SOTA OK
Cache Vas zavede na jeden z kopcu programu SOTA OK (Summits On
The Air) neboli Vrcholy v eteru. Cely program je sestaven tak, aby
podporil radioamatersky provoz z kopcu. V praxi jde tedy o to, ze
radioamater vezme sve prenosne vybaveni, vystoupa na kopec a snazi
se uskutecnit co nejvice radiovych spojeni. Naopak zbyla cast
radioamateru, kteri zrovna nevyrazili do terenu, popripade i ti na
jinem kopci, se snazi tento signal zachytit. Velikost ziskaneho
skóre se odviji od nadmorske vysky kopce (cim vyssi kopec, tim
vyssi skóre). Pro zapocteni skóre musi byt uskutecneny alespon 4
radiove spojeni. Pro takto ziskane skóre jsou vydavany diplomy.
zebricky lze nalezt v oficialni on-line databazi SOTA. Tato
aktivita neni omezena pouze na Ceskou republiku, nybrz zapojuje
radioamatery z celeho sveta. ceska republika je do programu SOTA OK
zapojena od 1.5.2007.
Dil paty - Rozhlasove prijimace
Samo rozhlasove vysilani by asi nebylo k nicemu, pokud by
neexistovaly rozhlasove prijimace. K poslechu rozhlasoveho vysilani
byly potreba 2 veci, tak jako je tomu do dnes – prijimac a
zaplatit poplatek. Kdo nemel zaplacen poplatek a vlastnil prijimac,
dostal pokutu. Ovsem vlastnit prijimac nebylo take nic
jednoducheho. V zacatcich byla cena znacne vysoka a rozhlasovy
prijimac si mohl dovolit malokdo. Z duvodu vysoke ceny se naslo
pomerne dost nadsencu, kteri se rozhodli pro domaci vyrobu
rozhlasoveho prijimace. S timto obdobim jsou tedy svazany pocatky
radioamaterstvi. Prvni radioamatersky spolek byl zalozen jiz
2.dubna 1924 a byl pojmenovan Ceskoslovensky radioklub.
Prvni prijimac – Krystalka
Krystalka je velmi jednoduchy, dalo by se i rici ze primitivni,
rozhlasovy prijimac. K jejimu sestrojeni staci dioda, kondenzator,
antena a sluchatka. Nejzajimavejsi na ni vsak je to, ze ke sve
cinnosti nepotrebuje zadne napajeni. Svuj nazev ziskala diky drive
pouzivane soucastce, kterou byl nejcasteji galenitovy krystal.
Krystalka prijima amplitudove modulovany signal vysilany na
strednich vlnach. Konstrukce krystalky byla postupne zdokonalovana
a obohacovana o dalsi soucastky usnadnujici vyber pozadovane
stanice, nebo zkvalitnujici prijem. Z nekterych soucasnych
radiovych prijimacu uz pasma AM zcela vymizela. Naprosta vetsina
rozhlasoveho vysilani je vysilana v pasmech VKV a s frekvencni
modulaci. Zbyvaji jen nektere vysilace, ale i ty asi casem
zaniknou.
Amplitudova modulace - AM
Amplitudova modulace je historicky nejstarsim druhem modulace nosne
vlny. V zavislosti na zmene prenaseneho signalu se meni amplituda
nosneho signalu. Pouziva se pro vysilani rozhlasu v pasmu dlouhych,
stredni a kratkych vln. Pred nastupem digitalniho televizniho
vysilani se pouzivala pro vysilani obrazoveho signalu televize.
Frekvencni modulace - FM
Pro zakódovani prenaseneho signalu se pouziva zmena kmitoctu
(frekvence) nosne vlny. Prenaseny signal ma pak promennou
frekvenci, neni tedy uz periodicky. Amplituda signalu je stala.
Frekvencni modulace se vyuziva v rozhlasovem prenosu jen na
velmi kratkych vlnach. Kmitocet nosne vlny je 100 MHz.
Dalsi pouzivane modulace jsou fazova modulace, pulzni a pulzne
sirkova modulace.
Serie
- Malovicky vrch - Ze stromu
k svetelnym zableskum
- Cerna hora -
Telegraf
- Malkovsky vrch - Telefon
- Plesivec - Rozhlasove vysilani
- Knizeci strom - Rozhlasove
prijimace
- Jezvinec - Televize