Skip to Content

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.

Multi-cache

Kostel sv. Remigia - Cakovice

A cache by mudlokacka & malin.cz Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 1/8/2009
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
3.5 out of 5

Size: Size: micro (micro)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Mela to byt jednoducha mestska cache u kostela sv. Remigia v Cakovicich, ale bohuzel kvuli historicke blizkosti s dnes jiz mrtvou Remigius Goniometrus je o trochu tezsi.


 

Kostel svateho Remigia – Cakovice

kostel sv. Remigia

 

Na vychozich souradnicích cache nehledejte, tam neni!!

Tato cache vas zavede ke kostelu, ktery sice neni historicky ani stavebne nijak vyznamny (snad proto byl dosud opomijen), cim je vsak zajimavy, je jmeno svetce, kteremu je zasvecen. Druhy kostel svateho Remigia totiz v Ceske republice nenalezneme. Toto zvlastni zasveceni spojuje cakovicky kostel s osobou Karla IV. Cirkevni legenda o sv. Remigiu z Remese (tzv. apostolu Franku)Svaty pred kostelem pravi, ze to byl knez rimskeho puvodu, ktery zil v letech 436 az 533 v Galii na uzemi dnesni Francie (zemrel 13. ledna 553). V pouhych 22 letech se stal remesskym biskupem a stal se znamym jako horlivy siritel krestanstvi, zalozil biskupstvi v Laonu, Arrasu, Therouanne a Tournai-Cambrai. Byl soucasnikem francouzskeho knizete Chlodvika, ktery vyhnal rimske legie z cele Galie. Knize pozdeji prestoupil na krestanstvi a byl pokrten prave biskupem Remigiem. Kdyz potom Choldvik pokoril i Vizigoty, stal se nejmocnejsim vladcem na uzemi Francie a byl arcibiskupem Remigiem korunovan v Remesi jako prvni kralovsky kral. Mesto Remes se od te doby stalo tradicnim mistem korunovaci francouzskych kralu.
Kral Karel IV. ziskal schranku s ostatky sv. Remigia z Francie, k niz mel uzky vztah, a daroval ji chramu svateho Vita. Pravdepodobne nekdy po roce 1409 ziskali relikvii benediktini ze Slovanskeho klastera a prenesli ji do cakovickeho kostela.
Nynejsi kostel v Cakovicich je v poradi jiz treti. Vyobrazeni prvniho kostela se nezachovalo. Velikost a podobu lze rekonstruovat z dochovanych zadusnich uctu, pudorys druheho kostela je mozno pomerne dobre zjistit ze stare katastralni mapy.

Prvni kostel

Prvni kostel byl vystaven na stejnem miste jako kostel soucasny. Tehdy to bylo na vychodnim okraji obce, dale byla jen pole. Vystaven byl asi ve 13. – 14. stoleti, pravdepodobne za panovani cisare Karla IV. Historicky je kostel zminovan jiz v r. 1352, kdy byl uveden v seznamu plebanii v dekanatu brandyskem, arcidiakonatu prazskem (dle Palackeho byl proveden soupis plebanii mezi r. 1344 az 1350).
Stavba byla pravdepodobne goticka. (lze usuzovat podle stareho zdiva treboradicke zvonice, kde vystupuje pod opadanou omitkou goticky oblouk pozdeji zazdeneho hlavniho vchodu.) V pruceli byla vez, kterou se do kostela vchazelo. V ni se nachazela i klenuta kruchta, nad ni zvonice. Lod byla obdelnikova o rozmerech asi 6 x 4 m, strop prkenny, presbytar klenuty, snad pravouhly, se sakristii za oltarem. V lodi byla ctyri okna s kolecky skla, zasazenymi do olova. Stavba stala uprostred hrbitova, obehnaneho zdi. Na jizni strane u zdi stavala kostnice. Strecha byla kryta sindelem, vyska veze asi 15 m (dle delky provazu zvonice, byl 22-24 loktu dlouhy). Kostel byl nekolikrat opravovan, ve valce tricetilete spalen a zpustosen tak, ze z nej zustaly jen zdi. V polovine 17. stoleti byl opraven, k vezi byl pristaven sinec, klenuti nad kruchtou rozpukle "vapnem stazeno", podlaha pokryta 275 ks „tuplovanych dlazdic", dreveny strop byl obnoven r. 1716.
Na zacatku 18. stoleti byl kostelik "temer na rozboreni nebo upadnuti, neco skrze seslost pro starodavnost a neco od udereni do neho od hromobiti". Roku 1734 byla zborena vez se sincem. V uctu z tohoto roku je zapsano vydani zednikum, "kteri nejprve tu velice roztrhanou a k upadnuti neb rozsypani nebezpecnou kostelni vez uvnitr i zevnitr s podporami podstemplovali, napotom pri ty vezi grunt visitirovali a nasledovne, nebyvse ji mozno pomocti, takovou pro dalsi ouraz a nebezpecnost lidskou upadnouti nechali, skrz coz mnohych outrat, ktere by s nebezpecenstvim pri rozbirani se stati mohly, tudy predesli". V r. 1735 zboren zbytek kostela, jen malo zdi zustalo z presbytare.

Druhy kostel

celni pohled na kostelDruhy kostel byl postaven na zborenisti prvniho. S vystavbou bylo zapocato v r. 1737 a stavba dokoncena roku 1739. Patronem stavby byl hrabe Frantisek Josef Šlik, tehdejsi majitel Cakovic. Pro stavbu zajistil drivi a dopravu. Dva potahy konske privazely pisek i jine stavebniny. Kamen se dovazel z lomu v Mirovicich a na Proseku. Prejzy a hacky dovezli hospodari dablicti od Invalidovny. Vrchnost vinorska poskytla 5000 cihel. Presbytar zustal stejne veliky, jako mel kostel stary. Zdi vsak byly zvyseny a znova sklenuty, lod byla vetsi nez drive. Zalozeny pudorys mel delku 25 m, siri 12 m, je zaznamenan na katastralni mape z r. 1842. Pruceli bylo ozdobeno stitem bez veze. Misto ni postavena nad krovem presbytare zvonice s banatou, plechem krytou strechou. Hlavnim vchodem na strane zapadni se vchazelo pod kruchtu, kterou podpiraly dva pilire. Schody na kruchtu byly vpravo ve zdi, dale vedly na pudu. Klenba byla vysoka, podlaha dlazdena cihlami, v lodi, ktera byla sirsi nez presbytar, stalo 12 lavic, po 6 na kazde strane. Po obou stranach oltare zrizeny pozdeji 2 oltare vedlejsi. V klenutem presbyteriu pristavena na leve strane sakristie, z niz vedly schody, na kazatelnu. Podle ramu oltarnich obrazu, ktere se dochovaly az na zacatek 20. stoleti, lze stavbe prisuzovat barokni sloh. Ten potvrzuje i celni barokni stit. Cela stavba druheho kostela stala 4577 zlatych a 17 krejcaru. Pri stavbe kostela byla znovu vystavena i zed kolem hrbitova, pouze stara kostnice zustala.
Zvony byly pouzity ze stareho kostela. Vetsi, r. 1725 prelity a znovu prelity 1751 a mensi z r. 1717. Ten byl prelity take v r. 1768 s napisem I-G-K-. Tyto zvony mel jeste treti kostel zacatkem 20. stoleti.
Dohotoveny kostel byl slavnostne otevren 6. 10. 1737. Pri oslave pusobil se svymi pomocniky ucitel vinorsky a libeznicky. K  tomu byl zapujcen pozitiv, polni trouby, vlasske bubny a jine "musikalni potreby"
Roku 1738 byly provadeny v kostele prace rezbarske, pozlacovani a "stafirovani". Na hlavnim oltari byla v roce nasledujicim provedena vymena obrazu sv. Remigia, ktery pochazel z prvniho kostela, za novou kopii, zhotovenou Karlem Cimirou.
Roku 1738 vystavena nova kostnice, po dvou letech do ni prenesl zdejsi hrobnik vsechny kosti ze stare kostnice.
Kostel mel take dva vedlejsi oltare. Jeden z nich byl opravovan v r. 1758, v inventari z r. 1787 jiz neni uveden. Farar Charvat se domnival, ze oltar byl prenesen do domaci kaple zamecke, hrabenky Klebelsberkove nebo snad jiz pred ni hrabenky Šlikove. Na dalsim vedlejsim oltari byl nejcennejsi obraz sv. Joachyna, uvedeny i v "Soupisu pamatek historickych a umeleckych v kralovstvi Ceskem" vyd. r. 1901. Obraz je dobre hodnocen a zarazen do skoly Raabovy.
Kazatelna se stehovala z leve na pravou stranu r. 1762, pristaveny k ni nove schody a zazdeny dvere, ktere drive vedly ze sakristie na kazatelnu.
Roku 1794 byl premalovan velky obraz sv. Remigia, ktery krti krale Chlodvika ve skupine dalsich osob, nymburskym malirem Vaclavem Kramolinem.
Nova sakristie vystavena za oltarem r. 1782 a ze stare upraveno oratorium, ktere bylo opet v r. 1799 prestaveno. Varhany koupeny na kruchtu v r. 1777. Dva kamenne sloupy dany pod kruchtu r. 1782.
Hodiny do pruceli chramu zakoupeny r. 1849 od prazskeho hodinare Balke. Zvonar Bellmann k nim zhotovil dva zvonce, pro ktere r. 1851 zhotovil malou vezicku v pruceli stavitel Frantisek Hora z Vinore.
Pred kostelem staval od nepameti kriz. Na jeho misto byla v r. 1855 postavena socha sv. Jana Nepomuckeho.
Presto, ze byl druhy kostel dobre udrzovan i opravovan (dlazden r. 1859, tentyz rok stavena nova zvonice), rozhodla uredni komise za vedeni Filipa rytire ze Schoelleru r. 1875, aby byl zboren a na stejnem miste vystaven kostel vetsi. Jako hlavni duvod byl velky vzrust obyvatel Cakovic. Druhy kostel pro potreby obce nepostacoval.

Treti kostel

Plany tretiho kostela zhotovil c. k. Ing. Karel Scheiner. Zakladni kamen je zazden vlevo od hlavniho vchodu. Jsou v nem ulozeny ruzne mince, platne pri zahajeni stavby, a pergamenova listina. Pri stavbe, ktera ve sve dobe byla "vyskova" a za pouziti i primitivni stavebni techniky nebezpecna, se nestalo zadne nestesti. Vrchni dohled mel Ing. Scheiner, stavbu provadel cakovicky stavitel Josef Hoffmann. Dokonceny kostel byl· slavnostne vysvecen kardinalem Bedrichem ze Schwarzenberku dne 2. rijna 1881.
Kostel je postaven ve slohu pseudoromanskem. Pudorys ma podobu krize. Ve vezi byly puvodne dva zvony a v r. 1896 umisteny i hodiny s tremi ciferniky od firmy L. Hainz v Praze. Do sanktusove veze na vychodni strane stavby byl instalovan zvon ze stareho kostela z r. 1751. Varhany na kruchte pochazeji z dilny fy Schiffner – Praha. Staly 1400 zlatych.
Hlavni lod je 23,5 m dlouha, 9,8 m siroka, zklenuta ve ctyrech polich. Vlastni klenebni sloupy, ktere se vzajemne krizi, jsou v pudnim prostoru. Pricne rameno krize pudorysu je dlouhe 18,5 m, tvori dve postranni lode, siroke 5 m. V polokruhovitem presbytari, 6,4 m sirokem a 8,8 m dlouhem, je hlavni oltar s tremi obrazy. Sv. Remigia uprostred a po stranach mensi obrazy sv. Filipa a sv. Alzbety. Vsechny obrazy na hlavnim i vedlejsich oltarich maloval Vilem Kandler. Obrazy krizove cesty, 'darovane kostelu Alzbetou ze Schoelleru a jejimi prateli, maloval r. 1881 a 1882 profesor nemecke realky v Praze Adolf Weidlich.
Pri dokoncovani stavby byly jiste potize se zhotovenim krovu na kostele a vezi. Schoeller slibil tesari, ktery provede tyto prace, postavit domek. Podarilo se to p. Trykalovi (s pomocniky), otci byvaleho cakovickeho hoteliera. Domek byl postaven v miste dnesni restaurace.
Roku 1898 se prestehovala pred kostel socha sv. Floriana, ktera drive stala v polich, po rozsireni Cakovic to bylo proti domu C. p. 120.
kostel v nociPristavba kaple a oprava kostela zacala r. 1904. Architektem pristavovane kaple, provedene prevazne z horickeho piskovce, byl Kamil Hilbert. Po r. 1899 mu byly svereny dostavby chramu sv. Vita v Praze a upravy prostor prazskeho Hradu k reprezentacnim ucelum. Architektura celni casti kaple byla konzultovana mezi Kamilem Hilbertem a Filipem Jos. Schoellerem, patronem stavby kostela i kaple, jeste v r. 1905. Plastiky v kapli a snad i v kostele provedl Josef Drahonovsky, ktery byl od r. 1904 profesorem dekorativniho socharstvi na Umelecko-prumyslove skole v Praze.
Oprava kostela a stavba kaple pokracovala i v r. 1905. Kostel byl umelecky vymalovan, dostal nova barevna okna, byly natreny drevene casti, opravena strecha, rimsy na vezi a omitka zdi.
V breznu r. 1906 zacalo malovani pristavene kaple. Vysusovaci kanal podel kostelnich zdi se budoval v r. 1906. Soucasne se provadelo dlazdeni prostoru pred kostelem. V r. 1917 byla provedena konfiskace zvonu. Nejvetsi zvon, St. Venceslav, o vaze 5 q, lity u J. Diepoldta v Praze r. 1881, byl rozbit na vezi a po kouskach shazen. Vzat byl jeste mensi zvon ­umiracek. Pred demontazi zvonu bylo zvoneno ctvrt hodiny na rozloucenou. Pro valecne ucely odebrany v temze roce: medena strecha o vaze 6 q z pristavene kaple, skolni zvonek, ktery byl puvodne ve starem kosteliku – vaha 1 kg; zvon umiracek – vaha 49 kg. Po valce Tricetilete prelit poprve, r. 1751 podruhe.
Jeste v r. 1918 zabrany v kostele cinove pistaly o vaze 1,5 q. V r. 1929 byly koupeny a sveceny dva nove zvony. Vetsi o vaze 343 kg, zasvecen srdci Jezisovu a mensi, vazici 241 kg zasvecen pamatce sv. Vaclava.
Behem druhe svetove valky se provadela dalsi konfiskace zvonu, ktere byly na vezi rozbity a po castech hazeny dolu.
Zvon, St. Vitus, vysoky 55 cm o nejvetsim prumeru 63 cm. Pod jmenem zvonu je napis "Sub patronatu Domini Alexandri Equitis de Schoeller“. Na protilehle strane, v horni casti "Goss mich Jos. Diepold in Prag 1881“.
Puvodni hodiny z r. 1896 nahrazeny elektrickym strojem znacky Pragotron.
V kapli je umisten seznam padlych vojinu z prvni svetove valky i s mistem umrti.

Zasveceni kostelu

Vsechny tri popisovane kostely byly zasveceny francouzskemu svetci, sv. Remigiu. Jedine na katastralni mape z r. 1842 je u druheho kostela poznamka „sv. Florian“. Pujde vsak pravdepodobne o omyl, protoze i tento kostel mel na hlavnim oltari obraz sv. Remigia. Zasveceni vsech tri kostelu sv. Remigiu potvrzuje i domnenku, ze stavba prvniho kostela mohla byt provedena za Karla IV., ktery mel tesne styky s Francii. Dle krestanskeho uceni byl Remigius biskupem ve francouzskem meste Remesi a jeho zasluhou prijali Frankove i se svym kralem Chlodvikem v r. 596 krestanstvi. Žadny jiny kostel v neni v Cechach sv. Remigiu zasvecen .

Fara

fara u sv. remigiaPuvodni fara existovala jiz u prvniho kostela. Doba jejiho vzniku neni znama, historicky je dolozena ve 14. stoleti, stejne jako kostel, a to v seznamu plebanii z r. 1352. Zanikla pravdepodobne v kvasu husitskych bouri, po r. 1421, v dobe konfiskace dvora cakovickeho farare. Nazor historika A. Sedlacka, ze k zaniku doslo az po r. 1620 neni spravny, protoze pri poctu zadusnim v r. 1615 bylo dohodnuto uschovat truhlice s pisemnostmi i penezi u mistniho rychtare a vysilani kneze na bohosluzby do Cakovic si vyminil opat Slovanskeho klastera, tzn. ze fara jiz v te dobe neexistovala.
Vystavba nove fary byla cirkevnimi urady povolena az v r. 1900. Za tim ucelem byl zakoupen hostinec c. p. 17 u kostela za 10 000 zl. Po jeho demolici (zaklady dosahovaly az do silnice mezi farou a kostelem) postave­na stavitelem Kunetou z Prahy v r. 1900-1901 nynejsi budova za 35000 zl.
Kde stavala puvodni fara s dvorem farare nelze dnes jiz zjistit. Bylo to vsak jiste blizko kostela. Asi v tech mistech, kde pozdeji stala panska krcma. Soucasna fara tedy stoji v miste, kde asi stara fara stavala.

Hrbitov

Nejstarsi hrbitov byl kolem kostela, ohrazen zdi v r. 1687, rozsiren 1698 ar. 1714 a potom opet pri stavbe druheho kostela v r. 1738. Soucasti hrbitova byla i kostnice, stala u ohradni zdi na strane jizni, od r. 1738 na strane vychodni. Hrobnik prenesl r. 1740 ze stare kostnice do nove vsechny kosti. Nova kostnice slouzila az do r. 1829, kdy musely byt kosti z uredniho narizeni ulozeny do sachty, asi sest kroku vpravo od kostnice. Na kostelni hrbitov byli pochovavani obcane z Cakovic, castecne z Letnan a ze ctyr gruntu dablickych az do r. 1665 a z Miskovic ze 3 gruntu, ktere pozdeji vrchnost koupila. Kdyz v r. 1713 zuril mor, byli zde pohrbivani na zadost pribuznych i z jinych gruntu a staveni. V r. 1832 radila cholera od 21. ledna az do dubna. Prvni nemocny zemrel v peti hodinach. Mnoho lidi zemrelo i v Treboradicich, Veleni a Mirovicich. Treboradicky hrbitov nestacil, nekteri neboztici byli pohrbeni v Cakovicich. Zapach z mrtvol vnikal i do obydli. Na kostelni hrbitov se pochovavalo az do sedmdesatych let 19. stoleti. Byla zde pohrbena i majitelka Cakovic, hrabenka z Klebersberku, u vchodu, na leve strane, a to 21. unora 1799. Prostor stareho zruseneho hrbitova je nyni ohranicen kamennym terasem kolem kostela. Novy hrbitov zrizen u Treboradic v r. 1836, kdy vypukla opet cholera a nebylo kam pohrbivat.

 

Text prevzat po drobnych upravach z knihy SLADECEK, Jan. CAKOVICE historie obce a okoli. Praha : Prace, 1992.

 

CACHE

Uvodni souradnice vas zavedou ke kostelu sv. Remigia. Pred kostelem stoji nekolik soch, jejich pocet je cislo A (jednou z nich je sv. Jan Nempomucky, dalsi sv. Florian). Druhou indicií je hmotnost zvonu "umiracku", ktery byl kdysi v kostele (nalezitelne zde v listingu), je BC kg.
Indicie dosadte do vzorce a ziskejte souradnice STAGE 2 - stromu, kde zjistite vse potrebne k nalezeni kese. Samotinky kacer by musel merit alespon 2,5 m, aby to zvladnul sam.
Prosime statne nalezce indicie, aby ji neodvazovali a vraceli na puvodni umisteni tak, aby nebyla videt! Diky. Zaroven se k ni chovejte jemne, jiz vicekrat byl jeji zaves znicen. Stejne se zachovejte i k finalove krabicce, i ta již byla ukradena. Velikost finalove krabicky byla zmenena na mikro.
Nezapomente si opsat z logbooku bonusove cislo, bude se Vam hodit.
N 50° 09.(A-2)(A)(A/2) E 014° 31.(C-B-2)(C-B)(A-2)

Additional Hints (Decrypt)

fgntr 2 - Ancerq xbhxav n cnx uyrqrw.

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



 

Find...

982 Logged Visits

Found it 870     Didn't find it 20     Write note 67     Temporarily Disable Listing 8     Enable Listing 8     Publish Listing 1     Needs Maintenance 2     Owner Maintenance 5     Post Reviewer Note 1     

View Logbook | View the Image Gallery of 23 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated: on 5/6/2018 1:59:36 AM Pacific Daylight Time (8:59 AM GMT)
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page