Horní Kosov
První prameny o Horním Kosovu pocházejí již ze 13. století,
a to konkrétně z roku 1233. To však byla obec, která
tvořila jakési předměstí Jihlavy, známa
ještě pod jménem „Bobikozle“ či
„Pobikozli“. Není jasné, zda pozdější název
„Kosov“ vznikl zkomolením těchto slov, či zda
se o jméno osady zasloužil její důležitý občan,
důlní podnikatel Michael de Obergos (1359).
Horní Kosov
Jisté je, že od 15. století je tato obora, čítající
zhruba 6 usedlostí, známa pod německým jménem Obergos (v
překladu Horní ulice). Slovo „Kosov“ tedy nemá
etymologicky nic společného s kosy - ptáky, což asi
napadne každého neznalého, který by se měl pokusit
rozluštit původ slova. Obci Obergos, která se pomalu
rozrůstala, se nevyhýbala ani neštěstí. Roku 1517
byla vypálena českým loupežníkem jménem Zachart.
Ničema však svému trestu neušel, byl vydán svým
společníkem a odsouzen ke smrti stětím. Další
pohroma postihla Obergos (české pojmenování Horní Kosov je
uváděno od roku 1881) během třicetileté války, kdy
25. května roku 1647 vypálili a vydrancovali obec
Švédové. Období třicetileté války bylo ostatně
neštastné i pro celou Jihlavu. Během švédské
okupace bylo zbořeno předměstí, Jihlavané byli
nuceni pracovat na opevnění a z původních 8 tisíc
obyvatel zůstala na konci války necelá tisícovka.
Kaple v roce 1920
Osadou probíhalo pásmo jihlavských dolů, které se táhlo od
Starých Hor až k dnešnímu rybníku Okrouhlík,
směrem na Znojmo. V okolí existovaly desítky šachet,
zvláště na místě dnešního nemocničního
areálu. Prý ještě po druhé světové válce byly na
dnešním sídlišti Na Dolině pozůstatky
šachetních otvorů. Avšak stavby panelového
sídliště v 70. Letech a následně rodinných domku a
vilek definitivně změnily původní vzhled Kosova
jednou provždy.Samostatnou existenci někdejší
vesnice, dnes součástí rozrůstajicí se Jihlavy,
připomíná pouze kaplička na bývalé návsi.
Půdorys a bokorys kaple
Nejstarší dochovaný záznam o původní kapli v Obergos
pochází z roku 1778. Stavba probíhala patrně ve 2.
polovině 18. Století. Na její realizaci se podíleli
zdejší usedlíci. Tato stavba však byla díky
nevhodnému umístění v blízkosti rybníka silně
podmáčena, proto bylo sto let později zbourána a znovu
postavena, na vhodnějším místě, kde ostatně
stojí dodnes. Zajímavostí je, že se neví, komu je
kaplička zasvěcena. To však na její skromném
půvabu nic neubírá a vy se můžete po honbě za
cache zastavit u tohoto posledního pozůstatku
připomínající existenci dnes zapomenuté obce Obergos.
Dnešní podoba
Zdroje:
(Dörferbuch der Igaluer Sprachinsel, Josef Kremser,Sepp Nerad,
Franz Wehrmann, 1976)
(Vlastivedný sborník Vysociny, Horní Kosov, Ladislav Vilímek,
1999)
!!! Prosíme cachery, aby při odlovu
byli opatrní, aby je pokud možno nezahlédli mudlové z
protější zastávky!!!