Kostel sv. Vavrince v Kozlanech Traditional Cache

Cely text je k dispozici vcetne diakritiky.

Kes byla archivovana, aby byla nahrazena multi kesi Kostel sv. Vavrince v Kozlanech II.

Historie kostela

Kostel svateho Vavrince v Kozlanech byl postaven jako jednolodni v gotickem slohu, pravdepodobne v letech 1240–1250 za vlady krale Vaclava I. Prvni pisemna zminka o nem je dolozena z roku 1283, kdy je pri nem zalozena fara a stal se kostelem farnim.

Jelikoz Kozlany v te dobe byly soucasti statku nalezejicich k hradum Krivoklat a Tyrov drzenych ceskymi panovniky, museli cesti kralove dosazovat do kostela kneze a vykonavat patronatni pravo.

Po roce 1422 prechazi patronatni a podaci pravo v kostele na slechtu a fara prislusi pod rakovnicky dekanat. Za husitskych valek v roce 1430 byl kostel zasadne ponicen Tabority, ale opraven byl az mnohem pozdeji. Kozlany nalezely od roku 1460 rodu Tyrovskych. Ti nechali kostel v roce 1571 opravit (tj. po 141 letech), pricemz z puvodni stavby zustalo zachovano jen kneziste a zaklady obvodovych zdi lodi. Po oprave dosadili Tyrovsti do Kozlan farare Vita Kandidase, ktery mel zridit v Kozlanech dekanat. Ukol farar splnil a stal se prvnim mistnim dekanem tohoto dekanatu, do ktereho prislusely farnosti v Kozlanech, Kralovicich, Potvorove, Vsesulove, Ciste, Kozojedech, Zebnici, a Strazisti. Perlickou byla fara v Rousinove, ktera do noveho dekanatu take pripadla, jenze uz byla zmenena pany z Kolovrat na hospodu.

Leta bezela, az roku 1768 ci 1769 kostel vyhorel i s farou. Pozar to byl znacny, neb i zvony ve vezi se roztavily. Kostel bylo potreba obnovit a tak vzniklo pravdepodobne nekolik ruznych projektu. Jeden nerealizovany projekt muzete videt na informacni ceduli naucne stezky pred vchodem do arealu kostela a povsimnout si muzete odlisneho tvaru veze z jizni strany. Na desce je take kostel zachycen v roce 1782, jiz po oprave, zajimava je tehdejsi absence kostelni veze.

Pri dalsim pozaru uz vez stala, nebot prave do krize na jeji spici uhodil 1. cervence 1897 blesk. Podle svedku se tenkrat blesk roztristil o nejvetsi z bani veze a elektricky vyboj se zastavil. Kozlansti vez sledovali v obave z pozaru, ale po nekolik minut se nic nedelo. Ale uder blesku znacne zahral kovove konstrukce veze, od kterych se pak vznitily casti drevene. Po osmi minutach od uderu zacaly od veze stoupat male oblacky, ktere se za chvili zmenily v plameny. Kozlansti se rozebehli ke kostelu, jehoz vez se jim podarilo bez vetsich nasledku uhasit. V interieru kostela se jen na nekolika mistech odloupla omitka, coz nebylo tezke opravit.

Generalni opravy se kostel dockal v roce 1935, pricemz prisla cirkev na 120 000 Kc. Frantisek Smrz, kozlansky rodak, daroval tehoz roku kostelu trojici novych zvonu, ktere byly slavnostne zaveseny.

Po valce prichazi do Kozlan farar J. Kubovec, ktery se stane poslednim radnym fararem. Nekolik mesicu po Viteznem unoru odchazi z Kozlan, aby pozdeji nelegalne emigroval. Zastupujici kralovicky farar Vaclav Vins jej na podzim tehoz roku nasleduje a od te doby je fara v Kozlanech neobsazena. Mse v kostele sv. Vavrince vykonavaji v dalsich letech stridave farari okolnich farnosti.

Zelezne kravy

Jeste pred popisem samotne budovy kostela zminim zelezne kravy, soucast zivota farniku. Ze vam termin zelezna krava nic nerika? Budte radi, ze se s timto pojmenovanim jiz dnes nesetkate.

Nejchudsim a nejpotrebnejsim poddanym farnosti pujcovaly fary ponejprv sve kravy, pozdeji je pujcovaly i sedlakum. Prekvapive tak necinily nezistne: z kazde pujcene kravy se odvadel urok do zadusi. Zadusi je majetkem kostela, ktery vznika z daru vericich urcenych pro udrzbu a provoz kostela. V Kozlanech se rocni poplatek za pujcenou kostelni kravu pohyboval okolo 5 ceskych grosu.

Zapujceni kravy bylo jiste prinosne, ale jen pokud se najemci povedlo zivou kravu fare take vratit. Uhynula-li vypujcena kostelni krava, bylo ji potreba bez ohledu na jeji stari nahradit opet kravou zivou. Pripadne bylo mozne z pujcene, lec mrtve kravy dal platit urok. Z krav zivych se tak postupne stavaly kravy nezive a vecne, neb z nich bylo nezbytne odvadet urok stale az do skonani veku. Tyto davno mrtve kravy se pro svou neznicitelnost nazyvaly zeleznymi. Ke konci 16. stoleti patrilo ke kozlanskemu zadusi stado 53 zeleznych krav, ze kterych rocne plynulo 17 a pul krejcaru uroku za kazdou.

Prekvapive je, ze tyto stredoveke povinnosti preckaly az do 20. stoleti. Jeste na konci prvni svetove valky platili ctyri kozlansti obcane cinzi z zeleznych krav. Dalsi zajimavosti z historie kozlanske farnosti naleznete na strankach kozlany.unas.cz.

Kostel a jeho vybaveni

Kostel stojici ve vychodni, nejstarsi casti mesta, je orientovan k vychodu. Mirne uzsi presbytar s trojbokym zaverem je pripojen k obdelne lodi, k jejiz zapadni stene prileha ctyrboka vez. Pred severnim prucelim, ktere smeruje k mestecku, je pravouhla predsin, k jizni strane presbytare prileha obdelna sakristie.

Goticky presbytar, ktery patrne pochazi z 2. poloviny 14. stoleti, je sklenut krizovou klenbou; vitezny oblouk a okna jsou hrotita. Vitezny oblouk, klenba a steny presbyteria jsou bohate vyzdobeny puvodnimi gotickymi malbami z poloviny 14. stoleti znazornujicimi apostoly, proroky a zemske patrony (vice informaci v clanku Zuzany Vseteckove Nastenne malby v byvale kralovske kapli v Plasech a vliv plaskeho klastera na monumentalni malbu v kostelech v Potvorove, Kozlanech a Plane nad Mzi). Freskova vyzdoba byla objevena v roce 1949 a pozdeji byla odborne zrekonstruovana. Presbytar je zastresen sedlovou strechou s valbami nad zaverem, z hrebene vyrusta osmiboky sanktusnik s cibulovou striskou.

Obdelna lod kostela ve stenach skryva zbytky gotickeho zdiva. Lod ma plochy strop, v zapadni casti je kruchta podeprena dvema drevenymi sloupy. Vez je zastresena cibulovou bani s osmibokou lucernou, nad niz je cibulova striska s hrotnici, makovici a krizem.

Hlavni novogoticky oltar nese barokni obraz sv. Vavrince od Petra Brandla. Barokni bocni oltare s obrazy sv. Jana Nepomuckeho a sv. Vincence pri kazani lidem byly do kozlanskeho kostela preneseny ze zruseneho dominikanskeho klastera v Plzni. V kostele jsou nahrobniky Tyrovskych, v predsini pak nahrobniky kozlanskych fararu Karla Vaclava Kucery z roku 1801 a Jana Sabaty z roku 1816.

V kostele jsou varhany, ktere postavil Jan Vojtech Beer udajne v roce 1749. Nastroj ma 2 manualy, 14 rejstriku, mechanickou trakturu a zasuvkovou vzdusnici, celkove je v dobrem stavu.

Interier kostela je mozne spatrit kazdy patek pri msi svate, ktera zacina v 16 hodin.

Sochy

V arealu kostela lze najit trojici soch. Vychodne od predsine na severni strane kostela stoji poskozena socha Madony s Jeziskem, zapadne od predsine je zobrazen sv. Josef opet drzici maleho Jeziska.

Posledni socha stoji vice stranou od kostela, v mistech jiz zruseneho hrbitova. Zachycuje sv. Jana Nepomuckeho s typickym biretem na hlave, jak se diva na kriz s ukrizovanym Jezisem, jez drzi levou rukou. Na podstavci je dodatecne umistena deska s napisem "Postavila Veronika Siblova z Kozlan 1737". Socha stala puvodne na Janskeho namesti, ale po vzniku samostatne ceskoslovenske republiky pozadali kozlansti cirkev o jeji odstraneni. Socha byla premistena na soucasne misto, k cemuz se vaze dalsi napis na podstavci "Opravili a znovu postavili katolici 1923". Na puvodnim miste byl vztycen pomnik padlym, ktery 21. rijna slavnostne odhalil tehdejsi ministr a pozdejsi prezident Dr. Edvard Benes.

Mestske muzeum Kozlany

Vedle kostela, v budove stare skoly, je umisteno vlastivedne muzeum. V muzeu se dozvite o starych remeslech a to predevsim o hrncirstvi, vyznamnych mistech v okoli a kozlanskych rodacich v cele s Dr. Edvardem Benesem. V expozici si take muzete prohlednout starou skolni tridu. Muzeum je otevrene celorocne od utery do soboty.

Kudy ke krabicce

Sve vozidlo muzete zaparkovat pred muzeem, kde take najdete stale otevreny vchod na zanikly hrbitov jemuz vevodi zmineny kostel. Pozor, na misto ulozeni schranky je videt odevsud. Schody muzea, schranku na dverich ani bustu prezidenta nerozebirejte. Zajdete-li do muzea, mozna schranku uvidite.