Skip to Content

<

Pamatnik legionaru

A cache by kikinka24; adopted from pekackovi Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 10/24/2008
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
1.5 out of 5

Size: Size: micro (micro)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Naším zámerem je rozšírit Vám obzor o vzniku Ceskoslovenských legií a priblížit Vám historii jednoho píseckého památníku. Doufáme, že se nám to povede a že pro Vás toto místo a poznatky o nem budou zajímavé a poucné. Pro uznání logu této cache budete potrebovat kvetinu, nebo svícku. (NEPOVINNÉ)




Památník legionaru

Vznik Ceskoslovenských legií v 1.svetové válce
Zrod ceskoslovenských legií datujeme již od zahájení 1.svetové války v roce 1914. Legie byly tvoreny z ceských a slovenských dobrovolníku žijících v cizine a sdružených v krajinských spolcích a v Sokole. Další skupiny vznikaly z prebehlíku a zajatých vojáku rakousko-uherské armády. První legionárské vojenské útvary tzv. starodružiníku byly ustaveny v Rusku a ve Francii. Dále pak v Itálii i Srbsku. Mnozí obcané také vstupovali do armád státu Dohody. Konkrétne do americké armády vstoupilo na 42 000 mužu, do anglické 1 102 dobrovolníku.

Ceskoslovenské legie ve Francii
Dne 22.srpna 1914 bylo do francouzského vojska prijato na 300 ceskych a slovenských Sokolu, kterí si ríkali „Rota Nazdar“. Po bitve u Arrasu 9.5. 1915 prestala Rota existovat, protože zde utrpela velké ztráty a zbylí legionári byli rozdeleni do jiných jednotek. Kvuli takovému rozdelení ceskoslovenských legionáru nešlo utvorit samostatnou bojovou ceskoslovenskou vojenskou jednotku. Teprve dekretem ze 16.12. 1917 vznikl ceskoslovenský štáb vedený francouzským generálem Mauricem Janinem. Tento štáb po mobilizaci sil vytvoril 22.ceskoslovenský strelecký pluk v sestave 1.ceskoslovenské brigády. Ve Francii bojovalo v letech 1914-1918 na 9 000 ceskoslovenských legionáru, (z Písecka nejvíce u 21.ceskoslovenského streleckého pluku), z nichž 630 položilo své životy. Z legionáru príslušných do okresu Písek to byli Adamec Jan, Culík Josef, Fort Filip, Karvan František, Kliment Josef, Kozelka František, Krejcí Karel, Kríž Antonín, Turek Tomáš a Vanác Robert.

Ceskoslovenské legie v Rusku
Na pocátku války byli ceští a slovenští vojáci zmobilizovaní rakousko-uherskou monarchií vysláni na ruskou frontu. Ti na výzvu T.G.Masaryka a jeho žádost podanou u cara, aby nebylo stríleno z ruské strany do ceských a slovenských vojáku mávajících bílými šátky, precházeli na ruskou stranu. Pred 1.svetovou válkou žilo v Rusku kolem 70 000 Cechu a Slováku. Tem se podarilo dostat svolení k založení vlastní vojenské jednotky. Vznikla tedy první „CESKÁ DRUŽINA“ o síle kolem 1 000 mužu. Jejich úkolem bylo vedle pruzkumné cinnosti získávat ceské a slovenské prebehlíky. Svaz ceských a slovenských spolku se snažil ustavit samostatné ceskoslovenské legie. K dosažení tohoto cíle jim pomohlo teprve hrdinství našich prvních legionárských pluku v bitve u Zborova. Dne 2.7. 1917 se totiž 3 ceskoslovenské pluky zúcastnily rozsáhlých boju u Zborova, kde dosáhly výrazného vítezství a zajaly pres 3 000 mužu, prevážne vojáku rakousko-uherské armády. Jejich hrdinství vstoupilo do svetového podvedomí, což pomohlo koncem roku 1917 k vytvorení samostatného ceskoslovenského armádního sboru.

Ceskoslovenské legie v Itálii
Itálie vstoupila do 1.svetové války až v kvetnu 1915, takže snahy ceských a slovenských pristehovalcu o odboj byly marné. Základem našich legií byli predevším zajatci rakousko-uherské armády umistovaní od roku 1917 v zajateckém tábore Santa Maria Capua Vetere. K prvnímu nasazení našich legií došlo až v roce 1918 v samostatném boji v horách Doss Alto. Další bojové akce probehli na Piave, na hore Montello u Monte di Garda nebo napríklad ve Val Bella. Celkem bojovalo v Itálii 20 000 našich legionáru, z nichž 350 zde padlo. Krome toho bylo 50 legionáru popraveno rakouským velením za dezerci obešením a zastrelením. Do konce roku 1918 se celý legionárský sbor vrátil do Ceskoslovenské republiky.

Historie památníku
Sdružení legionáru oznámilo obci 21.dubna 1921, že hodlá v Písku postavit pomník padlým bratrím z celého okresu a požádalo mestskou radu, aby svolila s jeho umístením v horejší cásti Palackého sadu. Predložili i návrh, který vypracoval architekt prof.Bureš z Prahy a nazval ho „Zboje ke svobode“. Zpodobnoval by legionáre v životní velikosti s praporem v ruce, vytesaným z opuky na podstavci tri metry vysokém. Vzadu na pomníku mela být usazena cerná mramorová deska se jmény padlých legionáru. Návrh se dostal do osvetové komise, jejíž predseda prof. Havelka sdelil, že se do budoucna na toto cestné místo pocítá s pomníkem Adolfa Heyduka (a opravdu se tak po 14 letech stalo) a komise proto navrhuje námestí Husovo ci Žižkovo (zde by se ale zase spíše hodil pomník Husuv). Písecká odbocka Ceskoslovenské obce legionárské vzala návrh v úvahu a hodlala 28.ríjna 1921 uskutecnit slavnost položením základního kamene k monumentu, jehož konecné místo urcil mestský zahradník Karel Morava. Vše již bylo pripraveno, ale plány prekazila cástecná mobilizace vyhlášená 23. ríjna proti novému pokusu sesazeného císare Karla zmocnit se vlády v Madarsku.

Situace se zmenila a legionári požádali o návrh na pomník sochare a malíre Antonína Bílka. Ten vytvoril pro Písek pomník zcela v duchu sepetí legionáru s husitstvím. Z kamenného ctyrbokého bloku vyrustá mohutná postava Žižkova s odhodlaným pohledem, oprená o mec. Ze stran slavného vojevudce následují francouzský legionár s granátem v ruce, ruský s puškou s bodákem v jedné a capkou v druhé ruce a konecne ze zadu stojí italský legionár se zvednutou puškou. Pod jeho pravou nohou vytvoril umelec ceskoslovenský státní znak. Socha je témer tri metry vysoká a spocívá na mohutném 3,5 metrovém podstavci vcetne trí schodu. Celo spodního soklu zdobí kruhová deska o prumeru 70 cm s plastickým reliéfem prvního prezidenta Ceskoslovenské republiky T.G. Masaryka. Tato bronzová kruhová deska je po obvodu zdobena nýty a je signovaná „Antonín Bílek 1925 lil: B.Matejícek,Vrcovice“. Dále sokl zdobí bronzová deska o rozmerech 77x18 cm s plastickým faksimile Masarykova podpisu. Podstavec je od horní rozširující se cásti oddelen pásem s rostlinným motivem a v kvádru nad ním je zasazeno celkem sedm bronzových tercíku s názvy významných bojišt legionáru: Piave, Dosso Alto, Vouzieres, Terron, Zborov, Bachmac, Dobrudža. Pomník je signován Ant. Bílek 1925.

Písecký Revue-Otavan tento popis pojal velmi lyricky. V císle 10-12 ze 7.12. 1923, byl pomník popsán takto:

Legionári si nechali zhotovit dvacet malých odlitku modelu pomníku, kus po 120 korunách a tyto modely dávali významným dárcum. Z korespondence vyplývá, že takový model dostal napríklad básník a generální inspektor Ceskoslovenské armády Josef Svatopluk Machar a také francouzský generál Eugene Mittelhauser, nácelník hlavního štábu Ceskoslovenské armády, který na pomník venoval 1 000 korun. Dalšími významnými dárci byli: mesto Písek, které prispelo 5 000 korun a po 1 000 zaslaly zdejší Mestský pivovar, sporitelna a záložna. Drobných dárcu byla ovšem celá rada. Dále se peníze získávaly výnosem z koncertu, zejména v parku, z divadelních predstavení, prodejem 1 000 kusu pohlednic s modelem pomníku od fotografa Javurka, do príjmu se zahrnul i prodej látky z kalika od firmy Erhart, jež se použila pri odhalení.

Samozrejme výlohy také nebyly zanedbatelné. Z dochovaných neúplných úctu nezjistíme presne, kolik se platilo za návrh sochari Antonínu Bílkovi, nebot úhrada šla v nekolika splátkách. Zdá se, že cástka presáhla 20 000 korun. Sochar, který pomník podle návrhu vysekal do horického pískovce byl legionár František Bílek z Podhorního Újezda (nebyl rodinným príslušníkem autora-jedná se pouze o shodu jmen) a ten si úctoval 10 424,40 korun, mramorové desky, porízené v Plzni, stály témer 2 000 korun, za vyrytí nápisu a osazení desek úctoval písecký kameník Vojtech Uher 1 000 korun, odlití bronzových reliéfu Masarykových firmou B. Matejícek z Vršovic prišlo na 5 676,30 korun, základy pomníku stály 3 500 korun, a to ješte obec darovala 40 povozu písku a 3 povozy kamene z lomu na Logrech, dovoz pomníku z Táborské zastávky stál 315 korun. A to jsou hlavní výdaje! Tech drobných bylo velké množství. Celkem prišlo vybudování pomníku legionárum na více než 65 000 korun. Od pocátku ovšem legionári hlásali, že pokud se jim podarí sehnat dostatek penez, uskutecní dílo v bronzu a bude mít hodnotu trvalou, zatímco pomník vytvorený v pískovci vydrží jen nekolik desetiletí. Ale dost prostredku nakonec nesehnali.

Jak již bylo uvedeno, zamýšleli legionári slavnostne položit základní kámen 28.ríjna 1921. Z duvodu mobilizace však byla tato slavnost preložena na 27.cervence 1924.
Podobne problematické bylo i odhalení. To naplánovali poradatelé na 5.cervence 1925, avšak termín musel být o pul druhého mesíce posunut, a to na 23.srpen. Tentokrát byla duvodem kvetnová stávka kamenického delnictva z Podbrdska, kterí byli zamestnáni na stavbe pomníku.

U pomníku se v prubehu první republiky konala vždy 28.ríjna vzpomínka na vznik Ceskoslovenska. Bylo tomu tak každý rok, naposledy však v roce 1938. Prišla okupace a 28.ríjna 1939 se již oslava konat nesmela a dokonce 19.listopadu toho roku musel být pomník pripomínající Ceskoslovenskou republiku a jejího prvního prezidenta odstranen. Legionárský pomník byl opatrne rozebrán a uschován ve Švantlove dvore, který se nacházel v tesné blízkosti Meštanského pivovaru.

Znovu odhalen na puvodním míste byl po nezbytných opravách, které za 10 000 korun provedl Václav Zborník, 9.kvetna 1946. V kvetnu 1960 však totalitní režim narídil bronzové plastiky z pomníku odstranit a na jejich místo zasadit desku na pamet odboje proti fašismu. Prichází však „pražské jaro“ , doba jistého politického uvolnení a 23.zárí 1968 je Masarykuv bronzový reliéf opet umísten na pomník. Bohužel se nekam ztratila bronzová deska s Masarykovým podpisem. Mesto tedy požádalo sochare Jana Jiríkovského, aby podle fotografií vytvoril kopii. Nová deska upomínající na protifašistický odboj uvolnila místo puvodním Masarykovým plaketám a byla presunuta na zadní volné pole. Prišla však normalizace a Masaryk musel opet dolu.

K poslednímu znovuodhalení došlo 6.brezna 1990 a provedl ho patrne poslední žijící legionár na okrese – 93 letý Jan Gotfríd ze Smetanovy Lhoty. Projev prednesla Jana Kucerová-dcera ruského legionáre Vojtecha Moravce.

Tyto materiály mi poskytl muj kolega a kamarád Petr Pavlícek, kterému bych rád touto cestou podekoval.

A nyní k samotné cache:
Cache je obnovena již po ctvrtém zmizení. Je vrácena zpet do velikosti mikro, zmenil se vzorec pro výpocet finálních souradnic, místo uložení bylo alespon prozatím vráceno na variantu jedna. Zmenila se nápoveda a v keši není tužka, tak si prosím vemte svoji. Samotné místo uložení je pomerne frekventované takže dávejte prosím pozor pri jejím odlovu.
Na výchozích souradnicích cache nehledejte, jsou to souradnice Památníku legionáru. Finálové souradnice získáte:

N 49° 18. ABC´
E 014° 09.DEF´


kde: (zjistíte na deskách památníku)

A = pocet legionáru z MIROTIC + 3
B = pocet legionáru z PÍSKU – 5
C = pocet legionáru z BAVOROVA + 2
D = pocet legionáru z PRAHY + 4
E = pocet legionáru z VLASTCE + 0
F = pocet legionáru z PÍSKU – 8


NEPOVINNÁ Podmínka pro uznání logu:


1.) Cache fyzicky nalézt a zapsat se do log – booku.
2.) Zapálit svícku, prípadne položit kvetinu u Památníku legionáru a uctít tak památku tech, kterí položili život za svoji vlast, své rodiny, deti a prátele; tuto cinnost zdokumentovat a fotografii priložit k logu.
3.) Tohle už není podmínka, spíš prosba: odstrante prosím uvadlé kvetiny a zbytky od svícek, které tu zanechali vaši predchudci.

Additional Hints (Decrypt)

hiavge i cenib

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.