Skip to Content

<

Soukenna

A cache by Hugo III Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 01/13/2011
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
3.5 out of 5

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Soukenná je soucást horského masívu vybíhajícího jižním smerem z hlavního hrebene Hrubého Jeseníku, východne od Stríbrného potoka, severozápadne od osady Nová Ves (obec Dolní Moravice). Na východní strane vrcholové partie jsou clenité skalní útvary.Z vrcholové cásti výhled do údolí Moravice, na Rýmarovsko a Bruntálsko.

 


Vlastní vrchol Soukenné je velmi ploše oblý s obtížne lokalizovatelným nejvyšším bodem ve stredne vysokém lese, jeho prevýšení vuci sedlu Jeleního hrbetu je zrejme presne 5 m.

Nad tisícimetrovou vrstevnicí je skupina vzájemne izolovaných, pomerne rozsáhlých skalních útvaru, nekolik z nich jiste vyšších než 5 m a splnujících tak kritéria dalšího vedlejšího vrcholu Jeleního hrbetu.

Na svahu nejvýše uložená formace dosahuje vuci pate (sedlu) prevýšení 7-8 m, a proto vedlejším vrcholem je práve ona. Pešina pokracuje jižne skrze velmi zajímave vrásnené skalní formace a dále pres zbytky po dolování polymetalických rud již ve 12. století k parkovišti u Penzionu Na vyhlídce na horním konci Nové Vsi.

K vrcholu nevede žádná znacená turistická cesta, pomerne obtížný prístup po lesních cestách z Nové Vsi (cca 2 km) nebo ze zelene znacené Mravencové cesty od bývalé chaty Alfrédka do Karlova.

Nadmorská výška: 1021 m.n.m.

FOTO: Detail zajímave vrstvených a vrásnených skal na úbocí

 

Dulní revír Nová Ves

Nalezište rud barevných kovu na východních až jihovýchodních svazích vrcholu

Soukenná, cca 1,5 km severozápadne od sz. okraje Nové Vsi (cást obce Dolní Moravice), v nadmorské výšce nad 800 m n.m. Rozsáhlý dulní komplex na ploše cca 500 x 400 m, rozfáraný do hloubky 100 m jenejvetším historickým dolem na stríbronosný galenit na severní Morave. Hlavní etapa dolování spadá do období pred rokem 1500 n.l. I když z té doby je jen velmi málo historických zpráv, o úsilí starých horníku nejlépe svedcí rozsah dulních prací a dedicná štola (štola odvádející vodu z nejnižších cástí teženého ložiska) dlouhá 620 m, která podsedá ložisko v hloubce 92 m.

Zacátky dolování patrne spadají do doby, kdy byla v Olomouci mincovna (12.století), k zániku této etapy došlo patrne ve válkách mezi markrabaty Joštem a Prokopem v letech 1379 - 1409. Odborníci provádející bánsko-historický výzkum predpokládají, že na Soukenné bylo pred rokem 1500 vyteženo 15-20 tun stríbra. První písemné zprávy o stríbrných dolech pocházejí z konce 17. století, tehdy obnovená težba skoncila v r. 1780 a podle dochovaných neúplných údaju bylo získáno takrka 32 kg stríbra 15,5 tun olova. Další etapa zapocala v r. 1844, kdy byla vyzmáhána hlavní jáma, pozdeji dedicná štola a severne od jámy Boží dar byla objevena dosud nedotcená cást ložiska. Následná težba probíhala težba v ruzných cástech ložiska a ruda s prevahou sfaleritu byla upravována v úpravne vzdálené 1 400 m, byly provádeny neúspešné pokusy s prímou tavbou rudy apod. Puvodní zámer težarstva malopodnikatelu, smerující k úprave olovených a stríbrných rud prímo na míste, se nezdaril a doprava do slezských hutí byla nerentabilní. Težba byla ukoncena v r. 1899.
Tretí pokus o obnovu dolu na Soukenné zapocal po r. 1918, nicméne po dalších 20 let nebylo dosaženo žádných významných úspechu. Z roku 1933 pocházel posudek, který odhadoval celkové zásoby rud nad úrovní dedicné štoly na 50-60 tisíc tun s kovnatostí 8 % olova a 6 % zinku. Po okupaci území hitlerovským Nemeckem využila situace nemecká firma bratri Dudkové a zahájila prípravné a težební práce, ty však byla v roce 1944 znovu zastaveny.
Po druhé svetové válce byl v r. 1946 z podnetu prof. Sekaniny, profesora prírodovedecké fakulty Masarykovy univerzity v Brne, odebrán vzorek z hald a na základe výsledku byly v r. 1948 zahájeny obnovovací práce na dole a do roku 1952 bylo vyraženo na I. a II. patre dolu celkem 3 km chodeb a z údolí Stríbrného potoka (u odbocky cesty Stará Ves - Alfrédka na Novou Ves) byla vyražena štola Josef o délce 500 m. Po roce 1952 byl prováden geologický pruzkum podnikem Ceskomoravský rudný pruzkum Kutná Hora a od roku 1954 do roku 1959 bylo ložisko teženo. Ruda s obsahem 5,9 - 8,6 % olova , 4,9 - 10,8 % zinku a a 91 - 108 gr/t (gramu na tunu rudy) stríbra byla po železnici dopravována do úpravny v Príbrami a tam významne prispívala k její príznivé ekonomické bilanci. Geologický pruzkum provádený v letech 1974 - 1982 pruzkumným pracovištem v Rýmarove objasnil stavbu ložiska a umožnil provést prepocet zásob suroviny, výsledky však nevedly k záveru o možnosti efektivního pokracování težby.
Podobne jako u mnoha dalších ložisek barevných kovu byla úspešnost težby na ložisku Nová Ves ve stredoveku založena zejména na težbe svrchní, zvetrávacími procesy porušené a oxidacními a redukcními procesy obohacené cásti zrudnených hornin (železný klobouk, gossan). Tyto partie jsou také známy jako bohatá nalezište ruzných tzv. sekundárních minerálu.

 

Dulní díla jsou neprístupná, v soucasné dobe je možné navštívit pouze rozsáhle haldy vyteženého materiálu, dnes již znacne zarostlé lesním porostem. Vzhledem ke znacnému množství materiálu deponovaného na haldách je novoveské ložisko hojne navštevovanou lokalitou.
Jedním z míst jsou haldy u dolu Boží dar, cca 300 m jv. od vrcholu Soukenné. K dolu Boží dar lze nejsnáze dojít z horního (severozápadního) konce Nové Vsi po lesní asfaltové komunikaci smerující k sz. Po cca 800 m chuze po této ceste dojdeme na križovatku s další asfaltovou lesní komunikací. Zde zabocíme vpravo a po asi 1 km chuze zahlédneme srub, který stojí na okraji aplanované haldy poblíž nekdejšího ústí I. težebního patra, tzv. „24-sáhového patra". (Kdysi byla tato plocha využívána jako strelnice a takto je oznacována na nových turistických mapách). Tesne pred srubem odbocíme vlevo na nezpevnenou lesní cestu a dojdeme až k okraji vysokého smrkového lesa (vlevo od nás jsou pozustatky po kdysi velké halde). Dále postupujeme tímto lesem v puvodním smeru, tj. zhruba k západu (jdeme témer po spádnici, „cestou-necestou") a po asi 120 m pred sebou uvidíme velké haldy u historického dolu Boží dar.
Rudní žíly novoveského ložiska pronikají epizonálne metamorfovanými horninami vulkanosedimentárního komplexu, který je soucástí vrbenské skupiny - v prostoru ložiska jsou prítomny zejména grafitické fylity, kvarcity a sericitické bridlice, casto silne karbonátické. Mocnost težených žil byla v prumeru kolem 1 m. Žíly jsou tvoreny karbonáty (horecnatým sideritem, mladším železnatým dolomitem až ankeritem a také kalcitem), kremenem a sulfidy, mezi nimiž dominuje tmavohnedý a cervenohnedý sfalerit, galenit a pyrit. Žilná výpln má casto nepravidelne páskovanou texturu: zpravidla se strídají sideritové pásky s pásky tvorenými sfaleritem a galenitem (a prípadne dalšími sulfidy). V menším množství je na rudních žilách prítomen chalkopyrit, v akcesorickém množství se vyskytuje tetraedrit, freibergit, bournonit, výjimecne i boulangerit a ryzí zlato; lokálne je hojný chlorit (jako soucást mladších prícných žilek. Z mineralogického hlediska je velmi zajímavá oxidacní zóna ložiska. Krome oxi-hydroxidu Fe (goethitu a lepidokrokitu) v ní vznikla druhove pestrá asociace druhotných minerálu Pb, Zn a Cu. Velmi hojný je hydrozinkit, jenž je popisován v podobe bílých povlaku i krápnícku na stenách chodeb; jemné povlaky hydrozinkitu vznikají i na rudních úlomcích v haldovém materiálu. Zvetrávání sulfidu v haldovém materiálu se tvorí také sádrovec a místy i skalice - chalkantit a goslarit. K relativne hojným supergenním minerálum na novoveském ložisku patrí anglesit, jenž se zde vyskytuje v podobe bezbarvých nebo bíle zakalených sloupecku, jehlicek i tabulek (o velikosti až 1 cm), a cerusit, v podobe bílých nebo modrozelene zbarvených tabulek a jehlicek. Na puklinách sfaleritu se relativne casto objevují citrónove žluté povlaky greenockitu. Lokálne je v oxidacní zóne ložiska hojný pyromorfit, tvorící zde žlutozelené až zelené, max. 8 mm dlouhé prizmatické krystaly. Asociaci druhotných minerálu novoveského ložiska doplnuje malachit, linarit, smithsonit, hemimorfit, dundasit, aurichalcit, chalkosin, covellin a aragonit.

 

free counters

Additional Hints (Decrypt)

avp arboilxyéub

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



 

Find...

197 Logged Visits

Found it 188     Didn't find it 4     Write note 4     Publish Listing 1     

View Logbook | View the Image Gallery of 45 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.