Skip to Content

<

Sladkovodni vapence / freshwater limestones

A cache by rsc_cz Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 3/1/2011
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
1 out of 5

Size: Size: other (other)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

[CZ] Geologický profil holocenních sladkovodních vápenců sloužící jako opěrný stratigrafický profil pro období středního a vyššího holocénu v Evropě

[EN] Unique cross-section of Holocene freshwater limestones (calcareous tuffa). Reference stratigraphic profile for era meso- and neo- Holocene in Europe


Pohled v léte / view in summer Pohled v zime / view in winter

[CZ] Holocéní sladkovodní vápence ve Sv. Janě pod Skalou

Pro uznání logu je potřeba navštívit toto místo a poslat mi na na e-mail uvedený v profilu správné odpovědi na níže uvedené otázky (odpovědi zaslané přes funkci Centrum zpráv (Message Center) ne vždy dorazí). Logovat můžeš hned, v případě nejasností se ozvu*.
1) odhadni výšku „skály” s geologickým profilem (je to ta skála která se přímo dotýká kláštera - viz fotka v listingu (je jen několik metrů od informační tabule Geologické naučné stezky))
2) jaká je teplota pramene vyvěrajícího v jeskyni. Zdrojů této informace je zde několik. Zkus je najít a porovnat
3) změř výšku hladiny potůčku (stupnice nad splavem) do kterého ústí pramen (asi 5 m od tabule Geologické naučné stezky je měřidlo českého hydrometeorologického ústavu (0 stupnice je na rozhraní červených a černých hodnot (odpovídá určité nadmořské výšce), takže výška hladiny může dosahovat i záporných hodnot! - viz obrázek))
4) asi metr od měřidla českého hydrometeorologického ústavu jsou v opěrné zdi malá dřevěná dvířka. Z kolika svislých prken jsou vyrobena?
5) potěší k logu připojená tebou pořízenou fotografii z tohoto místa (nepovinné)

* promlčecí doba na poslání odpovědí není. Na to že jsou správné obvykle odpovím do několika dní, ale pokud nedorazí vůbec, tak je mohu shánět i po několika měsících


Mezi kvartérními usazeninami zaujímají zvláštní místo sladkovodní vápence usazované z chladných pramenných a tekoucích vod a označované jako pěnovce nebo - jsou-li více diageneticky zpevněné - jako travertiny. Jde o sedimenty vzniklé z vod bohatých na rozpuštěný Ca(HCO3)2. Ke srážení CaCO3 dochází při zvýšeném odpařování vody na zemském povrchu za aktivní spoluúčasti rostlin, které z vody odebírají CO2. Vzniklé vápence jsou pak většinou světlých barev (bělavé, šedé, žlutavé, světle hnědé) a vyznačují se charakteristickou pórovitostí a korovitými strukturami. Lidový název „stydlá voda” jejich původ dobře charakterizuje.
Vlastní odkryv sladkovodních vápenců je hned za objektem kláštera ve Sv. Janě pod Skalou. Nejlépe je vidět od jihozápadního rohu kostela (je zde umístěna informační cedule Geologické naučné stezky). Zdejší výskyt sladkovodních vápenců svou mohutností i statigrafickou úplností přesahuje ostatní výskyty v Čechách. Krasový pramen zde při svém vývěru vytvořil mohutnou, 70 m dlouhou, 80 m širokou a až 17 m vysokou kaskádu, jejíž čelo je tvořeno pevnějším pěnovce až travertinem. Za ním se ve vzniklém jezírku usazovaly různé typy písčitých, rozpadavých i pevnějších pěnovce s čočkami jezerních vápenců a dalších specifických usazenin. Bylo zde zjištěno až 12 poloh pěnovce střídajícími se s 9 půdními horizonty 4 polohami vápencových sutí.
Pěnovce a s nimi sdružené sedimenty poskytly více než 50 druhů měkkýšů, hlavně plžů. Zastoupeni jsou však i mlži a z jiných živočišných skupin lasturnatky (ostrakodi). Hojné otisky listů, zachované v pevnějších pěnovcích, náležejí stromům i dnes u nás rostoucím (javor, klen, jilm, lípa aj.). Častý výskyt buku tuto flóru odlišuje od rostlinných společenstev pleistocenních interglaciálů. Pozoruhodným nálezem jsou otisky listů kapradiny jazyka jeleního (Phyllitis scolopendrium), která dnes v Čechách již neroste.
Tvorba pevných pěnovců až travertinů, které jsou přístupné pouze v kopané šachtici a byly zjištěny vrtem i pod jejím dnem (leží na povrchu pleistocenní údolní terasy Kačáku) spadá do teplého a vlhkého období holocénu, které označujeme jako atlantik (období zhruba před 6-8 tis. lety). Tehdy bylo klima zvláště příznivé pro sedimentaci sladkovodních vápenců. Výše ležící polohy zemitých i pevnějších pěnovců, střídající se s půdami a s polohami sutí, odrážejí střídání vlhčích a sušších období ve vyšším holocénu, jmenovitě epiatlantiku a subboreálu (období přibližně před 3-5 tis. lety). Tyto vrstvy tvoří viditelnou stěnu za kostelní zdí, na níž je zvláště dobře patrná horizontální vrstevnatost (tato stěna není přirozeným odkryvem, ale stěnou starého lomu, jímž byla v minulosti odtěžena jižní část pěnovcové akumulace).
Po sušším subboreálním období (asi před 2700 lety) již karbonátová sedimentace ustávala a v subrecentní době nastoupila eroze, která pod povrchem vytvořila v pěnovcích tři v Čechách unikátní jeskyně vyhloubené tzv. subrozí (tj. podzemním odnosem a výmolem).
Tyto jeskyně se byly sice porušeny výstavbou kláštera a kostela, ale v současné době s ním tvoří kulturně i historicky pozoruhodný celek (jeskyně jsou přístupné přímo z kostela).
Tento profil holocenních sladkovodních vápenců slouží jako opěrný statigrafický profil pro období středního a vyššího holocénu a je přísně chráněn.


Podélný profil / vertical alignment Schéma podélného profilu kaskádou holocenních sladkovodních vápenců a průvodních sedimentů (podle J. Kovandy 1971)
  1. půdní horizonty
  2. nejmladší svahoviny
  3. štěrčíkové svahoviny
  4. písčito-kamenité svahoviny
  5. pěnovcem stmelené sutě
  6. písčité zemité a strukturní pěnovce
  7. pevné strukturní pěnovce až travertiny
  8. vápencové balvany

Toto místo je pohodlně dostupné na kole (doporučuji cyklostezku podél Berounky, do Sv. Jana se z ní odbočuje u ústí Kačáku do Berounky), autem (zaparkovat se dá hned u kláštera, ale přes léto tu o víkendech tu bývá dost plno) nebo autobusem (linka PID 384 Praha (Zličín) - Beroun).
Samotný geologický profil už není přístupný (je za plotem). Jeskyně jsou přístupné o víkendech od 1. dubna do 31. října v časech 10:00 až 13:00 a od 14:00 až 17:00 hodin (vstupuje se do nich z vnitřku kostela). Během letních prázdnin je kostel zpřístupněn po celý týden.
Doporučuji navštívit i 13. nestarší cache v ČR GC97F8 Svatý Jan pod Skalou od které je nádherný výhled na obec i na široké okolí a případně i GCVT2B Zdar Buh ve skanzenu Solvayovy lomy a GC1MQ9M Kaple svatojanske.


[EN] Holocene freshwater limestones in Sv. Jan pod Skalou
Great rocky wall in Lower Devonian limestones with caves evidences huge erosional action during the Quaternary period. Unique cross-section of Holocene freshwater limestones (calcareous tuffa) is exposed here.
Travertine is a form of limestone deposited by mineral springs, especially hot springs. Travertine often has a fibrous or concentric appearance and exists in white, tan and cream-colored varieties. It is formed by a process of rapid precipitation of calcium carbonate, often at the mouth of a hot spring or in a limestone cave. In the latter it can form stalactites, stalagmites and other speleothems.
Travertine is a terrestrial sedimentary rock, formed by the precipitation of carbonate minerals from solution in ground and surface waters, and/or geothermally heated hot-springs. Similar (but softer and extremely porous) deposits formed from ambient-temperature water are known as tufa.
Travertine forms the stalactites and stalagmites of limestone caves, and the filling of some veins and hot spring conduits. Travertine forms from geothermal springs and is often linked to siliceous systems which form siliceous sinter. Macrophytes, bryophytes, algae, cyanobacteria and other organisms often colonise the surface of travertine and are preserved, giving travertine its distinctive porosity.
Some springs have temperatures high enough to exclude macrophytes and bryophytes from the deposits, consequently, deposits are generally less porous than tufa. Thermophilic microbes are important in these environments and stromatolitic fabrics are common. When deposits are apparently devoid of any biological component, they are often referred to as calcareous sinter.


For the valid "cache found" log: visited this place and send me via profile e-mail answers to these questions:
1) guess the height of "rock" with geological profile (see photos in listing)
2) temperature of spring in the cave (see infotable nature trail - image)
3) take water level (above sluice) of creek in that spring lead (5 m from cache is local measuring tool of Czech Hydrometeorological Institute (Český hydrometeorologický ústav) - see image)
4) count of vertical boards in small door near by measuring tool of Czech Hydrometeorological Institute
5) I'd like the photo of this place (optionally)


Detailní pohled / detailed view Celkový pohled do údolí


Zdroje informací / sources:

  • Vycházky za geologickou minulostí Prahy a okolí
    Autor: Ivo Chlupáč, ISBN: 80-200-0680-X, EAN: 9788020006806
  • informační tabule Geologické naučné stezky západní částí Českého krasu
  • www.wikipedia.org
  • www.asb-portal.cz
  • www.gweb.cz

Additional Hints (Decrypt)

[CZ] Rnegupnpur arznwv mnqabh slmvpxbh xenovpxh!
[EN] Rnegupnpur unira'g culfvpny pnpur!

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



 

Find...

1,160 Logged Visits

Found it 1,145     Write note 8     Temporarily Disable Listing 1     Enable Listing 1     Publish Listing 1     Owner Maintenance 4     

View Logbook | View the Image Gallery of 761 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.