Skip to Content

This cache has been archived.

ice-cream_licker: archivace - presun na opencaching.cz

More
<

07 - Zkaza prisla z nitra zeme

A cache by ice-cream_licker Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 05/03/2010
Difficulty:
1.5 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size: micro (micro)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Pád obrího vesmírného telesa v oblasti dnešního poloostrova Yucatánu byl dle všeobecne rozšíreného názoru prícinou hromadného vyhynutí dinosauru. Americká paleontoložka Gerta Kellerová se ovšem domnívá, že zánik veleješteru zpusobil supervulkán, který pred 65 miliony lety explodoval na území dnešní Indie. Má pro své tvrzení nejaké dukazy?
Na konci krídového období, tedy zhruba pred 65 miliony lety, došlo k masovému vymrení nejruznejších druhu živocichu. Ze scény tehdy zmizeli predevším tehdejší vládci naší planety – dinosauri. Prícinou prírodní katastrofy byl asteroid, který se v blízkosti mexického poloostrova Yucatánu srazil s naší Zemí.
Autory této dnes všeobecne uznávané impaktní teorie jsou geofyzikové Walter a Louis Alvarezovi z kalifornské univerzity v Berkeley. Jako základ jejich hypotézy posloužil objev, který ucinili v osmdesátých letech minulého století u Gubbia v Umbrii ve strední Itálii. Na hranici mezi krídovými a tretihorními vrstvami hornin nalezli vrstvicku jílu s vysokým obsahem uhlíku a sazí. Chemický rozbor vzorku prokázal velké množství iridia, vzácného kovu, který je v pozemských pudách zastoupen jen nepatrne. Vysoké procento tohoto prvku naopak obsahují asteroidy, meteority a kosmický prach.
Teorie potvrzena
Protože množství iridia v jílové vrstvicce petatricetkrát prekracovalo jeho bežnou koncentraci a stárí horniny bylo stanoveno na 65 milionu let, usoudili Alvarezové, že nekdy v té dobe muselo dojít ke kolizi naší Zeme s jiným kosmickým telesem. Jelikož se pozdeji podarilo objevit podobnou vrstvu i na jiných místech naší planety, došli k záveru, že šlo o srážku gigantického rozsahu.
Tehdy se zrodila hypotéza, podle níž tento stret zpusobil hromadné vymrení dinosauru a mnoha dalších druhu na konci období krídy. Když byl pak v roce 1990 nalezen na pobreží Yucatánu takzvaný Chicxulubský kráter – jizva po srážce naší planety s obrím asteroidem -, teorie Alvarezových byla potvrzena. Co když ale prehistorická zvírata zmizela v dusledku jiné katastrofy?
Proc tedy vymreli?
Srážka Zeme s obrovským kosmickým telesem musela být pohromou nevídaných rozmeru. Lidskou civilizaci by takové kataklyzma zcela jiste takrka okamžite zlikvidovalo. Dopadli stejne dinosauri a další živocišné druhy na konci krídy?
Paleontologické nálezy koster veleješteru prinášejí dukazy, že jejich vymírání trvalo nejméne deset tisíc let a možná i déle. Za tuto dobu však následky srážky s asteroidem dávno pominuly. Pokud by nejaký druh dokázal prežít rozpoutané živly po dopadu telesa a následnou krutou zimu, s vysokou pravdepodobností by nevyhynul. Dinosauri však presto vymreli a s nimi i další tvorové. Z povrchu zemekoule tehdy zmizelo více než 70 procent všech druhu. Vymírání se podle podmorských výzkumu doktora Fuchse z Michiganské univerzity nevyhnul ani morský plankton. Trvalo déle než 300 tisíc let, než se znovu obnovila jeho populace v plné šíri.
Všechna tato zjištení znamenají jediné. Srážka s asteroidem, ackoliv byla devastující, hromadné vyhynutí nezavinila. K jaké katastrofe tedy na konci období krídy ješte došlo? Muselo to být prinejmenším stejne desivé, ale mnohem déle trvající.
Exploze supervulkánu
Proti všeobecne prijímané impaktní teorii odvážne vystoupila v polovine 90. let minulého století Gerta Kellerová, paleontoložka z univerzity v Princetonu v americkém státe New Jersey. Podle ní zkázu zpusobily geologické síly naší planety, konkrétne exploze supervulkánu v Dekkánu.
Dekkánská planina, nacházející se dnes na indickém poloostrove, je gigantická plotna vyvrelého cedice. Tlouštka ztuhlé lávy tu presahuje 600 metru. Ješte dnes, po 65 milionech let od výbuchu zdejší supersopky, zaujímá plochu pres pul milionu ctverecních kilometru. V dobe svého vzniku však bylo jezero žhavého a tekutého magmatu ješte zhruba trikrát vetší.
Geologové dlouho verili, že k výlevum lávy v Dekkánu docházelo postupne v rozmezí statisícu až milionu let. Kdyby tomu tak opravdu bylo, zrejme by to život na Zemi nijak významne neovlivnilo. Skutecnost je ale ponekud jiná.
Pravdepodobná prícina
Francouzská badatelka Anne-Lise Chenetová z Geologického ústavu v Paríži porovnala radiometrické datování dekkánské lávy s magnetickou orientací krystalku ztuhlého cedice. Soucasne vzala do úvahy i jeho chemické složení, erozivní zvetrávání a radu dalších dat. Vše potom vložila do pocítace ke zpracování. Výsledky computerové analýzy byly prekvapující. Dekkánský supervulkán explodoval presne na rozhraní krídy a tretihor a soptil pouhých tricet tisíc let.
Naše planeta se dle názoru odborníku zahalila do cerného hávu jedovatých mracen, popela a sazí. Teplota atmosféry výrazne stoupla a pak zase hodne poklesla. Zeme se promenila v pustou poušt, na níž zubožené ostruvky živocichu zoufale, ale marne bojovaly o prežití. Nakonec všichni tvorové s hmotností nad dvacet kilogramu vyhynuli.
Jak prohlásila americká paleontoložka Gerta Kellerová, clovek mel nesmírné štestí, že v té dobe ješte neobýval naši planetu. Jinak by podobne jako velká prehistorická zvírata výbuch supersopky neprežil. Cekala by ho rovnež dlouhá, mucivá a neodvratná smrt.

Additional Hints (Decrypt)

fgebz, xnzral

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.