Skip to Content

This cache has been archived.

Gavros: Uvolnuji misto pro dalsi zajemce.

More
<

Kovarna v Tesanech

A cache by Gavros Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 02/18/2009
Difficulty:
1.5 out of 5
Terrain:
1.5 out of 5

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Male zastaveni ve vesnicce Tesany


Kovárna v Tešanech ( smer Brno - Hodonín, približne 25 Km od Brna ) je ojedinele zachovalým objektem remeslnické dílny ve spojení s hospodárským a obytným stavením.

První písemné zprávy o tešanské kovárne pocházejí z konce 17. století. Dá se však predpokládat, že zdejší kovárská dílna vznikla bezprostredne po založení vrchnostenského dvora v Tešanech roku 1377. Stavení v dnešní podobe selského baroka bylo vybudováno kolem roku 1700 na míste starší, historicky doložené kovárny. Kovárna tvorila jednu stranu prostranství obe­staveného vrchnostenský­mi budovami, zámkem, pi­vovarem, palírnou, hospo­dou a vesnickými domky. Tato izolace kovárny od ostatních budov byla opodstatnená, nebot se zde pracovalo s otevreným ohnem a to vytvárelo stálé nebezpecí vzniku požáru okolních stavení, jejichž strechy byly kryty slamenými doškami.

Tešanský kovár býval puvodne panským služeb­níkem. Pracoval prede­vším pro klášterní dvur a dostával za to od vrch­nosti naturálie, obilí, dre­vo, pivo a do užívání také pole. Pracoval i pro pod­dané, kterí mu za práci platili. Z techto penez musel cást odvádet vrchnosti jako nájem. V 18. století se z kováru – panských služebníku – stali nájemci.

Kovárna zustala ma­jetkem vrchnosti, ale ná­jemce, pokud plnil povin­nost, z ní nemohl být vyhnán a mohl ji postou­pit svým potomkum ne­bo prodat cizí osobe, ovšem se svolením vrch­nosti. Jména kováru známe již od 17.století. V devadesátých letech toho veku zde pracoval Martin Milica, po jeho smrti se sem roku 1701 priženil Jirí Myslivec. Byl to patrne syn panského myslivce, který se vyucil kovárskému remeslu. Dost možná, že pracoval v tešanské kovárne jako tovaryš a po mistrove smrti si vzal vdovu. Od té doby se kovári na tešanské kovárne casto strídaly.

Po zrušení dominikánského kláštera císarem Josefem II. (roku 1784), byl klášterní majetek rozprodán. Bylo rozparcelováno cást dvorských polí, prodán mlýn i kovárna. Koupil ji roku 1787 syn a nástupce dosavadního nájemce Josefa Šimandla Karel Šimandl. Nebyl na ní dlouho, již roku 1790 ji prodal Josefu Langáškovi, kovárskému mistru z Korycan.

Kovárna se podle hospodárských zásad prenechávala do tak zvaného dedicného nebo emfyteutického nájmu. Josef Langášek zaplatil za kovárnu 202 zlatky a roku 1803 mu byla zapsána jako vlastnictví do gruntovní knihy. To už po roce 1848 byla zrušena robota i tzv. emfyteutické zájmy a kovárna v Tešanech prešla do soukromého vlastnictví kováre Františka Langáška syna Josefa Langáška. Jeho rod ji užíval od roku 1790 a vlastnil ji až do roku 1968. Za tuto dobu se zde vystrídalo 5 generací Langášku, ale poslední Eduardové už kovárské remeslo neprovádeli (asi od 80. let minulého století). Kovárnu pronajímali a venovali se sedlacení.

Na kovárne se strídali nájemci až do ro­ku 1950, kdy se provoz z ekonomických duvodu zastavil. Jako nájemci se tu vystrídali Urbánkové. Roku 1937 si pronajal tešanskou kovárnu Urbánkuv vyucenec, tešanský rodák Vincenc Chaloupka. Kovárskou živnost mel až do roku 1950, kdy ji vypovedel a odešel pracovat do továrny. Kovárna onemela, neznel perlík, nesvítil ohen z kovárské výhne, nestáli v jejím podloubí kone pripravení ke kování a nevyužitá budova chátrala. Poslední její majitel, který se stal clenem JZD a postavil si v Tešanech rodinný domek, ji nemohl opravovat a stál pred problémem, co s ní . Její barokní architektura, pocházející z roku 1714, tvorila spolu se zámkem neodmyslitelnou soucást tešanské návsi a nikdo nepomyslel na to, že by tato typická budova mela zmizet.

Kovárna je postavena s podloubím, kde se na brevne mezi pilíre priva­zovali kone pro kování. Zde se také kovalo roz­mernejší zemedelské ná­radí, které se nevešlo do kovárny - vozy, žebriny, sane, trakare, natahovaly se ráfy na kola a jiné.

Kovárna v Tešanech musela zajistit potreby rozsáhlého velkostatku i celé vesnice a navíc uspokojit požadavky for­manu a jezdcu, kterí pres vesnici projíždeli. Pravi­delne se zde zastavovali kovat kone vápeníci vozí­cí vápno z Moravského krasu na jižní Moravu. Stálými zákazníky byli ta­ké rezníci jezdící s ma­sem do Brna a sedláci z Telnice, Sokolnic a dal­ších vesnic. Tešanská kovárna pravdepodobne stála tam, kde je dnes, tj. na križovatce všech popsaných cest, takže žádný povoz ani jezdec k ní nemusel ze svého smeru odbocovat, zajíždet nebo se dokonce vracet. Kovárna byla na tento velký provoz stavena a zarízena. Po stranách komína mela dve kovárské výhne. U každého „ohne“ praco­vali dva lidé, z nichž je­den, vetšinou ucen, tahal nebo šlapal mechy a po­máhal pridržovat a kovat rozžhavené železo. Pátý kovár byl v dílne na „stu­denou práci“. Dokonco­val a upravoval to, co se vyrobilo v ohni, pripravo­val materiál, vrtal otvory, brousil nástroje a prová­del všechny úkony, pri nichž nemusel kov zahrí­vat. V dílne pracoval obvykle mistr majitel nebo nájemce kovárny, dva to­varyši a dva ucedníci, kterí vetšinou u mistra bydleli. Dnešní vnitrní technické zarízení odpo­vídá spíše prelomu 19. a 20. století.

Kovár bydlel ve dvou místnostech - kuchyni a svetnici. Kuchyn mela duležitou provozní funkci. Trávila se v ní vetšina mi­mopracovního casu osa­zenstva kovárny, vcetne kovárovy rodiny. Svetnice byla obývacím a parádním pokojem, projednávaly se zde ­obchodní záležitosti. Zarízení obou místností znázornuje životní styl a prostredí ko­váre v 19. století. V hos­podárských budovách jsou instalovány ukázky velkých kusu kovárské práce, bran, pluhu, cástí zemedelských povozu a drobné výrobky kováru­. Možnost predvádet histo­rický zpusob kovárské výroby v dobových pro­storách byla nekolikrát využita i televizí .

Na expozicí kovárství navazuje kolárská dílna, která predstavuje základ­ní technologie, typické výrobky a náradí tohoto remesla. Technologie je predstavena základní ko­lárskou prací – výrobou kola, a to v jednotlivých pracovních fázích.

25. ríjna 1963 byla ko­várna v Tešanech zapsá­na do státního seznamu nemovitých kulturních památek. V roce 1969 prevzalo objekt do vlast­ní správy Krajské stredis­ko památkové péce. Rekonstrukce za dohle­du pracovníku Technického muzea probehla v letech 1972 až 1975.


Na miste najdete informacni tabuli se spoustou letopoctu

Vasim ukolem je, zjistit cisla A,B,C,D,E
Kovárna pochází z roku ABAC

Kostel sv. Barnabase byl postaven roku ADEB

Kde ze je poklad?

49°02.C(D-B-A)(E-B)
16°46.(E-D)(E-A)(A+B-D)


Zavorky nenasobte. Smerodatne jsou letopocty uvadene na informacni ceduli !!!

Jake na vas ceka pocasi?



CACHE PROSIM UKLADEJTE PRESNE TAK JAK JI NALEZNETE.

Additional Hints (Decrypt)

Cbxynq uyvqnwv Xerzvyrx n Ibpubzhexn

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.