Klamovka
Pobelohorska 3, 154, Praha
5-Smichov
Klamovka,
nekdejsi zamecky areal se nachazi na rozmezi katastralnich uzemi
dvou Prazskych ctvrti Smichova a Kosir. Stejne jako na mnoha jinych
mistech Prahy i zde se nachazely jiz z 15. stoleti vinice. Stavala
zde pravdepodobne mala hospodarska usedlost vybavena lisem. V dobe,
kdy mistni vinice patrily pod kartouzky klaster se jim rikalo
jednoduse Zahradka. Pozdeji byla Klamovka znama jako Oslice nebo
take Oslovska hora podle jednoho z majitelu usedlosti, ktery take
vlastnil na Staromestskem namesti dum U Oslu. Soucasny nazev
Klamovka pochazi od slechtickeho rodu hrabat Clam-Gallasu, ktera
tuto nemovitost vlastnila od poloviny 18. stoleti. Kristian Filip
Clam-Gallas si tu nechal postavit v roce 1787 jednopatrovy pozdne
barokni zamecek. Clamove pochazeli z Korutan v Rakousku a postupnym
spojenim s italskym rodem Gallasu se z nich stali
Clam-Gallasove.
Socharska vyzdoba zamecku s nametem mytologických postav pochazela
z dilny Matyase Brauna. Kolem zamecku byla vytvorena zahrada,
pozdeji premenena na anglicky park s drobnymi romantickymi
stavbami.
Vychozi bod - vstupni
brana
N 50°04.260, E
014°22.765
Prave stojite na miste dnesniho vstupu do parku z Plzenske ulice.
Pravdepodobne v techto mistech stavala vstupni brana do parku z
roku 1752. Odtud se vydame na kratkou prochazku parkem.
Nedaleko od tohoto mista si mistni vinari v pol.17.stoleti
postavili kaplicku Nanebevzeti Panny Marie, ktera pak byla v roce
1732 prestavena na maly barokni kostelik (N 50°04.257, E
014°22.782).
Stage 1 - Novogoticky
altan
N 50°04.266, E
014°22.732
Par desitek metru od vstupni brany
se naleza novogoticky altan cvercoveho pudorysu s bohate tvarovanym
cimburim z roku 1820, ktery byl nedavno rekonstruovan a nyni slouzi
jako vystavni sin mladych umelcu.
Spocitejte kolik velkych zeleznych skob je v kamenem ramu
vstupnich dveri (nade dvermi) pred vami? Jejich pocet
=A.
Stage 2 - byvaly vinicny domek
a Chramek noci a poznani
N 50°04.289, E 014°
22.742
Vinicni domek si udrzel svuj barokni raz dodnes. Pozdeji byl
prebudovan na obytny letohradek, ktery je nekdy milne povazovan za
hlavni zameckou budovu. Ta podle nekterych pramenu stala v mistech
dnesni materske skoly, podle jinych pramenu se jednalo o budovu
dnesni sokolovny se zahradni restauraci. Dnesni podoba vinicneho
domku ma mansardovou strechu a vikyre s rokokovymi detaily. Budova
patri Domu deti a mladeze a je zde Klub Klamovka.
Jdete bliz k domu, na kterem je nekolik ceduli a na te, ktera je
bila s cervenym pismem je uvedeno nekolik letopoctu. Najdete ten ve
tvaru 17B4. Za B dosadte nalezenou
cislici.
Chramek noci a poznani je
klasicistni mala budova z roku 1790. Je zaklenuta kupoli, ve ktere
jsou sklenene otvory ve tvaru hvezd a mesice. Kdyz clovek stoji
uvnitr (dnes se bohuzel do chramku nedostanete), tak v nem strop
kupole vyvolava iluzi, ze se opravdu kouka na nocni oblohu.
Pamatuju si, jaka to byla atrakce pri prochazkach Klamovka, kdyz
jsem byla mala.
Stage 3 - pomnik
kone
N 50°04. 283, E 014°
22.713
V parku kdysi rodina Clam-Gallasu
chovala vlky a medvedy. V parku byli i jine atrakce jako strelnice
s pohyblivymi terci a lazen. Hrabe Eduard Friedrich Clam-Gallas,
postavil v parku maly pomnicek oblibenemu vojenskemu koni. Na
poniku najdete jmeno tohoto kone. Spocitejte kolik pismen S
je ve jmene (= cisloC).
Obdobne pry knezna Kristina Coloredo-Mansfeldova dala koncem 18.
stoleti postavit dalsi maly pomnicek sve rajce, ktera pochazela az
z exoticke Brazilie. V nekterych pramenech se dozvite, ze pomnik v
podobe domecku patril oblibenemu kolibrikovi. Kdo vi, komu byl
pomnik skutecne vystaven....
Stage 4 - klasicistni Zednarsky
pavilon
N 50°04.310, E 014°
22.733
Nad vinicnym domkem je zachovan
klasicistní Zednarsky pavilon, ktery ma na obou stranach pripojena
kridla se skleniky. Ve vyzdobe je mnoho znaku svobodneho
zednarstvi. Je otazkou, zda Clam-Gallasove patrili k tomuto hnuti.
Dnes pavilonek slouzi jako umelecky atelier.
Barva omitky pavilonu je :
- svetle zluta
D=1
- svetle ruzova
D=2
- svetle zelena
D=3
Stage 5 - detske
hriste
N 50°04.334, E 014°
22.679
Na tomto miste se moc z historie
parku nedozvite. Je zde detske hriste, ktere byva v letnich
mesicich plne maminek s detmi. Prehlednout nelze ani sousosi Rodina
od K. Velickeho severozapadne od hriste, z roku 1960 (souradnice
sochy N 50°04.330, E 014°22.665).
Sousosi je tvoreno:
- matkou, otcem a jednim ditetem
E=1
- matkou, otcem a dvema detmi
E=2
- matkou, otcem, ditetem a psem
E=3
Stage 6 - sokolovna a zahradni
restaurace
N 50°04.298, E 014°
22.645
V roce 1895 odkoupil od Clam-Gallasu Klamovku prvni kosirsky
starosta Matej Hlavacek. Ten zde otevrel zahradni restauraci s
tanecnim salem, v nemz v roce 1904 provozoval pan Dismas Slambor
(nebo take Viktor Ponrepo) po nekolik tydnu svuj slavny
kinematograf. Hlavacek take nechal za vlastni penize postavit
elektrickou drahu ze Smichova do Kosir, diky niz usnadnil lidem
prichod do parku a restaurace. Ve 30. letech byla restaurace
prebudovana na telocvicnu mistniho Sokola. Okolo byly vytvoreny
mimojine i prvni kryte tenisove kurty v Ceskoslovensku.
V 70. a 80. letech 20. stoleti byla
hospoda, ktera je soucasti sokolovny mistem, kde se schazel
underground a disent. Neodmyslitelne sem patri napr. Mejla Hlavsa z
Plastic People, Jim Cert, Jachym Topol, Viktor Karlik, Ivan Martin
Jirous, Egon Bondy a mnozi dalsi.
K hospode neodmyslitelne patri i
tzv. Kosirska madona (kolorovana fotka), ktera visela v predsali
nad vycepem. Tato fotografie, kterou nalezl vycepni v mistni
kuzelkarne se stala "logem" Revolver Revue, prezila pozar Klamovky
v roce 1988, ale bohuzel pak byla odcizena. Nyni je zde pouze jeji
replika. Hospoda se nedavno zmenila na Zahradni restauraci Klamovka
a uz bohuzel neni to, co byvala......
Pocet reflektoru nad napisem
Zahradni restaurace Klamovka na budove sokolovny =
F.
Finalka
Zamecky park byl kdysi zpristupnen
verejnosti jen kazdou nedeli. V polovine 19. stoleti se dockal
rozkvetu diky zahradniku Josefu Blechovi, ktery byl odbornik na
cizokrajne rostliny a kaktusy. Po nem zde jako zahradnik pracoval i
syn Bozeny Nemcove, Karel. Dnes muzete v parku videt krasne stare
duby, javory, jasany, kastany, borovice a treba take tisy. Nedaleko
stage 1 jste si mohli vsimnout nejstarsiho jinanu dvoulalocneho
(ginga) v Praze. Cestou ke schovane kesce se muzete parkem
prochazet jak je libo.
A ted k vypoctu
finalky:
N 50°04. (A)
(F) (B)
E 014° 22. (F) (C+E+D)
(A-C)
Pouzite zdroje:
- J. Stankova, M. Hurin a J. Stanek:
Pruvodce - Prazske zamky, zamecky a usedlosti, Academia,
2008
- J. Jungmann: Smichov, mesto za
ujezdskou branou, Muzeum hlavniho mesta Prahy, 2007
-
http://www.praha-smichov.cz
-
http://pamatky.prahamesto.cz
-
http://smichov.blog.cz/0701/
