Skip to Content

<

Buky na Bukove hore

A cache by oblac Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 08/14/2010
Difficulty:
3 out of 5
Terrain:
3.5 out of 5

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Pozvánka na poznávací procházku na Bukovou horu za zajímavými místy. Tuto oddechovku chci venovat všem kacerum (plaváckum) ze Srbské Kamenice, Ceské Kamenice, Kytlice a pod.. Proste všem, kterí byli záplavami postiženi


Na uvedených souradnicích nic nehledejte. Ale dá se tam najíst a napít. Když mají otevreno..


Buková hora (Zinkenstein, Buchberg) - 684 m n. m.

- Dominantní cedicová homole (556 m n. hl. Labe) nejzápadnejšího táhlého hrebene (ve Vernerickém stredohorí) nazývaného nekdy dle poctu vrcholku Ctrnáctihorí (Vierzehnberge), tvorícího predel mezi okr. Decín, Ústí n. L. a Litomerice. Leží na pravém brehu nad Malým Breznem (Klein-Priesen) a Techlovicemi (Tichlowitz), na území Verneric (Wernstadt), resp. dríve samostatné Príbrami (Biebersdorf).

V polovine 19. století byla v Príbrami otevrena uhelná šachta. Obyvatelé vsi a okolí byli jejími podílníky, reditelem šachty byl Fahry Josef z c. p. 34. Štola vede z jižního konce Velkých Stínku až k domu c. 116 (Zachhaisel) v Príbrami. Težba byla zastavena v roce 1900. Pri špatném pocasí a v zime používali obyvatelé Velkých Stínku štolu k ceste do Príbrami, také ji používali jako zdroj vody.

Na temeni (plochý tefritový suk tvaru krátkého hrbítku s hrebenovými skalkami) je mocný mrazový srub s krivolakými buky, dnes s omezeným rozhledem (prístup po kamenných schodech), tzv. Humboldtova vyhlídka (Humboldtaussicht).

Na úpatí se rozkládaly dnes zaniklé obce Stará Homole (Althummel) a Velké Stínky (Großzinken). Masiv k jihu ostre spadá k Lucnímu potoku (Lischkenbach, Kreuzbach) a k sev. zvolna prechází v náhorní plošinu u Verneric a Rychnova (Reichen). Zalesnená lokalita byla osázena buky, duby i jehlicnany. Pred kolonizací prevýšení delilo osídlené Litomericko od témer neobydleného hvozdu na Decínsku. Prvními známými majiteli krajiny a snad i hory byli Johanité, ve 12. a 13. stol. vlastnili na Ústecku radu vsí. Na poc. 14. stol. (po 1305) vznikl statek Techlovice, sahal až k vrcholu, hranice se ale nekolikrát menila. Sama špice tehdy patrne patrila vartenberské države Ostrý (Scharfenstein) u Benešova n. Pl. (Bensen) a r. 1511 byla pripojena k sousednímu (tež vartenberskému) panství Libešice (Liebeschitz), které po r. 1537 strídalo vlastníky, posledními byli na poc. 20. stol. rytíri von Schroll. Po pozemkové reforme ve 20. l. 20. stol. kopec pripadl státu.



Za výhledem sem v doprovodu nekolika príbramských sedláku 14. 10. 1778 od Verneric pres Príbram konmo vyjel císar Josef II., pokracovali pres St. Homoli na Vitín (Wittine) a Ústí. Hledal stanovište ke sledování pruského vojska v nadcházející válce o bavorské dedictví.

O Nanebevzetí 2. 5. 1799 tu príbramský ctenárský kroužek pod vedením rychnovského rychtáre a pivovarníka Josefa Palme osadil drevenou tabuli s citací Humboldtovy básne, vydržela asi 20 let. Prírodovedec a zakladatel vedecké geografie F. H. A. v. Humboldt sem vystoupil r. 1837 pri jedné z cest po stredohorí, což pak upomínaly pametní desky, od 1. 5. 1899 drevená a od 16. 7. 1922 až do 60. - 70. l. 20. stol. (nejméne do r. 1964) bronzová, dnes zbyly jen 4 ve skále vyvrtané díry.

Jiným prominentním návštevníkem byl r. 1852 zrejme i saský král A. F. August.

Jedinecnost výhledu pritahovala a v dobe rané turistiky ji zminuje i první tištený pruvodce (1824) Wanderungen auf der Herrschaft Tetschen.

Krome popisu kopcu upozornuje i na 5 sáhu hlubokou rozsedlinu 30 kroku jihových. od vrcholu, kde se i v léte držel sníh a led. Totéž uvádí topograf Gottfried Sommer v 1. díle knihy Das Königreich Böhmen (1833) - dle souc. zamerení 3,5 m hl. propadlina, na níž navazuje 7metrová jeskyne, tzv. Ledové jámy nebo Ledová jeskyne (Eishöhle). Míso je opredeno povestmi o skrítcích strežících poklad, certech, nocních myslivcích aj., napr. o rytíri, co se do podzemí vydal hledat zlatý poklad. Byt ho strážci varovali, nenechal se mladík odradit. Priblížil se k pukline, náhle vzlétlo hejno bílých ptáku, or se splašil a do propasti se s ním zrítil. Obcas pak uhlíri u skály vídali bílého jezdce na belouši, jak padají kamsi dolu…

První verejná schuze nového blankartického vzdelávacího spolku Fortschritt (Pokrok) tu probehla 12. 6. 1870 pod širým nebem, 3 prednášky prilákaly na tisíc hostu z Benešova, Verneric, Decína, Ústí, Litomeric a C. Lípy. V srpnu 1879 nechal Josef von Schroll na výstupku zbudovat 6tiboký drevený pavilon s lavickami. Plán zhotovil libešický vrchnostenský duchodní správce Schimaczek (v cervnu 1914 byl zchátralý altán stržen a vystavena replika, dosloužila až po r. 1945) a v Tetschen-Bodenbacher Zeitung vyšel 27. 8. 1879 upozornující clánek. Nad Techlovicemi se r. 1890 pod vývratem objevilo ústí zavalené štoly (patrne jich zde bylo víc). Dle oronyma Zinkenstein se spekuluje o težbe zinku. Výklady jsou ale ruzné, vlastivedný badatel Emil Neder z Jedlky (Höflitz) poukazoval na príjmení Zinke, až do 2. sv. války se dochovalo v názvu statku ve V. Stínkách (Zinkbauer). Prof. V. Šmilauer se domníval, že Stínky ('malé steny') souvisejí s typickými cedicovými útvary místy zde vystupujícími na povrch. Totéž potvrzuje i prof. dr. J. E. Hibsch, slovo Zinken považoval za staré ozn. práve techto bloku, lidove Heehaffen (Heuhaufen - hromady sena). Stejne to vysvetluje i Hellmut Storch v disertaci o pomístních názvech soudního okr. Benešov, Zinken (nárecne 'tsinken' - špicaté skály) srovnává s termínem Zinnen (cimburí) v Dolomitech. Dr. A. Profous Stínky odvozoval od štenice ap. Ceský novotvar Buková (drív casteji Bukovská) hora z 19. stol. pochází snad od lesa Buchwald v labském svahu. R. 1892 si valkerický ucitel Emil Perthen v casopise 'Aus deutschen Bergen' stežoval na nízkou návštevnost ac jedinecný výhled. Konc. 19. stol. sílily hlasy po rozhledne, ješte pred r. 1900 zde príbramsko-rychnovská sekce Horského spolku pro Ceské Švýcarsko, zal. r. 1878 v Decíne, nechala vztycit vyhlídkovou vežicku a už v srpnu 1905 se tu vyskytl srub o 2 místnostech s provozem o nedelích a svátcích ci na objednávku, spravoval jej Josef Kratochwill, v dubnu 1906 získal hostinskou koncesi a útulna Dum na Bukové hore (Zinkensteinhaus) prosperovala i díky tudy vedoucí nove (1912) vytycené dálkové turistické trase (Schlängelweg) z Pirny do Litomeric (zn. zelenou vlnovkou na bílém podklade). Potraviny i voda se donášely v nuších. V breznu 1914 narídil majitel pozemku (sedlák Richter z V. Stínek) odstranení chýše, klub ale zakoupil parcelu sousední, chatu premístil a zrídil cestu.

Po 1. sv. válce se vedle vyhlídkové objevila vež trigonometrická, restaurant vedl válecný invalida Emil Ehrlich z Príbrami (cp. 32), srub již nedostacoval a dlouze se jednalo o prístavbe ci hostinci novém. Vypracovaný projekt realizován nebyl, nicméne v nedeli 13. 10. 1929 byla slavnostne otevrena kamenná cást z neomítnutého cedice nyní již Decínské boudy (Tetschner Baude) s hostinskými pokoji a bytem. (Základní kámen položen 7. 7. 1929 a u nej zazdena kazeta s mincemi, fotografiemi a pametním zápisem.) Zúcastnilo se na 500 návštevníku. Objekt dostal cp. 7 v obci V. Stínky, kam katastrálne spadal. V r. 1930 ohen znicil strechu a po spolkové reorganizaci prešla hospoda z majetku predsednictva na decínskou sekci, koupila zarízení, financovala údržbu, vybírala nájem a 6. 6. 1931 v lokále dokonce zrídila 'Decínský koutek'. Poslední predválecnou úpravou (1937) bylo rozšírení terasy. E. Ehrlich byl r. 1945 stejne jako ostatní okolní odsunut, majetek konfiskován a jako Chata KCT Buková hora se dostal do národní správy pražského ústredí Klubu ceských turistu, to dosadilo nájemce Stanislava Mahlera. Kolem r. 1950 cástecne vyhorel a po obnove zustal ješte nejakou dobu v provozu. Behem 50. let ztratil turistický význam a cekal na postupnou devastaci. Na jare 1958 pocala výstavba TV vysílace, vyrostla provozní budova a v boude byla umístena retranslacní stanice. Vysílalo se od 11. 6. 1960. Provizorní (puv. jerábový) príhradový stožár v l. 1960 - 62 nahradila ocelová (181,5 m) konstrukce (provoz od prosince 1962). Pri údržbe se vznítil požár (3. 12. 1965) a 9. 10. 1966 musela být poškozená vež odstrelena a následne postavena nová. Dnešní železobetonová (223,4 m, prumer u paty 12 m) povstala v l. 1972 - 75, vysílání zacalo v prosinci 1975. Boudu si k rekreaci upravili Ceské radiokomunikace, v jejichž rozlehlém areálu na severových. svahu byl položen krátký lyžarský vlek. R. 2003 chatu koupil Karel Andok z Rychnova a po více než pulstoletí jí vrátil nekdejší název. Funguje tu ubytovna a o víkendech kiosk, nebot, jak stojí v historické koncesní žádosti 'všichni cizí návštevníci touží po dlouhé a namáhavé horské túre po osvežujícím nápoji nebo malém obcerstvení'. Pan hostinský i uvažuje o obnove altánu! Z plošiny lze za pekného pocasí dohlédnout až do Prahy, k jihu na labské údolí a Stredohorí, západní obzor ohranicují Krušné hory (Erzgebirge), na východe vidíme Lužické hory (Lausitzer Gebirge), Ješted (Jeschken), Jizerské hory (Isergebirge) a Trosky, k severu cástecne Ceské Švýcarsko (Böhmische Schweiz).

Ctrnáctihory mají podnebí velmi studené, drsné a uzavírají vysocinu jednotvárnou, k Labi príkre spadající. Nejvyšším bodem jest Zinkenstein (664 m), táhlý to hreben lesem listnatým i jedlovým zarostlý, z nehož mocná skála s pavilonem vycnívá. Humbold navštívil tuto horu, jak postavený tam sloup s tabulkou hlásá. Na svahu již pod kameny možno v lete nalézti led. Jméno obdržel Zinkenstein od vísky Zinken, kdež druhdy na cín v prahorním útvaru se dolovalo. Od vesnice Techlovic vede sem pekná silnice a též kratším smerem velmi pohodlná stezka tmavým lesem bukovým. Kratší cesta z Ústí pres Malé Brezno jest velmi klopotná a beze stínu. Vyhlídka jest hlavne v údolí Labské na sever až za Podmokly na jih až pres Ústí. Ostatní panoráma jest pro blízkost vysokých hor velmi omezené. Ctrnáctihory tvorí jednolitý val; ohraniceny jsou k sev. údolím Ploucnice od Decína až k C. Lípe. Zde ve vých. díle precházejí ve vysocinatou rovinu rybníky pokrytou, tak svého vých. zakoncení docházejíce. Na jz oddeluje je od cásti tretí údolí Chablavky [Cervený potok - Haberbach] od Levína pod Zinkenštýnem k Oušteku [Úštek - Auscha] vybíhající, a údolí protilehlé oddelené od neho, sedlem mezi Tuchoriny [Touchoriny - Taucherschin] a Levínem, jež se táhne od Sedla a jeho sz výbežku k M. Breznu. - Hranice j od Oušteku pres Blížnedly [Blíževedly - Bleiswedel], Stolinky [Stvolínky - Drum], Holany zahýbá se obloukem k C. Lípe. Dle této delí ji široký úval Bobrového potoku [Bobrí potok - Bieberbach], Ústecko-Dolinský zvaný, z nehož vrch Ron [Ronov - Ronnberg] príkre vycnívá, od j pahorkatiny pískovcové. - V. Wachsmann - Severní Polabí - Od Litomeric až k Hrensku. Okolí mest Ústí n. L., Teplic, Litomeric, Podmokel a Decína - Ceská Beseda v Ústí n. L. 1888

prevzato z Mesta,obce a osady...od A do Z na Ústecku



Ověření finále plus fotohint. Zadej až v terénu po nalezení 2 stage certitude.

Additional Hints (Decrypt)

Iýfyrqrx iýcbpgh mnbxebhuyv n qbfnq - A 50 40,... R 14 13,...
1 fg. i cenié geuyvar lcfvybah anuber. Ivm sbgbuvag.
2 fg. icenib ir mqv cbq fgebcrz hiavge, fzrerz qbiavge, ubyval fr ubqí ilfbxé nfv 0,6 z !!
Svaáy ohx.

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



 

Find...

132 Logged Visits

Found it 99     Didn't find it 15     Write note 13     Temporarily Disable Listing 1     Enable Listing 1     Publish Listing 1     Owner Maintenance 2     

View Logbook | View the Image Gallery of 50 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.