Kolin, se svou pomerne velkou prumyslovou zakladnou a zaroven dulezitou zeleznicni krizovatkou byl zajiste lakavym cilem, vzdyt se take stal nejvice bombardovanym mestem ve strednich Cechach. Z prosperujicich a strategicky dulezitych provozu lze v Koline jmenovat hlavni cil naletu – rafinerii mineralnich oleju Vacuum Oil Company (lidove zvana „Petrolka“, pozdeji znama jako Koramo, dnes Paramo-zavod 02 Kolin), kde fungovala vyroba oleju pro letecke motory, benzinove odparafinovani, rafinace hlinkou a vyroba plastickych tuku a maziv. O dulezitosti tohoto cile svedci i to, ze jeho destrukce mela byt puvodne cilem anglickeho paravysadku INTRANSITIVE vysazeneho jiz v roce 1942 na uzemi Protektoratu. Dalsim zajimavym provozem byl zavod Kaliwerke, a.g. (dnesni Draslovka) s produkci kyseliny kyanovodikove (Cyklon B), dale Chemische Kolin A.G. (dnesni Lucebni zavody a.s., Kolin), dodavajici kyselinu sirovou slouzici v Semtine k vyrobe trhavin. Tovarna na vozy a.s. Kolin (pozdejsi Tatra) produkovala vagony pro risskonemecke drahy. Dale v Koline existovala cela rada mensich firem, nikoli vyslovene strategicky dulezitych, ale v malem meritku produkujicich zajimave komponenty, napr. soucasti zamerovacu ponorek, letecke soucastky atd. bombardovani hlavnich cilu mohlo samozrejme zaroven poskodit i hospodarske podniky, ci mistni infrastrukturu a tim taktez, trebaze neprimo, ovlivnit valecnou vyrobu. V neposledni rade cinil Kolin zajimavym i jiz zmineny dulezity zeleznicni uzel, jehoz priorita stoupala spolecne s priblizujicim se koncem valky, hlavne z duvodu tranzitu materialu na vychodni frontu. Celkem tedy Kolin, coby ne zrovna strategicky nezajimave mesto, za druhe svetove valky prozil ctyri cilene nalety. Tato tematicka multina se venuje prvnimu z nich. Presunme se tedy o par desetileti zpet - do tepleho leta roku 1944, konkretne do brzkych rannich hodin dne 24. Srpna 1944.
Nad Kolinem pomalu svitalo a obyvatele se probouzeli do tepleho a slunecneho letniho dne, shodou okolnosti – dne svateho Bartolomeje, kolinskeho patrona. To uz bylo ovsem pomerne rusno a zivo i v uplne jine casti Evropy – k leteckemu uderu na rafinerii v Pardubicich, pardubicke letiste a kolinskou Petrolku se na italskych zakladnach pripravovalo ke vzletu vice nez ctyri stovky ctyrmotorovych strategickych bombarderu a mene nez tri stovky stihacek leteckeho doprovodu. Do vzduchu slo tedy temer 700 letadel 15. americke letecke armady (Dle pramenu se pocty letadel lisi, snad i vzhledem k tomu, ze urcita cast nedosahla sveho cile - coz byvalo pomerne bezne, temer vzdy se nekolik letadel vratilo pro technicke potize. Dle ruznych pramenu mohlo k temto naletum odstartovat priblizne 239 bombarderu B-24 Liberator, 167 bombarderu B-17 Flying Fortess, 97 stihacek P-38 Lightning a asi 167 stihacek P-51 Mustang. Celkem z tohoto poctu asi 40 bombarderu po ceste k cilum z ruznych duvodu odpadlo.).
Ale vratme se zpet na uzemi Protektoratu. V Koline tedy zacal krasny, letni den. Obyvatelstvo bylo na obcasne poplachy zvykle, jedinym rizikem mohl byt doposud snad jen nalet hloubkaru. Slunce palilo a teplota splhala k tropickym hodnotam. Nic nenasvedcovalo tomu, ze by se melo neco stat…
V 11:41 byl ve meste vyhlasen letecky poplach a nedlouho na to, uslyseli obyvatele priblizujici se zvuk leteckych motoru. To uz se ze severozapadniho smeru blizila prvni ze ctyr utocnych skupin. Jejich vice nez 20 bombarderu svrhlo svuj naklad celkem neskodne nedaleko Stitar a take Klavarskeho mlyna. Dalsi vlny byly bohuzel jiz uspesnejsi. Druha vlna zautocila tesne po dvanacte hodine a svrhla ze zhruba sestikilometrove vysky temer sedesat tun petisetlibernich tristivych bomb (vice nez 250 kusu). O minutu az dve pozdeji zautocila treti vlna a shodila ze zhruba o kilometr vetsi vysky svuj naklad, citajici vice nez 200 petsetlibernich bomb. Potom, co tristive bomby otevrely cestu do rozbombardovanych objektu mely dokoncit dilo zkazy zapalne pumy, shozene posledni vlnou bombarderu. Cely nalet, citajici ve ctyrech vlnach stovku bombarderu, netrval vice nez sest minut a byl vice nez uspesny - dle hodnoceni 15. Letecke armady dopadlo do bezprostredni blizkosti cile (kruh o prumeru cca 600 yardu) vice nez 50% shozenych bomb.
Initial Point, misto odkud zacinal samotny letecky utok, byl tentokrat priblizne v oblasti Kutne Hory. Okresni cetnicke velitelstvi v Kutne Hore odhadlo pocet letadel smerujicich na Kolin na stosedmnact stroju. Jihovychodne od Kutne Hory, v jeji blizkosti, kde si nekolik letadel jeste pred naletem odlehcilo zrejme nouzovym odhozem bomb, vznikla hmotna skoda na domech, jeden byl udajne zcela znicen, ztraty na zivotech nebyly pravdepodobne zadne.
Na Kolin padlo dle dobovych hlaseni celkem 730 bomb, dalsich 73 spadlo primo do ciloveho prostoru vlastni Petrolky. Ta byla vlastnim naletem pomerne vazne poskozena, tristive bomby znicily laboratore, retifikaci benzinu, kotlarnu, kotelnu, strojovnu, vypravnu oleju a benzinu, parafinku, potrubni mosty, garaze a nadrazi mistni zavodni vlecky. Dalsi budovy ne primo vyrobniho charakteru znicily ci poskodily zapalne pumy. Skody primo v zavode byly vycisleny na vice nez 60.000.000,- protektoratnich korun. Jeden clovek utrpel primo v tovarne smrtelne zraneni.
Dalsi skody utrpela zeleznicni trat Kolin – Velky Osek, ktera byla kompletne znicena v delce temer triset metru. Mensi poskozeni utrpela i Akciova tovarna na vozy, Kalliwerke A.G. a dalsi drobne provozy. Na nadrazi bylo zniceno, ci poskozeno 45 vagónu. Bomby zanechaly stopy i v lese Borky. Dalsi domy byly zniceny v Koline na Zalabi, nekolik obyvatel zahynulo na vrchu Vinice, kam se utikali schovat v dobe naletu. V okoli dnesni Tridvorske ulice bylo zniceno 11 domu a temer 70 poskozeno.
Nejhorsi dusledky naletu ovsem nesly Drnkovice, mistni cast Sendrazic. Zde behem pouhych sesti minut naletu zcela zmizelo 19 domu a dalsich 170 domu v blizkem ci vzdalenejsim okoli vice ci mene poskozeno (nektere prameny hovori az o sedmi desitkach domu znicenych okamzite ci pozdeji urcenych k demolici) ! Nekterym rodinam, jejichz domy dostaly primy zasah petisetliberni bombou, nezbylo vubec nic. Z obecni sbirky jim bylo posleze zakoupeno alespon zakladni nadobi, aby si byli schopni uvarit. Nekolik rodin bylo nouzove odstehovano do zamku v Bychorech. Krajni cast Sendrazic, prilehla k Petrolce, byla takrka smetena se zemi…
Oficialni prameny (dobove zaznamy protiletecke obrany, odborna komise) uvadi tyden pote tuto rekapitulaci naletu: Obytnych budov zcela zniceno 32, tezce poskozeno 108, stredne 91 a lehce poskozeno 369 domu. Bezprostredne pri naletu zahynulo 27 osob, dva vojaci, tezce raneno bylo 15 obyvatel, lehce 44.
Pri putovanim za finalkou se podivame do Sendrazic a projdeme si nektera mista spojena s naletem.
Stage 1
Na uvodnich souradnicich se dnes naleza nakladni vratnice, za kterou je videt areal byvale Petrolky. V arealu je dovoleno jezdit nejvyse:
20 km/h, pak A=3
25 km/h, pak A=2
30 km/h, pak A=1
Presuneme se vyse zminenymi bombardovanymi Drnkovicemi smerem k dalsi stage.
Stage 2
Po prekroceni mostku pres potok se jmenem Nahon (zde priblizne Drnkovice konci) se ocitnete pred novou skolou. Na jejim pozemku je pamatnik padlych v prvni a druhe sv. valce. Poradne si jej i budovu prohlednete. Nekde na budove je napis ve tvaru L.P. 19BC. Poznamenejte si hodnotu a vydame se dale.
Stage 3
Stara skola – zde za valky skola jiz nefungovala, byla zde mistni cetnicka stanice, na teto budove lze najit cervenobilou ceduli s napisem „STARA SKOLA“ a dvoumistnym cislem DE. Pokud budete pokracovat po silnici k dalsi stage, budete mijet hned za starou skolou po prave ruce dnes zelenou budovu statku s letopoctem 1882. Do poli timto smerem (dnes smer k automobilce TPCA) utikali mistni obyvatele v dobe naletu.
Stage 4
Stara vrba. Zajiste pamatovala nalet, a vztahovala se k ni i otazka, než nám ji pokaceli. Nyni se v jeji blizkosti nachazi zastavka kolinske MHD. Nas bude zajimat, co dalšího je na ostrůvku se zastavkou.
je-li to lavička, tak F=4
je-li to pumpa, tak F=5
je-li to lavička i pumpa, tak F=6
Stage 5
Koleje. Nejkratsi cestou od predesle stage se dostanete na toto misto tak, ze po leve ruce mate smer na Kolin a po prave na Velky Osek. Smerem na Kolin je videt vlevo vedle koleji cast arealu Petrolky. Od teto trati se odklanela byvala vlecka do jejiho arealu a toto je trat, ktera byla bombardovanim poskozena a zneprujezdnena temer na tricet hodin. Nas ale bude zajimat mala zluta cedulka, kterou najdete ve stejne podobe na obou stranach prejezdu. Jsou na ni ctyri cislice (dve a dve jsou stejna) a nas bude zajimat jejich ciferace. (G)
Stage 6
Einmannbunker – mala pozorovatelna, o kterych si muzete vice precist treba pred odlovem cache GC1WTFH. Zde budete mit posledni, trosku zaludny ukol. Pozorovatelna ma ve sve stene urcity pocet malych obdelnikovych pozorovacich pruzoru. Ten nas prioritne nezajima, ale nedaleko od vlastni pozorovatelny (zapadnim smerem) se nachazi stejne pocetna skupina stromu (jejich pocet odpovida poctu zminenych pruzoru).
pokud se jedna o skupinu borovic, pak H=7
pokud se jedna o skupinu smrku, pak H=8
pokud se jedna o skupinu briz, pak H=9
H=7
zase se kacelo, az se dostaneme na misto, vymyslime novy ukol
Nyni uz muzete prejit k vlastnimu vypoctu souradnic finalky.
N 50° (H-D+B)(F-D),(A+B+C+E-G)(A-E-F+H)(A+B+C-E+G)
E 015° (C-D+F+A+B)(B-E+F-G),(B+C)(A+B+C-H)(A-B+D+E)
Pokud vam vyjde zaporne cislo, dosadte jeho absolutni hodnotu. Pokud vyjde dvojciferne cislo, dosadte jeho ciferaci. Kazda zavorka znamena jednu cislici.
Vlastni schranka je vetsi Small, vejde se i nejaky ten TB ci GC.
Pri vlastnim hledani nemusite nikde prekracovat koleje ci vstupovat na soukrome ci oplocene pozemky!
Vsechny Stage jsou pristupny v jakoukoli denni ci nocni dobu.