Pozor dalši zmena listingu 28.10.2012.
Na jare 2012 byl krizek restaurovan, okoli vycisteno, informacni tabule byla zmenena a presunuta.
Podle nekterých pramenu postavil Bocek z Kunštátu Hradištku kostelík, kolem nehož byl hrbitov, kam Hradištko pochovávalo své zemrelé.
Založení kostelíka Bockem z Kunštátu († 1373) není ale nijak doloženo. Presnejší datování vzniku nebylo zjišteno. Kde se vzal, tu se vzal, ani v nejstarším zachovaném urbári podebradského zámku z r.1553 o nem není zmínky, rovnež tak ani v soupisu panství z roku z r.1642, teprve až v r.1682 je v soupise panství zmínka: "že kaple Božího tela v lese Kersku nemá žádných duchodu, opravuje se z almužen a farár též žádného užitku nemá.“
V kapli prisluhoval sadský dekan dvakrát do roka. U kaple byl založen i hrbitov, který byl používán až do r.178A, kdy byl hrbitov zrušen a zesnulí pochováni do Sadské. Poslední bohoslužby byly v kapli konány v r.178B, pak kaple chátrala, dne 3.3.178F kaple uzavrena a zapecetena, až byla za Josefa II. R.178C rozborena.
Co se zachovalo? Byl to zvonek který byl snat a zavešen na zvonicce Hradištku, kde vyzvánel, a až koncem 1.svetové války byl cetníky zabaven. Pri demolici kaple bylo do Hradištka odvezeno klenutí oken a dodnes jej mužeme videt jako kamenné obložení vchodu do stavení cp. 2E, 36 a 37. Kámen ze základu byl použit k oprave lesních cest.
R.1891 provádel archeologický pruzkum zakladatel podebradského muzea Jan Hellich. Objevil základy bývalé kaple sahající do hloubky 1,5 sáhu (cca 2,7m). Kaple mela tvar obdélníka 1D x 10m s useknutými rohy v presbytári, mela tri okna a její podlaha byla kryta opukovými dlaždicemi. Zajímavý je kus omítky z této kaple uschovaný v muzeu v Podebradech, na nemž je malba znázornující zdivo. Hellich také soudí, že kaple byla postavena až po 30leté válce.
Pozustatky zesnulých z hrobu byly soustredeny do jednoho, a na nem vztycen držitelem podebradského panství železný kríž, který byl slavnostne vysvecen 31.5. 189H. (Dle jiných údaju o rok pozdeji).
Kostelík je také uváden ve spojitosti s hnutím tzv. flagelantu. Tato sekta ci bratrstvo vznikla puvodne v Itálii pod dojmem kázání Antonína Paduánského a rozšírilo se i do jiných zemí. Príslušníci sekty konali verejná pokání tím zpusobem, že ze zpevu náboženských písní ci modliteb se vzájemne mrskali, proto se jim také ríkalo mrskaci. Scházeli se v krížových ci prosebných dnech u kostela v Sadské, kde se popás obnažili, na levém rameni vlekli kríž a v ruce trímali dutky. Odtud putovali ke kapli Božího tela v Kersku a dále ke kapli sv. Kríže (GCRQ6B) (visit link) nad Starým Vestcem. Cestou se mezi sebou vzájemne mrskali, nebo se nechali mrskat od kolemjdoucích. Když se mezi nimi pocaly objevovat výstrednosti, byla sekta církví i zákonem potlacována až úplne vymizela.
Dnes je zde nová cedule s historii tohoto místa, kde získáte i potrebné údaje, a již zminovaný kríž. Kríž i cedule jsou za vrátky, (které jdou otevrít).
Keš je krabicka Lock & Lock 550ml dočasně tuba velikosti petky ukrytá na souradnicích
Po posunutí finálky ponechán vzorec, pridána korekce
N50°09. [(F+1) C D]-11 E014°5E. [H (B+1) (A+4)]-7
Nerozryvejte prosim les, radeji pouzijte i fotohint.