Skip to Content

<

Sopka na Zimni Strane

A cache by bunny & kachna Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 05/16/2011
Difficulty:
3 out of 5
Terrain:
2.5 out of 5

Size: Size: other (other)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Jedna se o terenne nenarocnou earthcache. Nejvhodnejsi pristupova cesta je od pensionu Na Mensine, ktery je kousek nad Borovnici. Odtud uz vede zpevnena polni cesta. Do blizkosti kese se tedy muzete pohodlne dostat take autem. Od zminene cesty to k sopce neni daleko, staci jenom prejit louku. Zjisteni vsech nalezitosti uz vam nezabere moc casu.



I presto, ze je tato kes venovana sopce jiz davno zanikle, radi bychom uvedli nekolik malo informaci tykajicich se sopecne cinnosti obecne:

Sopka


Sopecnou cinnosti (vulkanismem) se oznacuji vsechny povrchove projevy magmaticke aktivity jako napriklad vlastni pronikani magmatu na zemsky povrch. Sopka neboli vulkan je misto, kde lava a sopecne plyny vystoupi na zemsky povrch, at jiz na sousi nebo pod vodou. Vetsina sopek miva sopecny kuzel tvoreny utuhlou lavou, nebo sopecnymi vyvrelinami (pyroklastickymi horninami), ktere obklopuji krater. Podle zpusobu vzniku muzeme sopky rozdelit na sopky vylevne (efuzivni), vybusne (explozivni) a smisene neboli stratovulkany.
Ekvivalentem magmatu, ktere je vytlaceno na zemsky povrchu, je lava. Vyrony lavy jsou casto doprovazeny explozi plynu a par.

Rez sopkou

Magma vznika tavenim svrchniho plaste nebo hornin spodni casti zemske kury za vysokych teplot (650 - 1200°C). Protoze teplo potrebne k nataveni hornin a vzniku magmatu je k dispozici jen lokalne (stejne jako dalsi podminky umoznujici taveni hornin jako napriklad pritomnost vody), vznika magma jen v urcitych oblastech jako jsou styky jednotlivych litosferickych desek nebo hluboke poruchy v zemske kure (ty umoznuji vedeni tepla ze zemskeho plaste). Takto vznikle magma stoupa vzhuru (diky nizsi hustote) a muze se dostat az na povrch a v tom pripade dochazi k projevum vulkanicke cinnosti.


Sopecna cinnost a sopky v Ceske republice


V Ceske republice neni v soucasne dobe zadna cinna sopka, ale dokladu o sopecne cinnosti v geologicke minulosti mame na nasem uzemi celou radu. Ackoliv je vulkanicka cinnost, pri ktere na nasem uzemi sopky vznikaly, jiz davnou minulosti (nejmladsi sopka na nasem uzemi byla aktivni nekdy pred 170 – 400 tisici lety), muzeme u nas sledovat projevy posopecne aktivity. Jsou to mineralni a termalni prameny na Karlovarsku, ktere jsou i aktivne vyuzivany pro lazenstvi a cestovni ruch. Post-vulkanickym projevem jsou i bahenni sopky v prirodni rezervaci SOOS v zapadnich Cechach.
Vulkanicka cinnost je vazana zejmena na tektonicky aktivni oblasti nebo na oblasti, kde bodove vystupuje teplo v zemskem plasti, dochazi k taveni hornin a vzniku magmatu. Dnes je sice uzemi CR stabilizovane, ale nebylo tomu tak vzdy, a v obdobich tektonicke aktivity k vulkanismu dochazelo.


Nejmladsi vulkanicka cinnost (tzv. neoidni vulkanismus) na nasem uzemi je spjata s procesy alpinskeho vrasneni. Toto vrasneni melo vliv i na uzemi Ceskeho masivu. Zde doslo ke vzniku hlubokych zlomu a zlomovych pasem, po kterych pronikalo magma na zemsky povrch a dochazelo k projevum aktivni sopecne cinnosti, ktera zapocala jiz ve svrchni kride, vyvrcholila v tretihorach a jeji dozvuky pretrvaly az do ctvrtohor. V zaverecne fazi vulkanickych projevu vznikly nase nejmladsi sopky soustredene pri chebskem zlomu - Zelezna hurka (nejmladsi sopka v CR stara priblizne 170 000 - 400 000 let) a o neco starsi Komorni hurka (stari nad 450 000 let). Kolem dvou milionu let jsou pak stare sopky v Nizkem Jeseniku v okoli Bruntalu. Nejintenzivneji se sopecna cinnost v Ceskem masivu projevovala na tzv. oherskem riftu (hluboce zalozena porucha v zemske kure, podel niz vystupuje magma) a pri tzv. labske linii (hluboce zalozena zlomova zona, podel ktere take vystupovalo magma).

Mapa neoidnich vulkanitu

Mapka rozmisteni neoidnich vulkanitu v CR


Spolecnym znakem vsech neoidnich vulkanitu je alkalicky charakter (v horninach prevlada sodny a draselny zivec a nebo jejich podstatnou slozku tvori foidy - zastupci zivcu jako napr. mineraly analcim, nefelin, leucit, noesan, sodalit atd.) a prevaha bazickych az ultrabazickych hornin. Prevladaji tedy bazaltoidni (cedicove) horniny jako napr. bazalty, bazanity, nefelinity, tefrity atd.
V obdobi, ktere predchazelo neoidnimu vulkanismu, byl Cesky masiv stabilni z tektonickeho hlediska vicemene klidnou oblasti bez vulkanicke aktivity. S dalsimi projevy vulkanicke aktivity se setkame az v prvohorach. Do prvohor se take radi vznik Ceskeho masivu v ramci variskeho vrasneni. Behem tohoto vrasneni, zejmena v jeho zaverecne fazi, doslo ke vzniku obrovskych magmatickych teles v zemske kure, ale take k projevum sopecne cinnosti. Vulkanicke produkty z tohoto obdobi jsou zachovany napriklad v devonskych sedimentech Drahanske vrchoviny a Nizkeho Jeseniku nebo v nekterych karbonskych jezernich panvich.
Je nutne pocitat s tim, ze vsechny sopecne pozustatky byly variskym vrasnenim deformovany pripadne i metamorfovany a doslo ke ztrate dalsich rysu. Vetsinou uz nalezneme jen vulkanicke horniny, ale tezko uz zjistime podrobnejsi udaje o charakteru sopek. Zrejme nejlepe zachovane vulkanicke horniny jsou v tepelsko-barrandienske (stredoceske) oblasti, ktera byla procesy variskeho vrasneni v ramci Ceskeho masivu postizena nejmene.
Zdroj: BOKR, P. (2004): Sopecna cinnost a sopky v Ceske republice. http://www.gweb.cz/


Sopka na Zimni Strane


Tato earthcache vas zavede na misto, kde se jedna vyhasla sopka naleza. Dostanete se k ni snadno, protoze skoro az ke kesi muzete zajet autem. Samozrejme doporucujeme spojit odlov s peknou prochazkou, ke ktere zdejsi krasna priroda primo vybizi. Souradnice vychozich bodu najdete ve waypointech. Bohuzel jsme se nedopatrali zadneho oficialniho nazvu teto sopky a tak jsme si ji pojmenovali po svem. Diky kacerovi Kuhymu vsak dnes (tzn v unoru 2015) vime, ze mistni tomuto mistu rikaji Lagnerova skala.


Sopka na Zimni Strane

Sopka samotna vznikla v obdobi prvohor a jako vetsina mistnich geologickych utvaru je tvorena melafyrem (podle nejnovejsi odborne terminologie andezitoidem), coz je hornina pripominajici cedic nebo andezit. V dutinach a trhlinach melafyru krystalizovala pred vice nez 250 miliony let postupne rosolovita kyselina kremicita spolecne s nerostnymi primesmi rozlicneho zbarveni, cimz vznikly polodrahokamy, ktere jsou pro tuto lokalitu tak priznacne. Nejkrasnejsi nalezy prouzkovanych achatu, pestrobarevnych jaspisu a modrych chalcedonu se nachazeji nejcasteji ve svrchnich, mladsich vrstvach zminovane horniny.
Stredem tehdejsi sopecne cinnosti tohoto regionu byla podle vseho Staropacka hora, coz je vrchol lezici SV od Stare Paky s vyskou 577 m n. m. Na vrcholu teto hory se naleza pomnik sovetskych pilotu, kteremu se venuje keska GC19JE2.
Cedicove vyvreliny z obdobi tretihor vytvorily mnoho dalsich vrcholu v krajine. Nektere sopecne tvary vznikly z magmatu utuhleho pod zemskym povrchem. Po milionech let postupne eroze a obnazovani se tvrde sopecne horniny dostaly na povrch, kde casto cni jako napadne osamele utvary. Jsou to napriklad vyplne sopecnych sopouchu, ktere trci uprostred krajiny jako kupy a nebo veze. Symbolem Ceskeho raje je znama vypreparovana cedicova vypln sopouchu Trosek. V tomto obdobi take magma vyneslo na povrch shluky zlutozeleneho olivinu, chryzolitu a pyropu tzv. ceskeho granatu. Prave tuto skutecnost si muzete krasne overit na nedaleke earthcachi Granati Bohemici.
Uzemi Novopacka je take proslule nalezy zkameneleho dreva. Tuhnouci kyselina kremicita v piskovcovych usazeninach prostoupila zbytky rostlin, diky cemu se zachovaly casti kmenu jehlicnanu, stvolu preslicek a otisky obrovskych kapradin. Geologicke bohatstvi tohoto regionu je – na rozdil od skalnich mest CHKO Cesky raj – zejmena v drahych kamenech, polodrahokamech a zkamenelinach prvohornich rostlin a zivocichu. Brouseni drahych kamenu, nalezenych na polich a v lomech, se zde traduje od dob Karla IV.
Zdroj: http://portal.mpsv.cz/
http://www.geoparkceskyraj.cz/cs/geopark-cesky-raj/geo-fenomeny/vulkanismus.html


Podminka logu:

Naleznete na sopce misto, kde je odkryta svrchni vrstva hornin (viz foto) a odpovezte na nasledujici otazky. Odpovedi zaslete mailem pres nas profil. Na odpoved necekejte a rovnou logujte, kdyby byl problem, ozveme se.

Odkryv horniny

  1. Do jake barvy vykrystalizovala zminovana kyselina kremicita, ktera vyplnila trhliny a dutiny teto horniny?
  2. Zmerte sirku techto trhlin.
    S ohledem na to, ze z 90% nam prichazeji spatne odpovedi, kdy hledate opravdu trhliny a ne vyplnene trhliny podotykam, ze hledate vlastne barevne zily v hornine z obrazku.
    Pozn.: V zimnim obdobi bude asi problem na tomto konkretnim miste trhliny nalezt. V takovem pripade prosim urcete barvu nekde jinde na okolnich horninach a ukol c. 2 vynechte.
  3. Zhodnotte pevnost teto horniny a napiste proc si myslite, ze je takova jaka je.
  4. Dobrovolny ukol: Ke svemu logu muzete prilozit fotku sebe nebo svoji GPS se sopkou. V pripade nalezu nejakeho polodrahokamu, budeme velice radi i za tuto fotografii.

Additional Hints (No hints available.)



 

Find...

177 Logged Visits

Found it 174     Write note 2     Publish Listing 1     

View Logbook | View the Image Gallery of 185 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.