Skip to Content

This cache has been archived.

JosPer107: Archivuji protože ji porád nekdo krade a já nemám cas ji porád obnovovat atd...

P.S.: je to škoda, místo je krásný [:D]

More
<

Modrany

A cache by JosPer107 Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 12/21/2008
Difficulty:
1 out of 5
Terrain:
1.5 out of 5

Size: Size: regular (regular)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Jednoduchá tradicní cache venovaná Modranum

Historie Modran:

Nejstarší zmínky:

Prvne je osada Modriluhy (staré oznacení místa na mocálovité lucní rovine) zminována v základní listine kapituly Vyšehradské r. 1088, dle níž tam obdržel probošt poplužní dvur a mlýn. Dle názoru odborníku je však tato listina stredoveké falzum, a tak doložene zminuje Modrany prvne až Sobeslav II., který r. 1178 v darovací listine vyšehradské kapitule prohlašuje: „dávám také temže bratrím území v mestecku Modrany na dva pluhy s vinicí.“ Toto nadání potvrdil Václav I. a rozšíril je o platy a rybáre k prebendám kanovnickým. Karel IV. pripojil r. 1356 k nadání ješte les a zvoníky v Modranech.
Mimo to nacházíme doklady, že i jiné cásti vsi byly v tomto období tzv. majetkem duchovním. Sakristovi kostela Pražského (kostel sv. Víta) náležel prokazatelne pred r. 1356 dvur s dedinami v Modranech - dle tehdejšího zvyku postupován právem zákupním.

Husitská doba:

Znacne trpely Modrany za husitských válek. Již v roce 1420 pri tažení husitu na zbraslavský klášter byly zcela vypleneny a zdejší kostel vypálen.
24. brezna 1427 se rozložila husitská vojska (Táborité a Sirotci) u Modran a dožadovala se (marne) vpuštení do Prahy. Roku 1429 porazili u Modran spojení Pražané vojsko nekolika ceských pánu, které „vedením pana Aleše ze Sternberka a Habarta z Adlaru statky Pražanu hubilo a na prívoze u Modran dvacet ctyri Novomestských zajalo“. Že každá vojenská návšteva znamenala rabování a plenení místních usedlostí je prirozené.
V tomto období husitských bourí byl duchovní majetek Modran preveden do svetských rukou. Cást Vyšehradskou drželi od té doby Pražané Staromestští - rozhodnutím císare Zikmunda, které potvrdil král Jirí z Podebrad r. 1459 a r. 1472 pak i Vladislav II.
Cást vsi, která patrila kostelu Pražskému, pripsal Lidér z Radkovic r. 1425 své žene, Alžbete ze Šestlic. Alžbeta ji r. 1434 postoupila svému druhému muži, Záviši z Valdštejna, ten opet dobrou vulí predal Vedetovi z Moštenic, jemuž zápis stvrdil a spolu Komorany zapsal r. 1437 sám císar Zikmund. Oboje držela jeho žena Dorota ješte r. 1454.

Pohusitská doba:

Clo ze dríví na Vltave v Modranech pobírala tehdy rychta Nového Mesta pražského za vydržování královského dvora.
R. 1486 venovala Markéta Zlenická kostelu sv. Jiljí v Praze pet dvoru v Modranech. Techto pet usedlostí s mlýnem, domem šenkovním, svobodným a jiným príslušenstvím, kdysi majetek kostela Pražského, precházelo pak z rukou do rukou, jak kroniky zminují: nejprve Jan Hýzrle, po nem po r. 1600 Krištof Želinský ze Sebuzína, pro úcast ve vzpoure odsouzen Želinský roku 1623 všeho majetku, avšak pokoriv se dostal milost a dána mu cást statku k docasnému držení. V roce 1626 odkázal je své tete Katerine Polyxene, purkrabince z Donína, roz. Voderadské z Hrušova a Sukdola, avšak po jeho smrti nebyl odkaz uznán, a statky byly zabrány králem. Od té doby tato cást Modran náležela k Brežanum a dostala se s nimi bud koupí nebo darováním arcibiskupství Pražskému, kterému patrila s Brežanským statkem až do r. 1848.
Pražská cást vsi byla mestum Pražským za odboj proti Ferdinandovi I. zkonfiskována v roce 1547. Výnosy cla byly navráceny Novému Mestu pražskému roku 1583 a pripojeny k nadání špitálu sv. Alžbety a sv. Bartolomeje. Ostatní (a to ješte ne celá) cást byla Pražanum vrácena po úpenlivých prímluvách a prosbách r. 1586. Jednalo se o „neco platu na lidech s dílem reky Vltavy a rybníkem, receným Tune.“ Vetšina drívejšího majetku byla predána r. 1547 Zbraslavskému klášteru. Ale po bitve na Bílé hore byl zabaven Pražanum i tento nevelký majetek a prodán r. 1622 též Zbraslavskému klášteru, kterému tak od té doby náležela krome peti usedlostí s mlýnem a vinicí k Brežanum držených, ostatní ves, a to až do jeho zrušení Josefem II. r. 1785.
Pomery v období po tricetileté válce v Modranech dokládá tzv. berní rule, první ceský katastr sestavený v letech 1653-1655: Obec se v tom case delila mezi dve panství, zbraslavské a dolnobrežanské. Celkem zde bylo trináct selských usedlostí, sedm chalup, dve zpustlá selská stavení, pet pustých chalup a jeden sedlák „na živnosti zkažený“. Ve statku byla pouze jediná kráva, ze šedesáti strychu bylo oseto dvacet. Doložena jsou i jména obyvatel: Jakub Kadedej, Ondrej Skremenskej, Václav Škarohlíd, Katerina Harauška…
Vlastní škola byla v Modranech zrízena roku 1770 (predtím deti docházely na Zbraslav). K ní byly pripojeny Hodkovicky, komoranský dvur a samota Šabatka. Prvním ucitelem se stal jistý Petr Bayer, syn ucitele. Další ucitel, Matej Vydra, na zdejší školu nastoupil roku 1784 a pusobil zde 35 let. Jeho nástupce Josef Skrivánek zde oducil „pouhých“ 32 let, své ucitelské poslání a školu v Modranech pak prenechal synovi.
Po r. 1785 byla celá osada pripojena k panství Zbraslavskému, k nemuž pak náležela do r. 1848. (Dle zmínek v pramenech se pritom zdá, že panství Zbraslavské náleželo do správy pražského arcibiskupství).
R. 1802 vypukl v Modranech velký požár.

Urbanizace:

V 19. století Modrany prodelávají promenu z venkovské vsi na pražskou predmestskou oblast. Zprvu velmi pozvolna, pozdeji bourliveji, se mení ve své velikosti i vybavení, sociální strukture i rízení vecí verejných. Duležitým predpokladem k opouštení zemedelského rázu obce se stalo zrušení roboty r. 1848.
Roku 1855 byly Modrany, vybaveny dosud pouze lokalií, povýšeny na samostatnou farnost.
V r. 1860 byla dokoncena stavba navigacní hráze. I když vodní doprava nesporne prosperovala, vory prestaly v 18. století dostacovat a recište bylo upraveno pro lodní dopravu. Podél reky byly budovány stezky pro konské potahy, které tahaly lode proti proudu, a v rece jezy se širokými propustemi. R. 1865 byla na Vltave zavedena paroplavba.
R. 1861 je zde postaven cukrovar. Železnice byla z Prahy do Modran zavedena za financní podpory cukrovaru v ríjnu roku 1881. Od brezna 1882 byla zahájena i osobní doprava.
K výraznému pokroku došlo po roce 1895, kdy byl postaven železný most do Zbraslavi. O ctyri roky pozdeji byla dostavena okresní silnice Modrany - Zbraslav s odbockou pres Tocnou do Dolních Brežan, r. 1902 okresní silnice na Lhotku, 1904 pak silnice na Libuš a v roce 1915 do Cholupic. V roce 1891 obec získala poštovní a telegrafický úrad.
Jak videli Modrany v r. 1899:
Modrany, ves 10 km jižne od Smíchova, 4.5 km severne od Zbraslavi, po obou stranách okresní silnice, na pravém brehu Vltavy, od níž oddelena vysokým železnicním náspem dráhy Modransko - Dobríšské. Nekterá stavení blíže reky bývají pri povodních zatopena. Od reky stoupá povlovne ku strane východní mírné návrší, na jehož hrebene postaven kostel a proti nemu zvonice. Velkolepý cukrovar s rafinerií náleží k nejstarším v Cechách. Okolí s utešenými háji a zalesnenými stránemi je castým cílem výletníku.
Místní i katastr. obec Modrany s cukrovarem a dvema parními pilami má ve 224 domech 2308 obyv., z nichž usedlá cást. zamestnává se polním hospodárstvím, zahradnictvím, výrobou prouteného zboží a ruznými remesly. V jmenovaných závodech pracuje na tisíc delníku.
V blízkém, roztomile položeném Zátiší, cásti obce Modranské vznikla nedávno vilová ctvrt s úhlednými i skvostnými budovami a restauracemi. Letní tato kolonie velice jest oživena a stala se milým útulkem Pražanu príjemnými procházkami ve sveží zeleni luk.
Smerem severním priléhá k obci arcibiskupská vinice, k ní druží se nekolik domu, mezi nimiž restaurace „Pod vinicí“ s bohatou zahradou a rozsáhlou višnovkou.
Obcí protékají dva potoky; na jednom z nich mlýn.
V míste je fara, petitrídní škola se tremi pobockami, pošta, telegraf, telefonní spojení, stanice dráhy, prístavište parníku a cetnická stanice.
R. 1896 uvádí Ludvík Bartl do provozu parní pilu, která se stane pozdeji základem závodu Orion.
R. 1904 prednáší v Modranech T.G.Masaryk.
V r. 1912 nahrazují cadivé lucerny na petrolej v modranských ulicích elektrické žárovky.
V r. 1913 staví ing. Karel Schulz v Komoranech továrnu na autogenní svarování a výrobu kyslíku
Po vzniku Cs. republiky, zejména v letech 1924 až 1928, probíhal v Modranech cilý stavební ruch. Obec využívala toho, že se Praha stala hlavním mestem republiky a stehovalo se sem tisíce lidí potrebujících bydlet. Modrany byly dobre položené se slušným spojení s Prahou železnicí a parníky. V daném období zde tudíž bylo postaveno více než 1 200 rodinných domku!
Od r. 1932 vychází Modranský obzor - místní noviny.
V první polovine 30. let se projevuje na živote Modran hospodárská krize, v r. 1938 prichází opet konjunktura. Staví se meštanská škola a dva velké domy pro sociálne slabší.
Behem nacistické okupace bylo dle záznamu v kronikách 6 místních obcanu popraveno, 21 umuceno v koncentracních táborech a 61 se jich z veznic a z koncentracních táboru vrátilo s podlomeným zdravím.
Po r. 1948, tak jako celou republiku, postihlo Modrany znárodnování. Po velkých podnicích byl r. 1948 zasažen celý soukromý sektor, na živnostníky bylo pusobeno prímým i neprímým tlakem, a likvidace živností v Modranech byla prakticky skoncena v r. 1959.

Soucástí Prahy:

V roce 1974 byly pripojeny k Praze Cholupice s osadou Tocná a zároven zacleneny do Modran. V Cholupicích bývala stredoveká tvrz, která je naposledy pripomínána roku 1650, pozdeji zpustla. Tocná je nejjižnejší cástí Prahy 12. V dávných dobách patrila zbraslavskému klášteru, farností spadala do Modran. K obci priléhá keltské opevnení na návrší Šance, které spolecne s Hradištem nad Brežanským údolím utvárelo pozoruhodnou pevnostní soustavu už v dobách pred naším letopoctem.
Cást sídlište Lhotka a Libuš, podle starého místního jména východní cásti Modran nove oznacená jako Kamýk, pripadla k Modranum 1. ledna 1989. Lhotka bývala již ve 14. století v majetku vyšehradské kapituly. Nacházel se tu poplužní dvur, který byl pri výstavbe nových sídlišt koncem sedmdesátých let zboren. Lhotka byla ku Praze pripojena v roce 1922. Poslední vzpomínkou na starou Lhotku je stará kaplicka stojící nedaleko lhoteckého kostela z roku 1937, ten stojí ovšem již na území spadajícím dnes pod Prahu 4.
R. 1991 jako mestská cást Praha-Modrany získává pravomoci obvodu pro katastrální území Modrany, Komorany, Cholupice, Tocná a Kamýk, rozkládá se na ploše 2 330 hektaru a na jejím území žije približne 60 tisíc obyvatel.
Dnem komunálních voleb v listopadu 1994 se stala mestská cást Praha-Modrany mestskou cástí Praha 12 - a název Modrany se opet vztahuje jen na puvodní území, na nemž žije asi 30 000 obyvatel bydlících na dvou a pul tisícovce evidovaných adres. Poštovní smerovací císla ctvrti jsou 143 00 a 147 00.

kód katastrálního území:

pripojení k Praze: 1968
mestská cást: Praha 12
správní obvod (poverený úrad): Praha 12
mestský obvod: Praha 4

základní sídelní jednotky:

katastrální výmera: 7,71 km²
obyvatel: 31 738 (16. 10. 2006)
hustota zalidnení: 4 116 obyv./km²
poštovní smerovací císlo: 143 00

Obsah kešky:

1x Lockbook
1x tužka
1x Travel Bug

Additional Hints (Decrypt)

cbq

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.