Historie zdejsiho vyletniho mista se zacina psat v druhe polovine 19. stoleti. V te dobe byly v ramci kulturni obrody zakladany ruzne narodnostni vlastenecke spolky, ktere poradaly vylety do prirody, oslavovaly vlastenectvi a setkani byla doprovazena projevy vyznamnych hostu. A prave Zabela byvala popularnim cilem podobnych vyletu. Zdejsi lesy lezely blizko Plzne a na rozdil od jinych lesu se do nich mohlo vstupovat bez zvlastniho povoleni.
Historicke prameny hovori, ze sem jiz v roce 1868 smeroval vylet prave zalozeneho plzenskeho Sokola. Podobny pruvod na Zabelou smeroval i 6. cervence 1884. Tehdy byl pro tyto ucely vypraven specialni vlak. V te doby jiz byla Zabela popularnim cilem nedelnich vyletu Plzenanu, kteri cestou obvykle navstivili kostel sv. Jiri na Doubravce a pokracovali dale pres Bukovec prave na Zabelou.
Popularita tohoto vyletniho mista primela v roce 1889 vedeni mesta k rozhodnuti, aby zde zridilo letni vyletni restauraci. Projekt na zadost plzenskeho stavebniho uradu zpracoval architekt Brezina. V lete roku 1889 jeste restaurace v Zabele nestala. Stavba restaurace totiz podlehala schvaleni obce Chrast, na jehoz pozemcich mela restaurace stat. Schvalena byla 13. zari 1889 a postavena stavba nabizela pro hosty a personal tri svetnice a hostinskou mistnost s plochou 50 m2, kde byla kuchyne. Cely prizemni objekt mel drevenou konstrukci vyzdenou cihlami.
Jiz v dobe stavby bylo na reditelstvi Ceske zapadni drahy zadano o zrizeni zastavky pro osobni vlaky v Zabele. Bylo tez zadano o vypravovani pravidelnych nedelnich vyletnich vlaku. Oba pozadavky byly odsouhlaseny a po zrizeni jednoducheho peronu byl 2. cervna 1889 z Plzne vypraven prvni vlak. Za prizniveho pocasi pak do Zabele smerovaly v prubehu sezony vlaky kazdou nedeli a svatek. Pozdeji byla cetnost vyletnich vlaku rozsirena, jezdily i ve stredu a ve vysledku se z zeleznicni zastavky Zabela stala plnohodnotna zastavka.
V roce 1900 byla k objektu restaurace pristavena veranda, ktera byla najednou schopna pojmout 200 vyletniku. Tehdy byla Zabela nejpopularnejsim vyletnim mistem v okoli Plzne, predcila i oblast Borskeho lesa a Boleveckych rybniku. Misto v te dobe nabizelo bohaty program a radu atrakci. Zabele a okoli jiste tez pomohlo zalozeni plzenske pobocky Klubu ceskych turistu. Stalo se tak v roce 1892 a turiste v okoli vybudovali radu znacenych stezek, na ktere zde narazite i dnes.
Je urcite zajimave, ze okolo roku 1900 fungoval pod Zabelou privoz. Z Plzne se diky tomu dalo na Zabelou dojit za 3 hodiny pres Bilou Horu a Senec. Na Zabelou se v te dobe dalo dostat ruznymi stezkami a neni tedy prekvapive, ze se jiz v roce 1895 ozyvaly hlasy, ktere upozornovaly na pustoseni zdejsiho lesa. Na tuto skutecnost tez v roce 1899 upozornoval mestsky lesni urad, ktery mel na starosti povolovani hromadnych akci, a navrhoval zridit vyletni poplatek, z nehoz by se hradilo odstranovani skod na lese.
Pocatkem 20. stoleti prosla restaurace ruznymi upravami a i za I. republiky zustala obliba zdejsiho mista vysoka. V roce 1927 byla mezi Plzni a Rokycany polozena druha zeleznicni kolej a v ramci teto akce doslo tez na upravu zastavky v Zabele. Zastavka byla v te dobe hojne vyuzivana, hovori se o 1500–2000 cestujicich behem vikendoveho dne.
II. svetova valka se na navstevnosti Zabele podepsala. Prvni dva povalecne roky byly nadejne, ale pote prisel rok 1948. Nastala doba podobnym vyletnim aktivitam neprala a neprala ostatne ani ruznym spolkum. Provoz restaurace byl zrusen, objekt samotny pote slouzil pouze jako ubytovaci zarizeni. V roce 1955 probehla demolice casti restaurace, o dva roky pozdeji bylo dilo dokonano. Nedaleka zeleznicni zastavka jeste nejaky cas zivorila. V roce 1961 byl jeji nazev zmenen na Bukovec a v roce 1972 byla zrusena uplne. V 80. letech se uvazovalo o jeji obnove, ale zustalo pouze u uvah.
A Zabela dnes? Puvodni zeleznicni zastavku dnes pripomina jen zabradli na obou stranach trati. Ze samotne restaurace po demolici temer nic nezbylo. Na miste, kde stavala, dnes naleznete jen male zbytky zdiva, zasypanou studnu a nove postaveny altan. Okolni priroda vsak vse vynahradi.
Pouzite zdroje
- Jan Hajsman, Petr Sokol: Toulky zaniklou Plzni, ISBN 978-802-87338-06-3
Okolni kese
Behem sve prochazky nevazejte navstivit i nasledujici dve kese, ktere se Zabele dotykaji: