Skip to Content

This cache has been archived.

Voyager Reviewer: Archivace listingu keše

Protože výzvy k údržbě nebyly naplňeny, byla keš v souladu s pravidly archivována. Upozorňuji, že keš, která byla archivována pro zanedbávanou údržbu, již nelze odarchivovat.

Voyager Reviewer - Reviewer pro ČR, (především kraje Jihomoravský, Zlínský)

More
<

Kobylske jezero

A cache by Green Cone Team Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 09/04/2008
Difficulty:
1.5 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size: regular (regular)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Tato keš vám chce ukázat místo, kde ješte v docela nedavné dobe se nachálzelo jedno z nejvetších jezer na Morave.

KOBYLSKÉ JEZERO

znak Kobyli

Pri dnešní návšteve tohoto kraje vás ani nenapadne, že projíždíte místy, kde se rozkládalo jedno z nejvetších jezer na Morave. Stejne tak mužete dumat, proc se ve znaku obce Kobylí nachází ryba, když po rybníku v širokém okolí není ani památky, zato vinice jsou všude, kam pohlédnete. Tak se pojdme trochu vrátit do historie, snad to nebude procházka nezajímavá.

Když Jan Amos Komenský vytvárel v roce 1627 mapu Moravy, zaznamenal už do ní v oblasti severne a východne od obce Kobylí také dve jezera - Kobylské a Cejcské. 


První písemná zmínka o Kobylském jezeru pochází z roku 1464. Jednalo se velice velké jezero, které se rozkládalo na ploše asi 10 kilometru ctverecních (nekteré prameny uvádí až 49 km2 !!) a táhlo se od Velkých Pavlovice podél Boretic a Kobylí až k obcím Brumovice a Terezín. Dosahovalo hloubky cca 10 m. Koncem 18. století považoval profesor statistiky Christop von Passy z lycea v Olomouci Kobylské jezero za nejvetší v zemi.
Druhé velké jezero se nacházelo u Cejce (Cejcské jezero) jehož východní breh se dá ješte vysledovat na leteckých snímcích  podle lemu lesa jihovýchodne od Cejce. Obe jezera pravdepodobne však už existovala od pocátku holocénu. Voda v jezerech byla brakická (poloslaná) a kolem nich se rozkládala slaniska.

Jezero poskytovalo místním lidem obživu a tak najdeme v kronice Kobylí zmínky o rybárnách a mlýnech. A proto také i ryba ve znaku Kobylí.


V prubehu casu se rozloha jezera menila v závislosti na prírodních podmínkách (suché roky), ale i v závislosti na zámerech jednotlivých vlastníku panství, na kterých se jezero nacházelo.

V roce 1637 se vlastník panství Zdenek Žampach z Potštejna dostal do financní tísne a v domnení velkého zisku z výlovu Kobylského jezera jej dal vypustit. Voda vytékala plných sedm týdnu. Rybolov se nevydaril, ryby uvízly v bahne a zahynuly a z obchodu nebylo nic, jen strašný zápach uhynulých ryb, který se táhl kotlinou. Jezero zustalo po radu let takrka bez vody. Kroniky uvádejí, že vysušení jezera zpusobilo také sucho v následujících letech, kdy vyschly panské rybníky nad Kobylským jezerem, takže prestal úplne prítok vody k jezeru.

V roce 1640 jezero vyschlo úplne a zustalo 10 let pastviskem.

V roce 1650 za mokrého léta se jezero znovu zavodnilo a sloužilo k chovu ryb až do roku 1835.

V roce 1835 na jare zapocaly odvodnovací práce na vysušení Kobylského jezera za úcasti vrchního inženýra Sommera a pokracovaly až do r. 1836. Vody byly odvádeny do odvodnovacího kanálu, kterému nikdo v Kobylí nerekne jinak, než Svodnice.

V dobe kolem roku 1900 bylo koryto Svodnice zanešeno náplavy se jezero opet zacalo naplnovat vodou. Na puvodní plochu jezera se vrátily mokrady porostlé rákosinou a znovu se mohly zacít šírit i slanomilné druhy rostlin. V roce 1965 bylo jezero opet témer plné. Nádherný príklad vítezství prírody nad lidskou domýšlivostí! A tak tehdejší nepokoritelní “národohospodári” prohloubili koryto Svodnice a provedli dukladnou melioraci území, címž totálne a jednou provždy celou tuto unikátní oblast znicili.

V obci Kobylí dodnes mužeme najít alespon v místních názvech nekolik upomínek na jezero. Stojí tu Dvur Ostruvek, který skutecne vystupuje mírne nad úroven okolních polí, na mezích a podél polních cest jsou patrné porosty rákosu, snad pozustatek drívejšího mokradu. Severne od vesnice najdeme i místní Fischhaus, pripomínku nekdejší rybárny. 


Skrýš keše najdete na nevelkém skalním ostrohu zvaném Kobylská skála, odkud budete mít pekný výhled na východní cást plochy bývalého jezera. Jedná se o široko, daleko jediné místo s puvodní vegetací. 

Stopy po Kobylském jezeru jsou v dnešní krajine již jen velmi nezretelné. Šedesátá léta minulého století bohužel odnesla do nenávratna velmi tento pozoruhodný kout jižní Moravy.


1680      
obr. 1   Kobylské jezero na mape z r. 1680                              
03        
obr. 2   Kobylské jezero na mape z r. 1720(Mullerovo mapování)                             

03       
obr. 3   Kobylské jezero na mape z r. 1764(I. vojenské josefské mapování)

04     
obr. 4   Kobylské jezero na mape z r. 1840

5    
obr. 5   Kobylské jezero na mape z r. 1857

6    
obr. 6   Kobylské jezero na mape z r. 1876

7    
obr. 7   Na mape z r. 1881 je uz jen uvedeno "byvale jezero Kobyli"





Additional Hints (No hints available.)



 

Find...

539 Logged Visits

Found it 515     Didn't find it 3     Write note 12     Archive 1     Needs Archived 1     Temporarily Disable Listing 1     Publish Listing 1     Needs Maintenance 4     Owner Maintenance 1     

View Logbook | View the Image Gallery of 68 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.