Nový Bydžov se po správní reforme v roce 1850 stal okresním mestem Rakouského císarství a spadalo pod Jicínský kraj. Okres mel v dobe založení 491 km2 a 45 382 obyvatel, z toho 4 919 obyvatel v samotném Bydžove (dnes približne 7 300). Tehdejší okres zasahoval do dnešních ORP (viz níže) Nový Bydžov, ORP Prelouc, cást ORP Hradec Králové (Chlumec nad Cidlinou a okolí) a cást ORP Jicín. Sto deset let dlouhá historie novobydžovského okresu byla ukoncena správní reformou v roce 1960. "Radovým" mestem zustal Bydžov až do roku 2003, kdy se stal Obcí s rozšírenou pusobností (ORP). ORP tehdy prevzaly približne 80% pusobnosti tehdejších okresních úradu. Dá se tedy ríct, že se Bydžovu vrátila nekterá práva a povinnosti okresního mesta.
At už se úrad spravující okres jmenoval jakkoli (okresní hejtmanství/okresní správa politická/okresní úrad/okresní národní výbor), bylo treba reprezentativního sídla. Toho se mu dostalo v roce 1899, kdy byl dostaven podle plánu architekta Jana Vejrycha (navrhl napríklad také Okresní dum ve Slaném, Obecní dum v Semilech, radnici v Kolíne, Pardubicích a Kladne. Novorenesancní budova byla mezi lety 1932-1933 rozšírena o prístavbu v jižní cásti.