Skip to Content

This cache has been archived.

Alex Reviewer: Archivace listingu keše

Alex Reviewer - reviewer pro ČR - především kraje Královéhradecký, Pardubický a Kraj Vysočina

More
<

TBP #1 - Zkamenela baba

A cache by Ganymade Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 08/22/2010
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
1.5 out of 5

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

TBP #1 - Zkamenelá bába



Vítejte na první keši se série TBP aneb Trebícské báje a povesti. První z této série se bude venovat tzv. smírcímu kamenu, ke kterému se váže povest o zkamenelé bábe.


Ke kamenu na pravé strane silnice vedoucí z Trebíce do Pocoucova a Trnavy se váže povest o zkamenelé bábe. Kdysi v techto místech prý žila bába korenárka, která preochotne pomáhala všem lidem od nemocí a ostatních neduhu. Peníze za lécení nikdy nežádala, pacienti dávali to, ceho meli dostatek: mléko, vejce, máslo, mouku. Až se stalo, že jeden poutník, kterému korenárcina skromná chaloupka posloužila noclehem, nechal babce vácek s penezi, aniž o tom vedela. Korenárka si mešce všimla pozde, než aby jej mohla vcas vrátit. Poutník už byl daleko. Bába otevrela vácek a zacala peníze prepocítávat. Jejich lesk a zvonení se jí zalíbilo natolik, že zacala litovat, proc si za své služby až doposud nenechávala zaplatit. Touha po penezích jí zcela zatemnila mozek a nedokázala již myslet na nic jiného. Jednoho vecera zaklepal na korenárcinu chaloupku pocestný. Babka nejdríve nechtela otevrít, ale príchozí ji ubezpecil, že má u sebe dost penez a za nocleh jí zaplatí. Jakmile poutník prekrocil práh domu, zacala korenárka premýšlet, jak získat mešec, který pocestný ukrýval za pasem, až se rozhodla, že ho oloupí ve spánku. Mešec se jí sice podarilo získat, ale poutník se probudil a když zjistil, co se stalo, pokoušel se bábu chytit. Ta vybehla z chaloupky ven a utíkala lesem, co jí nohy stacily. Pocestný, když videl, že korenárku nedohoní, výkrikl do mesícní noci kletbu: „Bodejž bys, bábo, za svuj prokletý cin zkamenela“. Stalo se. Bába se propadla až po kolena do zeme a zkamenela.

Další verze povesti má podobný prubeh, bábu ale zakleje matka dítete, které korenárka odmítla ošetrit. Ucitel František Veselský prisoudil v predminulém století lakotné korenárce jméno Alruna, které pochází z nordického bájesloví.


Od Trebíce k Pocoucovu, u silnice stojí kríž
poblíž balvan hrubý v mezi trcí davno již.
Prý to bába zkamenelá – bába jménem Alruna,
v dávných dobách žila v lese, v lese zvaném Lubina.
Byla známou korenárkou v celém širém okolí,
vylécila každou nemoc, at to bylo cokoli.
Zdarma rány vyhojila, penez nikdy nevzala,
zato však se k nemocnému treba v noci vydala.
Jednou vecer vyšla bába v nedalekou dolinu,
aby odtud prinesla si jednu vzácnou bylinu.
Slunce chystalo se k spánku, stíny lesa temnely,
stromy v korunách svých zmlkly, ptací písne doznely.
Najednou však tichem zazní hrozný výkrik - tela pád,
blízko rokle bába spatrí sedlaného kone stát.
Neštestí se prihodilo – ríká bábe vnitrní hlas,
v rokli jiste jezdec leží – snad si zlámal vaz.
Rychlá pomoc snad zachrání jezdci život prece jen,
proto bába spechá k rokli, kde slyšela jezdcuv sten.
Našla jezdce za balvanem, u rokliny ležet tam,
kterak opušten a ranen, bez pomoci byl tu sám…
Bába jezdce ošetrila, pomohla mu do sedla,
Potom kone opatrne s jezdcem k chýši dovedla
Tam ho v lože uložila, bdela u nej celou noc,
Pritom a nem vyzkoušela divotvornou léku moc.
Jezdec – rytír pár dnu stonal, také blouznil v nemoci,
Ze všech sil však snažila se bába jemu pomoci.
Konecne zdráv – dekuje ted rytír staré Alrune,
Že mu život zachránila pri neštestí v rokline.
Nabízí ji mešec zlata – bába zlato odmítá,
Darmo lécí kohokoliv, kdo k ní v chýši zavítá.
Rozloucil se rytír s bábou, v sedlo skocil na kone,
pred tím ale tajne nechal mešec zlata na stole.
Bába v jizbu vrátila se. Co však vidí její hled?
Mešec zlata. Uchopí jej, za rytírem beží hned.
Rytír zatím zmizel v dáli, marne bába volá v dál,
musela si ponechati, v odmenu co rytír dal.
Ale mela starost v chýši, kam to zlato jenom dát?
Starostí nemuže spáti, o zlato se zacla bát.
Dvere dala na závory, okenice zavrela,
by ji žádná živá duše pri penezích nezrela.
Zmámilo ji kouzlo zlata, kterého chce ješte víc,
lakotou jí ztvrdlo srdce, ztvrdla její bledá líc.
lécit víc už nechodila choré lidi do vesnic,
jenom léky posílal, kdo zaplatil – jinak nic.
Jednou prišla chudá žena s deckem k bábe Alrune,
aby díte uzdravila, at jí díte nestune.
Alruna však chtela zlato. Jinak léku nepodá.
Marne žena pláce, prosí, marne díte pozvedá,
Alruna jen zatvrzele matku s deckem odmítá.
Zoufale se matka vztycí, šílene se zasmeje,
bezcitnou, lakomou bábu v tvrdý kámen zakleje.
Uplynula rada týdnu. Bába v chýši bydlí dál,
lidé se jí vyhýbali, kdekdo se jí potkat bál.
Jednou prišla hrozná boure, úzkostí se trásl les.
„Dnes je boží dopuštení,“ ríkali si lidé kdes.
Ale bába v lesní chýši teší se jen ze zlata,
vtom však nekdo silne buší na chalupu, na vrata.
„Zbloudilý sem v lese poutník, cizinec jsem, v lese sám,
bohate se odmením já, za nocleh i zlato dám.“
Bába slyšíc slovo zlato, odsunula závoru,
potom vedla neznámého dovnitr v malou komoru,
na pohled v nem bába pozná bohatého poutníka,
z tvárí dobrota mu zárí, ale pohled proniká.
Úlisne ho bába vítá, zve ho na stul k veceri.
Poutník skvosty vytahuje – bába ocím neverí.
Cizinec pak vypravuje: „Mnoho roku tomu už,
co jsem opustil kraj rodný jako dospelý již muž.
Krížem krážem prošel svetem, navštívil jsem svatou zem,
po letech se vracím domu, za ta léta bohat jsem.
Velmi však jsem unaven již, rád bych dneska šel už spát,
abych zítra casne ráno odpocatý mohl vstát.“
Bába vede hosta vedle, k loži, kde on bude spát,
pritom rozhodla se pevne, co se v noci musí stát.
Vyhledala starou dýku, dýku z ostré ocele,
potom si ji položila vedle u své postele.
Venku zatím boure ztichla, ustal hrom a zhasnul blesk.
Bába vidí pred ocima samé zlato, jeho lesk.
Vstane proto, vezme dýku – zamírila na srdce,
poutník odrazil ji krížem, jejž mel pri ruce.
Potom zahrmel bábe v uši jeho mocný, prísný hlas:
„Beda tobe, bábo tvrdá, priblížil se trestu cas!
Pro zlato žes vraždit chtela, v kámen budiž zakleta!“
Bába s hruzou prchá z chýše, chce se dostat z lesa ven,
smerem jižním, k blízké rece, tam záchranu vidí jen.
Bába beží, bába letí, mráz ji behá po zádech,
nohy se jí v pude borí, teplem sálá její dech.
Najednou však vpredu spatrí ženu jako zjevení,
v náruci má mrtvé decko, zaklíná ji v kamení,
V hlave jí to hucí, praská, zlé to jiste znamení.
Zustala zde, na pasece, za trest pro svou lakotu,
za tu touhu nezrízenou, kterou mela po zlatu.

Od Trebíce k Pocoucovu stojí bába ješte dnes,
jako balvan v mezi trcí, tak, kdes stával kdysi les.
Nedaleko stála tehdy zkamenelé báby chýš,
ale jak je tomu dávno, z povesti se nedovíš.

Jan Dokulil, úprava M. Hedbávný



Samotná cache je ukryta blízko zkamenelé báby. Pri vyzvedávání budte prosím opatrní, protože kolem projíždí pomerne dost aut. Pri nálezu nepoužívejte hrubou sílu, stací pouze uchopit a zatáhnout. Po zalogování prosím vše zamaskujte tak, aby i další nálezce mel stejné podmínky jako vy. Dekuji.



Po nálezu a zalogování prosím ohodnotte tuto cache kliknutím na obrázek:

Hodnocení této cache

Additional Hints (Decrypt)

H fgebzh

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



 

Find...

736 Logged Visits

Found it 695     Didn't find it 3     Write note 21     Archive 1     Needs Archived 1     Temporarily Disable Listing 1     Publish Listing 1     Needs Maintenance 10     Owner Maintenance 2     Post Reviewer Note 1     

View Logbook | View the Image Gallery of 45 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.