Skip to Content

This cache has been archived.

michajlpetrof: Obnovovat uz nebudu, do pozoric se v nejblizsi ani vzdalenejsi dobe nechystam. Aspon bude misto na novou kesku...Diky vsem spokojenym nalezcum...

More
<

Pozorice - Kostel Nanebevzetí Panny Marie

A cache by michajlpetrof Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 05/03/2008
Difficulty:
2.5 out of 5
Terrain:
4 out of 5

Size: Size: regular (regular)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Pri kazde ceste po D1 z Brna do Vyskova ci naopak jsem v dálce videl tento majestatni kostel a rikal si, jak asi vypada z blízka. Kdyz se mi nedávno naskytl detailní pohled na tuto stavbu, ze vsech moznych svetovych stran i zevnitr, byl jsem nadsen a rikal si jak je mozne ze tu jeste neni zadna keska...Proto jsem se spolecne se Selmici rozhodl sem nejakou tu krabku supnout :-) no a jelikoz se naslo jedno krasne extremni mistecko, neodolal jsem a mrsku tam schoval...Aby ste to nemeli tak jednoduche, souradnice finalky si budete muset vypocitat...Jak? Vzorecek najdete pod informacemi o kostele a na to co do vzorecku dosadit, budete muset prijit sami. Preji hodne zabavy pri lusteni i loveni!!!



KOSTEL NANEBEVZETI PANNY MARIE

Predchudcem nynejšího kostela byl starý drevený kostel. Byl také zasvecen Nanebevzetí Panny Marie a mel tri vedlejší oltáre: sv. Ondreje, Neposkvrnené Panny Marie a sv. Kateriny. Stával asi tam, kde je dnes farní stodola. O nem nevíme prakticky nic, a bylo by zajímavé pokusit se neco zjistit napr. archeologickým výzkumem. Tento kostel roku 1704 vyhorel. Ohen byl založen ve stodole, která s kostelem sousedila; bylo to snad dílo pomsty vuci zdejšímu farári. Tenkrát byl farárem knez Bohumír Molitor. O nem je známo jen to, že venoval kostelu pole u Kovalovic. Byl zde do roku 1706. Po nem prišel Karel Bezdecký, jehož jméno se uvádí predtím v letech 1698-1706 v Rousínove. Jemu pripadl trpký údel být farárem bez fary a bez kostela.

Kníže Jan Adam z Lichtenštejna se zavázal posvátným slibem, že postaví nový kostel. Položil k nemu základy, ale pak byl upoután jinými zájmy, žil více v cizine než doma a v roce 1712 zemrel. Jeho nástupci se do stavby nemeli, pohádali se o dedictví a penez nebylo. Teprve nezapomenutelný knez, farár a dekan P. Josef Leffler primel r. 1721 knížete Antonína Floriána z Lichtenštejnu, aby kostel dostavel. Nový kostel, zasvecený rovnež Nanebevzetí Panny Marie, byl vystaven s prestávkami v letech 1704-24 v barokním slohu. Dne 15.8.1724 byl slavnostne požehnán v prítomnosti sedmi kneží, benedikci provedl František Xaver Leffler, dekan brnenské kapituly, strýc zdejšího faráre. Dne 30. cervna 1929 byl hlavní oltár a kostel posvecen brnenským biskupem Dr. Josefem Kupkou. Tento den se tedy v naší farnosti má slavit jako posvícení, posvecení kostela.

Kostel je jednolodní orientovaná stavba s polygonálním záverem, se dvema ctyrbokými vežemi a prícnou lodí. Je 38 m dlouhý, 20 m široký a 21 m vysoký. Prucelí kostela zdobí dve veže 40 m vysoké, které dodávají celé stavbe monumentální vzhled katedrály, zvlášte stojíte-li vecer pred kostelem. Po levé strane presbytáre je sakristie, naproti ní bocní kaple, tzv. „stará zpovednice“. Kostel stojí na bývalém hrbitove, na kterém se pochovávalo do roku 1870. Hrbitov je vlastne mohutná rampa, která nese celou stavbu. V jeho rozích stojí dve kaple, bývalé kost-nice. Jsou nyní upraveny jako skladište, v suterénu levé z nich byla v letech 1985-99 umístena plynová kotelna pro kostel.

Hladká fasáda kostela je clenena obežnými lesénami. V lodi jsou dve lunetová okna, v knežišti po každé strane rovnež dve okna a jedno okno v záveru. Jsou segmentove zaklenuta se šabránou. Lod je zaklenuta valenou klenbou, steny jsou cleneny dvojicí pilastru s úseky kladí, kolem celého kostela se vine bohatá profilová rímsa. Veže jsou cleneny lesénami, mezi 1. a 2. patrem je kordonová rímsa. V prízemí a zvonovém patru jsou okna segmentove zaklenuta, ve 2. patre je okno kruhové. Mezi vežemi cní trojúhelníkový štít. V ose prucelí se nachází hlavní vchod s profilovým ostením, pod každou z veží jsou bocní vchody, rovnež s pískovcovým ostením. Podstrešní profilová rímsa nese strechu sedlovou, nad knežištem zvalbenou. Vež „sanktus“ nad hlavním oltárem byla vystavena r. 1725, znovu pak v roce 1803 a 1896.

Puvodní dlažba v kostele byla z pálených cihel, v r.1783 byla zamenena za novou pískovcovou z tesaných kamenu, obnovená 1855 a v roce 1928 porízena mramorová z tzv. krtinského mramoru. Pod kostelem se nachází krypta, do níž se dríve pochovávali kneží. Vchod do ní býval z kostela, v místech mezi predními lavicemi. (Dodnes, když procházíte stredem kostela nad bývalým vchodem, slyšíte, že vaše kroky mají jiný ozvuk než o pár metru dále.) Vchod byl prekryt kamenem s nápisem: „--V---M-- VOS IN OPTATA SPE REQVIES AETERNA SVSCEPIT.“ (Vás na vytoužené prání prijalo vecné odpocinutí.) Po úprave dlažby byl zbudován nový vchod ze starého hrbitova, za presbytárem kostela. Poslední farár pochovaný v krypte byl v r. 1774 Josef Xaverius Leffler. Pri úpravách v roce 1990 byla mu dána, jako budovateli chrámu, do hrobky na jeho hrob pametní deska.

Oltáre

V kostele jsou ctyri oltáre - jeden hlavní a tri vedlejší. Hlavní oltár pochází z r. 1785 a je zdený, s dreveným tabernáklem. Obraz Nanebevzetí Panny Marie od brnenského malíre Ignáce Bayera, rodáka pozorického, predstavuje úžas apoštolu nad Mariiným nanebevzetím. Socharské práce pochází od brnenského sochare Tomáše Schweigla a predstavují dva mariánské ctitele - sv. Ambrože a sv. Bernarda. Oltár byl opravován roku 1873, v roce 1929 porízena nová kamenná oltární plotna. V roce 1974 byl v souladu s novými bohoslužebnými predpisy vybudován oltár celem k lidu. Nad oltárem vidíme malované okno (365 cm široké, 274,5 cm vysoké) s obrazem Nejsvetejší Trojice, které zhotovil v r. 1914 B. Škarda z Brna. Je zajímavé, že zobrazení Ducha svatého - holubice v paprscích slunce - nápadne pripomíná stejné zobrazení v okne nad oltárem velechrámu sv. Petra v Ríme.

Vedlejší oltáre jsou tri: V cele pravé bocní lodi („sivické“) stojí oltár sv. Antonína Paduánského s obrazem a dvema sochami paulánských svetcu (nepodarilo se je presneji urcit). Na druhé strane kostela, v cele levé lodi („pozorské“) najdeme oltár Panny Marie Bolestné s její krásnou barokní sochou uprostred. Vzhled postavy Panny Marie vzbuzuje domnenku, že to puvodne bývala socha Panny Marie Nanebevzaté, držící v pravé ruce lilii. Po stranách stojí sochy sv. apoštola Jana a sv. Marí Magdaleny. Tretí oltár se nachází v prícné lodi na pravé strane. Je to oltár sv. Rodiny s kopií Rafaelova obrazu, na kterém je znázornena Matka Boží s malým Ježíškem, sv. Alžbeta s Janem Krtitelem a sv. Josef. Dve sochy po stranách oltáre predstavují rodice Jana Krtitele - Zachariáše a Alžbetu. V letech 1764 - 1803 stával blízko sakristie ješte ctvrtý oltár - sv. Jana Nepomuckého. O nem však není známo nic bližšího. Kusé historické záznamy napovídají, že oltáre pravdepodobne odpovídají oltárum drívejších kaplí v Pozoricích.

Vnitrní výzdoba kostela mela snad být ješte bohatší, ale nedostatek penez a majetkové spory v rodine patrona tomu zabránily. Rovnež i veže mely mít profilované barokní strechy, podobné vežím kostela na Velehrade.

Kazatelna

Byla zhotovena v roce 1738 od zdejšího stolare Havla Soluse, opravena v roce 1980. Mramorová krtitelnice pochází z r. 1730. Krížová cesta zakoupena za 52 zlatých od knihkupce Karla Sartoriho z Vídne a požehnána v r.1883.

Varhany

Puvodne byly do našeho kostela zakoupeny varhany ze Svatého Kopecka u Olomouce. Ty byly r. 1887 nejprve predelány a 1912 prestaveny. Je to jiste škoda, že se nepodarilo uchovat krásný barokní nástroj, jakým svatokopecké varhany nepochybne byly. Koncem 80. let se ukazovalo, že varhany potrebují generální opravu. Protože se nejednalo o cenný nástroj, ukázala se jako neschudnejší cesta porídit varhany nové, které dodalo Varhanárství z Brna-Bohunic. Varhany byly dokonceny v roce 1992, stály 650 000 Kcs a požehnány byly 29. srpna téhož roku brnenským biskupem Vojtechem Cikrlem.

Zpovednice

Puvodní dubové vyrezávané zpovednice se nacházejí v bocní kapli naproti sakristii, v tzv. „staré zpovednici“. Dnešním požadavkum již nevyhovují, proto dnes užíváme pseudobarokní zpovednice pod kurem. V 70. letech je místní remeslník p. Josef Havlícek predelal na uzavrené.

Cechovníky

Puvodne se nosívaly o slavnostech a pohrbech remeslníku. Je jich celkem 12 a patrily ruzným cechum, jak dnes mužeme zjistit ze symbolu na nich uvedených. Z bývalých cechu mají v kostele vždy po dvou své postavníky: 1. sedlári, zámecníci, kovári, hrncíri, 2. kolári, stolari a bednári, 3. rezníci, pekari a mlynári, 4. krejcí, 5. obuvníci (letopocet 1759) 6. zedníci, pokrývaci a tesari (tyto patrily dríve tkalcum). Cervená cechovní korouhev patrící dríve krejcím má obraz Nanebevzetí Panny Marie a sv. Kryštofa, obuvníci mívali modrou korouhev s obrazem sv. Kryšpína. Podobné cechovníky, avšak ne tak hezky zdobené a ve skromnejším poctu mužeme najít v kostele v Rousínove. Dnes jsou cechovníky používány jako podstavce pro osvetlení kostela.

Kostelní lavice

V kostele je celkem 44 lavic, které pri plném obsazení pojmou 250 osob. Lavice jsou starobylé, dubové, vícekrát opravované. Na starých lavicích, nejen v našem kostele, ale i jinde, si mužete všimnout malých vypálených dulku. Pochází z dob, kdy se ješte nesvítilo elektrinou a kdy inventár kostela nebyl tak úzkostlive chránen jako v dnešní dobe. Pri nekterých bohoslužbách se používaly malé svícicky, které si lidé voskem prilepili k lavici. Svícku nechali jednoduše dohoret a její knot vypálil do lavice malý dulek. Lavice jsou dubové, dub je samozhášivý a proto vetší nebezpecí požáru nehrozilo.

Ke kostelním lavicím se váže ješte jedna zajímavost: Bývalo zvykem, že místa v kostele byla vyhrazena. A tak nekde mužeme na kostelních lavicích najít císla, jinde - zvlášte v oblastech bývalého nemeckého pohranicí - bychom našli i tabulky se jmény rodin. Tato místa si lidé predpláceli na rok dopredu a beda, když by je obsadil nekdo jiný. Zvláštní místa, tzv. panskou lavici, míval v kostele pan patron, jeho rodina a úredníci. Bývala vpredu nebo na oratori, bohate zdobená, uzavrená dvírky se zámkem. Nikdo jiný si do ní nesmel sednout, bývala však, žel, casto prázdná… V našem kostele pravdepodobne takováto „panská“ lavice také byla, avšak do našich casu se nedochovala. Zato se dochoval jiný zvyk, který v mnoha kostelích již vymizel: Bývala ve starých kostelích tzv. mužská a ženská strana. Muži a ženy, at již manželé nebo svobodní, nesedávali v kostele spolu, ale každý na jedné strane kostela. Dnes se již tento zvyk i u nás pomalu vytrácí, ale dodnes mužete pozorovat, že na strane sivické sedávají vetšinou muži, na strane pozorské ženy. Mládeži bývaly vyhrazeny lavice v bocních lodích a žádný chlapec by si nesedl do bocní lodi na stranu pozorskou mezi dívky, jinak by mezi svými vrstevníky neobstál. Stejne tak žádné devce by nesedelo se svým chlapcem na „mužské“, sivické strane. Dodnes mužeme pozorovat manžele, kterí chodí 50 let svorne do kostela, ale nikdy nesedávají spolu.

Zvony

Zvony jsou umísteny v levé veži kostela (pri pohledu z námestí) a v malé vežicce, tzv. sanktusové. Do nove postaveného kostela byly zvony zavešeny v r. 1725, a sice 15. srpna malý „umírácek“ a 20. prosince oba vetší. Byly zde až do roku 1908, kdy pro nesoulad tónu byl vetší zvon prodán za 1094 korun zvonarskému závodu Adolfa Hillera v Brne a porízeny dva nové zvony za 3 834,84 korun. Požehnány byly 21.12 a na vež zavešeny 23.12.1908. Oba nové zvony a umírácek byly dne 3.4.1917 snaty a odvezeny na válecné úcely za 3 984 korun. V roce 1925 byly jako náhrada za odebrané zvony porízeny dva nové od firmy Manoušek. Vetší zvon darovali manželé Drápalovi z Koválovic c. 94 (19 370 Kc), menší ze sbírek a daru farníku za 9 094,60 Kc, celkove za 28 464,60 Kc. Požehnány byly 15.3.1925 P. Václavem Uhýrkem, dekanem ze Slavkova.

Podle narízení Okresního úradu ve Vyškove ze dne 11.2.1942 byly dne 15.4. tri zvony z veží kostela snaty a odevzdány pro válecné potreby - oba zvony z r. 1925 (750, 280 kg) a malý z veže „sanktus“ (44 kg). Spolu s nimi byly odebrány zvony ze zvonicek v obcích a z nového kostela v Holubicích z r. 1929 (Maria 340 kg, Stanislav 180 kg, a Václav 100 kg). V Pozoricích zustal jen jediný nejstarší historický zvon z roku 1483 a v Holubicích pozdvihovácek (9,5 kg), který nemel konfiskacní váhu. V roce 1943 byl porízen za 1600 korun náhradní zvon umírácek za zvon odebraný v roce 1917. Po válce se ze všech zvonu vrátily jen dva, a sice farní ze sanktusové vežicky a ze zvonicky v Hostenicích.

V letech 1986 a 1988 byly porízeny dva nové zvony, oba požehnal kapitulní vikár brnenské diecéze Ludvík Horký za velké úcasti farníku. První zvon, „Cyril a Metodej“, byl porízen ze sbírek farníku za 150 000 Kcs, privezen 3.9.1986 a požehnán 4.10.1986. Druhý zvon „Maria“, porízen rovnež ze sbírek farnosti za 58 000 Kc, dovezen 28.10. a požehnán 5.11.1998. Nyní je na pozorickém kostele celkem 5 zvonu, z nichž 3 vetší zvony dávají akord as - b - des.

Opravy kostela

Do roku 1914 prispíval na opravy kníže z Lichtenštejna spolu s farníky, od té doby jsou opravy financovány prevážne ze sbírek farníku. Z vetších oprav kostela si pripomenme:

V roce 1803 byly kostel a hospodárská stavení pokryty novou krytinou, r. 1886 zbudován do sakristie vchod ze hrbitova, v r. 1903 hromosvod, r. 1914 provedena zvencí nová omítka kostela nákladem 15 000 korun Dále zasazeny nové drevené okenice na obou vežích u zvonu a nové drátené síte v oknech v presbytári.

Výmalba kostela provedena v r. 1785, dále r. 1899 na bledezeleno za 990 korun a r. 1925 na bledežluto nákladem 21 000 korun. V roce 1924 bylo v kostele porízeno elektrické osvetlení, opravováno v roce 1936, další, zatím poslední rekonstrukce elektroinstalace pak byla v roce 1979. Strecha byla opravována po II. svetové válce a znovu v roce 1954 po velké vichrici. V tomto roce byl rovnež opraven vnitrek kostela, presbytár, bocní oltáre a položena dlažba pred kostelem. V letech 1959 -1968 se provádela generální oprava kostela. Kostel dostal novou fasádu, položila se nová krytina, opravovala se vazba, omítky apod. Drobnejší práce byly konány zdarma brigádnicky, mnozí z obcanu si ješte pamatují, jak se zúcastnili osobne nebo nekdo z jejich rodiny. Ostatní práce byly placeny ze sbírek farníku, celkem pres 400 000 Kcs. V letech 1980-82 byl opravován interiér kostela, oltáre, sochy, krížová cesta, v letech 1984-86 porízeno v kostele ústrední topení na plyn. Kotelna byla zrízena v suterénu levé (pozorské) hrbitovní kaple. V roce 1999 pak byla zrušena a kotel premísten do predsíne sákristie. Bílé pásy na fasáde byly opravovány v roce 1988 a opet v roce 1994. V roce 2000 se na obou vežích kostela provádela oprava krovu a strecha dostala novou medenou krytinu..

V jubilejním roce 2000 dne 5.7. na svátek sv. Cyrila a Metodeje byl kostel zvenku slavnostne osvetlen nákladem obce Pozorice.

Kaple v Pozoricích

Do roku 1725 stála mezi farním kostelem a nynejší radnicí kaple sv. Antonína. Zde se konaly bohoslužby po dobu, než byl po požáru postaven nový kostel. Podle církevní topografie to mel být ten nejpuvodnejší kostel, pripomínaný r. 1406 a zasvecený sv. Barbore, který pozdeji po postavení starého kostela (v poradí druhého; toho, jenž vyhorel) sloužil za kapli sv. Antonína Paduánského. (Volný - Církevní topografie). Obraz sv. Barbory byl rovnež prenesen do kostela, ale jeho osud je neznámý.

Další kaple stávala ve farní zahrade. Na jejím míste byl pak postaven kostel - ten, který vyhorel r. 1704.

Tretí kaple stála na kopci blízko Pozoric. Není jisté, zda to byla Kneží hora anebo Poustka. Pravdepodobnejší je Poustka, kde byla v r. 1722 vystavena poustevna. První poustevník frater Bernard po roce odešel do Ríma, druhý mnich Matouš Schäffer zemrel 10.12.1771 a byl pochován v krypte kostela. Poustevna podle narízení brnenské biskupské konzistore byla r. 1797 zrušena. Poustka pak byla osázena ovocnými stromy a vínem, v r. 1888 premenena na pole. Patrila puvodne velkostatku, po parcelaci v roce 1923 byla pridelena fare. Na temeni kopce bylo plánováno postavit tzv. kapli smírení, jako podekování za ukoncení II. svetové války. Vybraly se peníze, byl položen základní kámen v den 1. Výrocí ukoncení války, avšak následné únorové události vše zmarily. Pri kolektivizaci v padesátých letech prešla Poustka do užívání JZD Pozorice, které na jejím vrcholu postavilo vodojem pro svuj kravín. V roce 1966 dostala Poustka novou dominantu - vysílací stožár. V soucasné dobe je zapsána mezi chránené krajinotvorné prvky a tak povstávají snahy vrátit kopci puvodní vzhled vcetne výstavby kaple.

SOURADNICE FINALKY VYPOCÍTÁTE Z NÁSLEDUJÍCÍHO VZORCE:


N 49°12.VELKÝ(gis) mínus PROSTREDNÍ(89) plus MALÝ(72) plus 19
E 16°47.(JOANNES SCHILCHING krát SANKTUS) deleno 3 plus 5

Click to verify coordinates

Additional Hints (No hints available.)



 

Find...

169 Logged Visits

Found it 157     Didn't find it 1     Write note 7     Archive 1     Temporarily Disable Listing 1     Publish Listing 1     Needs Maintenance 1     

View Logbook | View the Image Gallery of 12 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.