Skip to Content

<

KESTRANY - Goticke tvrze a barokni zamek

A cache by Forest's family Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 6/1/2008
Difficulty:
1.5 out of 5
Terrain:
1.5 out of 5

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


GOTICKÉ TVRZE A BAROKNÍ ZÁMEK

Tato keš je venována dvema gotickým tvrzím, které jsou jedny z nejzachovalejších v CR a baroknímu zámku v malebné jihoceské obci Kestrany.

plan

Kestrany

Kestrany, obec ležící 10 km jihozápadne od Písku je na samých hranicích okresu Strakonice a Písek. Ten, kdo tuto obec založil, musel mít úžasný smysl pro krásu i prakticnost a snad i fantazii, nebot poloha jak hradu tak i samotné vesnice to plne dokazuje. Kestrany jsou postaveny v rovine, která je rozprostrena od Strakonic až po Putim, Herman až k Protivínu. Tím jsou celé odkryty jižní strane, slunci a teplým vetrum a naopak chráneny ze severu mírným návrším, táhnoucím se od lesa Horného pres Volfánek, Klímu vrch - ze kterého je videt za jasného pocasí i šumavský Boubín. Kdysi v dávnoveku tu bylo jezero, o cemž svedcí cást pudy, kterou tvorí místy znacne hluboké nánosy písku. Reka Otava protékající v blízkostí obce jakoby tvorila krásnou kulisu celému okolí. Jak a kdy Kestrany vznikly není možné presne zjistit. V záznamech se pripomínají až ve 13. století, v souvislosti s kestranskými tvrzemi, kdy tyto byly v držení Albrechta z Kestran. Ovšem tvrze kestranské byly podle názoru odborníku postaveny nejprve drevené a pozdeji kolem rok 1000 - za Boleslavu, kamenné. Puvodne mely tvrze ráz ciste vojensky, k ochrane zeme a obchodních cest. Teprve pozdeji byly osazovány lidmi u tvrzí a tak vznikala vesnice. O pomerne dobré zachovalosti tvrzí svedcí ta skutecnost, že byly až do roku 1975 obydleny. V soucasné dobe jsou zde provádeny nákladné opravy, aby tvrze opet zazárily ve své puvodní kráse. Obec je poprvé pripomínána již pocátkem 14. století, kdy zde sídlil Albert z Kestran. V prubehu století byla ves rozdelena do trí cástí, z nichž každá mela samostatnou tvrz. Roku 1491 získal ves do vlastnictví Jindrich ze Švamberka, který kestranské panství opet spojil a pripojil je ke zvíkovskému. V roce 1700 prešly Kestrany do majetku rodu Schwarzenbergu a byly pripojeny k panství protivínskému. Z puvodních trí tvrzí jsou v Kestranech dochovány dve, Horní a Dolní, které jsou považovány za nejlépe dochované na území Ceské republiky. Ves Kestrany byla dlouho rozdelena mezi ruzné zemanské rody, které mely tvrze, na nichž vázly manské povinnosti ke hradu Zvíkovu>

Zde je odkaz na oficiální stránky horní tvrze v Kestřanech.

Načerpáte zde mnoho dalších informací.

http://www.kestrany.cz/

 

Horní tvrz

horni tvrz horni tvrz

Puvod Horní tvrze se klade do druhé poloviny 13. století. Jejím nejstarším známým držitelem byl Albert z Kestran, pripomínaný poprvé v r. 1315. Jeho synové Michal, Šimon a Bartolomej se uvádejí v r. 1338. Díl zemrelého Bartolomeje daroval pak (1360) král Karel IV. bratrum Buškovi, Ondreji a Jakubovi ze Lhoty. O Ondrejovi jsou zmínky v l. 1370-1396. Pocínaje Arnoštem (1396-1404) nazývali se majitelé této tvrze Údražskými z Kestran. Pred r. 1416 Arnošt z Kestran prodal tvrz s dvorem, dílem vsi Kestran a vesnicí Lhotou príbuznému Vankovi Koktanovi, od nehož pak získal tvrz v r.1460 jeho synovec Bohuslav. Ten prikoupil kestranskou Dolní tvrz v r. 1475 a vše prodali jeho synové Václav a Jirík r. 1491 Jindrichu ze Švamberka, který si v následujícím roce vymohl u krále Vladislava II. osvobození Kestran z manství. Po Jindrichovi ze Švamberka (+1523) dedil Kryštof ze Švamberka (+1534). Když se v r. 1540 delila jeho pozustalost, získal Kestrany jeho syn Jindrich. Po jeho smrti (1574) pripadl kestranslry statek r. 1576 príbuznému Kryštofu Švamberkovi, a když tento v r. 1582 zemrel, zdedil Kestrany v r. 1584 Jan Vilém ze Švamberka z horské rodové vétve (+1590). Trebaže se jeho syn Jindrich Erenreich nepripojil k odbojným stavum, byl mu kestranský statek po bitve u Záblatí (1619) císarskými vojáky vyplenen. Syn Jirího Jan Vilém po dosažení plnoletosti prevzal r. 1627 kestranský statek, na nemž žil se svou manželkou Johankou, rozenou Trckovou z Lípy až do své smrti v r. 1651. Protože nemel mužské potomky, prevzala statek, Horní tvrz s dvorem, Dolní tvrz a vesnice Kestrany, Lhotu, Sudomer, Vítkov, Dobev, Nepodrice a Zátaví Janova dcera Františka Polyxena, provdaná Paarová. Nejstarší cástí tvrze je tzv. purkrabství v severní polovine nádvorí, které si dosud zachovalo v prízemí rane gotickou žebrovou klenbu a mladší gotické klenby a portály. Pravdepodobne již koncem 14. století bylo toto jádro sevreno hradbou se dvema hranolovými obytnými vežemi pri jihozápadním nároží a na východní strane a s menší válcovou veží na severovýchode. Za Švamberku byl vystaven vstupní pozdne gotický palácový trakt vložený pred starší jižní hradbu. Soucástí východního krídla paláce byla kaple sv. Man Magdalény, klenutá sklipkovou klenbou. Tvrz je obehnána príkopem puvodne napájeným vodou z blízkých rybníku. Drevený zdvihal most k bráne nahradil v 18. století dnešní kamenný. Sál paláce získal v 16. stole renesancní klenbu s bohatou freskovou výzdobou zjištenou sondami>

Dolní tvrz

dolni tvrz dolni tvrz

Sirotci po vnuku Alberta z Kestran, Mikuláši receném Baroch, si spolu s Matejem Brusem z Kovárova vystaveli behem 14. století vlastní tvrz pod starší (Horní ) kestranskou tvrzí. Mikuláše vystrídal Ctibor, po nem následoval jiný Mikuláš Baroch, který r. 1475 prodal Dolní tvrz majiteli Horní tvrze Bohuslavu z Kestran. Když r. 1491 kupoval obe kestranské tvrze Jindrich ze Švamberka, byla neobývaná Dolní tvrz již pustá a cástecne prestavená na pivovar. Dolní tvrz je obehnána hradbou, zesílenou v severním nároží válcovou baštou. Vchod býval puvodne od západu. Uprostred obdélného dvora slojí hranolová dvoupatrová vež, kdysi obytná. Na hradbe, bašte a veži jsou stopy po krakorcích, na nichž spocívaly hrázdené ochozy. Pri jižní strane hradební zdi je pristaveno prízemní obytné stavení s gotickým portálkem, jehož se pozdeji užívalo jako sýpky. V severozápadním nároží je menši budova s renesancní klenbou.

 

Zámek

zamek zamek

Karel Paar, který získal Kestrany snatkem s Františkou Polyxenou ze Švamberka, vystavel naproti Dolní tvrzi rane barokní zámek a pri nem založil okrasnou zahradu a vinici. R. 1678 Františka Polyxena Paarová prodala Alžbete Zuzane Vratislavové, rozené z Geršdorfu, Horní tvrz a zámek, ctyri dvory a vesnice Kestrany, Sudomer, Vitkov, Nepodricc, Zátaví a Lhotu. Od Vratislavové koupil r. 1685 rytír Adam Humprecht Koc z Dobrše kestranský statek se „starým a novým zámkem. R. 1700 koupil Kestrany od Koce kníže Ferdinand Schwarzenberk a pripojil je k protivínskému panství. V majetku jeho potomku zustal kestranský velkostatek do první pozemkové reformy, kdy historické objekty v Kestranech prevzal ceskoslovenský stát (r. 1924). Dvoupatrový rane barokní zámek mel puvodne pri východním boku arkádovou chodbu a v klenutém prízemí sálu terrenu se štukovou výzdobou, na kterou navazovala okrasná zahrada. Strední díl chodbového traktu byl zboren v první tretine 19. století. Objekt byl nadále využíván pro byty, sklady obili a dílny.

V roce 1989 se na techto místech natácela cást pohádky Jestrábí moudrost

Jestrábí moudrost

Ponurá pohádka o králi, kterého pýcha pripravila o lásku, prátele i moc. Na pocátku príbehu výpravné pohádky, která vznikla na motivy staré irské legendy, je krutá kletba. Dokud práve narozený králuv syn nepozvedne mec proti svému otci, nenastane v Jestrábím království jaro. Král sice narídí rádci Ordonovi, aby díte zabil, ale chuva ho zachrání a díte sverí do výchovy ptácníkovi. Ten mu dá jméno Kryštof a vychová ho spolecne se svým synem Jankem. O dvacet let pozdeji podlehne král Ordonovu naléhání k válce se sousedním králem Ubaldem. A práve v této válce se naplní kletba a zacne se odvíjet tragický osud nového krále, jenž neumí naslouchat správným ústum.

CR, 1989

Režie:

Vladimír Drha

Scénár:

Miloš Fedaš, Jana Procházková, Vladimír Drha, Jaromil Jireš

Kamera:

Emil Sirotek

Hudba:

Jirí Stivín

Hrají:

Grzegorz Emanuel, Piotr zymyszkiewicz, Markéta Hrubešová, Jirí Pomeje, Ladislav Lakomý, Nela Boudová, Eugeniusz Kujawski, Eva Matalová, Pavel Pípal, Jaroslav Radimecký, Katerina Besserová, Juraj Mokrý, Ivana Valešová, Pavel Nový ad. ,

Tato keš je zarazena do serie Filmová místa

Série Filmová místa

 

 

Additional Hints (Decrypt)

Anq ubeaí giemí h cbgbxn i xberarpu imebfgyéub qhoh

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



 

Find...

1,173 Logged Visits

Found it 1,111     Didn't find it 5     Write note 15     Publish Listing 1     Needs Maintenance 21     Owner Maintenance 19     Update Coordinates 1     

View Logbook | View the Image Gallery of 163 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.