Skip to Content

<

Rozmberska Plavnice-Rosenberg's Plavnice

A cache by urzidil & kvet Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 05/09/2011
Difficulty:
2.5 out of 5
Terrain:
1.5 out of 5

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Prosím nevkládat veci z kindervajec

Pivovar a dubová alej Plavnice. Brewery and Oak Alley Plavnice

 

 Tuto kešku jsem vytvoril na pripomínku posledních Rožmberku-Viléma a Petra –a jejich regenta Jakuba KrcínaJelcan a Sedlcan.Je umístena na míste,které dokládá rozmach rožmberského dominia a hospodárskou cinnost Rožmberku,predevším zakládání pivovaru a rybníku.

V letech 1559-1560 postavili  italští zedníci nové panské pivovary  v Krumlove,Treboni,Lomnici nad Lužnicí.Brzy na to následovaly pivovary v Plavnici,Netolicích,Benešove nad Cernou,Cerné,Kaplici , Trhových Svinech  a Bavorove.Budování nových dvoru a pivovaru náleželo již do doby Krcínovy a bylo vedle rybnikárství jeho hlavní zásluhou.V listingu najdete  i doklad o jeho tvrdosti až krutosti pri hájení zájmu svého pána.

 Mysterka je jednoduchá,bez záludností,jejím smyslem je provést vás k finále krásnou dubovou alejí.Památný dub u bývalého ovcína snad pamatuje ješte Rožmberky.Samotný soucasný osud pivovaru je smutný,dokonce má nedaleko vést trasa dálnice,která asi dílo zkázy dokoncí.Bude se opakovat osud Cerveného Dvora a dalších renesancních památek v okolí Budejovic?

 Plavnice se nalézá v katastru obce Kamenný Újezd, 2 km jihovýchodne od jejího stredu nedalo Ceských Budejovic. Osada leží 460 m.n.m., v údolí na pravém brehu Plavnického potoka, který napájí ctyri rybníky a vlévá se do reky Malše.
 Kamenný Újezd v 15. století težil z obchodního ruchu na Cáhlovské silnici a užíval, i když zrejme právne nepodložene statut poddanského mestecka a to až do roku 1464, kdy vyvrcholil spor ohledne mílového práva a vesnice spadla pod obchodní vliv a omezení remesel královským mestem Budejovice. Tehdy bylo v Újezde 5 sladoven, 24 krcem a domu, kde se šenkovalo pivo a nejméne tri hostince. Bez prekážek, jako staletí pred tím tu pracovali rezníci, krejcí, ševci, tkalci, hrncíri, provazníci a kovári . Došlo ke kuriózní situaci, ac byl Újezd majetkem Rožmberku, pivo sem bylo dováženo z mesta, nebo jej tu varili a prodávali budejovictí poddaní. Situaci, kdy mel zisk z poddaných nekdo jiný, se Rožmberkové snažili zvrátit žádostí o povýšení Újezda (Kamenného) na mesto roku 1552 . Pokus byl neúspešný a Rožmberkové své aktivity realizovali na hranici mílového práva v blízké Plavnici, aby tak uzavreli cestu budejovickým
výrobkum na své dominium.
 V druhé polovine 16. století se šírilo hospodarení šlechty ve vlastní režii, aby tak renesancní velmoži získali nové zdroje príjmu. Proto roku 1556 rožmberský regent Jakub Krcín z Jelcan od základu prestavel velký Plavnický dvur, jehož pozemky rozšíril na 10 lánu s výsevem 330 korcu. Krcín si také spocítal výhody, které prinášel velkorysý chov ovcí, a uvedomil si, že práve krumlovské panství s rozsáhlými horskými pastvinami poskytuje jejich chovu ideální podmínky. Roku 1563 tedy nechal zbudovat pri Plavnickém dvoru velký ovcín. V té dobe zacali Rožmberkové systematicky zrizovat sít pivovaru. Roku 1564 vybudoval Krcín vedle dvora v Plavnici také pivovar, tím mu zajistil dostatek laciného obilí a prosperitu pri výrobe zlatavého moku. Dalším duvodem bylo nepochybne špatné hospodarení správy pivovaru v nedalekém rožmberském Vidove : „…ctvrtého roku postavil pivovar k nemu. A tj. ucinil z pravého hnevu, neb na Vidovu tak jsou varívali, že víc úredníci než pán zisku jmívali.“ 

 K dalšímu rozšírení hospodárských aktivit došlo roku 1579, kdy byl rozšíren a prestaven dvur v Plavnici a získal další pozemkový majetek. Úpravy se dockal mlýn a rybníky v Plavnici.  Ze zachovaného urbáre z roku 1585 se dozvídáme, že dvur v Plavnici obhospodaroval 10 lánu, na nichž se tehdy selo 120 strychu pšenice, 180 strychu žita a ostatní plodiny na výmere 10 strychu. Píce se z luk sklízelo na 60 forek. Ve dvore bylo chováno 8 tažných herek a 12 volu.


 
I zde se po case ukázalo, že si správce hospodarí ve svuj prospech. Rožmberský regent Jakub Krcín z Jelcan zakrocil tvrde a 7. brezna 1586 nechal pro výstrahu povesit plavnického písare Matouška a 21. brezna 1586 dal obesit místního sládka Bumbu : „…a to za prícinou krádeže, že neverne sloužili, tretí var sobe vystavovavše, ac písar, jakž se doslýchalo, do botek jeho se obúval??? a na freji s Krcínem spolky jmíti mel!“ SIC!!!

Dvur v Plavnici nesloužil jen k výrobe piva. Pri svých cestách z Krumlova do Trebone a Prahy, a zvlášte pak pri návratu na zámek, se tu nekolikrát zastavil na obcerstvení nebo i prenocoval samotný rožmberský vladar se svými vzácnými hosty.

 V roce 1602 prodal Petr Vok z Rožmberka krumlovské panství i s Plavnicí Rudolfu II.                           Císarská správa se starala predevším o vyšší odbyt a výtežnost, jak dosvedcuje stížnost abatyše krumlovských klarisek Kateriny Kunášové z Machovic z 1. brezna roku 1603. Abatyše psala Petru Vokovi na Trebon o prímluvu, aby chudému mestecku Ceský Rychnov (dnes Rychnov nad Malší), kterému bylo narízeno odebírat pivo z pivovaru v Plavnici, bylo povoleno nakupovat pivo z bližšího pivovaru v Kaplici. Výsledek žádosti již není znám Roku 1719 zdedil panství krumlovské i s Plavnicí kníže Adam František Schwarzenberg. Podle Tereziánského katastru z roku 1757 se na vrchnostenském statku ceskokrumlovského panství v Plavnici osévalo 482 strychu polí bonity c. 6, 156 strychu zabírala lada a 90 strychu tvorily pastviny. Ve výctu rybníku jsou v Plavnici uvedeny Pivovarský horní a dolní a také Quel (dnes rybník Bel). Dvur se svými obyvateli patril vždy pod farní správu v Kamenném Újezde a v roce 1757 je v Plavnici uvedeno 37 duší. 5. ledna 1761 zaslal sekretár krumlovského zámku plavnickému písari Matouši Tomanovi list s tím, že si lidé na celém panství stežují na šenkýre, že merí pivo mírou libovolnou, nekdy hodne malou. Mel tedy u všech šenkýru míry ohledat, správne oznacit svou pecetí a nesprávné nechal znicit. 20. ledna 1761 odpovedel písar, že narídil, aby šenkýri džbánecky a sklenice prinesli k oznacení. Džbánky správné míry si mohli opatrit u hrncíre v Újezde, který je mel vyrobit. Šenkýri se však vymlouvali, že lidé nechtejí pít ze džbánku a sklenice si opatrí až sklenár prijde. Aby výstav a prodej piva neutrpel, zustalo vše zatím pri starém. Zda – li se nakonec podarilo prosadit jednotnou míru piva, už však nevíme.

 Hospodárství v Plavnici utešene rostlo, a tak sem byl z Krumlova dosazen knížecí schwarzenbergský hospodárský správce. Jemu podléhala Plavnice, ovcín a dvur na Ovcíne, poplužní dvur na Bartochove a poplužní dvur v Hamru. 
Plavnický pivovar byl roku 1836 rekonstruován. Z doby pozdejší se nám zachovaly nekteré jeho výstavy. V roce 1873 to bylo 5811 hektolitru. Hranici šestitisící hektolitru pivovar presáhl v sezone 1894/5. Rekordního výstavu pak dosáhl v sezone 1906/7, kdy jeho produkce cinila 7629 hektolitru.

 Okolí Kamenného Újezda bylo tehdy vyhledávaným místem pro odpolední výlet spolku a obyvatel Ceských Budejovic. Návštevníci casto vyjeli vlakem z Budejovic do Porící a odtud se vydali pešky pres Maškovec do Oujezda nebo Na doly, kde turisté vyckali u piva príjezdu vlaku. Povestnými se staly výlety za skvelým plavnickým pivem do hostince vedle knížecího dvora a pivovaru v Plavnici. Pocty pivních turistu dosáhly takové míry, že dráha zacala vypravovat behem letních mesícu o nedelích zvláštní vlak zvaný proste „Flamenderzug“. Po príjezdu do železnicní stanice v Kamenném Újezde byly pridané vagóny odstaveny na vedlejší koleji a zde cekaly do vecera, kdy byly opet pripojeny ke zpátecnímu vlaku. Lidé se mezitím bavili v hostinci se zahradou, alejemi a hájeckem. Zahradní pavilon umožnoval tanec i za neprízne pocasí. Cetné spolky a korporace, jako barácníci, veteráni, hasici nebo poštáci porádaly v Plavnici své zábavy s radou atrakcí. Místní typickou slavností byla tzv. „dovezná“, tu pro všechny zamestnance plavnického velkostatku porádala schwarzenbergská správa, která také darovala pivo na zábavu. Plavnice takhle bourlive žila až do pocátku první svetové války.

Jo,takhle jsme trpeli pod Rakouskem za Franze Josefa!!!

 


 Válka také nacala postupný zánik zdejšího pivovarského provozu, který pred válkou cinil pres 6 tisíc hektolitru. V sezone 1916/7 to bylo již pouze 650hl. Nárust prišel opet po válce. Od sezony 1920-21 však výstav zacal opet klesat. Výroba piva byla ukoncena v roce 1927 a o dva roky pozdeji byl pivovar, který od pozemkové reformy spravovalo místní hospodárské družstvo, zrušen definitivne.

Dnes jsou budovy ,snad s výjimkou sladovnického hvozdu ,v ruinách a zarostlé trávou. Smutný konec jedné krásné lokality u Budejovic.A to asi ješte není vše.

 

Výpocet:

 165 let po založení pivovaru probehla kanonizace jednoho významného svatého.Zjisti datum této události a získáš údaj E-druhá císlice dne kanonizace .Zakladatelem pivovaru byl rožmberský regent.První císlice roku narození je C,tretí císlice roku úmrtí je B .Petr Vok prežil rozmberskeho regenta.Pocet let,o které jej prežil,je císlice A.

Údaj D získáš na parkovišti= vzdálenost z Plavnice do Milíkovic v km=údaj na turistickém rozcestníku.

Výpocet finalky:                  N 48°53.ABC        E 014°28.DDE

listingu použit text Romana Lavickywww.pivovary info  a knihy  Františka Kafky Zlatý vek ruží(nakladatelství Ceské Budejovice  1966)

 

Tato cache je zarazena do velké série Významné stromy - na její stránky se dostanete kliknutím na následující obrázek:

Additional Hints (Decrypt)

Xnery Wnebzíe Reora

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.