Skip to Content

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.

This cache has been archived.

petr3: Bohužel posílám kešku o archivu. Nemám čas se o ní starat a popravdě ani moc náladu, když jí pořád někdo v parku ničí. K ADOPCI JÍ ROZHODNĚ DÁVAT NEBUDU. Jestli si někdo chce v parku založit kešku na stejné téma, tak ať udělá úplně novou.

petr3

More
Mystery Cache

Cimelicka filmova skola

A cache by petr3 Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 9/22/2012
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size: micro (micro)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Keš není možné lovit v zimě. Doporucuji zaparkovat na PARK1 a dále pokracovat pešky. K nalezení krabičky budete potřebovat SPECIÁLNÍ VYBAVENÍ o kterém se dozvíte na konci textu. Výskyt Mudlu v okolí je malý, presto dávejte pozor. Nezapomente si vzit tuzku.

Rozvoj vzdělávacích zařízení po druhé světové válce
Československý státní film počal budovat vlastní systém školicích zařízení hned po skončení druhé světové války. Vzdělávací činnost byla organizovaná ve Filmovém ústavu. V roce 1950 byl název ústavu změněn na Školy a sbírky ČSF a do jeho kompetence byly zařazeny i školy Ústřední dělnická škola ČSF a Průmyslová filmová škola. Kromě nich existovaly další školicí setkání a semináře, jako Běh filmové techniky, určený pro vysokoškolské absolventy z příbuzných oborů, kteří se doškolovali v oblasti filmové techniky. Avšak počátky filmového vzdělávání na území dnešní České republiky jsou obvykle nejvíce spojovány se vznikem FAMU v roce 1946.

Vznik školy a plány na výrobu filmových kádrů
Těsně před vznikem Střední průmyslové školy filmové se objevil v novinách článek, který vyzýval vedení FAMU k vytvoření pevného studijního plánu, kdy by byla rozlišena praxe a teorie a kdy by došlo k založení technické odnože školy. Evidentní hlad po technickém školení, které by předcházelo FAMU, byl v článku nepopiratelně obsažen. Založení střední filmové školy v roce 1950 tak bylo vyslyšením dlouhodobého volání po vytvoření školy, která by vychovávala nové pracovníky pro technické i produkční obory. Během roku 1949 došlo k jednání mezi ministerstvem školství a Československým filmem. Místem, kde škola vznikla, byly Klánovice u Prahy. Zde byla 4. září otevřena Vyšší filmová škola jako výběrová škola II. stupně, škola měla 227 uchazečů, ale dostalo se jen 40 žáků. Škola se specializovala na tři odvětví – technické, produkční a chemické (které bylo zrušeno v roce 1965). V prvním roce měla škola běhy ateliérové techniky, fotografie a promítací techniky a byly současně zřízeny cvičné dílny a laboratoře. Kvůli nevyhovujícím podmínkám se ale škola přemístila do zámku v Čimelicích, kam se po krátkém provizorním působení ve Filmových ateliérech v Praze Hostivaři přestěhovala v roce 1952 (oficiální založení 15. února 1952). První maturity se konaly už v Čimelicích v květnu 1954. Průmyslová škola filmová byla po svých prvních maturitách v roce 1955 začleněna v účetní jednotce Filmový průmysl a patřila mezi průmyslové školy uměleckého směru. Ve stejném roce se škola přejmenovala na Vyšší filmovou školu a od roku 1959 se po školské reformě změnil název školy na Střední průmyslovou školu filmovou. V lednu 1956 byly přepracovány a schváleny ministerstvem školství nové osnovy se zaměřením na výchovu středně technických a kulturně administrativních kádrů (technický filmový pracovník) s novou specifikací na filmovou, rozhlasovou a televizní techniku. Učitelský sbor nově tvořilo devět stálých pracovníků, kromě toho vyučovalo na škole šestnáct externistů, vesměs pracovníků ČSF nebo FAMU či Výzkumného ústavu zvukové, obrazové a reprodukční techniky.

Struktura výuky v prvním desetiletí
Úzké sepětí školy s Československým státním filmem zajišťovalo pravidelné dojíždění filmových odborníků i přivážení v té době vzácných kinematografických přístrojů, které bylo velmi těžké opatřit – magnetofony, měřící kufry, atd. I při velkém počtu externistů, specialistů, kteří byli vybíráni z vedoucích pracovníků ČSF, z FAMU a z výzkumných ústavů (např. VÚZORT), se nedalo říct, že by na nich spočíval hlavní úděl. Devítičlenný kmenový sbor se třemi učiteli v Písku zastával všechny všeobecně – vzdělávací, jazykové a technické předměty i tělesnou výchovu v počtu 222 hodin týdně. Vedení školy považovalo za správné, aby každý filmový technický pracovník uměl promítat jak 16 mm, tak 35 mm film. Proto všichni žáci Střední průmyslové školy filmové měli v 50. letech v prvním ročníku 93 a v druhém ročníku 35 vyučovacích hodin promítačskou dílnu, ve které se seznamovali se zařízením kabin a s projektory. Dále žáci procházeli v prvním a druhém ročníku elektrotechnickou dílnou. V druhém ročníku byla probírána teorie fotografie ve dvou hodinách týdně spojených s dílnou – dvěma hodinami fotografického cvičení. Ve třetím ročníku byli studenti seznamováni s vývojem filmové techniky v pěti hodinách týdně. Hlavním předpokladem absolventů Střední průmyslové školy filmové však bylo, aby se žáci seznámili se základy tvůrčí filmové práce. Jedním z dalších předpokladů byla hlubší znalost fyziky a matematiky, na kterou se dával důraz především v prvních dvou letech studia. Žákům technické a chemické větve byly přednášeny ve čtvrtém ročníku dvakrát týdně základy stavitelství, jmenovitě šlo o stavby filmových ateliérů, laboratoří a kin. Škola uznávala i to, že ve filmovém podnikání je potřeba i znalost cizích jazyků a proto zavedla kromě povinné ruštiny i nepovinné vyučování anglického a německého jazyka, po dvou hodinách týdně. Stavitelství, cizí jazyky a mimo to ještě organizace Československého filmu byly považovány za velmi potřebné předměty pro technickou a chemickou odnož školy, protože bylo často zdůrazňováno možné uplatnění absolventů v zahraničí. Pro potřeby všech studijních větví bylo zřízeno celkem osm dílen – strojírenská, promítačská, tři temné komory pro fotografy, laboratoř chemická a elektrotechnická a kabinet filmové techniky. Do učebního plánu byly zařazeny i dějiny filmu. Často byly hodiny doplněny o projekci filmů na náměstí v hospodě Na Knížecí.

Filmáci ze zámku
Prvních deset let existence SPŠF ovládal novinové články o škole optimistický duch, kdy byl vznik školy chápán jako další z kroků k budování socialistické kinematografie – zdůrazňoval se přínos školy pro československý film a televizi, možnosti uplatnění i mimo obor v jiných praxích a na vysokých školách. Informovalo se také o mimoškolních aktivitách studentů a využití prostorů zámku i mimo školní rok jako letního tábora pro děti pracovníků Československého filmu. Výchova mládeže patřila totiž v 50. letech k nejdůležitějším úkolům ministerstva školství. V rozhovorech s prvními absolventy se proto objevují vzpomínky na pevný denní režim, který v jejích počátcích na Střední průmyslové škole filmové panoval: „Franta Beran byl z Čimelic, bydlel pod kostelem, ne, musel bydlet v internátě, tam neexistovalo, […] to nebylo jako že si někdo přeruší a pak bude pokračovat, a tohle, ne, právě jsem chtěl říct, že jsme byli jako podniková škola, jsme byli v poměru, jsme jim patřili, neexistovalo opakovat nebo něco takového, po tom půlroce jich devět vylítlo, […] a i kdo bydlel přímo, tam u Čimelic, tak by taky mohl bydlet doma, že jo, ne, jednou za dva měsíce jsme mohli se jet podívat za rodičem.“(rozhovor s Jiřím Horou). Soudržnost, plánování a snaha o vytvoření samostatně fungujícího „světa ve světě“ byla patrná i z režimu dne, který spočíval ve společné ranní rozcvičce, snídani, politické desetiminutovce, dopoledním a následně odpoledním vyučování: „Ale jistě, jistě, tekla nám převážně studená voda, takže bylo to takový trošku, ale v těch patnácti šestnácti letech máte jiná měřítka, takže nám to tak moc nevadilo. Ten způsob, ráno nás vzbudila houkačka, pak jsme se museli opět do svého oblečení, hurá před zámek cvičit, že jo, pak jsme šli do jídelny, tam byla politická desetiminutovka, a pak jsme teprve dostali snídani, pak jsme šli do učeben, a jakmile skončilo vyučování, tak jsme měli povinné studium zase na učebnách, domů jsme jezdili za první pololetí jednou, pak na Vánoce, za druhé pololetí taky jednou, a ze začátku jsme mohli chodit ven pouze všichni dohromady.“(rozhovor s Jiřím Horou). I v mimoškolních aktivitách byla nedílnou součástí povinná družnost. Žáci publikovali společný časopis Naše tvorba, hráli amatérské divadlo, účastnili se pod dohledem vychovatelů mnoha zájmových kroužků.

Konec školy
Z důvodu nevyhovujícího umístění školy, špatných rozvodů topení, nedostatku ubytovacích prostor pro personál, nedostačujících míst ve třídách a v internátu, havarijního stavu zámku, dílen a mnohých dalších bylo rozhodnuto o přemístění školy do prostor SPŠ strojnické a elektrotechnické v Písku, které tou dobou nebyly využívány. Tím se dne 30.6.1982 uzavírá třicetiletá éra čimelické filmové školy a všech filmáků ze zámku. O tom, jak se studentům líbilo uzavření školy, se můžete přesvědčit na obrázku vpravo.














Převzato z magisterské práce Květy Lujkové

Známí absolventi filmové školy: Jaroslav Gurtler- bývalý ředitel filmového studia Barrandov, Jaromil Jireš- režisér, Karel Čáslavský- publicista a filmový historik, Jan Bonaventura- režisér, Karel Šíp- herec a bavič, Regina Rázlova- herečka, Zdeněk Mahdal- herec, Josef Nekvasil- kameraman, Václav Marhoul- režisér..... Stránky absolventů školy naleznete zde.

Filmy natáčené v Čimelicích: Hogo fogo Homolka (1970), Televize v Bublicích aneb Bublice v televizi (1974)- oba režíroval Jaroslav Papoušek

JAK NA KEŠ: K nalezení schránky budete potřebovat dvě věci. Zaprvé, vyluštěním hádanky níže dostanete finální souřadnice, kde se keška nachází. Zadruhé, filmaři k vyvolání filmu potřebují tři lázně: vývojku-přerušovač-ustalovač. Vy budete potřebovat pouze jednu složku a to 1,5 litru čisté vody, kterou si vezmete sebou (v žádném případě NE limonádu, šťávu, džus, špinavou vodu z rybníka atd.). POUZIJTE HINT. Prosim nenapovidejte ostatnim v logu.

N 49° 28.XXX
E 014° 03.YYY



free counters

Additional Hints (Decrypt)

[CZ] !!!1,5 yvgeh ibql f frobh!!! Qrwgr fv cbmbe an gb, mr ibqn ilgrpr elpuyrwv, arm wr cbgeron. Cebfvz arancbivqrwgr bfgngavz i ybth.
[EN] !!!1,5 yvgref bs jngre jvgu lbh!!! Jngre sybjf bhg snfgre guna lbh svyy hc vg.

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



 

Find...

137 Logged Visits

Found it 121     Didn't find it 1     Write note 8     Archive 1     Temporarily Disable Listing 3     Enable Listing 2     Publish Listing 1     

View Logbook | View the Image Gallery of 12 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated: on 11/15/2017 3:47:08 PM (UTC-08:00) Pacific Time (US & Canada) (11:47 PM GMT)
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page