Skip to Content

This cache has been archived.

lukasekprochazka: Vetšina toho, co z plynárny zbylo, už pomalu zmizelo, vcetne objektu s keší. Dekuji tedy všem za návštevu.

More
<

Plynarna Mecholupy / Mecholupy Gasworks

A cache by lukasekprochazka Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 09/14/2008
Difficulty:
1.5 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size: micro (micro)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Keš vás zavede pred bývalou mecholupskou plynárnu. Dríve se zde vyrábel svítiplyn, pozdeji se zde upravoval plyn zemní a od roku 1996 se v podstate veškerá zdejší cinnost presunula do plynárny Michle. Stával zde také nejvetší plynojem v tehdejším Ceskoslovensku, ze kterého nyní zbyla již jen vrchní cást.

Donedávna zde byla predevším plnící stanice CNG, zejména pro pražské autobusy.


Pražské plynárenství se vyvíjelo v kontextu s plynárenstvím ostatních evropských zemí. Prošlo tremi základními vývojovými etapami, které mely tyto charakteristické znaky:

  • karbonizacní výroba svítiplynu v lokálních plynárnách
  • napojování místních sítí pomocí dálkovodu na velké centrály, vyrábející svítiplyn tlakovým zplynováním uhlí nebo štepením uhlovodíku
  • postupný a úplný prechod plynárenské soustavy na prímou spotrebu zemního plynu

V prubehu vývoje se jednotlivé etapy po nejakou dobu vždy prolínaly.

Historický plynomer

Pražské karbonizacní plynárny

Pocátky pražského plynárenství sahají až do první poloviny 19. století. V r. 1847 byla, na základe smlouvy mezi Vratislavskou plynárenskou spolecností a magistrátem královského mesta Prahy, postavena v pražském predmestí Karlín karbonizacní plynárna k osvetlení ulic. Byla to první plynárna pro verejný rozvod plynu v ceských zemích. Plynárna menila postupne majitele a v r. 1881 byl její provoz zastaven. Nový majitel- Belgická plynárenská spolecnost- preložila výrobu plynu do nové plynárny v Libni. Libenskou plynárnu prevzala od belgické spolecnosti v r. 1900 anglická Imperial Continental Gas Association a v r. 1935 byla libenská plynárna od anglické spolecnosti odkoupena obcí pražskou, která nato zastavila její provoz. Mezitím však byla v roce 1857 postavena bratry Ringhoferovými ve meste Smíchov (pozdejší pražská ctvrt) další plynárna, kterou mužeme považovat rovnež za plynárnu pražskou. Tato plynárna také menila majitele a v r. 1877 ji zakoupila pražská obec ve verejné dražbe od anglické firmy bratrí Romansu.

Obec pražská však již dríve rozhodla o výstavbe první obecní plynárny. Tato obecní plynárna byla uvedena do provozu r. 1866 na Žižkove. V r. 1867, kdy vypršela mestu Praha 20 letá smlouva se soukromou plynárnou karlínskou, prevzala žižkovská plynárna veškeré verejné osvetlení pražských ulic. V r. 1874 byla postavena v obci Holešovice další plynárna, která pozdeji, po spojení obce holešovické s obcí pražskou v r. 1884, se dostala do správy Pražských obecních plynáren. V r. 1888 byla uvedena do provozu nová holešovická plynárna Na Maninách a provoz ve staré holešovické plynárne byl zastaven. Nová holešovická plynárna byla až do r. 1927 nejmodernejší a nejvetší plynárnou v Praze a v ceských zemích vubec. Její rocní výroba dosahovala 12 mil. m3 plynu. V letech 1925 až 1927 byla obcí pražskou postavena v Praze Michli nejvetší a nejmodernejší karbonizacní plynárna tehdejšího Ceskoslovenska, která patrila také k nejvetším a nejmodernejším plynárnám v Evrope. Její pocátecní výrobní kapacita byla 30 mil. m3 a cílová (nikoliv však skutecná výroba), které bylo dosaženo v období druhé svetové války, 100 mil. m3 plynu. Uvedení nové plynárny do provozu umožnilo odstavit postupne všechny ostatní pražské obecní plynárny (Holešovice, Smíchov a Žižkov). Michelská plynárna byla v prubehu let nekolikrát dostavována a modernizována.

V r. 1965, na základe pokracování nové vývojové etapy ceského plynárenství, zahájené po druhé svetové válce, byla karbonizacní výroba v michelské plynárne zastavena a tím navždy skoncila karbonizacní výroba svítiplynu v Praze. Dále zde pak poracovala výroba svítiplynu na bázi štepení uhlovodíku, a to až do r. 1975, kdy odstavením posledních výrobních jednotek skoncila v Michli výroba svítiplynu zcela.

V prubehu etapy výroby plynu karbonizací uhlí se vyvíjela spotreba plynu v Praze následovne:

1876 5 mil. m3
1888 10 mil. m3
1896 15 mil. m3
1907 20 mil. m3
1930 40 mil. m3
1948 100 mil. m3


Historický plynomer

Velkokapacitní plynárny a dálkové plynovody

Po druhé svetové válce byla Pražská obecní plynárna prevedena na základe znárodnovacích dekretu do majetku státu. V r. 1947 byl do Prahy priveden dálkovým plynovodem svítiplyn z tlakové plynárny v Záluží u Mostu, címž zacala pro pražské plynárenství nová etapa rozvoje, založená na rušení lokálních plynáren a napojování gazifikovaných obcí na velkokapacitní zdroje dálkovými plynovody. V r. 1968 byl postaven velkokapacitní špickový zdroj svítiplynu také v Praze-Mecholupech. Vyrábel svítiplyn cyklickým štepením benzinu a pozdeji zemního plynu. V r. 1975 byl v plynárne v Mecholupech uveden do provozu ješte vysokotlaký výrobní zdroj, vyrábející svítiplyn kontinuálním vysokotlakým štepením zemního plynu. Spolu s nízkotlakým výrobním zdrojem dosáhla plynárna Mecholupy svého maxima výroby v r. 1976 a bylo to témer 700 mil. m3 svítiplynu. V r. 1987 byla výroba na nízkotlakém zdroji ukoncena. Do Prahy proudil svítiplyn však dále z tlakové plynárny v Úžíne, postavené v r. 1961, a predevším pak z tlakové plynárny Vresová, uvedené do provozu zacátkem 70. let. K tomu úcelu byly staveny další a další dálkové plynovody, které postupne uavrely kolem Prahy okruh. Na okruhu byly budovány predávací a regulacní stanice. V r. 1958 byl do Prahy také priveden poprvé zemní plyn, pocházející z ložisek na jižní Morave. Tento plyn sloužil ke zvyšování výhrevnosti svítiplynu a k prímé spotrebe nekterými prumyslovými odberateli.

Prechod na prímou spotrebu zemního plynu

S ohledem na nedostatecné tuzemské zdroje zemního plynu byl další rozvoj ceského plynárenství podmínen dodávkami ze zahranicí. V r. 1967 byly zahájeny dodávky zemního plynu z tehdejšího Sovetského svazu. V r. 1971 zacalo budování velké tranzitní soustavy, propojující východní Evropu s Evropou západní sítí velmi vysokotlakých plynovodu. V r. 1974 byl priveden zemní plyn odbockou z tranzitního plynovodu do plynárny v Mecholupech. Tento privadec se stal rozhodujícím zdrojem zemního plynu pro Prahu. Zemní plyn sloužil jednak ke konverzi na svítiplyn ve výrobních zdrojích a jednak k prímým dodávkám do rozširující se síte plynovodu zemního plynu ve východní cásti Prahy k prímé spotrebe. Na základe vládního usnesení c. 233 ze 6. 9. 1973 byla v r. 1974 zahájena zámena svítiplynu zemním plynem v celém pražském plynárenském systému. Zámena plynu v Praze mela být ukoncena v r. 1990. Díky dobré organizaci práce a aktivite spolupracujících organizací se podarilo ukoncit zámenu plynu v Praze o celé dva roky dríve pred stanoveným termínem. S ohledem na pokracující zámenu plynu v oblastech pusobnosti západoceských a severoceských plynáren zustal v provozu ješte vysokotlaký zdroj svítiplynu v Mecholupech, který sloužil v podstate jako reservní zdroj až do r. 1996. Odstavením tohoto zdroje z provozu skoncila definitivne výroba svítiplynu na území hl. m. Prahy.

Model termolampy

Vývoj organizace pražského plynárenství

Plynárenství v Praze bylo na svém pocátku, tj. od r. 1847 až do r. 1866, výhradne v rukou soukromých plynárenských spolecností nebo podnikajících fyzických osob. Postavením obecní plynárny na Žižkove zacala se prevažujícím zpusobem uplatnovat v rízení plynáren obecní správa. Vznikly Pražské obecní plynárny, které pretrvaly prakticky až do znárodnení plynárenství v r. 1945, i když v letech 1939 až 1945 spadaly pod Mestské podniky pražské. V r. 1946 vznikly v Ceskoslovensku 4 plynárenské podniky – Západoceské plynárny, n.p., se sídlem v Praze, Východoceské plynárny se sídlem v Pardubicích, Moravskoslezské plynárny se sídlem v Ostrave a Slovenské plynárny se sídlem v Bratislave. Dne 1. 1. 1950 byla dána našemu plynárenství nová organizacní struktura, která rozdelila plynárny do deseti krajských podniku. Pražské plynárenství bylo zacleneno do nár. podniku Stredoceské výrobny Praha a Stredoceský rozvod Praha. V r. 1952 byl podnik Stredoceský rozvod plynu Praha zaclenen do n.p., Stredoceské výrobny plynu Praha. V r. 1961 byly Stredoceské výrobny plynu Praha prejmenovány na Stredoceské plynárny Praha. V letech 1977 a 1988 došlo k dalším zmenám, které však spíše jen menily názvy podniku z kocernových na státní a posléze na odštepné závody státního podniku, ale rozsah pusobnosti, pokud jde o plynárenství v Praze, zustal víceméne zachován. V r. 1990 byly ze Stredoceských plynáren vycleneny závody Propan-butan Satalice a Výroba plynu Praha v Mecholupech. Stredoceské plynárny se staly pouze distribucním závodem. V r. 1993 založily Stredoceské plynárny s francouzským státním plynárenským podnikem Gas de France spolecný podnik pro výstavbu a rekonstrukce plynovodu pod názvem Praha-Paríž-Rekonstrukce. V témže roce došlo k rozdelení Stredoceských plynáren, o.z., na dva odštepné závody Stredoceské plynárny a Pražské plynárny. V r. 1994 vznikla z o.z. Pražské plynárny akciová spolecnost Pražská plynárenská, která se v témže roce stala zakládajícím clenem Ceské plynárenské unie, sdružující 8 distribucních plynárenských akc. spolecností a o.z. Transgas. V r. 1995 vznikl spolecný podnik Pražské plynárenské, a.s., a nemecké RWE Energie, A.G., s názvem PROMETHEUS energetické služby, s.r.o., V r. 1996 založila Pražská plynárenská, a.s., s nemeckou spolecností Ruhrgas A.G. Essen spolecnost s obchodním názvem AUTOGAS pro provozování cerpacích stanic s pohonnými palivy, poradenství a koupi a prodej zboží.

Záver

Na samém pocátku pražského plynárenství se množství vyrobeného svítiplynu za rok pocítalo v jednotkách miliónu, délka plynovodu v desítkách kilometru a pocet odberatelu ve stovkách. Dnešní pražské plynárenství prodává rocne témer 1,5 miliardy m3 plynu zemního (odpovídá z hlediska výhrevnosti více než 3 miliardám m3 svítiplynu), provozuje pres 3000 km plynovodu a plyn dodává více než 400 000 odberatelu.

Snímek interiéru muzea

Historie:

v.1 - 14.9.2008 - 25.12.2008 (ztracena asi již 23.12.)
v.2 - 26.12.2008 - 18.3.2009 (ztracena asi již 15.3.) shodné souradnice, nová schránka, zmena hintu a mírná zmena umístení, terén zvýšen na 2
v.3 - 23.3.2009 - shodné souradnice, nová schránka

zpet v.2 - 12.5.2009 - záhadným zpusobem se znovu objevila, takže zmena hintu, schránka v.3 odstranena a na míste zustává puvodní v.2

zpet v.3 - 20.6.2009 - v.2. asi definitivne ztracena, místo stejné, opraven hint
Prosím dávejte keš na presne stejné místo, jinak ji taky už další nemusí najít. A nervete ji násilím dovnitr, není to potreba. Díky


Upozornení:
Místo samotné pro mnohé není nijak zajímavé, i když pro mnohé ano. Chci jen ukázat, jak jde cas v kdysi velmi duležité plynárne nyní. Proto prosím neomílejte v logu, jak je to ošklivé místo. Spousta lidí ocení, že se sem podívá, protože je sem táhnou vzpomínky - ty samozrejme v logu zminte. Jinak k odlovu nikoho nenutím. Díky a pekný lov :-)

Additional Hints (Decrypt)

CRGxn zn gine inypr

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



 

Find...

1,171 Logged Visits

Found it 1,088     Didn't find it 31     Write note 22     Archive 1     Temporarily Disable Listing 5     Enable Listing 5     Publish Listing 1     Needs Maintenance 6     Owner Maintenance 12     

View Logbook | View the Image Gallery of 19 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.