Skip to Content

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.

Traditional Geocache

Radyne ze vsech stran - vychod

A cache by Jerrybike&Ila, adoptoval V_clav11 CZ Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 4/29/2011
Difficulty:
2.5 out of 5
Terrain:
2.5 out of 5

Size: Size: regular (regular)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

[CZ] Kes je soucasti serie "Radyne ze vsech stran" a ukaze Vam Radyni z vychodu. Smyslem teto serie je prohlednout si zriceninu hradu Radyne, dominantu Plzenska, ze vsech svetovych stran.

[EN] The cache is a part of series called "Radyne ze vsech stran" and shows you The Radyne castle from the East. The purpose of this series of caches is to view The Radyne castle, Pilsen landmark, from all points of compass.

Radyne ze vsech stran - vychod


Typicky pohled na Radyni z jihu /A typical view to Radyne from the southHrad tvori typickou plzenskou siluetu na buliznikovem vrcholu protahleho kopce. Nechal jej vystavet cesky kral a take jiz císar rise rimske Karel IV. priblizne v letech 1356–61 a nazvan byl na pocest zakladatele Karlskrone (Karlova Koruna).
Zaroven byl na Susicku staven hrad Karlsberg (Karlova Hora), dnesni Kasperk. Podle jednotného typu obou hradu i shodnych kamenickych detailu lze soudit na jednu stavebni „firmu“. Stavbou hradu Kasperk byl v roce 1356 poveren Vit Hedvabny, ktery zaroven ridil stavebni prace v klastere Zlata Koruna. Mel na starosti zajisteni stavebnich praci, ale nebyl stavitelem. V pripade Zlate Koruny se vi, ze tu byl stavitelem Michal Parler, prislusnik rodiny dvorniho architekta Petra Parlere. Nabizi se domnenka, ze prave Michal Parler byl take stavitelem hradu Kasperk a i Karlovy Koruny.
Nemecke jmeno hradu se v jazykove ceskem prostredi neujalo a po smrti zakladatele zacal byt nazyvan podle puvodniho jmena vrchu, tedy Radyni (pojmenovani vzniklo ze staroceskeho osobniho jmena Rad a je tvoreno stejnym postupem jako Bechyne nebo Bavoryne a znamenalo Radova hora).
O vlastni vystavbe hradu nejsou zadne pisemne prameny. Prvni konkretni zprava je ze 17. prosince 1361, podle ktere sveril cisar Karel IV. purkrabimu na Radyni do ochrany klaster v Plasich. Cisar osvobodil 3. cervence tehoz roku obec Plzenec pro budoucnost za pevny plat 28 kop ceskych grosu od vsech ostatnich povinnosti ke hradu za „ochuzeni, ktere utrpeli obnovou hradu Karlskrone na hore Radyni nove zalozeneho na pastvinach, kterych nemohou uzivat na recene hore a v okoli“.
Pohled z vychodu / a view from the eastKralovsky hrad prevzal spravni s obrannou funkci po dozivajicim puvodnim plzenskem hradisti nad Starym Plzencem, které je pripominano jiz v 10. stoleti. Hospodarske teziste bylo zalozenim kralovskeho mesta Nova Plzen (1296) preneseno na prelomu 13. a 14. stoleti ze Stare Plzne do plzenske kotliny na soutok rek Mze, Radbuzy, Uhlavy a Uslavy.
Kdyz byl kralovsky hrad v roce 1496 kralem Vladislavem zastaven Sternberkum, byly pripraveny predpoklady jak pro jeho prechod do soukromych rukou, tak i jeho zpustnuti; hrad totiz ztratil svoji vojenskou funkci a jeho osud zalezel jen na tom, jak rychle prijme slechta renesancni zivotni styl.
V prvni polovine 16. století hrad vyhorel (zrejme od blesku), a protoze nevyhovoval soucasnym zivotnim potrebam, nebyl jiz obnovovan a v roce 1558 je pri zapisu do zemskych desek uvaden jako pusty.
Timto aktem se puvodni kralovsky hrad dostava do majetku slechty (viz nize uvedeny seznam drzitelu a nejdulezitejsich udalosti). Z roku 1823 romanticky upraveny hrad znovu roku 1866 vyhorel, a tak pouze zakrok plzenecke obce, ktera jej i s dalsimi mistnimi pamatkami vykoupila po skonceni I. svetove valky od velkostatku, zachranil Radyni pred uplnym rozpadem.
V roce 1920 byl ustaven Spolek pro zachranu Radyne a Hurky, hrad byl zameren a zapocalo se pod vedenim V. Kleina se stavebnimi upravami, ktere se protahly do roku 1935.



Další podrobnosti o historii hradu a povestech s nim spojenych si muzete precist v listingu bonusove mysterky  

Radyne ze vsech stran – BONUS

Serie kesi Radyne ze vsech stran

Nazev kese ze serie / Name of cache in series
Radyne ze vsech stran – sever
Radyne ze vsech stran – vychod
Radyne ze vsech stran – jih
Radyne ze vsech stran – zapad 
Radyne ze vsech stran – BONUS

Od kese neni Radyne videt, ale misto ulozeni bylo vybrano s ohledem na klid pri odlovu v rozumne vzdalenosti od chat. Radyne je videt castecne od krizku v miste parkovani a pri zpatecni ceste do Stahlav ji budete mit jako na dlani..
 
Nezapomente si z logbooku opsat bonusove cislo  / Don´t forget to copy bonus number from logbook.


Zdroje:
MATASOVÁ, Helena. Seriál : Zastávka c. 8 - Hrad Radyne. Radynské listy. 2006, 8.
ROŽMBERSKÝ, Petr; NOVOBILSKÝ, Milan. Královský hrad Radyne : edice zapomenuté hrady, tvrze a místa. Plzen : Nadace Ceské hrady, 1998. 51 s.
PAVEL, Josef: Povesti ceských hradu a zámku, díl II, Praha 2000

free counters

Additional Hints (Decrypt)

[CZ] Cbq xberarz arwirgfvub cnermh i bxbyv / [EN] Gur ebbg bs ernyyl ovt fghzc

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



 

Find...

758 Logged Visits

Found it 722     Didn't find it 4     Write note 12     Needs Archived 1     Temporarily Disable Listing 2     Enable Listing 2     Publish Listing 1     Needs Maintenance 5     Owner Maintenance 6     Update Coordinates 2     Post Reviewer Note 1     

View Logbook | View the Image Gallery of 21 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated: on 12/8/2017 2:32:11 AM (UTC-08:00) Pacific Time (US & Canada) (10:32 AM GMT)
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page