Skip to Content

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.

Mystery Cache

Radyne ze vsech stran – BONUS

A cache by Jerrybike&Ila, adoptoval V_clav11 CZ Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 4/28/2011
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
2.5 out of 5

Size: Size: regular (regular)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

[CZ] Finalni bonusova kes serie "Radyne ze vsech stran". Smyslem teto serie je prohlednout si zriceninu hradu Radyne, dominantu Plzenska, ze vsech svetovych stran.

[EN] The final bonus cache of series called "Radyne ze vsech stran". The purpose of this series of caches is to view The Radyne castle, Pilsen landmark, from all points of compass.

Radyne ze vsech stran - BONUS

Radyne z jihu
Hrad tvori typickou plzenskou siluetu na buliznikovem vrcholu protahleho kopce. Nechal jej vystavet cesky kral a take jiz císar rise rimske Karel IV. priblizne v letech 1356–61 a nazvan byl na pocest zakladatele Karlskrone (Karlova Koruna).
Zaroven byl na Susicku staven hrad Karlsberg (Karlova Hora), dnesni Kasperk. Podle jednotného typu obou hradu i shodnych kamenickych detailu lze soudit na jednu stavebni „firmu“. Stavbou hradu Kasperk byl v roce 1356 poveren Vit Hedvabny, ktery zaroven ridil stavebni prace v klastere Zlata Koruna. Mel na starosti zajisteni stavebnich praci, ale nebyl stavitelem. V pripade Zlate Koruny se vi, ze tu byl stavitelem Michal Parler, prislusnik rodiny dvorniho architekta Petra Parlere. Nabizi se domnenka, ze prave Michal Parler byl take stavitelem hradu Kasperk a i Karlovy Koruny.
Nemecke jmeno hradu se v jazykove ceskem prostredi neujalo a po smrti zakladatele zacal byt nazyvan podle puvodniho jmena vrchu, tedy Radyni (pojmenovani vzniklo ze staroceskeho osobniho jmena Rad a je tvoreno stejnym postupem jako Bechyne nebo Bavoryne a znamenalo Radova hora).
O vlastni vystavbe hradu nejsou zadne pisemne prameny. Prvni konkretni zprava je ze 17. prosince 1361, podle ktere sveril cisar Karel IV. purkrabimu na Radyni do ochrany klaster v Plasich. Cisar osvobodil 3. cervence tehoz roku obec Plzenec pro budoucnost za pevny plat 28 kop ceskych grosu od vsech ostatnich povinnosti ke hradu za „ochuzeni, ktere utrpeli obnovou hradu Karlskrone na hore Radyni nove zalozeneho na pastvinach, kterych nemohou uzivat na recene hore a v okoli“.
Kresba Radyne jako Kasperk
Kralovsky hrad prevzal spravni s obrannou funkci po dozivajicim puvodnim plzenskem hradisti nad Starym Plzencem, které je pripominano jiz v 10. stoleti. Hospodarske teziste bylo zalozenim kralovskeho mesta Nova Plzen (1296) preneseno na prelomu 13. a 14. stoleti ze Stare Plzne do plzenske kotliny na soutok rek Mze, Radbuzy, Uhlavy a Uslavy.
Kdyz byl kralovsky hrad v roce 1496 kralem Vladislavem zastaven Sternberkum, byly pripraveny predpoklady jak pro jeho prechod do soukromych rukou, tak i jeho zpustnuti; hrad totiz ztratil svoji vojenskou funkci a jeho osud zalezel jen na tom, jak rychle prijme slechta renesancni zivotni styl.
V prvni polovine 16. století hrad vyhorel (zrejme od blesku), a protoze nevyhovoval soucasnym zivotnim potrebam, nebyl jiz obnovovan a v roce 1558 je pri zapisu do zemskych desek uvaden jako pusty.
Timto aktem se puvodni kralovsky hrad dostava do majetku slechty (viz nize uvedeny seznam drzitelu a nejdulezitejsich udalosti). Z roku 1823 romanticky upraveny hrad znovu roku 1866 vyhorel, a tak pouze zakrok plzenecke obce, ktera jej i s dalsimi mistnimi pamatkami vykoupila po skonceni I. svetove valky od velkostatku, zachranil Radyni pred uplnym rozpadem.
V roce 1920 byl ustaven Spolek pro zachranu Radyne a Hurky, hrad byl zameren a zapocalo se pod vedenim V. Kleina se stavebnimi upravami, ktere se protahly do roku 1935.

Prehled drzitelu hradu a nejdulezitejsich udalosti:

1356 zacina kraluv stavitel Vit Hedvabny stavbu kralovskeho hradu Kasperk (Karlsberg), typologicky shodneho s Radyni
1361 3. cervence osvobozuje Karel IV. pro budoucnost Plzenske od roboty za prace provadene na Radyni (Karlskron)
1361 je ukoncena stavba kralovskeho hradu Kasperku a zrejme i Radyne
1361 17. prosince sveruje Karel IV. purkrabimu na Radyni do ochrany klaster v Plasich
1362 prvnim pisemne dolozenym purkrabim na Radyni je Zdislav Chlup
1383 za purkrabiho Jindricha Stipice slouzi Radyne jako zakladna k utoku na arcibiskupske Rokycany ve sporu Vaclava IV. s Janem z Jenstejna
od 1404 purkrabim je Zachar ze Svinar a Litovic, jemuz Vaclav IV. hrad pro dluhy postupuje do zastavy
1413-18 purkrabim je Oldrich z Letkova, zapleten do odboje proti krali
1416-18 kral Vaclav IV. odboj potlacuje, zrejme bez ohrozeni hradu Radyne. Po dobu husitskych valek je Radyne v katolickych rukou.
1427 purkrabim je Jindrich Svejda ze Sedlce
1431 pred bitvou u Domazlic pleni taborskosirotci vojsko katolicke statky na Plzensku, hrad Radyni vsak miji
1434 purkrabim je Hrdon z Dubnan, ktery se 5. kvetna zucastnil zasobeni Plzne a tak zmareni jejiho oblehani husitskymi polnimi vojsky
1434 po bitve u Lipan je na Radyni purkrabim Dobes z Modrejovic, zpocatku snad spolecne s Hrdonem
po 1444 Dobes z Modrejovic se pridava k podebradske jednote
po 1450 Oldrich z Rakove je panem na Radyni
1470 Petr Korensky z Teresova, ktery prepadava stoupence Jiriho Podebradskeho a noveho krale Vladislava
1487 pripominan purkrabi Oldrich, patrne z Rakove
1496 hrad zastaven kralem Vladislavem, ktery sidli na Bechyni
1521 po smrti Vladislava dedi hrad jeho bratr Albrecht ze Sternberka
1526-28 Albrecht intrikuje proti novemu krali Ferdinandovi I., za trest jsou mu zkonfiskovany statky vcetne Radyne
1536 konfiskat kupuje od kralovske komory Albrechtuv synovec Adam
1558 Adam dosahuje zmeny zapisne drzby za dedicnou. Ve smlouve je Radyne uvadena jako hrad pusty.
1560 prijima na svuj dil Adamuv syn Zdenek ze Sternberka „mestecko Stary Plzenec i se zamkem pri nem pustym Radyni“
1561 hrad prodan Jiriku Kokorovci z Kokorova
1605 Radyne poprve vyobrazena na staroplzeneckem epitafu Karla Kokorovce
1711 hrad je v drzení Cerninu spolu se Stahlavskym panstvim
1816 Kristian z Valdstejna-Vartenberka dedí Stahlavske panstvi
1886 romanticky upravena zricenina hradu byla ze msty vypalena pomatenym tulakem
pred 1920 po skonceni I. svetove valky z iniciativy F. Machacka a L. Labka odkupuje Radyni a dalsi mistni pamatky obec Plzenec
1920 vytvoren Spolek pro zachranu Radyne a Hurky, provedeno zamereni hradu a pod vedením V. Kleina pristoupeno ke stavebnim upravam, ktere probihaly do roku 1935
1921 otevreni restaurace pod hradem
prelom
50. a 60. let
byl na ctverhranne vezi vybudovan prevadec televizniho signalu
pocátek
70.let
provadel podnik Geoindustria Stribro dalsi rozsahlou opravu hradu. Pod hradem byla postavena nova restaurace a upraveno parkoviste, na ktere vede ze Stareho Plzence asfaltova cesta.
1981 hrad byl opet zpristupnen verejnosti
pocátek
90. let
hrad presel opet do majetku mesta Stary Plzenec, ktere za statni podpory pokracuje v peci o hrad
2005 zprovozneno nocni osvetleni Radyne

Povesti

Akademecky malir Vladimir Havlic zaznamenal ve svych povestech, ktere sbiral vice nez 40 let, tez nekolik radek o bajnych pokladech na hrade:
Tyden pred Velikonocni nedeli je Kvetna nedele… Velice rozsirene, a zda se, ze v polovine 19. stol. v Cechach a Bavorsku byly romanticke povesti o pokladech, ktere se v tomto tydnu otviraji…
Jisty mnich ze stareho klastera dominikanu v Plzni nasel pry ve stare rukopisne legende, zachovane v knihovne klastera, ze poklady z Radyne pripadnou chude, ciste divce, ktera o Kvetnou nedeli nahodou do zriceniny zabloudi a pak tamni poklady venuje klasteru, do ktereho jako jeptiska vstoupi.
Povest o radynskem pokladu zapsal roku 1875 take Jaroslav Schiebl. Pred davnymi lety pry prozradil plzensky kat reznickemu tovarysi jak nalezt poklad ve zriceninach hradu: „Poradil mu, ze se musi sestkrat po sobe vyspat v umrlci komore na marach (na hrbitove u Vsech svatych), na kterych byly noseny jen same poctive panny. Kdyz to vykona najde na hrbitove zlaty klic od sklepa v Radyni. Tam se musi odebrati na Velky patek, a kdyz budou v kostele cisti pasije, tu otevre se sklep, ve kterem jest velke bohatstvi. Tovarys vykonal vse, jak mu bylo poradeno. Kdyz po sestem noclehu sel z marnice, nasel u kostelnich dveri zlaty klic. Na Velky patek odebral se na Radyni, sklep se mu otevrel, jak predpovidal kat. Tovarys si nabral velky poklad. Kdyz ale vychazel ze sklepa, zapomnel klic hoditi za sebe, jak mu bylo prikazano. Nasledujiciho dne nalezli jej lide, kteri ho hledali, kdyz domu neprisel, na prostranstvi pred hradem na kusy roztrhaneho.“ 

Radenovy poklady

Bajecne poklady radynske, ulozene v podzemnich sklepenich, nashromazdil pry zakladatel hradu Raden, bohaty rytir, vzbuzujici vsak hruzu, nebot mel seredne, znetvorene usi. Zle bylo s divkou, jez se mu zalibila. Stala-li se jeho zenou, tu decko, jez mu povila, melo touz zrudnost jako rytir sam. A Raden, sileje z toho hruzou a vztekem, zabil pak zenu i svoje dite. Za to ho mela stihnouti vecna, pekelna muka. Lec kruty Raden dal se ke konci sveho zivota na pokani, cinil mnohe bohulibe skutky, a proto byl vzat na milost. Byl potrestan jen tim, ze byl zaklet ve svuj hrad. Musi tu po smrti blouditi, dokud nekdo z jeho pribuzenstva nezasedne na papezsky trun. K sluzbe na Radyni byl mu dan jiny zloduch - cerny Hanus, ktery s nim a s cernym psem radynske poklady strezi. Kronikar Beckovsky, zaznamenavajici udalosti sve doby i povesti tehdy rozsirene, napsal ve sve "Poselkyni starych pribehu ceskych":
"Na vrchu spatruje se pusty hrad Radyne, do ktereho zadny nejde, obavaje se, aby ho v nem nejake nestesti nepotkalo. Nebot od svych predku toho znamo maji, ze v tom hradu vselici duchove se zdrzuji, od kterych kdokoliv do neho vejde, nejakou nesnazi trpeti musi. Jest v tom hrade veliky poklad nebot casteji casu predeslych vidin byl cerny pes na zelezne truhle lezici."
Kdo pry se chce toho pokladu zmocniti - bajil lid - musi pry nakresliti kolem sebe svecenou kridou kruh a podel neho poloziti na zem retezy. Cernou slepici, kterou si musi vziti s sebou, vyhodi z kruhu psovi, ktery poklad hlida. Pes chnapne po slepici a pocne ji sapati. Tehdy je treba vyuziti nestrezene chvile a nabrati si zlata, kolik je jen libo. Jakmile vsak prestane pes zrati, musi hledac pokladu uteci, chce-li svuj zivot zachovati. A protoze bylo jen malo tech stastnych, jimz se podarilo oklamati toho psa, spociva dosud v lune hory pod troskami hradu velky poklad a chysta stesti svemu nalezci.

Cerny Hanus

Za sto let po smrti kruteho Radena ubytovalo se v opustenem hrade pet bratru se svou sestrou, kteri museli uprchnouti z rodneho hradu. Ackoliv byla Radyne v rozvalinach, zili tu stastne a spokojene, lovice v lesich zver a v rekach chutne ryby. Necitali dni, chteli takto ziti do smrti. Neblaha prihoda zakoncila vsak nenadale tato stastna, bezstarostna leta. Kdyz se jednoho dne vraceli z lovu, zahledli tlupu vesnicanu, ktera se chystala vykonati popravu na mladikovi, jenz mel napadne tmave tvare, kucerave vlasy a trpytne bile zuby. Byl dopaden ve vsi pri zlem cinu a rozliceni obyvatele chteli ho za to potrestati smrti. Hanus - tak se zlocinec jmenoval - byl syn cernocha a matky belosky. Byl pekne urostly a hezkych tvari, ale cerna, dabelska barva jeho pleti nahanela lidem hruzu, jako by pred sebou zreli zloducha. Bratri, jati soucitem vysvobodili cerneho Hanuse z rukou vesnicanu a vzali ho s sebou na Radyni. Cerny Hanus spatril tam jejich spanilou sestru, i zahorel k ni prudkym zarem sve divosske krve. Bratri, obavajice se o sestru, vypudili Hanuse z hradu. Hanus se vratil k povolani, ktere predtim po leta provozoval. Opatril si trakar a sud a rozvazel po vsich kolomaz. Dojizdel pro ni do lesu ke "smolarum", kteri ze smoly a tuku pripravovali kolomaz. Tak poznal dokonale splet lesnich cest. Daval si pozor, kudy chodi radynsti bratri, osnoval ve sve cerne dusi byvalym ochrancum hanebnou pomstu. Jednoho dne odesli ctyri z nich do lesu na lov. Paty se odebral se sestrou na houby do buciny na upati hory. Lovci prosli krizem krazem lesy, nalovili zvere - a odpocinuli si pod statnym dubem na brehu potoka. Ulehli na mech, usnuli tvrdym spankem. Tu zavrzalo na lesni ceste kolo a opodal dubu se objevila dabelska tvar cerneho Hanuse. Zastavil se pod dubem, priplizil se k spicim. Obnazil dyku, vrhl se na ne jako tygr a vsechny ctyri k smrti ubodal. Sestra, ktera se v lese odloucila od bratra, prisla prave ve chvili, kdy Hanus svuj ohavny cin dokonaval, k osudnemu dubu. Vzkrikla hruzou, skacela se leknutim k zemi. Hanus zajiskril zrakem, uchvatil divku jako jestrab a poloziv ji na trakar ujizdel s omdlelou vzhuru na Radyni. Chtel se tam usaditi a uciniti z divky svoji otrokyni. Mira zlych cinu Hanusovych byla vsak dovrsena. Kdyz se blizil k hradu, vystoupil proti nemu strasidelny duch. Hanus chtel zbabele uprchnouti, ale duchuv pohled ho primrazil k zemi. Byl to sam Raden, zaklety pan hradu, ktery z boziho prikazu prispechal divce ku pomoci. "Neuniknes spravedlnosti!" vzkrikl na Hanuse prisnym, skuhravym hlasem.
"K hradu tomuto pripoutan blouditi tu budes na veky a pykati tak za sve zlociny. Pres den budes neviditelny, o pulnoci budes jezditi po hradbach se svym trakarem a nic jineho z tvych ust nevyjde, nez zavolani: "Kolomaz!"
Tak byl cerny Hanus zaklet za sve hrichy do hradni rozvaliny. Divka, ktera se zatim probrala z mdloby, shledala se s bratrem zbylym na zivu a pohrbila s nim mrtve pod dubem. Pak si oba nabrali penez z pokladu, ktere se pred nimi otevrely, a odesli odtud do vzdaleneho kraje, aby jiz nikdy nespatrili cerneho Hanuse, bloudiciho po cimburi.

Nezertujte s Hanusem

Do plzeneckeho mlyna zavitali dva veseli krajankove. Odlozili rance, vesli do mlynice, kde bylo prave nekolik vesnicanu zabrano v hovor o pokladech na hrade Radyni. Predstihovali se v liceni hruz, jez tam zazili, vypraveli o Radenovi i o cernem Hanusovi, ktery - ackoliv je neviditelny - hazi kamenim po hledacich pokladu a vyprovazi je bitim z hradu. "Chachacha," zasmal se od plic mladsi z krajanku, "tohle jsou mi pekne smyslenky! Ale vis co, kamarade," - obratil se k svemu druhovi - "dojdeme si sami na Radyni a zavolame na cerneho Hanuse. Prijde-li, dame mu pestmi na pametnou, aby tam nechal lidi na pokoji." Pomouceny, sehnuty starek, uslysev tato zpupna slova, zavrtel hlavou nad obema odvazlivci. "Varuji vas," rekl vazne a zahrozil na ne vztycenym prstem. "Nechodte do hradu za poledne, kdy cerny Hanus objizdi hradby, a neskadlete ho, je-li vam zivot drahy!" Krajankove neposlechli techto varovnych slov. Vystoupili smele na temeno kopce, vesli do zriceniny a usedli tam na omsely kamen. Cekali, az se v mestecku pod kopcem ozve poledni zvoneni. Jakmile uderila dvanacta, zavolal starsi krajanek: "Hanusi, cerny Hanusi, kde jsi jen zustal se svym trakarem?" "Pojd si pro vyprask, ty kolomazniku!" dodal mladsi a zahrozil pesti smerem k hradni brane. V tu chvili byl srazen neviditelnou rukou k zemi, uchopen za hrdlo a vhozen na trakar. A jiz ujizdel krkolomnou cestou vzhuru na hradby. Druhy krajanek nemeskal ani vterinu a prchal, jako by mu za patami horelo, z Radyne dolu ke mlynu. Kdyz se vzpamatoval, vypravoval, co prave zazil na hrade. Chasa, zvedava, co se stalo s druhym krajankem, zvedla se a pospisila vzhuru na Radyni. Nasli tam krajanka v prikope - lezel tam mrtev v kaluzi krve. 

Serie kesi Radyne ze vsech stran

[CZ]
Souradnice finalniho umisteni bonusove kese vypocitate dosazenim bonusovych cisel ze 4 kesi serie


Nazev kese ze serie Bonusove cislo
Radyne ze vsech stran – sever S =
Radyne ze vsech stran – vychod V =
Radyne ze vsech stran – jih J =
Radyne ze vsech stran – zapad  Z =
Finalni souradnice BONUS kese N49° 40.(S+V+J)'  E013° 28.(V+J+Z)'
Kontrolní ciferace císel souradnic
finále pro prípad luštení v terénu
ciferace = 4  

[EN]
You can count up the final cache coordinates from bonus numbers in each of 4 traditional caches in the serie.


Name of cache Bonus number
Radyne ze vsech stran – sever S =
Radyne ze vsech stran – vychod V =
Radyne ze vsech stran – jih J =
Radyne ze vsech stran – zapad  Z =
Final coordinates of BONUS cache N49° 40.(S+V+J)'  E013° 28.(V+J+Z)'
A control ciferation of numbers of coordinates ciferation = 4  

Nakonec bychom chteli podekovat nasemu dedeckovi za materialni a technickou vypomoc pri vyrobe skrysi.

Zdroje:
MATASOVÁ, Helena. Seriál : Zastávka c. 8 - Hrad Radyne. Radynské listy. 2006, 8.
ROŽMBERSKÝ, Petr; NOVOBILSKÝ, Milan. Královský hrad Radyne : edice zapomenuté hrady, tvrze a místa. Plzen : Nadace Ceské hrady, 1998. 51 s.
PAVEL, Josef: Povesti ceských hradu a zámku, díl II, Praha 2000

Zkontrolujte Vaše rešení


free counters

Additional Hints (Decrypt)

[CZ] i qhgvar, cebfvz arqnirwgr xnzral an cynfgbibh xenovpv! / [EN] va ubyybj

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



 

Find...

332 Logged Visits

Found it 304     Didn't find it 2     Write note 13     Temporarily Disable Listing 2     Enable Listing 2     Publish Listing 1     Needs Maintenance 5     Owner Maintenance 3     

View Logbook | View the Image Gallery of 21 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated: on 12/6/2017 11:22:57 PM (UTC-08:00) Pacific Time (US & Canada) (7:22 AM GMT)
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page