Jižne od Rychnova a východne od Kostelce nad Orlicí v krajine hornaté leží mesto Vamberk. Rozkládá se na obdélném ostrohu, který na sever srázne k údolí reky Zdobnice spadá, na východ s výšinami ostatními souvisí a na ostatních stranách více méne mírne se svažuje. Vnitrek jeho jako u všech malých mest nehrube úpravný, námestí jako široká ulice, jedna na východ, druhá na západ, na ostatní strany soutky, a již jest mestecko skoro celé; na východ ješte jest kus vesnice a sem a tam poblízku nekolik chalup. Kdo by tam vkrocil, chte hledati hrad, zklamal by se velice, neb na otázku jeho, kde jest hrad, ukázali by mu obycejný dum(pod nímž jsou ješte staré sklepy) a pod ním hostinec, kterému se posud "na hrade" ríká, a kdyby potom prece pátral, nenašel by zhola nic, nýbrž pouhý svah hory, na jehož kraji stojí již recený dum a pod ním hostinec. Po tvrzi pak, která se nekdy Novým Vamberkem nazývala, ani by se nedoptal.
Z dotcených stavení hospodárských a cástí mestecka musíme si udelati predhradí s hradem zavrené v pevné ohrade na sáh silné a z opuky a pískové malty zrobené, jejíž zbytky leckdes ješte videti jest. Chrám Páne nynejší príjde nám již do té ohrady a jestli vždy na tomto míste stával, byl zároven farním i hradským kostelem. Ješte pak za ním dále sahá predhradí asi až k té ulici, kterouž se vychází k Petsteinu. Hrad jest oddelen od podhradí príkopem a ve svém vlastním zavrení, avšak od neho prece vybíhají po kraji strání hradby mestecka ci podhradí; na jihu byly zdené, na severu bezpochyby jen z prken sroubené, neb tu byla príkrá strán dostatecnou brání. Celkem jest opevnení Vamberka asi téhož zpusobu jako Rychemburka, lec mu scházejí mohutné tohoto bašty.
Ponoríme-li se skrze fantasii svou do onech dob dávnovekosti, spatríme na Vamberce spolecnost lidí, kterí se hospodarením na nevelikém polstvu a remesly živí. Drevené domy, horejší svou cástí do ulice neb námestí povydané, opírají se o mohutné drevené sloupy, nekterý z nich ovšem se nachyluje, jako ten starý clovek, když se o hul opírá. Ale proti Poláku(slezskému vetru) studenému a ostrému chrání všechny velmi dobre. Ve všední den je ticho. Málokterého cloveka na ulici uzríš, a kdyby se neozývalo z nekterých stavení šramocení a bouchání rozlicné a druhdy detský krik, bylo by mesto jako pusté. Ale v nedeli pred polednem jest tu lidu zase, že je ulice sotva pojmou.
Tak to bychom meli nástin usporádání a každodenního života ve Vamberku. A ted ve strucnosti neco k historii mesta:
Zakladatelé hradu Potštejina a Litic, Drslavci, vyvolili si v krajine pri rece Orlici již pokrývaly ješte v první polovici 13. století neprehledné lesy, kopec lesnatý, na nemž mestecko založivše je podlé puvodní povahy mestište nemeckým jménem Waldenberg nazvali. Názvu toho užívali písari v zápisech latinských a nemeckých, ceští písari pocali záhy ríkati Valmberk, až se konecne název Vamberk(r. 1410) ustanovil. Vamberk zustal jmením Drslavcuv, zejména pánu Žampachu z Potšteina, asi 200 let, jsa príslušenstvím hradu Žampachu. Proto o osudech Vamberka ve 14. a 15 veku skorem nic nevíme. Žampachové odprodali Vamberk v 14. století moravských vladykám z Rohatic, kterí tu léta sedice, sebe Vamberskými až do svého vymrení nazývaly. V erbu užívali dvou ramen ozbrojených vzhuru postavených, jichž obe ruce jsou dohromady vloženy v poli cerveném a nad helmem týchž ramen.
Jako evangelík držel se tehdejší vlastník Vamberka Vácslav stranou Fridricha Falckého, pro kterouž vec zkusil potom nemalé ústrky, k nimž i to prišlo, že mu zámek shorel. Komise konfiskacní odsoudila jej r. 1622, 12. listopadu tretiny statku, a komora ceská prodala smlouvou r. 1623 dne 23. ledna ucinenou zámek Vamberk shorelý, tvrz slove Lhotka, mestecko Vamberk s príslušenstvím Albrechtovi V. E. z Valdšteina za 35.834 florintu. Ostatne Albrecht Vamberka dlouho nepodržel, nýbrž roku 1624 jej ješte s nekterými jinými statky za statky sobe príležitejší. Vamberk se poté dostává do rukou Kašparovi z Grambu. Od neho prý zavedeno na Vamberce krajkárství, jež jest tu vedle zemedelství hlavní živností. Od roku 1706 se statek Vamberský dostává do rukou Kolovratu až do r. 1861, kteréhož zase oddelen a samostatným statkem ucinen byl. Za panování Kolovratského zanikl zámek Vamberský docela. Ke konci 19. století byly ješte zríceniny na tomto míste, ale na pocátku našeho století postaven jest tu dum. Když se pron základy vybíraly, prišli na starý sklep, jehož držitel ješte v letech 1840-1850 užíval. Poslední zbytky odstraneny jsou stavbou nových domu na bývalém hradišti.
