25 let Trí
Sester
Tri sestry vznikly na pocátku roku 1985 v
prubehu jedné z pravidelných pitek v hostinci Na staré kovárne v
Praze 4 – Bráníku.
Zakládající clenové spolu hráli v punkových skupinách lokálního
významu Spálená tlumivka nebo Fallen Angel, hlavní stycnou plochu
ale tvorila puda dnes už neexistujícího hostince, proslaveného
nekolika písnemi Trí sester.
Z úplne první sestavy dnes prežil pouze ing. Magor,
baskytarista a vudce souboru. Krome nej ji tvorili ješte
bubeník Jirí „Hadr“ Brábník, harmonikár Tomáš
Karásek alias Sup a Petr Dachau Jírovec, kytarista Spálené
tlumivky. K nim se v prubehu léta 1985 pripojili dva zpeváci a
zpevacka. Jedním z nových clenu byl i Jírovcuv spoluhrác ze Spálené
tlumivky Lou Fanánek Hagen, ze kterého se stala druhá klícová
postava Trí sester (tím druhým byl Petr Bombur Kratochvíl, dnes
spisovatel Václav Kahuda).
V první fázi existence souboru Tri sestry hrávaly ve
vysokoškolských klubech a undergroundových koncertech na
hranici legality. Tato etapa skoncila výjimecne špatným
koncertem v Praze-Litochlebích (cerven 1987): po nem následovaly
cistky, které prežil jen Fanánek a perkusista Jakub Cistecký,
který se k Sestrám vetrel krátce po jejich vzniku. Rekonstruované
Sestry utužilo turné po chmelových brigádách v zárí 1987. Z
této doby také pocházejí nekteré písnicky, které se na repertoáru
udržely dodnes (napr. Nechci do ústavu). V zárí 1987 se jako
druhý kytarista objevil Ludek Pallat alias Nikotýn, který mel u
Sester zustat – s krátkou pauzou – až do roku
1994.
Další etapa pusobení Trí sester je poznamenána personálními
zmenami zpusobenými nuceným odchodem nekterých clenu na vojnu, v
prípade Jírovce do emigrace. ing. Magora vystrídal budoucí basista
Orlíku Jakub Malecek, poprvé se v radách skupiny objevil její vecný
satelit František Sahula, Fanánkuv spoluhrác ze Spálené
tlumivky. Toto velmi chaotické období je v análech Trí sester
oznaceno jako „Frantovládí“ (Fanánek na vojnu nemusel).
Zároven se však Tri sestry tou dobou poprvé predstavily na
širším fóru (festival Rockfest, duben 1988) a objevily se
o nich první zmínky v oficiálním tisku. Z té doby pochází i první
dochovaná nahrávka skupiny (demo z ledna 1988, vydané o sedm let
pozdeji na albu Rarity) a první obrazové záznamy (ctvrthodinový
dokument Petra Orozovice).
Situace se stabilizovala na podzim 1989, kdy byli - až na
Hadra - všichni válecníci doma. Práve vcas, aby Tri sestry
absolvovaly památný koncert na pražském koncertu Punkeden (v
recenzi v mesícníku Melodie byly pak oznaceny za
„pražskou punkovou legendu“). Zde také došlo
k prvním kontaktum s jejich budoucím vydavatelem, firmou
Monitor.
Sestava, která se utvorila na jare 1990 (Fanánek, ing. Magor, Hadr,
Sup, Nikotýn) patrí k nejduležitejším a
nejtrvanlivejším. Nahrála totiž tri písnicky na prelomový
sampler Monitoru Rebelie Punk'n'Oi a také veleúspešný debut Na
kovárne, to je nárez, který vyšel v listopadu 1990. Tyto dve
alba Tri sestry v „roce zázraku“ rázem katapultovaly
mezi nejpopulárnejší skupiny v republice.
V jednadevadesátém Tri sestry prešly k firme Reflex Records,
kde v listopadu vydaly své druhé album Alkác je nejlepší
kocour aneb nekolik písní o lásce. Fanánek si zároven udržoval
kontakt s Monitorem, u kterého vydal dve alba svého sólového
projektu Hagen Baden (kveten 1992 a listopad 1993): pak se k
Monitoru vrátily i Tri sestry a zustaly u nej doposud. Jejich
popularita nepolevovala, uvnitr však narustaly tenze, které
vedly na jare 1993 – po vydání tretího LP Švédská trojka
a minialba 25:01 – k Supovu odchodu. Na dva roky jej
vystrídal Miloš Berka alias Sup II. O rok pozdeji definitivne
zmizel Nikotýn.
Aktivity Trí sester tou dobou poklesly na minimum. Clenové skupiny
se venovali predevším svým individuálním zájmum: Fanánek
poprvé nahlédl do sveta reklamy, Hadr si otevrel autobazar a ing.
Magor zacal budovat své výcepní impérium.
K oživení došlo na podzim ctyriadevadesátého. Náhrada na
postu kytaristy byla dvojnásobná: krome Fanánkova spoluhráce z
Hagen Badenu Ronalda Seitla alias Kapitána Korkorána se na scéne
znovu objevil démonický Franta Sahula. Následovalo štastné
období, zvané v letopisech souboru jako „nekonecné
léto“ nebo „rok vecírku“. Dokladem urovnaných
pomeru v kapele je album Hudba z Marsu (jaro 1995) a stejnojmenný
dokument.
Rok vecírku koncí Hadrovou tragickou smrtí 15. ledna 1996. Otresená
skupina angažovala Fanánkova známého z hostince na Pekarce
Petra Lukeše, postupem casu ovenceného mnoha prezdívkami od
Bubence po Frantu Vránu. Ten je poprvé zaznamenán na podzimním albu
Zlatí hoši, které se zároven stalo derniérou Supa II. a
Františka Sahuly. První z nich odešel ješte pred
jeho vydáním: vystrídala ho Veronika Borovková alias Supice, ze
které se záhy stal jeden z pilíru souboru. Sahula vydržel do
cervna 1997: po konfliktním odchodu jej vystrídal kytarista
spríznené kapely Lety mimo Mirek Cvancígr alias Cvanc.
Cvancovým príchodem se sestava Trí sester na dlouho ustálila:
složení Fanánek – ing. Magor – Ronald Seitl
– Supice – Bubenec - Cvanc, s dlouholetým stálým
hostem, houslistou Františkem Kacafírkem, je dodnes tou
nejstabilnejší. První dílem, které vzniklo v tomto
složení, je CD Pruša se vrací, „monotématické
album“ o živote Františka Sahuly z ledna 1998.
Sahulu tehdy vedlo k pohružkám soudním procesem, období
vzájemných animozit ovšem netrvalo dlouho a vecný satelit se
pak ješte nekolik let kolem Trí sester pohyboval. V roce 2004
ale z okruhu skupiny mizí.
Tou dobou se težište pusobení Trí sester presouvá ke
stále cetnejším koncertum, doprovázených divými vecírky. S
intenzivnejším koncertováním roste i popularita skupiny, která
sice nikdy nemela problémy vyprodat kluby, ale práve na prelomu
tisíciletí se z ní stává jeden z opravdu velkých koncertních a
festivalových taháku v zemi.
Aktivita Trí sester kulminuje v letech 1999-2000. V zárí
devetadevadesátého vychází album Soubor kreténu a v následujícím
roce dochází na oslavy patnáctého výrocí existence skupiny.
Triumfální výrocní koncert 10. 6. 2000 na pražské
Štvanici (zaznamenaný na albu Hlavne, že je vecírek
– 15 let Souboru kreténu), založil tradici stále
mohutnejších akcí, které se po nekolika letech za rostoucích
návštev presunuly do areálu koupalište Džbán. Oslavy
patnáctého výrocí vyvrcholily na podzim 2000 vydáním dvojalba 15
let jsem Na kovárne na plech.
Tou dobou vznikly nekteré skladby, které se o rok a pul pozdeji
objevily na albu Do Evropy nechceme! V sestave Trí sester se v dobe
jeho vydání nacas mihla Hana Lundiaková z kapely Rudovous, která
zaskocila za Supici po dobu její materské dovolené. K
duležitejší zmene došlo na jare 2003: Cvanc se
rozhodl nadále pusobit pouze u Letu mimo, a na jeho místo
prišel kytarista Plexisu Zdenek Petr. První album, na kterém
se podílel, se jmenovalo Lihová škola umení aneb Válka s loky.
Pokrteno bylo v prosinci 2003 v rámci Prušových kovárenských
Vánoc, akce s ješte delší tradicí než výrocní
koncerty (první probehly v roce 1994 (?) v dnes již zaniklém
klubu Bunkr).
A pokud se zdálo, že na „Evrope“ si skupina
vybrala slabší chvíli, úspech Lihové školy umení prekonal
všechna ocekávání. Ohlas alba, za které Tri Sestry pul roku po
vydání braly Zlatou desku, se opet podepsal na poctu
návštevníku koncertu a skupina se toho casu dostala mezi
nejpritažlivejší akvizice domácích pódií.
V léte 2004 Tri sestry poprvé hrály ve Spojených státech: na
koncerty pro tamní krajany o dva roky pozdeji navázal podobný výpad
do Anglie.
Rok 2005 byl ve znamení oslav dvacátého výrocí. Na sklonku jara
vyšlo album Na eXX, které navázalo na úspech Lihové školy
umení: následující letní turné prineslo do ruzných koutu Cech a
Moravy létající cirkus, složený z Trí sester a sprátelených
teles, s hospodou na pódiu, v tuzemských pomerech dosud nevídaným
jevištním prvkem. Výrocní koncert na Džbáne byl
zaznamenán na druhém živém CD a predevším prvním DVD v
historii kapely. V té dobe se její pevnou soucástí stává Jaroslav
Roušar alias Jaroušek, saxofonista a klarinetista puvodem
ze skupiny Nahoru po schodišti dolu band.
Predposledním albem Trí sester jsou Mydlovary, kolekce písní
vynalezených v prestávkách mezi koncerty roku 2007. Pokrteno bylo
ve stejnojmenné obci nedaleko Ceských Budejovic za asistence
ošteparky Barbory Špotákové dne 11. 11. 2007.
Posledním pocinem jest nedávno vydané album, nesoucí název
Láznicky, v nemž kapela dává vzpomenout na ty chutnejší
kousky své tvorby.
DISKOGRAFIE
1990 Na Kovárne
to je nárez
1991 Alkác je nejvetší kocour, aneb nekolik písní o
lásce
1993 Švédská trojka
1993 25:01
1995 Hudba z marsu
1995 Rarity
1996 Zlatí hoši
1998 Pruša se vrací
1998 Pruša se vrací + 3x bonus
1999 Soubor kreténu
2000 Hlavne že je vecírek — 15 let Souboru
kreténu
2000 15 let jsem Na Kovárne na plech
2002 Do Evropy nechceme — Tri sestry a
Krakonoš
2003 Lihová škola umení, aneb válka s loky
2005 Na eXX
2006 20 let naživu
2007 Platinum Collection
2007 Rocková nadílka od Trí sester a Divokýho Billa
2007 Mydlovary
2009 Beatová sín slávy (spolecne s kapelou Visací
zámek)
2010 Láznicky
Informace
pocházejí z oficiálního webu Trí Sester
O keši

Puvodne jsem
zamýšlel vypustit tuto kešuli jako mystery, ale nakonec
jsem se rozhodl nezatežovat nefanoušky tohoto seskupení
poslechem hudby, jenž je stejne nikterak neoslovuje.
Chovejte se prosím k okolí, jako by patrilo Vám, budte obezretní
pred mudly a schránku vracejte minimálne tak dukladne, jako byla
pred Vaší návštevou.
Ac se tak z
pocatku nezdalo, toto misto je se Tremi Sestrami spjato vice, nez
bylo doposud verejne znamo. Za prvni republiky, kdyz byly tri
sestry jeste male, chodily se koupat do zdejsiho rybnicku. Vodila
je sem kazde utery, v lete, v zime, jejich teticka Ema Destinova. Z
drevene roury vytekal potucek, ktery zasoboval tohle rozkosne
jezirko, nebylo smrdute jak dnes, tenkrat tu byla voda pruzracna a
sladka a mozna take kouzelna, teta Ema ji vzdycky nabrala do cutory
a davala ji pit trikrat denne vsem trem malym sestram. Ta nejstarsi
a taky nejvetsi sestra - co vypadala uz skoro jako dospely chlap,
jmenovala se Lou, si vzdycky poradne lokla, jen se zalykala. Teta,
dobre znalá kouzel starych americkych indianu, pobyvala v emerice
dlouha leta, pri tom mumlala tajemna slova, znelo to neco jako "
prusa je uchyl, strasnej uchyl, proc me porad obchmatava, pruda
jeden". No a diky teto zazracne vode! se z malych trech sester
casem staly velke Tri sestry, pravda, jejich puberta byla tezka a
nekterym ani prsa nenarostly, zpivat vsak sestry umely diky carovne
teticce, nejlip to slo samozrejme Lou - bud to bylo tou vodou nebo
tim chlastem v puberte, na kytáru taky holky hraly obstojne, jen do
Metropolitni opery v Novem Yorku se jako teticka nikdy nedostaly,
zbyly na ne same hospodske saly a vesnicke tancovacky. ...za tyto
informace dekuji kolegovi Krkovickovi :)))
9.9.2010 Po neustalych problemech s
puvodnim umistenim jsem zvazoval archive. Bylo mi to ale preci jen
lito a tak jsem ulozil schranku novou, lehkou a predevsim (tedy
doufam) bezudrzbovou. Aktualizujte si tedy souradnice. Diky