-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(regular)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Cache se nachazi na hrebeni kopce Skalice. Mistni obyvatele kopec nazyvaji Cabrak podle stejnojmenne chatove osady pod nim. Za namahu budete odmeneni krasnym vyhledem na obec Lety a mesto Dobrichovice. K mistu kde se cache nachazi je mozne se dostat pohodlnou cestou pesky ci na kole, ale take primou cestou, ktera vyzaduje pevnou obuv a fyzickou zdatnost. Pokud na tento lov pujdete s malymi detmi, doporucujeme mit je na ocich. V okoli je nekolik prudkych srazu.
Historie obce Lety
Obec, v ruzných historických dobách ruzne nazývaná, (Leth, Letti, Letah, Lethy, Lety), patrí k sídlum velice starým. Svedcí o tom archeologické nálezy. V roce 1929 bylo na pozemku letovského rolníka nalezeno 26 nádob, tzv. "popelnic" z cervené a cerné pálené hlíny s bronzovými milodary.
Z písemností z roku 1088 je zrejmé, že Lety, ves v kraji tetínském, byla obrocím vyšehradského chrámu sv. Petra a Pavla, založeného prvním ceským králem Vratislavem. Pozdeji patrila klášteru sv. Jirí na hrade pražském. Zacátkem XIV. století zmenily Lety svoji vrchnost potretí. Král Václav daroval "Wes Lett" klášteru zbraslavskému. Po husitských bourích prešla obec z rukou vrchnosti duchovní pod vrchnost svetskou. Majitelé se strídali až do zrušení nevolnictví. Rok 1849 byl rokem zrízení "místní obce Lety" s vlastní samosprávou.
Mezi 1. a 2. svetovou válkou se obec, díky nádhernému okolí, stala vyhledávanou rekreacní oblastí. V té dobe zde zacaly vyrustat kolonie chat. V roce 1923 postavil soukromý majitel elektrárny v Dobrichovicích na vlastní náklady v obci elektrické vedení a dodával proud. Elektrická sít byla funkcní až do roku 1970. Behem jednoho roku, 1936 až 1937, byl v obci postaven most, spojující brehy reky Berounky. Od svých pocátku až do konce 18. století tvorily obec prevážne zemedelské usedlosti. Teprve na prelomu 18. a 19. století se obec rozrostla o nové domy. Nejvetší stavební ruch byl však zaznamenán až v letech 1930 - 1940 a potom až v 70. letech.
Památkový fond není bohatý. Obec nemá kostel a puvodní chalupy, statky a domky se nezachovaly. Na návsi stojí výklenková kaplicka se zvonickou z r. 1820. Zvonek musel být za 1. svetové války odevzdán. V roce 1921 byl koupen nový. V roce 1990 byla z iniciativy místních obcanek usporádána sbírka na opravu kaplicky a v zárí 1991 byla slavnostne vysvecena soucasne s posvecením sošky sv. Anežky Ceské, patronky obce. Od roku 1993 je soška umístena v opravené kaplicce.
Od 20. let tohoto století je v obci vedena kronika s vlastním názvem "Pametní kniha obce Lety". První záznamy zapsal a kronikárskou tradici tím založil místní rolník.
V Letech má tradici spolkový život. Nejstarším spolkem je Sbor dobrovolných hasicu. Byl založen v roce 1896. Sbor se od pocátku neomezoval jen na výcvik a ochranu lidí nebo majetku, ale výrazne zasahoval i do spolecenského života obce.
Dlouhou tradici má také telovýchovná jednota. První verejné sokolské vystoupení probehlo v Letech v roce 1920. Sokolové se stejne jako hasici vydatne podíleli na spolecenském živote obce. Pri TJ Sokol Lety pusobil pevecký sbor, ochotnický soubor "Vzlet" a od roku 1930 loutková scéna.
Fotbalový klub SK Lety byl založen v roce 1933. Jako první hrište sloužilo posekané pole po žních. Velkého úspechu dosáhl oddíl kopané v roce 1962, kdy postoupil do I. A trídy.
Historie Dobrichovic
Obec po celou dobu své historie (s velmi krátkými prestávkami behem husitské doby a belohorského povstání ceských stavu) patrila Rytírskému rádu Križovníku s cervenou hvezdou. Proto se také symbol rádu (kríž a šesticípá hvezda cervené barvy) objevuje ve znaku obce. První písemná zmínka o Dobrichovicích pochází z 6.dubna 1253, kdy ceský král Václav I potvrdil jejich darování Rádu Križovníku.
Puvodní osídlení je však daleko starší a první osada stála v místech dnešního Karlíka, 1,5 km vzdáleného. Usadil se zde slovanský rod Dobrichuv, po kterém byla osada nazvána. Sídlo Dobrichovo s opevneným hrádkem a románskou rotundou v Karlíku a s tvrzí, chránící brod pres reku Berounku, náleželo pod moc ceských knížat a králu až do poloviny 13. století, kdy se vrchností stali pražští Križovníci. Za husitských válek prišli Križovníci jako katolický rád o Dobrichovice, tvrz u reky byla rozborena a obec vystrídala nekolik majitelu. V roce 1505 jsou zase zpet v rádovém majetku. O obnovu a rozšírení se zasloužil velmistr Hynek Berka z Dubé, který dal na míste tvrze postavit renesancní zámek, nadále letní sídlo velmistru a založil "panskou zahradu", dnešní park proti obecnímu úradu. Obec utrpela za tricetileté války, kdy byla v roce 1631 spolu se zámkem vypálena Švédy a zámek byl poté rekonstruován. V roce 1679 za prevora a pozdejšího velmistra Pospíchala byla k zámku pristavena kaple sv. Judy Tadeáše. V roce 1779 zámek opet vyhorel a byl prestaven do dnešní, pozdne barokní podoby. Krome zámku vlastnili Križovníci v Dobrichovicích lesy a hájovny, mnoho polností a velký statek na konci ul. 5. kvetna, domek šafáre (cp. 4), zahrady, park, sýpku (dnes cp. 61 - obecní úrad) a mnoho dalšího majetku.
Se zrušením nevolnictví a pozdeji i roboty se v obci rozvinul selský a remeslnický stav. Križovníci postupne rozprodávali cásti svých polností bud místním rolníkum nebo jako stavební parcely. V roce 1862 je otevrena nová ctyrtrídní škola. V roce 1863 je zahájen provoz na železnici Praha - Plzen a obec se tím velmi približuje Praze. V roce 1872 nejvetší doložená povoden (500 letá voda). V roce 1876 jsou Dobrichovice povýšeny na mestys. Od 80. let zacíná velký rozvoj obce, zámožní Pražané si zde stavejí vily, obvykle pouze letní sídla v kopcovité pravobrežní cásti zvavé Brunšov. V roce 1896 je zahájena stavba prvního mostu pres Berounku. Slavnostní otevrení se konalo témer presne rok poté, dne 15. cervence 1897 za velké slávy a prítomnosti cetných hostu. Po roce 1900 se buduje druhá kolej železnicní trate (nový most v Mokropsích až v r. 1911). V roce 1911 se staví na Berounce nový jez. Po roce 1918 nastává další etapa rozvoje obce, staví se rodinné domy ve východní cásti obce na levém brehu, je schválen regulacní plán. Mlynár Karel Havlík staví turbínu a elektrifikuje obec, Križovníci budují na Brunšove vodovod. V roce 1932 je postavena sokolovna, v roce 1934 nová budova školy. Koncem 30. let se parcelují pole v severní cásti obce smerem ke Karlíku.
Další velké povodne zasáhly obec v letech 1941 a 1947. V 50. letech se staví podél obou brehu Berounky hráze, jako ochrana pred povodnemi. Po 2. svetové válce se vlády ujímají komunisté, obecní orgány ztrácí své kompetence, ale i majetek a vlastní príjmy. Národní výbory se stávají pouze prodlouženou rukou státu a KSC. V ére komunismu vznikla v obci stanice Ústredního a kontrolního ústavu zemedelského, továrna na zpracování kamene, areál zemedelského družstva a v návaznosti na puvodní sokolovnu byl vybudován sportovní areál (dve sportovní haly, ubytovna, fotbalové hrište s atletickou dráhou, volejbalové a tenisové kurty a pod.). Starý prívoz ve východní cásti obce je nahrazen v roce 1975 ocelovou lávkou pro peší. V roce 1979 je otevrena nová materská škola a v roce 1984 nová školní budova v Raisove ulici. V roce 1985 je zahájen provoz cistírny odpadních vod a postupne se budují ulicní rady, na které se pripojují jednotlivé domy. V cervenci 1981 je další velká povoden, hráze však zabránily vylití vody do ulic.
Po listopadu 1989 se vrací skutecná samostatnost obcí, je však ponekud blokována obrovským vnitrním dluhem, zejména v základní infrastrukture - v obci chybí plyn, pomerne nová kanalizace byla postavena nekvalitne (akce "Z" a pod.), chybí vodovod ve 2/3 obce a ten stávající vyžaduje velké opravy, zanedbaná je i elektrická a telefonní sít. Mnoho ulic a chodníku je v desolátním stavu. V roce 1990 je stržen 93 let starý most pres Berounku a je nahrazen vojenským jednosmerným provizoriem. Od 1. ledna 1993 se Karlík stává samostatnou obcí. V roce 1996 je nákladem obce postaven nový ocelový obloukový most na puvodním míste s využitím starých pilíru. V roce 1997 je obci udelen znak a prapor. V roce 1999 je zahájena plynofikace obce a na náklady státu zacíná rekonstrukce jezu.
Srpen 2002 znamenal pro Dobrichovice nejnicivejší živelní pohromu v jejich historii. Povoden zaplavila celou polovinu obce a napáchala škody v rádech desítek milionu korun. Povoden mimo jiné zcela znicila lávku pro peší pres Berounku. Nová, vetší lávka urcená nejen pro peší, ale i pro cyklisty byla postavena již následující rok a tvorí novou dominantu Dobrichovic.
Po povodních došlo též k rekonstrukci mnoha komunikací – ul. 5. kvetna, Palackého, Jiráskovy, Za Parkem, Strmé, K Tenisu, K Lomu, Pod Nádražím a dalších. V Letech 2004 a 2005 došlo dostavbe vodovodu v obci. Bez vodovodu je nyní již jen cást oblasti V Luhu, která je však zastavena prevážne rekreacními objekty.
Datum 26. zárí 2006 se zapsalo do historie Dobrichovic tím, že obec byla rozhodnutím predsedy poslanecké snemovny stanovena mestem.
Mesto má od roku 2004 dlouhodobe pronajatý zámek od rádu Križovníku. Zámek slouží predevším pro porádání mnoha kulturních akcí, z nichž nejvetší jsou Dobrichovické vinarské slavnosti porádané od roku 2003 každorocne koncem letních prázdnin.
V letech 2008 a 2009 došlo ke generální rekonstrukci Krajníkovy ulice, k revitalizaci Dobrichovického parku, k rekonstrukci ulice Na Plzence a prostoru na brehu reky pod Svatojánskou lípou, odkud vede po brehu Berounky též nová cyklostezka.
Additional Hints
(Decrypt)
I xberarpu fgebzh cbq xnzral.