Skip to Content

<

690 tun stribra / 690 tons of silver

A cache by honza-pavla Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 11/12/2010
Difficulty:
1 out of 5
Terrain:
2.5 out of 5

Size: Size: not chosen (not chosen)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:




Ukol zkracene bez ceske diakritiky:

Pro uznani logu je zapotrebi navstivit stribrnou stolu sv. Jana Nepomuckeho (viz. uvodni souradnice), zde je vhodne poridit fotografii vas nebo vasi GPS u stoly, kterou uploadujte k logu - ovsem pozor, at fotkou neprozradite spravnou odpoved na nekterou z otazek.
U stoly jednoduse zjistete odpovedi na tyto otazky, ktere nam poslete pres profil:
a) Jake delky dosahovala stola po nekolika letech cinnosti?
b) Jaka je nadmorska vyska u stoly na uvodnich souradnicich (dle vasi GPS)?
c) Jak velky a jaky tvar maji jednotliva oka bezpecnostni mrize branici vstupu/padu do stoly?
d) Jaky bily znak/symbol (krome trojuhelniku „sipek“ smerujicich ruznym smerem) se v okoli stoly na stromech vyskytuje (cca do 15 m od stoly na jedne z pristupovych cest)?

Poslední odpoved na otazku e) zjistite jednoduchym vypoctem z listingu nebo treba v Muzeu Vysociny v Jihlave
e) Kolik tun stribra odhadem zustava v jihlavskem rudnim reviru jeste nevytezeno?

Logujte rovnou „found-it“. Pokud by se vyskytly nejake nejasnosti v odpovedich nebo v prilozene fotografii, budeme Vas kontaktovat pro sjednani napravy.






Úvodní souradnice této earthcache Vás dovedou ke stríbrné štole sv. Jana Nepomuckého (tzv. trpaslicí jeskyne) 1776 – 1780, dnes už jen „památníku“ slavné stríbrné historie jihlavské, která se zacíná nálezem výchozu stríbronosných rudních žil kolem roku 1238. Tou dobou odkrývají prospektori bohatá ložiska stríbra v okolí nevýznamné osady Jihlavy a tato událost radikálne zmenila tuto doposud zapadlou, rídce osídlenou periferii. Jihlava, nejstarší horní mesto ceských zemí a nekdejší stríbrná pokladnice Ceského království, se tak poprvé dotkla hvezd, jak po stránce ekonomické, právní tak i architektonické a technické a svou velikostí a významem prevýšila i Brno. Díky težbe stríbra se Jihlava stala jedním z nejbohatších a nejmocnejších mest v království s právem razit mince a ve 13. a 14. století významne prispela k posílení hospodárské a politické pozice Ceského království v Evrope.


Cesta ke keši:
Prístupové cesty ke keši jsme pro prehlednost do mapy zaznamenali dve (
cervenou a zelenou). Prípadne se dají spojit nebo zkombinovat s modrou turistickou stezkou pro príjemnejší procházku. Obe cesty se dají absolvovat na horském kole.

POZOR DULEŽITÉ! Podle mapy nejbližší cesta z cásti obce Hybrálec – Hamry, pres brod, není pro soukromé vlastnictví pozemku na levém brehu Smrcenského potoka možná! Z Hybrálce (autobusová zastávka Hybrálec - autobus c. 8) se dostanete po žluté turistické stezce ke krížku, kde odbocíte na polní cestu smerem k odbocce na cervené ceste.



Cervená cesta:
Délka cesty parkovište - keš cca 1,2 km, príjemná procházka lesem (lesní cesta), pekný výhled na Jihlavu, prevýšení cca 90m. Parkovište, lze využít i jako výchozí bod pro odlov keše Pomnicek sv. Huberta.
Výchozí bod pro tuto cestu je parkovište, autobusová zastávka Zborná - rozcestí (autobus c. 5), restaurace u Lyžare. Vydejte se cástí Hornické naucné stezky smerem dolu na rozcestí (lze sem také dojít z výchozího bodu po modré turistické ceste). Z rozcestí pokracujte lesní cestou po kraji lesa až k odbocce. Odsud porád po lesní cesticce po kraji lesa dolu, témer za šipkou až ke štole.

Zelená cesta:
Délka cesty parkovište - keš cca 1,2 km, príjemná procházka lesem s možností vykoupání a odlovem keše BOROVINKA 2 (menší odbocka z cesty), cesta je témer po vrstevnici.
Výchozí bod pro tuto cestu je Parkovište u Boroviny (pokud zde nebude místo na parkování, mužete auto nechat pod mostem dálnicního privadece, kolem kterého jste projíždeli). Odsud se vydejte asfaltovou cestou (zákaz vjezdu všem motorovým vozidlum) k hrázi a splavu rybníka Bukovina – Borovinka (v léte se v nem dá vykoupat) a dále podél brehu po lesní ceste až k jeho prítoku. Pak už jen po této ceste proti proudu Smrcenského potoka po jeho levé strane, témer za šipkou až ke štole.

V širším okolí Jihlavy bylo v prubehu nekolika staletí nalezeno nekolik desítek rudních výskytu a ložisek stríbra, olova, zinku a medi. Nejvýznamnejší ložiska rudního revíru jsou v blízkém okolí Jihlavy (Staré Hory, Pístov, Sasov, Rancírov), na severu mezi Dobronínem a Kamennou a na jihu mezi Treští a Jezdovicemi. Odhaduje se, že jihlavský rudní revír vydal v minulosti asi 360 – 490 tun stríbra. Nevyteženo zustává mezi 150 - 200 tunami tohoto kovu. Ložiska jsou vysokoteplotní – vznikla za teplot kolem 400 °C a stredoteplotní – vznikla za teplot asi 230 – 280 °C.

I. etapa težby 1238-1420 (nejintenzivnejší težba v prvních 50-60 letech 13. stol.)
Staré Hory ci Hury, Altenberg, Antiquus mons jsou místem, kde zacíná slavná historie jihlavského dolování. V prvním období se teží predevším na tzv. Starohorském counku, nejrozsáhlejší dulní žíle jihlavského rudního revíru vubec. Táhne se v celkové délce pres 8 km od Okrouhlíku, kolem Pístova, pod nemocnicí k sídlišti na Doline a odtud ke Starým Horám, kde prekracuje reku smerem k Hybrálci a Zborné, s nekterými kratšími odžilky. Rudní žíla vedla v puklinách rulové horniny a byla vyplnena kremenem s primíseným barytem. Stríbronosnými rudami byl cervený sfalerit a také galenit. Na nekterých místech vycházela žíla prímo na povrch, kde se snad obcas vyskytlo i cisté stríbro. Tím mohlo být také jihlavské ložisko objeveno. Presto, že se v pocátecní dobe težby pracovalo hlavne na povrchových ložiscích, od konce 13. stol. se již muselo prejít k težbe hlubinné, trebaže zdejší šachty v té dobe nedosahovaly více než nekolika desítek metru. Jediným prostredkem usnadnujícím havírum težkou práci s tvrdou horninou bylo tzv. „sázení ohnem“, pri kterém se skalní bloky zahrály ohnem a následne prudce ochladily, aby popraskaly. A pak se již do nich oborili horníci se svými kladívky, mlátky, špicáky, klíny, sochory a kopáci. Postup rubání byl velmi pomalý a pracný. Za šestihodinovou smenu, stanovenou kutnohorským rádem z roku 1300 (který vycházel z jihlavských zkušeností), se na celbe dulní chodbice (na ortu) z tvrdé horniny o ploše cca 2x1m postoupilo o 2,5cm. Nejdríve se vyhloubila svislá šachtice, kterou byl prístup na vlastní dulní pracovište i kudy se vytahovala vytežená ruda. Z ní pak vybíhaly jednotlivé štoly, které již presne kopírovaly prubeh žíly. Namáhavá težba dovolovala pouze štoly v nejnutnejších prulezných rozmerech – na šírku. Výška štoly pak závisela predevším na mocnosti rudní žíly. Ta na Jihlavsku kolísala od nekolika desítek centimetru do dvou metru, vzácne i pres deset metru. Stálým nebezpecím a nejvetším problémem na jihlavských dolech byla agresivní spodní voda. Tehdejší horník nikdy nevedel, kdy proti nemu vyrazí z celby náhle mocný proud vody. Vytežená stríbrná ruda byla nejdríve trídena, propírána a drcena, aby byla zbavena mechanických prímesí, pak tavena v malých hutích v pecích, které nedosahovaly výšky ani dvou metru. Vytavené stríbro pak rudokupci, kterí zpravidla ovládali úpravu a hutnení rudy, dodávali do mincovny. K provozu pecí bylo potreba vody, jednak k úprave rudy, jednak pohonu mechu, vhánejících do pece vzduch. Proto je pravdepodobné jejich umístení k rece do Starých Hor, kde jsou ostatne prímo doloženy v následujících staletích. Tehdy je spolu s rudným mlýnem, jež stál v areálu dnešního Motorpalu, pohánela voda, privedená unikátním náhonem od Rantírova, který je ve své podstatné cásti dodnes zachován. Tam, kde nebyla k dispozici reka, zakládaly se rybníky, po nichž nacházíme dodnes v oblasti Hybrálce a Zborné cetné stopy. Z takového rybníku u Zborné vedl zase kilometrový náhon k dílu pod Rudným. Tato gründerská zlatá doba horního podnikání však v Jihlave koncí približne se zacátkem 14. století s odkryvem kutnohorských stríbrných dolu. Koncem téhož století význam težby stríbra poklesl, když byly vyteženy nejbohatší žíly ryzího stríbra a doly postiženy zemetresením 1328 a záplavami 1376.

II. etapa težby 1490-1620
Daleko více horních podnikatelu se objevuje u Jihlavy v 16. století., kdy dochází také k obnove stríbrných dolu. Pracuje se predevším u Rancírova, Pístova, Hosova, Horního Kosova, Hybrálce, Malého Beranova a údolí Koželužského potoka (nejhlubší známé jámy na Jihlavsku z 16. stol. dosahují hloubky 112 metru). Težba již ale nedosahuje rozsahu z 13. stol. a rozvoj težby stríbra je utnut tricetiletou válkou.

III. etapa težby 1670 – 1783
V r. 1738 se opet zacíná pracovat na rancírovských, v r. 1740 i na beranovských dolech, tentokrát však ve státní režii. Posledním podnikatelem, který se snažil obnovit na vlastní pest bývalou stríbrnou slávu, byl Ludvík Kettner se svými syny pracující v r. 1747 na jáme „Sv. Petr“ u mlýna na Pancave. Záver jihlavské stríbrné slávy, tzv. „tereziánské dolování“, spadá do let 1769 -1783. Pozornost se tehdy soustredila predevším na tri štoly: „Sv. Antonína Paduánského“ na Pancave (1773 -1776), „Na Malém díle“ (Kleinwerkl) u Sasova (1773 -1781) a „Sv. Jana Nepomuckého“ pod Hybrálcem (1776-1780) viz. úvodní souradnice. Žádná však nesplnila ocekávání, a proto v r. 1783 byly veškeré dulní práce v celém revíru ukonceny a ješte v tomto roce odešel z Jihlavy horní úrad. Když byl o dva roky pozdeji, v r. 1785, rozprodán veškerý dulní inventár, znamenalo to tecku za pul tisíciletou jihlavskou stríbrnou slávou.



Kešku logujte rovnou „found-it“. Pokud by se vyskytly nejaké nejasnosti v odpovedích nebo v priložené fotografii, budeme Vás kontaktovat pro sjednání nápravy.


Pro uznaní logu je zapotrebí navštívit stríbrnou štolu sv. Jana Nepomuckého (viz. úvodní souradnice), zde je vhodné porídit fotografii vás nebo vaši GPS u štoly, kterou uploadujte k logu - ovšem pozor, at fotkou neprozradíte správnou odpoved na nekterou z otázek.
a) Jaké délky dosahovala štola po nekolika letech cinnosti?
b) Jaká je nadmorská výška u štoly na úvodních souradnicích (dle vaší GPS)?
c) Jak velký a jaký tvar mají jednotlivá oka bezpecnostní mríže bránící vstupu/pádu do štoly?
d) Jaký bílý znak/symbol (krome trojúhelníku „šipek“ smerujících ruzným smerem) se v okolí štoly na stromech vyskytuje (cca do 15 m od štoly na jedné z prístupových cest)?

Poslední odpoved na otázku e) zjistíte jednoduchým výpoctem z listingu nebo treba v Muzeu Vysociny v Jihlave:
e) Kolik tun stríbra odhadem zustává v jihlavském rudním revíru ješte nevyteženo?



Kdo úspešne zaloguje found-it a bude mít zájem o zalogování „discovered“ i našeho honza-pavla´s EarthCache Geocoin, necht nám dá vedet a my mu pošleme tracking number.

Další keška venovaná stríbru na jihlavsku – Hornicka stezka







The introductory coordinates of this earthcache will lead you to the silver adit of Jan Nepomucký (so-called dwarf cave) 1776 – 1780, nowadays only a ‘memorial‘ of the famous silver history of Jihlava, which begins with the discovery of argentiferous ore vein outcrops around 1238. At that time prospectors reveal rich deposits of silver in the surroundings of an unimportant settlement called Jihlava and this event radically changed this to date one-horse, sparsely inhabited periphery. Jihlava, the oldest mining in Czech lands and former silver treasury of the Czech Kingdom, thus reached the stars for the first time both in economic, legal and also architectural and technical respects and it surpassed even Brno as for its size and importance. Thanks to mining of silver Jihlava became one of the richest and most powerful towns in the kingdom with the right to mint coins and it significantly contributed to reinforcement of the economic and political position of the Czech Kingdom in Europe in the 13th and 14th century.

In wider surroundings of Jihlava a few tens of ore appearances and deposits of silver, lead, zinc and copper were found over the course of several centuries. The most important deposits of the ore territory are in a close neighbourhood of Jihlava (Staré Hory, Pístov, Sasov, Rancírov), in the north between Dobronín and Kamenná and in the south between Trešt and Jezdovice. They estimate that the Jihlava ore territory yielded about 360 – 490 tons of silver in the past. Between 150 – 200 tons of this metal still remains unworked. The deposits are high-temperature – they arose at the temperature of around 400 °C and medium-temperature - they arose at the temperatures of about 230 – 280 °C.

The first period of mining 1238 – 1420 (the most intense mining in the first 50 – 60 years of the 13th century)
Staré Hory or Hury, Altenberg, Antiquus Mons is a place where the famous history of Jihlava mining begins. In the first period of time they mine primarily in so-called Starouherský Counk, the most extensive mining vein of the Jihlava ore territory at all. It stretches to a total length of more than 8 km from Okrouhlík, around Pístov, below a hospital to a neighbourhood in Dolina and from there to Staré Hory, where it gets across a river towards Hybrálec and Zborná, with some other stringers. The ore vein passed in rifts of gneiss rock and it was filled with quartz with admixed barytes. Red sphalerite and also galenite were argentiferous ores. In some places the vein came out straight to the surface, where sometimes even pure silver was found. Hereby the Jihlava deposit could be found. Even though they worked principally on surface deposits during the initial period of mining, they already had to go over to underground mining since the end of the 13th century even though local shafts didn’t reach more than several tens of metres at that time. The only means which eased miners the hard work with hard ore was so-called “charging with fire“ during which rock blocks were heated up by fire and subsequently swiftly cooled down so that they cracked. And then the miners got down to them with their hammers, mallets, gads, wedges, crowbars and diggers. The progress of mining was very slow and strenuous. After a six-hour shift, which was determined by Kutná Hora set of rules from 1300 (which resulted from experiences from Jihlava), they advanced by 2.5 cm in the face of a mine tunnel (in so-called ort) consisting of hard rock with the area of 2 x 1 m. First they dug out a vertical shaft, which served both as an approach to the mining workplace itself and as a space for pulling up extracted ore. Individual adits, which exactly copied the shape of a vein, ran out from it then. Tiring mining allowed only adits with the most needful crawling measurements – across the width. The height of the adit then, first of all, depended on the thickness of the ore vein. The one in Jihlava region varied from several tens of centimetres to two metres, rarely also more than ten metres. Aggressive ground water meant permanent danger and the biggest problem in Jihlava mines. A miner of that time never knew when a huge flow of water from the face would suddenly burst against him. The extracted silver ore was first sorted, rinsed and ground so that mechanical admixtures were removed, then smelted in small ironworks in furnaces, which didn’t reach even the height of two metres. Ore mongers, which usually mastered modification and compaction of ore, then delivered the smelted silver to a mint. Water was needed so that furnaces could be operated. Partly it was used for modifying ore, partly for powering blowers pumping air into a furnace. Therefore their location by the river in Staré Hory is likely. As to the rest, they are supported with evidence there in the following centuries. At that time they together with an ore mill, which was situated in the area of today’s Motorpal, were powered by water which was brought by a unique raceway from Rantírov, which is preserved in its essential part up to now. In places where there was no river at disposal, ponds were founded. We find numerous traces of them in the area of Hybrálec and Zborná till now. A kilometre long raceway ran from such a pond in Zborná to a facility below Rudný. However, this gründer golden period of mining enterprise ends in Jihlava approximately in the early 14th century with revealing silver mines in Kutná Hora. Late in the same century the importance of silver mining decreased when the richest veins of pure silver had been extracted and the mines had been affected by an earthquake in 1328 and floods in 1376.

The second period of mining 1490 – 1620
Many more mining enterprisers emerge by Jihlava in the 16th century when among others restoration of silver mines occurs. They work primarily by Rancírov, Pístov, Hosov, Horní Kosov, Hybrálec, Malý Beranov and the valley of the Koželužský Creek (the deepest known pits in the area of Jihlava from the 16th century reach the depth of 112 metres). But the mining doesn’t reach the scale from the 13th century any more and the growth of mining silver is snuffed out by the Thirty Years’ War.

The third period of mining 1670 – 1783
In 1738 they begin to work in mines in Rancírov, in 1740 in mines in Beranov, this time, however, under the baton of the state. The last enterpriser who tried to restore once silver fame on his own account was Ludvík Kettner with his sons, who worked in Sv. Petr pit by a mill in Pancava in 1747. The ending of the silver fame of Jihlava, so-called “Theresian Mining“, belongs to the years 1769 – 1783. The attention was aimed primarily to three adits at that time: the adit of “Sv. Antonína Paduánského“ in Pancava (1773 -1776), the adit of “Na Malém díle“ (Kleinwerkl) by Sasov (1773 -1781) and the adit of “Sv. Jana Nepomuckého“ below Hybrálec (1776-1780). However, none met the expectations and that’s why the whole mining work in the whole territory was ended in 1783 and even in the same year the mining office left Jihlava. When the whole mining equipment was sold out two years later in 1785, it meant a full stop after half a thousand years long silver fame in Jihlava.

Log the cache directly as „found-it“. If any unclearness in answers or in the enclosed photograph occur, we will contact you to fix it.


In order to recognize the log, it is necessary to visit the silver adit of St. John Nepomucký (see the initial coordinates), where you find simply the answers on following questions. Send us correct answers via our profile:
a) What length did the adit reach after several years of operation?
b) Which is the elevation above sea-level near adit (see the initial coordinates) according to your GPS?
c) Which shape and size do have particular eyes of security grill protecting to entry/fall down the adit?
d) Which two different white symbols can you most often find on trees near adit (cca within 15 metres from initial coordinates) next to one of described access path?

The last answer on question e) you can find by simple calculation from listing or for example in Museum of Vysocina in Jihlava:
e) How many tons of silver guessingly still remain unworked in the ore territory of Jihlava?

We will be happy if you take a photo of you from initial coordinates (you can attach this foto to your log) but pay attention not to tell right answers by the foto!



Navštivte také naší earthcache u vodní nádrže Slapy 130 tun zlata / 130 tons of gold



TOPlist
Od 5.9.2011 free counters

Additional Hints (Decrypt)

n) vasbeznpav prqhyr an hibqavpu fbhenqavpvpu
o) infr TCF
r) i yvfgvath arob geron i Zhmrh Ilfbpval i Wvuynir

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



 

Find...

362 Logged Visits

Found it 357     Write note 3     Publish Listing 1     Owner Maintenance 1     

View Logbook | View the Image Gallery of 314 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.