Skip to Content

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.

This cache has been archived.

Rico Reviewer: Archivace listingu keše

[b]Rico Reviewer[/b] - reviewer pro ČR

More
Mystery Cache

Geologicka #5 – vznik a vyvoj zivota na Zemi

A cache by Honzik&Pavlinka Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 7/31/2008
Difficulty:
3.5 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Cache je uložena v geologicky významém lomu Prastav v Praze Holyni. Lom je soucástí NPP U Nového mlýna a NS Reporyje – Hlubocepy (údolím Dalejského potoka).

Na uvedených souradnicích cache nehledejte!

Neco o vede
S touto keší se vydáme na cestu do praveku. Vlastne tedy na cestu z praveku. Približne pred 3,5 miliardami let, 1,1 mld. let po vzniku naší planety (pred 4,6 mld. let) se na ní objevil život. Z pocátku byl omezen pouze na cásti pokryté morem. Nejstarší zachované známky života na Zemi predstavují jednobunecné organismy bez bunecných jader (Prokaryota) z období archaika, která byla nalezena v jižní Africe. Nejspíše to byly rasy, které byly schopné fotosyntézy. Z archaika (období pred 3,5 – 4,6 mld let) pochází i první nálezy stromatolitu  – jemne páskované korovité struktury tvorené koloniemi sinných bakterií. Zajímavostí je, že tyto stromatolity prežili do soucasnosti na nekolika místech u pobreží Austrálie (viz obr. níže vpravo) a jsou nejstaršími žijícími orgamismy.


V proterozoiku (období pred 545 – 2500 miliony lety) se mikroorganismy dále rozvíjí. Pred 900 – 1200 lety se objevují organismy s oddeleným jádrem. Pro neoproterozoikum je typická skupina Acritarcha, jejíž mikroskopické schránky ruzných tvaru byly tvoreny organickou hmotou a je považována za morský rostlinný plankton. Mnohobunecné organismy známe až z nejvyššího proterozoika, z období po velkém zalednení (pred 565 – 545 ml let). Poprvé byly popsány z JV Austrálie a podle lokality nesou název ediacarská fauna.
Velký rozmach života nastává pocátkem paleozoika (545 – 250 ml let). Živocichové vytvárí pevné schránky, které se dochovali jako zkameneliny (fosilie). Rychlý vznik a vývoj nových druhu v této dobe je oznacován jako kambrická evolucní exploze (podle prvního období paleozoika – kambria). Známá je celá rada morských živocichu: mekkýši – prílipkovci, hyoliti, plži, vzácne mlži; ramenonožci, ostnokožci, cervovití organismy a clenovci. Trilobiti se objevují uprostred spodního kambria a velmi rychle se rozširují. Dále známe láckovce, prvé hlavonožce, konodonty, foraminifery (rozsivky), radiolárie, graptolity a také drobným rybkám podobné praobratlovce.


V ordoviku se složení fauny mení. Rychle se vyvíjí graptoliti (obr. vlevo) a konodonti, mení se trilobitová fauna. Kambrictí trilobiti vymírají a objevují se nové druhy. Bohate se rozvíjejí mekkýši, hlavne hlavonožci, a v teplých vodách mechovky. Tento vývoj pokracuje v siluru. V mori jsou hojní graptoliti, ramenonožci, ostnokožci (zejména liliice) a koráli, kterí spolu s mechovkami a vápnitými rasami tvorí útesy. Významní jsou hlavonožci rádu Nautiloidea (lodenky), kterí jsou významnou horninotvornou soucástí tzv. cefalopodových vápencu (tito hlavonožci dríve oznacováni jako Orthoceras = „ortocerové“ vápence). U trilobitu dochází k poklesu jejich rozmanitosti. Ve svrchním siluru dochází k významné zmene – život proniká do sladkých vod a na suchou zem. Do rek, jezer a brakických lagun pronikají rybovití obratlovci a clenovci. Souš hostí první cévnaté rostliny (Cooksonia) a clenovce – štíry a stonožky.
Devon je oznacován vekem ryb. Rozvíjí se pancérnaté ryby, paryby, trnoploutví i ryby kostnaté. Pokracuje vývoj druhu ze siluru, zcela vymírají graptoliti. Ve svrchním devonu se objevují první ctvernožci. V tomto období se zrychluje invaze rostlin na souš. Objevují se rostliny plavunovité, preslickovité a kapradinovité, typictí jsou predchudci nahosemenných rostlin. Nekteré rostliny dosahovaly stromového vzrustu a mužeme predpokládat souvislý rostlinný kryt v príhodných cástech pevnin.
V karbonu se výrazne mení klima, což postihuje i živocišnou a rostlinou ríši. Vymírá rada morských živocichu, v rozkvetu jsou morské lilijice, mechovky a ramenonožci, kterí v melkých morích teplého pásma dosahovali znacných rozmeru. Pokracuje invaze živocichu do sladkých vod a na souš. Explozivne se vyvíjí hmyz a obojživelníci – krytolebci (Stegocephali). Ve svrchním karbonu se objevují první plazi a také typy podobné savcum, tzv. savcovití plazi. Mezi ne patrili i pelykosauri, kterí meli diferenciovaný chrup jako savci. Jejich pozustatky byly nalezeny i u nás.
Z rostlin prevažují výtrusné. Rozvíjí se stromovité plavune a preslicky, kapradinovité rostliny, kapradosemenné rostliny a mohutné nahosemenné kordaity (obr. vpravo). Tyto rostliny se staly základem dnešního cerného uhlí. Koncem karbonu se objevují první jehlicnany. Z karbonu pokracuje stejný vývoj rostlin i živocichu do permu. Pri horní hranici permu dochází k velkému vymírání, které bylo pravdepodobne zpusobeno náhlou katastrofickou událostí. Vymrelo 70 – 80 % fauny známé z paleozoika.
Pocátkem mezozoika (250 – 65 ml let) dochází k rychlé regeneraci života. V mori se rozvíjí hlavonožci – amoniti a belemniti, vznikají šesticetní koráli, roste význam ježovek. Charakteristický je rozvoj plazu, kterí žili na zemi, ve vode i ve vzduchu. Ze savcovitých plazu se behem triasu vyvíjí první savci. Také se rozvíjí nejznámejší typ plazu – dinosauri. V triasu jsou však spíše menšího vzrustu a vzhledem pripomínali velké klokany. Poprvé se také objevují skákaví obojživelníci – pražáby. Z rostlin prevažují nahosemenné.
Jurským morím vévodí amoniti, rozvíjejí se mlži, hojní jsou šesticetní koráli. V kmeni obratlovcu dominují plazi, v popredí s dinosaury. Ti dosahují své nejvetší diverzity i velikosti. Nálezy jejich kostí pochází z ruzných kontinentu, nejznámejší nalezište je však v z. cásti USA. Zde byly nalezeny kostry býložravých ješteru Apatossaura a Diplodoca, obrneného Stegosaura ci dravého Tyranosaura. Nejvetší úplná kostra nalezená ve východní Africe patrí býložravému Brachiosaurovi. Rekordmanem je však Seismosaurus, jehož velikost se z nalezených kostí odhaduje až na 50 m. Ve vodách jsou hojní ichtiosauri a plesiosauri, vzduchu dominují ptakoješteri (pterosauri). Ve strední jure se z menších dinosauru vyvinuli ptáci. Savci byli omezení na drobné hmyzožravce.
Z rostlin stále prevládají rostliny nahosemenné – cykasovité, gingkovité a jehlicnaté konifery.
Život v kríde je podobný jurskému, je však poznamenán výkyvy klimatu a prudkému kolísání morské hladiny. V morích jsou hojné kostnaté ryby, žraloci a rejnoci, pokracuje vývoj vodních i suchozemských plazu. Objevují se pokrocilejší savci – placentálové. Na suché zemi se objevují první kvetoucí rostliny krytosemenné. Rostlinný pokryv byl v kríde bujný a stal se základem dnešních ložisek hnedého uhlí (S Amerika, Sibir). Na hranici krída-terciér dochází k velkému vymírání zpusobenému zrejme kombinací více jevu. Zmeny klimatu, intenzivní sopecná cinnost a pravdepodobne dopad velkého asteroidu vedly k radikální zmene životních podmínek. V mori zcela vymírají amoniti, inoceramidní mlži, rudusti, vetšina belemnitu a vodní plazi, mení se morský plankton. Na souši mizí dinosauri, vymírá rada druhu krytosemenných rostlin.
Po této krizi se v terciéru (65 – 1,8 ml let) vyvíjejí nové druhy. V mori to jsou zejména mlži, objevují se vodní savci. Na souši se dominantní skupinou stávají savci, kterí nahradili plazy. V neogénu (24 – 1,8 ml let) se objevuje zpevné ptactvo. Behem terciéru vzniká vetšina dnešních rádu savcu – lichokopytníci, sudokopytníci, chobotnatci, netopýri, šelmy. Oligocénem pocíná velký rozvoj opic, od spodního miocénu jsou známi zástupci celedi Hominidae (Dryopithecus, Ramapithecus). Za predka cloveka je ale považován až Australopithecus, který obýval Afriku v pliocénu. Od nej se pravdepodobne odštepil rod Homo. Z rostlin se rozvíjejí opadavé listnaté stromy a trávy, prevažují rostliny krytosemenné.
Kvartér (ctvrtohory 1,8 mil až soucasnost) je typický periodickým strídáním teplých a chladných období (doby ledové). Tím je poznamenaná i flora a fauna, která je velice podobná té dnešní. Kvartér je významným obdobím vývoje cloveka od Homo habilis pres Homo erectus až k archaickému cloveku Homo sapiens a cloveku Homo sapiens sapiens, jehož moderní kultura sahá pouhých 10 000 – 15 000 let do minulosti.

(Cerpáno z knihy Geologická minulost Ceské republiky, Prof. Chlupác a kol. .)
Strom vývoje rostlin a živocichu najdou zájemci ZDE (803 Kb).



Úkol
Následující úkol, který povede k nalezení cache, je jednoduchý. Seradte živocichy na následujících 10 obrázcích za sebou od nejstaršího k nejmladšímu. Potom jim ve stejném poradí priradte císla 1 – 10 (pokud je nejstarší živocich na obrázku C a nejmladší na obrázku E, bude C = 1 a E = 10). Vybraní živocichové jsou pro svá období typictí. S trochou premýšlení a „googlení“ by mel být úkol snadný. Jako pomucku využijte stratigrafickou tabulku u cache Geologická 2 nebo nekterou z krásných naucných publikací o vývoji Zeme.

Obrázky:
A – Archeopteryx
B – Ortoceras
C – Indrichotherium
D – Acritarcha
E – Placodermi
F – Plateosaurus
G – Dickinsonia
H – Purgatorius
I – Ellipsocephalus hoffi
J – Discosauriscus species

Cache hledejte na souradnicích:
N 50°02.(A+F-H-J)(C-E-5)D
E 014°21.GB(I-1)

kazdá závorka ci pismeno znamena samostatné císlo, jiz je mezi sebou nenásobte!

Nezapomente si z logbooku opsat bonusové císlo pro cache Geologická 7!

Umístení cache a popis lokality:
Cache se nachází v lomu Prastav v Praze Holyni. Lom je soucástí NPP U Nového mlýna a NS Reporyje – Hlubocepy (údolím Dalejského potoka). Lom je tvoren 2 odlišnými typy vápencu: lavicovité, jemnozrnné svetle šedé, místy nacervenalé vápence trebotovské (sz. a vetšina v. steny) a tenceji vrstevnaté tmaveji šedé chotecské vápence (jv. stena). Lom je pro paleontologii významný vedením mezinárodního parastratotypu (pomocná/doplnková hranice) mezi spodním a stredním devonem (období prvohor – viz cache Geologická 2). Hranice je urcena prvním výskytem konodonta Polygnathus costatus partitus. Vápence, které se v tomto lomu vyskytují, obsahují velké rozpetí tzv. vudcích zkamenelin. To jsou zkameneliny živocichu (vetšinou mikroskopických), kterí jsou typictí pro urcité geologické období, žili v tomto období ve velkém poctu a nakonec ve velmi krátké dobe (z geologického hlediska) vymreli. Díky nim je možné urcovat stárí vápencu z ruzných lokalit.
V úlomcích vápence mužete v lomu najít celou radu schránek mlžu, trilobity, koráli, lilijice, hlavonožce a radu dalších živocichu. Nakopejte ale zkameneliny ve stenách! V NPP to není povoleno, navíc by vám nejaká zkamenelina mohla pristát na hlave.

(Cerpáno z knihy Prof. Chlupáce Vycházky za geologickou minulostí Prahy a okolí, v které najdete mnohem více informací a lomu, a z které také cerpáme všechna ta bájecná místa pro Geologické cache.)

Geocaching a CITO:
Lidé si staré opuštené lomy, ale i jiná zákoutí, casto pletou se skládkami odpadku. Bohužel i tento malický lom padl za obet lidským bordelárum. Když jsme prišli do Prastavu, chvíli jsme zvažovali, zda zde kvuli odpadkum keš uložíme. Nakonec jsme usoudili, že by bylo škoda toto geologicky významné místo odepsat jen kvuli lidskému neporádku. Chteli bychom všechny nálezce poprosit, aby pri návšteve odnesli alespon jeden odpadek. Nestežujte si útrpne v logu, že je tu neporádek a udelejte neco pro to, aby tu nebyl! Cím více lidí keš navštíví, tím cistší lom bude. Prosím pomozte nám zachránit toto zapadlé místo.

Additional Hints (Decrypt)

cbq xnzrarz / haqre gur fgbar

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



 

Find...

397 Logged Visits

Found it 365     Didn't find it 16     Write note 9     Archive 1     Temporarily Disable Listing 2     Enable Listing 1     Publish Listing 1     Needs Maintenance 1     Post Reviewer Note 1     

View Logbook | View the Image Gallery of 22 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated: on 11/15/2017 3:34:16 PM (UTC-08:00) Pacific Time (US & Canada) (11:34 PM GMT)
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page