Skip to Content

<

Beskydy, Jeskyne Cyrilka

A cache by rofil Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 05/30/2008
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
3 out of 5

Size: Size: regular (regular)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Jeskyne Cyrilka

   Prirodni pamatka rozsedlinova jeskyne Cyrilka (Dury pod Stupnemi) je delkou 370 metru nejdelsi pseudokrasovou jeskyni na Morave a 4 nejdelsi v Ceske republice. Velka cast jejich prostor lezi v tesne blizkosti povrchu. Misty se na strope vysrazela z vyluhovaneho vapniteho tmelu piskovcu drobna brcka o delce 10 az 20 centimetru. Uvnitr je stala teplota 4-10 stupnu a relativni vlhkost vzduchu nad 85 procent. Vyvoj jeskyne nebyl dosud ukoncen a proto dochazi k posunu kamennych bloku a je nebezpeci zriceni stropu.

   Kazdym rokem v zimnim obdobi se Cyrilka stava utocistem pro mnozstvi netopyru. V minulych letech se zde podarilo objevit take pomerne vzacne druhy techto zivocichu, netopyra usateho, velkeho, vodniho i vrapence maleho, ktery patri mezi kriticky ohrozene.

   Nekteri navstevnici Beskyd se obcas do jeskyne vydavaji na "obhlidky", prestoze vstup zde neni jednoduchy a vyzaduje urcitou obratnost pri lezeni po 3 metrove kamenne stene. Motivem techto vyprav byvaji povesti o zlatych pokladech, ktere udajne v radhostskych "durach" v davnych dobach ukryli pohansti knezi. Odtud ma take svuj puvod pohadka Sirotek z Radhoste.

   Pseudokrasove jeskyne jsou povazovany za podzemni prostory neprave. To znamena, ze pri jejich tvorbe nedochazelo k chemickemu rozpousteni horniny jako v pripade vapence v klasickych krasovych oblastech, ale uplatnovalo se pozvolne sesouvani a rozestupovani piskovcovych bloku podel velkych puklin nebo ploch vrstevnatosti. Velkou roli take sehralo intenzivni mrazove zvetravani hlavne v ledovych dobach starsich ctvrtohor. Vyvoj podzemnich systemu pokracuje i v soucasnosti, kde se mimo svahovych pohybu uplatnuje ve velke mire rusiva cinnost destovych vod a vod z tajiciho snehu.

   Geologicka charakteristika: Moravskoslezske Beskydy jsou soucasti flysoveho pasma Zapadnich Karpat, ktere ma prikrovovou stavbu. Z regionalne geologickeho hlediska nalezi uzemi k godulskemu vyvoji slezskeho prikrovu flysoveho pasma Karpat. Godulske souvrstvi zde predstavuje enormne mocny a plosne znacne rozsahly komplex vrstev piskovcu a castecne i jilovcu a slepencu. Jedna se o mocne lavice glaukonitickych piskovcu s vlozkami nevapnitych, nepravidelne bridlicnatych jilovcu a slepencu (stari krida). Lokalita se nachazi v zvlnene depresi. Jedna se o nejrozsahlejsi pseudokrasovy jeskynni system v Beskydech. Jeskyne je tvorena systemem tektonickych puklin se zaklinenymi nebo prekrytymi piskovcovymi bloky. Jeskynni pseudokrasovy system je 370 m dlouhy. Celkova vymera je 3,5 ha. Vstup do jeskyne o rozmerech 0,4 x 0,5 m se nachazi pod odkrytou skalni stenou.

   Edit 3.11.2011, Orcus Bohumin www.orcus-speleo.cz: Jeskyne Cyrilka opet delsi
Do dnesni doby dosahovala delka jeskynniho systemu Cyrilka 375 m. Pri novem mapovani pomoci digitalnich pristroju DISTO-X byly objeveny nove casti jeskyne. Jde zejmena o koncove casti chodeb Stare casti jeskyne, kterym nebyla po mnoho let venovana pozornost a ktere byly az nyni prodlouzeny v jednom pripade az o desitky metru. Podarilo se take najit propojeni mezi dvema vetvemi ve Stare casti jeskyne o delce 7 m a take navazujici rozsedlinovo-sutove prostory. Novinkou je nalezeni dvou dalsich mist s vyskytem drobne krasove vyzdoby. Jedna se o brcka delky nekolika cm a kalcitove nateky. Byl vytvoren novy podrobny plan jeskyne, ktery velmi dobre dokumentuje situaci podzemnich prostor v sesuvu. Zda se, ze jeskynni system zasahuje vyse do protisvahu. Take vyslo najevo, ze nejhlubsi cast (-16 m) se nachazi v koncove casti Stare casti, naopak Nova cast jeskyne probiha melceji pod povrchem.
Celkova delka jeskyne nyni dosahuje 511 m.
Celkova denivelace jeskyne nyni dosahuje 16 m.
Jeskyne Cyrilka je nejdelsi jeskyni ceske casti flyse Zapadnich Karpat a po Teplicke jeskyni druhou nejdelsi nekrasovou jeskyni v Ceske republice.

   Sirotek v Radhosti

   Ve vesnici Dolni Becve u paty travnateho Radhoste zil za starodavna Hansa, clovek chudobny, ktery ze skrovneho vydelku zivil mimo ctyri vlastni deti jeste desetileteho synacka po svem neboztiku bratrovi. Zili ve velike nouzi a bide, a tak Hansa, aby mel vice pro vlastni deti, ubiral na strave svemu synovci. Hoch presto mel sveho stryce rad a ochotne vykonaval vsechny prace ve staveni i na poli, ktere mu nakazal.

   Jednou v zemi nastal veliky hlad, na poli se nic neurodilo a Hansa se svymi detmi vstaval od stolu nenasycen a tu zapocal uboheho Michalka povazovat za jedlika zbytecneho, vyziraveho, ktery je na skodu hospodarstvi. Pod zaminkou, ze se z nouze dal na hledani pokladu, zavedl jej s sebou do jeskyni v Radhosti. V mnohonasobnem klikatem bludisti uvnitr hory chlapec na nej cekal a netusil, jaky ukrutny konec zivota mu stryc uchystal. Michalek zustal ve tme sam, bez louce, pod chatrnymi zebriky a nadarmo se pokousel vyjit z podzemi. Narikal v hlubokych rozsedlinach, lezl po ctyrech a hmatal ve tme pred sebou. Najednou mu noha uklouzla a padal do hlubiny, chytal se vseho, az se zastavil na nejake stene o vycnelky a dva z nich ulomil. Opatrne vylezl a spice, ktere stale drzel v ruce, vstrcil do tlumoku. Nenasel cestu pres hucici podzemni reku, srdnate do ni skocil a preplaval na druhou stranu. Po delsim case konecne nasel cestu ven na svetlo bozi.

   Michalek bloudil krajem od jedne vesnice ke druhe a nikde nechteli otrhaneho chlapce prijmout, az zabloudil do jednoho hradu, kde prebyval nezenaty a privetivy hradni pan. Michalek vyzebral od kuchare kousek chleba a sedel na velikem kameni na dvore a z mosny vytahl velky zavirak, kterym si ukrajoval sousta. Pri tom mu vypadly na zem ty dve spice, ktere predtim ulomil v Radhosti. Hradni pan jej pozoroval a zpozornel, kdyz se spice zlate zaleskly. Nechal si hocha zavolat a ten mu povypravel cely svuj pribeh a take, jak nabyl ty spice, ktere byly z ryziho zlata. Pan si jej nechal na hrade a nechal jej vycvicit ve vsech rytirskych dovednostech, a nemaje zadne svoje dite, zacal jej za vlastniho povazovat. Po smrti sveho pestouna se Michal stal dedicem jeho majetku a velmi zamoznym clovekem.

   Jedenkrate stal u okna na nahradi a dival se do nadvori. Tu uzrel stareho nemocneho cloveka, jen zcasti zahaleneho do roztrhanych hadru, jak zebra na moste pred hradem. Nechal jej privest do hradu a poznal stryce Hansu. Chudak mu dekoval za milosrdenstvi a vypravel, jak prisel do dluhu, chalupu musel prodat a zil bidne v chleve u sveho kmotra, nez ho vyhnali z domu. Tri deti mu zemrely na nestovice a ze ctvrteho se stal lump a vyvrhel. Michal mu podal nuz zavirak, aby si mohl k polevce prikrojit chleba. Tu stryc Hansa poznal sveho nevlastniho synka a dekoval Bohu za to, ze mu nedal zhynout v Radhosti, kam ho pred lety proradne zavedl.



Cache je dostupna celorocne a neni kvuli ni nutne lezt do jeskyne.



Additional Hints (No hints available.)



 

Find...

6,098 Logged Visits

Found it 5,939     Didn't find it 43     Write note 46     Publish Listing 1     Needs Maintenance 65     Owner Maintenance 4     

View Logbook | View the Image Gallery of 240 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.