Podhradí
Horská obec, obklopena ze trí stran lesy a horami, a v
bezprostrední blízkosti lázní Luhacovic. Leží v hlubokém údolí
pri potoku, který pramení pod kopcem Komoncem.
První zmínka se váže k roku 1563, kdy se ješte
nazývala ves Podhradí Starosvetlovské a sídleli zde s
nejvetší pravdepodobností lidé - dvorané, kterí
sloužili hradnímu panstvu.
Starý Svetlov
Starý Svetlov byl spolu s hradem Sehrad a tvrzí Rysov
strážním bodem kraje pred útocícími vojsky Uhru, Turku a
Tataru. Ve výšce 610m a 220m nad vesnicí težce
prístupný hrad stál na kuželovitém vrcholu, byl obehnán
hlubokým príkopem a mohutným valem. Dnes z neho zustaly jen
nepatrné zbytky.
O vlastním hradu je první zmínka z roku 1360 a mezi
nejznámejší majitele patrili Šternberkové. Zejména
Eliška (Svet1ovská) ze Šternberka, která již
jako vdova vzala na hrad spoluvládce Jaroslava ze
Šternberka, povestného válecníka proti Tatarum. Po
Jaroslavove smrti prodali Šternberkové hrad králi Zikmundovi
a ten jej venoval své manželce Barbore. To byla asi
nejslavnejší doba Starého Svet1ova, nebot tehdejší
jeho majitelé patrili k ústredním postavám ceského království. To
platilo i o dobe majetnictví Jindricha z Lipé. Majitelé se strídali
a s nimi se menilo i vlastnictví okolních vsí, precházelo tu k
hradu Starý Svetlov, Sehrad, Rysov.
Hrad Starý Svetlov obsadili uherští rytíri (rytír Pankrác
od sv. Mikuláše), loupili a drancovali kraj. Moravští
stavové odkoupili Svetlov i Sehrad. Ctibor z Landštejna
prenesl sídlo panství na nove vybudovaný hrad Nový Svetlov
(zbudovaný mezi lety 1480-1500) nad Bojkovicemi. Kolem roku 1515
byly hrady Starý Svetlov i Sehrad již zniceny (snad i
rozebrány na další stavby). Jejich sláva zanikla.
Ves Podhradí však žila dále, nejdríve patrila k
Novému Svet1ovu, pozdeji asi od r. 1633 trvale k Luhacovicím.
Pozdeji i k Pozlovicím, dnes je samostatná.
Památky
Vzácnou památkou na turecké války je tzv. turecký kríž (z
r. 1633). Je na tzv. "Mácalove humne" asi 250 m od vesnice. Kamenný
kríž dal postavit své snoubence Katerine Zvarové, zabité
Tatary, její ženich z Ludkovic. Nedaleko "tureckého
kríže" roste vzácný strom jerab oskeruše v okolí
nejstarší - asi 300 let (viz obrázek)
Vzácností a chráneným místem je i prostor kolem minerální vody
lidove zvané Sircena, která vyverá na horním konci vsi ze studánky.
Ta patrí mezi tzv. sirné prameny - fenomén Východní Moravy. Voda
obsahuje rozpuštený sirovodík a mnoho minerálu. Okolí výveru
pramene je pokryto vrstvou sirnomilných bakterií kterým se zde darí
nadmíru dobre. Voda sice lehce zapáchá, ale je nadmíru zdravá a po
odstátí je výborná na varení caje a kávy.
Na zlomu minulého století bylo v katastru obce objeveno
staroslovanské pohrebište s mnoha strepy nádob, nález byl v
trati Dvoriska ješte opakován v roce 1963. V trati "Pod
záchody" objeveno (1952) pohrebište z doby bronzové.
Ke svérázné lidové architekture patrí roubená zvonice. Je stále
funkcní a ozdobou obce.
Oskeruše na Mácalove humne
Na chvilku s ješte pozastavím nad již zminovaným
stromem. Pred nekolika lety jsem se ve staré knížce dozvedel o
existenci této oskeruše. Bylo tam o nem psáno jako o starém
a mohutném stromu, nejvetším v kraji. Pokud k tomu
ješte pripoctu stárí samotné knížky, tak ten strom
již musel pamatovat hodne :) Bylo mi jasné, že
knížky vetšinou zvelicují, a tak sem nepocítal s
nejakým obrem, ale rekl jsem si, že by bylo zajímavé ho
alespon videt. Napadalo me stale více otázek.V knížce nebyla
popsána presná poloha, takže kde vubec stojí? Stojí ten strom
vubec ješte? Nebyl již vyvrácen nebo pokácen? Rozhodl
jsem se, že se ho pokusím najít, nebo alespon najít místo, kde
stál. Pomocí mapy jsem vytipoval nekolik míst a vyrazil do terénu.
A ejhle, já ho našel. Musel to být on. Nikdy predtím jsem
nevidel vetší oskeruši (a to jsem jich už pár
videl). Tehdy jsem si ho vyfotil, zmeril obvod a pádil domu.
Následne jsem pres email napsal odborníkum na takovéto staré
stromy, a ti mi napsali, že svým obvodem 400 cm patrí mezi
nejmohutnejší stromy svého druhu u nás. Schválne sem se
podíval do ústredního archivu památných stromu Ceské republiky a co
jsem zjistil? Že je to pravda. Podle oficiálních údaju roste
ve svahu západne nad Podhradím ctvrtá nejvetší
oskeruše v Ceské republice. V samotném Luhacovském Zálesí je
více tak mohutných stromu (Lípa na Maleniskách, v Kanovicích a
Ludkovicích a hlavne buk nad Luhacovicemi se svým obvodem necelých
šest metru.); škoda jen, že jen první dva
jmenovaní zástupci jsou vyhlášeni památnými stromy. Jenom
tato oskeruše by si to zasloužila stoprocentne.
Soucasnost
Dnes je obec výstavná, upravená, rozvíjí se podnikání, samostatnost
se osvedcuje v mnoha smerech. Nedávno (2003) zbudováno nové detské
hrište na dolním konci a letos (2008) se dostavilo po sezení
u Sirceny. V budoucnu se uvažuje o úprave silnice a dokoncení
kanalizace, úprave stredu obce, dalších akcích.
Romantická príroda láká k vycházkám nejen do vsi, ale i na Starý
Svet1ov, Komonec a paseky pod Komoncem (Sanytrákovy,
Švadlenákovy, Mizerovy, Krajcovy, Vánovy, Kúdelkovy.
Do vesnice jezdí nekolikrát denne autobus z Luhacovic.
http://www.obec-podhradi.cz
--------------------------------------- 
Lovit doporucuji zpusobem, sednout si ke studánce, ochutnat
vodu(kelímek vlastní) a lovit v príhodnou chvíli. V keši
prozatím není tužka!