Skip to Content

This cache has been archived.

tomas jedno: Konec dalsi zlate legendy. V dusledku zvyseneho zajmu myslivcu v lokalite hrozi nebezpeci vymudleni. Vymyslim pro Vas lepsi, jo? :-)

More
<

Smrzice Crazy

A cache by Tomas Jedno Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 07/19/2008
Difficulty:
3.5 out of 5
Terrain:
3 out of 5

Size: Size: regular (regular)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Narocna mysterka s jeste narocnejsim finale :-). POZOR: Cache po odlovení zamaskujte tak, aby vydržela co nejdéle. Až ji najdete, pochopíte, že maskování je duležitejší než u obvyklé cache.

Smržice

 

„jsou rozlehlá, typická hanácká ves, ležící v prímestské oblasti okresního mesta Prostejova. Stred obce tvorí náves shluknutá kolem školy, radnice, dvora i kostela. Odtud se rozbíhají široké ulice zdobené jednopatrovými grunty jako prsty natažené silné upracované rolníkovy dlane. Puda kolem je úrodná, žírná, jen samá pole kolem a ríká se, že nejvyšším stromem, který tu zdárne roste je – repa.“

 

Vetšinu správných odpovedí najdete, když se trošku rozhlédnete kolem PA. Krome GPSky máte od prírody pusu, tak ji mužete použít taky. Velmi užitecná by byla i mapa obce.

Pro hledání cache doporucuji kolo. Trasa merí cca 3 km.

 

Kostel sv. Petra a Pavla má výšku:

37 metru (Z=1), 40 metru (Z=4), 46 metru (Z=6)

 

Nápis na staré škole zní:

Omnia mea mecum porto (S=3)

Slavme slavne slávu slávu slavnych (S=2)

Školou k církvi, Církví k Bohu, S Bohem k vlasti. (S=1)

 

Ze kterého roku pochází první historická zmínka o Smržicích?

1131 (T=0), 1311 (T=4), 1154 (T=8)

 

Ve stredoveku obec postupne patrila významným moravským šlechtickým rodum, jakými byli páni z Kravar, Pernštejnové a Lichtenštejnové. V tesném sousedství Smržic se od druhé poloviny 14. století vyskytuje menší osada Podhájí. Její jméno pochází podle háje, který se tehdy rozprostíral na severovýchodním svahu od Smržic. Na Podhájí navazoval ješte další hospodárský celek Šimanuv dvur ci osada Šimanov, o nemž jsou však historické zprávy velmi sporé.

 

Pecetním znakem Smržic není symbol poddanství, jak je v nekterých prípadech uváden základní znak feudáního pána (jako napr. Plumlov, Cechy pod Kosírem). Smržická pecet nese symbol zemedelské práce: dve krojidla. Nad tímto znakem uprostred je malá šesticípá hvezda. Její funkce je pouze ozdobná.

Co je to krojidlo?

Nástroj urcený k odrezávání chrástu cukrové repy (X=1)

Rucní nástroj ke kosení obilí (X=2)

Nuž upevnený pred radlici a svisle krájející ornici(X=0)

 

 

O hanácké povaze je známo, že se vyznacuje rozvážností, klidným rešením i obtížnejších situací. Roku 1738 vydal Karel VI. nový robotní patent, jehož spletitým výkladem byla dána šlechte možnost vykoristovat poddané ješte víc než dosud. Rozhorcení poddaných nedalo se zastavit ani na dosud klidné Hané. I na Prostejovsku se tajne umlouvali sedláci, že spolecnou vzpourou dosáhnou na plumlovské vrchnosti zmírnení poddanských povinností. Dve nejvetší obce na panství – mestecko Kostelec a Smržice – osnovaly vzpouru. Zástupci Kostelce, Smržic, Urcic a Domamyslic se na spolecné porade rozhodli, že se poddaní jejich obcí nedostaví 19. srpna 1738 do roboty. A pokud tak uciní, budou velmi nedbale vykonávat uložené úkoly. Vzpoura ctyr obcí plumlovského panství však netrvala dlouho. Již 22. srpna vyslala vrchnost do rebelujících obcí mušketýry, kterí odpor zdolali a zatkli hlavní osnovatele vzpoury. Nejvíc jich bylo z Urcic - devet rebelantu. Z Kosteleckých zatkli ctyri. Ze Smržic odvlekli do plumlovského vezení tri poddané a z Domamyslic také tri. Po ctrnácti dnech byli veznové prevezeni v poutech do Prostejova a tam na radnici souzeni. Odsouzení si odpykávali trest otrockou prací v okovech pri stavbe olomoucké pevnosti.

 

Oslavy zrušení roboty ve Smržicích r. 1848 popisuje obecní smržický písar Frant. Grmela: „Aby pri tomto naším svátku také nejaké vyražení a veselost užívala, usnesli se sousedi, aby se šlo odpoledne do hospody a aby se použil všechen trunk, co hospodské má. To se také vyplnilo, ale všechno v bázni boží a v samém rozmlouvání o tom našem otroctví robote.“

 

„Smržictí obcané oslavili 29. cervna 1928 zrušení roboty odhalením pomníku Oráce. Krásný a vkusne pracovaný pomník jest dílem nadejného sochare A. Bucánka a darem místní Rolnické záložny (35.000 Kc). Socha jest umístena na vhodném míste v menším sade pred budovou záložny, která tímto príkladným cinem oslavila 3 jubilea: 60leté svoje trvání, 80leté jubileum, zrušení roboty a desítiletou památku trvání naší státní samostatnosti.“

 

Kolik "y" je obsaženo ve verších na pomníku Oráce pod letopoctem 1918? Y = pocet „Y“

 

Významní rodáci:

Jakub Kresa (*19. cervence ve Smržicích – †28. cervence 1715 v Brne) byl významný ceský jezuitský matematik doby baroka.

 

V jakém tvaru je zapsáno jméno matematika Jakuba Krezy na jeho rodném dome?

Kresa (R=3), Kreza (R=5), Kreysa (R=9)

 

František Seraf. Jaroslav Kubícek (*14. zárí 1838 ve Smržicích na Prostejovsku - †17. ún. 1865 v Brne), ces. žurnalista, vedle A. Balcárka nejvýznamnejší mor. literát let 50. a 60. min. stol., první persekuovaný žurnalista na Morave. (srv. jeho cyklus feuilletonu „Žurnalista ve vezení”). Psal básne lyrické, málo zdarilé, i satirické, veselé a útocné, prosu s romanticky idealisovaným prostredím, romány, otištené jen v casopisech: Ušlechtilé duše (v Mor. Orlici 1864, s látkou z pol. povstání), Prímé povahy (v Zábavných vecerech 1864), Metamorfosa života (v Hvezde 1862). V listech, jež redigoval (Moravan a Mor. Orlice), vynikl zejm. v cestopise, národopise, feuilletonistice. Nejlepší jeho dílo je satir. epos Rozesmaliáda, ostre vystupující proti radikálnímu oposicníku, poslanci B. M. Rozehnalovi. V statích o lit. psal proti malosti pomeru, proti jednostrannosti v literature i proti klerikálnímu ovzduší.

 

Stojíte zády ke kostelu a celem ke staré škole. Rodný dum spisovatele Františka Kubícka stojí:

vlevo (R-2), vpravo (R+3), dum není od kostela videt (R-0)

 

 

Pred první svetovou válkou byla ve Smržicích pomerne silná organizace národne socialistického delnictva, které zde zrídilo pobocku Prvního potravního a zásobního družstva nár. soc. delnictva pro Prostejov a politický okres. Tento konsum se dostal hned na pocátku války do znacných problému. K jejich rešení prijel do Smržic prostejovský redaktor Josef Kotek. Plzenský rodák se stal odborovým tajemníkem nár. soc. strany v Prostejove a redaktorem jejího listu Pokrok. Josef Kotek znal smržické delnictvo již z drívejška, casto sem jezdíval. V toto schuzi, která mela rozhodnout o další existenci konsumu, se však dostal do rozhovoru o soucasn situaci. Pri jeho projevu se mu stala osudnou veta, ve které prorocky hovoril o budoucím ceském státu, který se stane klínem mezi Nemeckem, Rakouskem a Madarskem. Smržický domkar Jan Minát udal pro tento výrok Josefa Kotka cetníkum. Vec byla predána vojenskému soudu a oznacena za vlastizrádný projev protirakouský. Ostravský soud Kotka odsoudil k trestu smrti provazem. Soud však neuvážil, že nemá k ruce kata. Rozsudek byl proto zmenen a trest smrti zastrelením. Kotek byl popraven v predvecer Štedrého dne roku 1914 na nádvorí ostravské školy. Po válce odhalila politická organizace cs. strany národne socialistické na bývalém Chudobove hostinci pametní desku. Kotek byl druhou obetí rakouské vojenské justice za první svetové války.

 

Najdete tedy v obci pametní desku s textem "Zde promluvil redaktor Josef Kotek prorocká slova o osamostatnení národa Ceskoslovenského za než byl v M. Ostrave zastrelen 23. 12. 1914..."

Na pametní desce není:

lev (X+3), srdce na dlani (X+1), lipová ratolest (X+2)

 

 

„Prostejov jest zásobován dobrou pitnou vodou z katastru smržického, na jehož území leží cerpací stanice, vodojem na Stráži a studny. Smržictí chtejí využít jedinecné príležitosti, která se jim naskytla zrízením prostejovského vodovodu na jejich pozemcích a usilují o vybudování vodovodu také pro vlastní obec.“ (Uspeli roku 1927 a byli tak první obcí okresu s vlastním vodovodem.)

 

Poblíž kopce Stráž na souradnicích N 49° 30.410 E 17° 07.433 stojí kríž. (Krásný výhled!)

 

Kerík vedle kríže je

Myrta (S+2), Hloh (S+3), Šerík (S+4)

 

 

 

Na souradnicích

N 49°30.RST E 017°07.XYZ

najdete betonový objekt a svislou kovovou tyc se závitem. Hledejte neco, co vás privede ke keši (nebo keš k vám). Asi 5 kroku jihovýchodne od tyce u paty stromu. A ješte prosba: Nejezdete autem až úplne k finálním souradnicím. Motovozidla zanechte tam, kde zacíná tráva.

 

(Každá otázka má pouze jednu správnou odpoved.)

 

Zdroj:

Janoušek V., Vývoj Smržic v letech 1848 – 1928

Peterka M. a kol., Smržice príroda – historie - lidé

,Wikipedia

 

Legendy

Additional Hints (Decrypt)

Arpb wnxb ynabixn ;-).

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.