od narozeni jednoho z nejstatecnejsich a nejzasadovejsich ceskych politiku. Cloveka, ktery pro svou myslenku dokazal mnohokrat nasadit nejen svou materialni existenci, ale i holy zivot. Dnes jmeno tohoto muze bohuzel pomalu a nespravedlive upada do zapomeni. Timto clovekem byl lekar, politik a odvazny bojovnik Frantisek Kriegel. Tato cache je venovana jeho pamatce.

Na vychozich souradnicich cache samozrejme nenaleznete, ale zavedou vas ke hrobu MUDr. Frantiska Kriegela a jeho zeny na Motolskem hrbitove. O par metru vyse se nachazi pamatnik obetem komunismu. Zastavte se na chvili, zavzpominejte ci zapalte svicku...



Frantisek Kriegel se narodil 10. 4. 1908 ve Stanislawowu na polsko-ruskem pomezi jako syn drobneho zidovskeho stavitele. V dobe, kdy bylo Frantiskovi necelych jedenact let, mu umira otec a rodina Krieglovych se ocita prakticky bez prijmu. Malou financni podporu dostava rodina pouze od dedecka, takze i Frantisek musel ze vsech svych sil pomahat s obstaravanim zivobyti. Diky svemu zidovskemu puvodu nemel prazadnou sanci se dostat na studie mediciny ve Lvove, kde platil antisemitsky numerus clausus, a proto roku 1926 odchazi do Prahy na lekarskou fakultu nemecke casti Univerzity Karlovy. Nemeckou proto, ze na ceske jiz nebylo misto a diky tomu, ze se v jeho rodine mluvilo polsky a nemecky, nepredstavoval pro nej nemecky jazyk zadnou prekazku. Na cestu do Prahy dostal od matky 500 korun a sest bilych kosil...

V Praze byl nadsen a fascinovan tim, ze se k nemu vsechny instituce chovaly jako k rovnopravnemu obcanu bez jakekoliv diskriminace a svou novou vlast si brzy velice oblibil. Presto jeho zivot nebyl jednoduchy, aby se uzivil psal adresy, daval kondice, pomahal v sevcovske dilne ci na stavbach a delal statistu v Narodnim divadle. Zivil se i prodejem parku na fotbalovem hristi a pozdeji si zacal privydelavat v nemocnici jako obrfiskus. V roce 1931 vstupuje do KSC v presvedceni, ze tato strana je pravdiva, cista a ze bude vytvaret podminky pro stastnejsi zivot lidi, presne tak, jak hlasala ve svych prohlasenich a teoriich. Diky svemu zidovskemu puvodu take veril, ze antisemitismus nevyresi sionismus ani nacionalismus, ale jen komunismus. Proto take pozdeji v povalecne dobe tezce nesl projevy antiseminismu v socialistickych zemich. Roku 1934 ziskava doktorat ze vseobecneho lekarstvi a do roku 1936 pusobi na I. Interni klinice v Praze.

V prosinci 1936, s presvedcenim, ze u Madridu se bojuje za Prahu, odjizdi bojovat jako dobrovolnik proti Frankistum do Spanelska, kde nejprve pusobil jako lekar stanoviste prvni pomoci. Pote se stava nacelnikem zdravotnicke sluzby 11. brigady a pozdeji nacelnikem zdravotnicke sluzby 45. mezinarodni divize. Uz zde projevil dve vlastnosti, ktere vysvetluji cele jeho pozdejsi pocinani - odvahu a toleranci k cizim nazorum. Byvaly interbrigadista Hofman na nej vzpomina jako na vzacneho, cestneho a obetaveho cloveka: "Podridit vsechny sve sily, schopnosti a cele sve pocinani svemu presvedceni bez ohledu na osobni nasledky, to byl jeden z nejcharakteristictejsich rysu povahy Frantiska Kriegla." Jeho sekretar J. Ministral Maria dodava: "I kdyz kolem padaly bomby, jeho hlas se nezachvel." Pozdeji si ve spanelskem tisku vzpomina i na jednu zajamavou udalost. "Kdyz jsme se ubytovali ve venkovskem dome u Tarragony, tak na stene obyvaci místnosti visel obraz nejsvetejsiho srdce Jezisova. Politicky komisar k tomu ucinil nekolik posmesnych poznamek a gest, jenz Kriegel okamzite prerusil tvrdym hlasem: Neveris-li, soudruhu komisari, nevysmivej se, neni to nas dum." Major Kriegel tezce nesl porazku demokratickeho Spanelska a az mezi poslednimi ustupuje pres Pyreneje do Francie. Pri skladani zbrani na hranicich a odevzdavani praporu do rukou zastupcu vrchniho veleni mezinarodnich brigad byl pry dojat az k slzam. Ve Francii cekal spanelske dobrovolniky internacni tabor. 13. unora 1939 byl Kriegel internovan v St. Cyprien a pozdeji v Gurs. Navrat do vlasti byl znemoznen nastupem Hitlera k moci a okupacnimi nemeckymi vojsky a proto na prosbu norskeho Cerveneho krize s dalsimi dvaceti lekari jako prvni dne 12. srpna 1939 na parniku AENEAS odjizdi do Hongkongu a pote na cinsko-japonskou frontu. Spolecnost mu dela mimo jinych i Bedrich Kisch, bratr znameho „zuriveho reportera“ Egona Ervina.

V roce 1941 jiz valka na dalnem vychode zurila plnou silou a Japonska armada postupne dosahla hranic Indie. V nasledujicim roce byly leteckou cestou premisteny cinske jednotky do Indie s cilem postupne vytlacit japonskou armadu ze Severni Barmy a tak umoznit zasobovani Ciny vojenskym materialem z Indie. Takze Frantisek Kriegel byl spolu s dalsimi lekari prevelen do Indie k vojenske zdravotni sluzbe pro bojujici jednotky cinske armady. Zde se jako lekar cinsko-americke tankove skupiny zucastnil boju proti Japoncum, ktere skoncily az japonskou kapitulaci v rijnu roku 1945. V Indii musel bojovat nejen proti nepriteli, ale i dzungli, komarum a malarii. Jeho velitel, plukovnik R. H. Brown o nem prohlasil: „Jsem stasten, ze mam dr. Kriegela, nezna co je to strach, a uprostred same bitvy u Walawbum osetril 40 – 50 ranenych. 30. rijna 1944 za sve odborne znalosti, obetavost a hrdinstvi byl ocenen nejvyssim americkym vyznamenanim pro civilisty: Emblem for Meritorious Civilian Service.




Zpet do Prahy se navratil az v listopadu 1945 a nastoupil do prace coby zavodni lekar CKD Sokolovo. Ihned se take aktivne zapojil do prace ve strane jako organizacni tajemnik krajskeho vyboru KSC v Praze. Uz v teto dobe se netesil prilis velke oblibe UV pro sve prilis samostatne a kriticke nazory na jeho cinnost. Zacatkem roku 48 se stale jeste domnival, ze bude uskutecneno heslo „Zvlastni ceskolovenske cesty k socialismu“ a proto prijima funkci politruka v cele Lidovych milici. Na ozbrojovani milici a jejich veleni spolupracoval s dalsimi budoucimi protagonisky prazskeho jara 1968 – s velitelem jejich hlavniho stabu J. Pavlem a s jeho zastupcem J. Smrkovskym. Kdyz vsak akcni vybory zacaly brzy po prevratu odstranovat z mist kvalitni odborniky z duvodu, ze nebyli cleny strany, zacal Kriegel nahlas projevovat sve obavy a nespokojenost. S takovymto jednanim absolutne nesouhlasil a kdyz se o takovych pripadech dovedel, okamzite dle svych moznosti zakrocoval. Jednou pry dosel za reditelem Vinohradske nemocnice, ktery se chystal zrovna nekolik takovych odborniku vyhodit a prohlasil: „Neblbni, s lidmi nelze zachazet jako s dobytkem.“ V roce 1949 prijima funkci namestka ministra zdravotnictvi J. Plojhara. Pod Kriegelovym vedenim se uskutecnoval proces zestatnovani a sjednocovani zdravotnictvi podle sovetskeho vzoru: byly likvidovany lekarske komory a stavovske organizace zdravotniku, vyznamne zmeny zacinaly i v lekarske vede, v jeji orientaci na vedu sovetskou a odmitani „burzoaznich paved“ vcetne genetiky a podobne. Zaroven se prosazovalo zpristupneni pece o zdravi nejsirsim vrstvam obyvatelstva a uskutecnovala se rada akci, ktere byly pocatkem reseni rozsahle zdravotni problematiky ceske populace: vysoka kojenecka umrtnost, vyskyt TBC, pohlavnich chorob a dalsich infeknich nemoci. Take v tomto, znacne rozporuplnem procesu Kriegel prokazal sve organizatorske schopnosti a kvalifikovane zaujeti pro zlepseni zdravotni pece.




Na zacatku padesatych let, hlavne pote, co Gottwald prohlasil, ze spanelsti interbrigadiske jsou zdradci, kteri napomahali nepratelelum, se na ministerstvu zdravotnictvi zacali hledat tridni nepratele. Frantisek Kriegel byl v roce 52 z ministerstva vyhozen s oduvodnenim, ze sabotuje peci o delnickou tridu a vyrobu leku. Zacal pracovat jako zavodni lekar v Tatrovce. Jeho pusobeni zde skoncilo tim, ze byl vyveden pred branu zavodu jako nepritel socialismu, ktery podporoval absenci inteligence nasazene do vyroby. Duvodem byly caste omluvenky pro stare, nemocne a lidi neuvykle tezke fyzicke praci. Nastupuje tedy jako sekundar do prazske fakultni nemocnice na Vinohradech. V roce 1957 byl Kriegel castecne politicky rehabilitovan a pozdeji ziskal i misto primare v teto nemocnici. Je mu udelen i Rad 25. unora I. stupne za ucast v unorovych udalostech a o neco pozdeji Rad rude hvezdy za boje v mezinarodnich brigadach a 1. kvetna 1958 Rad prace. V letech 1960 – 63 pusobil na Kube jako poradce kubanske vlady v otazce zdravotnictvi. Po navratu do Ceskoslovenska odmitl nabidku Novotneho k navratu do stranickeho aparatu jako tajemnik. I nadale chtel pracovat jako lekar a stal se primarem ve Vyzkumnem ustavu chorob revmatickych v Praze a v letech 1964 – 69 byl primarem interniho oddeleni Thomayerovy nemocnice v Praze – Krci. V praci travil prevazne vecery a noci, aby dohnal vse, na co mu kvuli jeho politicke cinnosti cas nezbyval. Po zrale uvaze a poradach s prateli vsak nakonec kandidoval v roce 1964 do Narodniho shromazdeni, kde se stal predsedou zahranicniho vyboru. Brzy se i tady zacal dostavat do stretu s konzervativci a stal se jednim z nejvyznamnejsich predstavitelu reformniho proudu uvnitr strany. Pocatkem dubna byl jmenovan predsedou UV Narodni fronty a nakonec byl roku 1968 (od 8.4. do 31.8) zvolen do predsednictva UV KSC. Sve politicke nazory a touhy pozdeji vyjadril takto: „Chteli jsme prosperujici, spravedlivy socialisticky stat, poskytujici obyvatelstvu siroka demokraticka prava a moznosti.“ Jako stoupenec probihajicich reforem „socialismu s lidskou tvari“ byl uprimne nenaviden sovetskymi predstaviteli, ale i domacimi konzervativci. Jeho snahy vsak byly zahy preruseny invazi spojeneckych vojsk.

Invaze vojsk Varsavske smlouvy 21. srpna 1968 zastihla Kriegela v budove UV KSC. V ni byl spolu s Dubcekem, Cernikem, Smrkovskym, Spackem a Simonem hned z rana zatcen cleny KGB a Salgovicovou skupinou StB a vecer odvezen do Karpat. O dva dny pozdeji byly letecky uneseni do Moskvy. Kriegel byl drzen v naproste izolaci v domku pobliz Kalugy. Nebylo mu povoleno poslouchat radio ani cist noviny. Ucast na ceskoslovensko-sovetskych jednanich nebyla Kriegelovi umoznena, prizvan byl az k samotnemu podpisu tzv. Moskevskeho protokolu, ktery znamenal kapitulaci cs. strany a stal se zakladem tzv. normalizace. Kriegel jako jediny z 26 ceskych a slovenskych politiku (eufemisticky nazvyvanych reprezentaci) i pres obrovsky natlak zvlaste pak prezidenta Svobody, podepsat odmitl. Pozdeji, roku 1975 k tomuto ve svych poznamkach napsal: "Reprezentace – toto slovo zkresluje pravdu. Polovina veznu a polovina kolaborantu. Kdo je nejakou reprezentaci poveril? Kdo jim dal pravo se za reprezentaci povazovat?" Rusove nechteli Kriegela pustit zpet do vlasti. Meli strach, aby se z nej nestal narodni hrdina. Poprve a naposled se vsak clenove delegace Rusum postavili na odpor. Odmitali bez nej odletet. Teprve po dlouhem vyjednavani s Breznevem a jeho kamarilou mohli 27. srpna 1968 odletet zpet do Prahy. Zde byl okamzite splnen sovetsky pozadavek, aby byl zbaven funkci v Narodni fronte a v predsednictvu UV KSC. Jeste vsak 18. rijna 1968 stacil v Narodnim shromazdeni hlasovat, tentokrat uz jako jeden ze ctyr spolu s Frantiskem Vodslonem, dr. Gertrudou Sekaninovou-Cakrtovou a Bozenou Fulkovou, proti prijeti smlouvy o docasnem pobytu sovetskych vojsk na nasem uzemi (10 poslancu se hlasovani zdrzelo). Po nastupu G. Husaka k moci byl pak vyloucen z KSC, byla mu zakazana lekarska praxe a byl poslan do duchodu. Na zasedani UV KSC 30. 5. 1969, kdy byl vyloucen, rekl: „Odmitl jsem podepsat takzvany Moskevsky protokol. Ucinil jsem tak proto, ze jsem v protokolu videl dokument, ktery mel spoutat ruce a nohy nasi republice. Odmitl jsem podepsat, jelikoz podpis se odehraval v dobe, kdy republika byla vojensky okupovana, bez konzultaci s ustavnimi organy a v rozporu s citenim naseho lidu,.... Tato smlouva o docasnem pobytu vojsk na nasem uzemi postrada zakladni nalezitost radne smlouvy, t.j. dobrovolnost..... Smlouva se nepodepisovala psacim perem, nybrz ji podepisovala plna moc del a kulometu.“ Prave tato jeho rec se stala v podstate prvnim samizdatem. Protoze nemohla uz v novinach vyjit, byla ilegalne rozsirovana v mnohych opisech.

Az do konce sveho zivota byl Kriegel po neustalym dozorem statni bezpecnosti. Byl nucen snaset jejich „pozornost“ spocivajici v odposlouchavani bytu a telefonu, zabavovani posty a neustalych predvolani k vyslechu. V roce 1976 k nemu do bytu vtrhli dva maskovani muzi a napadli jeho manzelku. Kdyz uslysel jeji vykrik vyrazil ke dverim a nejvetsiho z nich prastil pesti. Po jejim zoufalem kriku pak utocnici utekli. Po case obdrzel anonymni dopis, psany lamanou cestinou, ktery jej vyzyval, aby prestal se sionistickou cinnosti. Pravdepodobne se jednalo o akce StB, stejne jako v pripade castych telefonatu z pohrebniho ustavu o tom, ze uz pro nej maji pripravenou zvlastni rakev. Kriegel si k tomu poznamenal: Metody gangsterstvi, prolhanost a zneuzivani moci jsou rysy systemu. Nejde, jak nas uci nedavne dejiny, ani o oficialni nazev – jde o formy, i zpusoby i obsah vykonavani moci mensiny nad vetsinou.“



8. listopadu 1975 spolu s dr. Sekaninovou a F. Vodslonem zasilaji dopis Federalnimu shromazdeni, ve kterem zadaji, aby ve smyslu zaveru konference o bezpecnosti a spolupraci v Evrope byla z ceskoslovenskeho uzemi odvolana sovetska vojska, byla obnovena cs. suverenita, aby byla respektovana lidska prava a zruseny vsechny diskriminacni zakony a opatreni. V lednu 1977 jako jeden z prvnich podepsal Chartu, ve ktere videl pokracovani snah Prazskeho Jara. Velmi si pak vazil lidi, kteri ji podepsali. Velice jej ale trapila skutecnost, kolik vyznamnych cinitelu kulturniho zivota se podepsalo pod tzv. Antichartu. Hluboce jej pak zasahl podpis Jana Wericha. Ale dle jinych pramenu pry Werich podepsal proto, ze jiz byl hluchy a poloslepy a myslel si, ze podepisuje pouze prezencni listinu. Po podpisu Charty 77 nasledovalo obdobi dalsich vyslechu, odebrani ridicskeho opravneni, hrozba zbaveni statniho obcanstvi a vypovezeni z vlasti, odstrihnuti telefonu apod. V televiznich novinach 19. unora prohlasil jeden z predstavitelu rezimu Knotek, ze "Frantisek Kriegel se zachoval jako Jidas... konec koncu - je ze stejneho rodu." Pri prilezitosti oslavy sedmdesatych narozenin s "pranim" prispechal i komunisticky rezim:
- K Tvym sedmdesatinam pouze to nejhorsi. Je nepochopitelne, ze tak dlouho dokaze zidovina smrdet. (Ptacek)
- Izraelsti fasiste ti snad udeli zlatou judovou hvezdu. Pelikan mozna oslavnou odu ve Svobodne Evrope, my pouze uplivnuti. (Internacionaliste)
- Kdyby nebylo takovych, jako ty, mohla mit Charta vetsi duveru a uspech - totiz nas narod jiz davno zidum neveri.
- Jeste dnes se stydime za to, ze clovek Tveho puvodu a Tve minulosti dobrodruha mohl delat predsedu nasi Narodni Fronty. (Obcane socialistickeho statu)



Tajna bezpecnost jej pak sledovala az do konce zivota. Kazda navsteva se musela legitimovat a jejich prichod i odchod se hlasil vysilackou na prislusna mista. Kdyz odesel z bytu, sledovali jej, vsude sli za nim – pri nakupech, pri navstevach divadel, konceru i pri prochazce prirodou. Kazdy znamy, ktery se s nim zasavil, byl nucen se legitimovat. Na jednom koncerte mu jeden z jeho pratel predstavil svou znamou Spanelku. Kdyz byla vyzvana tajnymi, aby se legitimovala, prohlasila, ze ma za sebou 40 let frankistickeho fasismu, ale ze nic podobneho nikdy nezazila. Presto tento psychicky utlak a nenavistne projevy v ceskem tisku snasel velmi dobre. Tehdejsi ministr zahranici Spanelska del Vayo prohlasil: „... ani trochu mne neprekvapuje dustojnost a statecnost, jez Kriegel osvedcuje v teto nejvetsi krizi sveho zivota....“


Sledovani pokracovalo az do osmnacteho zari 1979, kdy byl Frantisek Kriegel stizen tezkym infarktem. Uz odvoz do nemocnice se konal za asistence statni policie a ani v nemocnici sledovani neustalo a trvalo az do jeho smrti 3. prosince 1979. Ze strachu, aby se z jeho pohrbu nestala protistatni demonstrace, pak komuniste znemoznili jeho pohreb. Dr. Frantisek Kriegel, nositel nejvyssich statnich vyznamenani, ktery deset let sveho zivota bojoval na ruznych frontach druhe svetove valky proti fasismu a ktery zastaval nejvyssi ceskoslovenske statni funkce, byl zpopelnen v neznamou hodinu snad 6. prosince snad v Motolskem krematoriu bez jakehokoliv obradu. Jeho pratelum se vsak podarilo urnu s prachem Dr. Frantiska Kriegla uchovat a pocatkem prosince 1989, 11 let po jeho smrti, byla urna s jeho prachem ulozena do hrobu na Motolskem hrbitove.

Roku 1987 byla ve Stockholmu zalozena cena Frantiska Kriegla. Oceneni pripomina statecny postoj ceskoslovenskeho politika Frantiska Kriegela, ktery jako jediny z tehdejsich predstavitelu odmitl po obsazeni republiky vojsky Varsavske smlouvy v srupnu 1968 podepsat potupny diktat. Soucasnym poslanim ceny je vyzvednout prikladnou statecnost, kterou v minulem roce projevili jednotlivci nebo obcanske instituce v usili o dodrzovani lidskych prav, obcanskych svobod a politicke tolerance. Je vyhlasovana 10. dubna v den narozeni Frantiska Kriegela. Cena je financne podporovana Nadaci Chary 77. Soucasti ceny je mramorova nadacni kostka, dilo designera Petra Tucneho a diplom.

Dosavadni laureati Ceny Frantiska Kriegela:

1987 - Vladimír Kadlec za samizdatovou ekonomickou revui, kterou vydaval od roku 1977
1988 - Jaroslav Sabata za soustavnou praci v disentu a za iniciovani Prazske vyzvy mezinarodnimu mirovemu hnuti
1989 - Jan Dus a Josef Zverina za pusobeni v nezavislych nabozenskych iniciativach
1990 - Miroslav Jasinski za preklady ceske nezavisle literatury a seminar o stredni Evrope, usporadany v listopadu 1989 ve Vratislavi
Jan Ruml za vydavani predlistopadovych Lidovych novin
1991 - Peter Marianek za iniciativu hnuti Human ve Slovenske republice
1992 - Petr Pithart za ojedinele vystoupeni proti konkretnimu pripadu politicke korupce
1993 - Igor Blazevic a Jaroslav Stetina za organizovani humanitarni pomoci Bosne a publicistiku z krizovych oblasti
1994 - Milena Hubschmannova za dlouholetou sluzbu romske kulture a vzajemnemu porozumeni mezi Romy a ostatni populaci
1995 ~1996 - Vlado Cech in memoriam, za vyznamny podil na cesko-slovenskem porozumeni. Karel Kryl in memoriam, za celozivotni dilo. Josef Vavrousek in memoriam, za tvurci praci pro trvale udrzitelny zivot.
1997 - Frantisek Stibal starosta mesta Kasperske Hory za duslednou ochranu pred devastaci, kterou by Sumave zpusobila tezba zlata
1998 - Kumar Vishwanathan za osobni nasazeni ve snaze prispet k vzajemnemu sblizovani a souziti s romskymi spoluobcany
1999 - Vaclav Trojan za dlouholetou, nezistnou a obetavou cinnost pri obhajobe obcanskych prav
2000 - Jakub Polak jako oceneni trvaleho a statecneho boje s predsudky a s netecnosti policie i justice v pripadech nejotresnejsich rasove motivovanych vrazd v Ceske republice.
2001 - Stanislav Milota a Milos Rejchrt - Oba nezavisle na sobe rezignovali na svá clenstvi v Rade Ceské televize (M. Rejchrt) a v Rade pro rozhlasove a televizni vysilani (S. Milota), kam je zvolila Poslanecka snemovna Parlamentu.
2002 - Miroslav Opatril - Zakladatel a vedouci Sdruzeni pestounskych rodin v Ceske republice.
2003 - Frantisek Lizna a Tomas Vlasak - Oba jiz delsi dobu pusobi jako vezensti kaplani a v teto cinnosti se neomezuji jen na sve pastoracni poslani, ale poskytuji vsestrannou pomoc vsem, kteri ji potrebuji.
2004 - Petra Prochazkova - Zejmena jako oceneni jeji prace nezavisle humanitarni a socialni pracovnice v Groznem a za zalozeni sdruzeni Berkat, zamereneho na pomoc a podporu lidi z oblasti znicenych valkou.
2005 - Maria Machnig, roz. Halke - Oceneni ceskoslovenskych obcanu nemecke narodnosti, kteri v letech 1938-45 odmitli nacistickou ideologii a za cenu velkych osobnich obetí zustali verni ceskoslovenske statnosti a jejim demokratickym tradicim.
2006 - Yekta Uzunoglu za dlouholety a neohrozeny boj za lidska prava a lidskou dustojnost za komunistickeho rezimu tak i po listopadu 1989, kdy byl v roce 1994 zatcen a celých 31 mesicu veznen a jiz skoro 12 let se na ceske polistopadove justici domaha spravedliveho procesu a ocisteni sveho jmena.
2007 - Ondrej Cakl za ojedinelou a statecnou cinnost pri monitorovani neonacistického hnuti. Udelenim ceny Ondreji Caklovi porota ocenila nejen jeho, ale take nemene odaznou a potrebou praci vsech dalsich ucastniku projektu Monitoringu.
2008 - Jiri Vorac za sve pusobeni v rade Ceske televize
2009 - Jakub Sterbik a Stanislav Vodicka - Za vystoupeni proti projevum neonacismu skinheadu
2010 - Alena Dernerova - Za vystoupení proti tunelovani verejnych zakazek pri nakupu predražených zdravotnických pristroju a uzaviráni nevyhodnych smluv v nemocnicich Usteckeho kraje.
2011 - Libor Michalek - Za statecny, systematicky a nekompromisni boj proti korupci ve statni sprave
2012 - Vladimira Dvorakova - za prikladne obcanske postoje a obcanskou statecnost
2013 - Matěj Hollan - za nový typ občanského aktivismu, za boj proti nelegálnímu hazardu a korupci a za prosazování svobody informací
2014 - Božena Fuková - za principiální postoj, který zaujala v říjnu 1968 a neopustila ho ani pod nátlakem osobního ohrožení a Miloslava Pošvářová - za nekompromisní kritiku toho, jakým způsobem se v Česku staví dálnice
2015 - Činoherák Ústí - za neústupnost primitivnímu nátlaku, demagogii a likvidačním mocenským manýrům ze strany vedení města Ústí nad Labem
2016 - Autonomní sociální centrum Klinika - za odvahu dokazovat v dnešní době, že pomoc bližnímu je správnou cestou pro každého, kdo chce zůstat skutečným člověkem
2017 - Radek Banga - za vyjádření odvážného občanského postoje, když při vyhlašování Cen Český slavík za rok 2016 protestoval proti ocenění skupiny Ortel, jejíž texty i projev využívají nepřijatelnou rasistickou a xenofobní rétoriku
2018 - Ilja Hradecký - Dlouhé roky se stará o lidi bez domova – lidi nemohoucí a bezbranné
2019 - Karel Karika a David Tišer - Bojují za lidská práva a rovnoprávnost a za práva Romů, bezdomovců a sociálně vyloučených

K vylusteni finalnich souradnic bude treba odpovedet na nasledujici otazky:

1) Jak se jmenovala krestnim jmenem manzelka Frantiska Kriegela? Pocet pismen = A
2) Pocet pismen nazvu lodi, jez odvezla Frantiska do Hongkongu = B
3) Rok jeho vylouceni z KSC = CDEF
4) Soucasi ceny Frantiska Kriegela je i jeden geometricky objekt - kolik ma sten? Pocet = G
5) Ktery nejen politik proslul po sametove revoluci vyrokem, ze odejte z politiky, az posledni sovetsky vojak opusti nasi republiku? Pocet pismen prijmeni tohoto muze = H
6) Pocet zemi, ktere tvorily vojensky pakt Varsavske smlouvy (v dobe, kdy Frantisek Kriegel pusobil na Kube) = I

Samotna cache se nachazi na souradnicich:

N 50° 03.((I*F*B*A)-(D*F*I)-(E*G*A)+(H+I+A+H))
E 014° 19.((D*B*H)+(I*G*A)-(I-C))

Finalove umisteni je vzdusnou carou do 300 metru od uvodnich souradnic. Ke cache pristupujte radeji shora. Na miste samotnem budte opatrni, at se vam nic nestane. Zvlaste o vikendu a pri slunecnem pocasi je misto dosti navstevovane, tak budte opatrni i pri vyndavani a naslednem vraceni cache zpet, at nam dlouho vydrzi. Z toho duvodu prosim o dobre maskovani cache. Cache samotna je plastova nadoba ulozena v tmave igelitce. Startovaci obsah cache: 1 x HP Photo paper, 5 x sada na cisteni monitoru, 1 x vizitkovnik, 2 x ping-pong micek, 1 x dvojbaleni SATA kabelu a napajeni, 2 x naramek, 5 x praveka zviratka, 7 x sklenene barevne kaminky, 5 x barevny magnet, 1 x reflexni snurka, 1 x zbrusu novy geocoin, mala odmena pro FTF lovce a samozrejme logbook s tuzkou a orezavatkem v igelitovem uzaviratelnem sacku.

Preji uspesny lov

Na zaver bych chtel verejne podekovat dvema panum: panu Oldrichu Skachovi (www.skacha-foto.com), za poskytnuti poslednich dvou fotografii z jeho soukromeho archivu a svoleni je zde v listingu pouzit a vystavit. A panu Frantisku Janouchovi, za svoleni k pouziti ostatnich dobovych fotografii. Moc si jejich vstricnosti vazim a opravdu velice dekuji.
V listingu jsem nic z jeho zivota nezamlcel a je proto mozne, ze na osobu Frantiska Kriegela muzete mit jiny nazor nez ja, budu rad, pokud se podelite v logu.

---------------------------------------------------

ENG: Sorry, no English description available for this mystery. If you don’t understand czech, write to me where you are from, what you know about Frantisek Kriegel and I will send the cache coordinates to you.

Additional Hints (Decrypt)

[CZ] mn xnzral
[ENG] oruvaq fgbarf

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



 

Find...

936 Logged Visits

Found it 893     Didn't find it 7     Write note 21     Temporarily Disable Listing 3     Enable Listing 3     Publish Listing 1     Needs Maintenance 1     Owner Maintenance 7     

View Logbook | View the Image Gallery of 49 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.