Skip to Content

<

Stara Hut pod Popelnou horou / Althutten

A cache by Lyzarska skola Zadov Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 10/22/2011
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
3 out of 5

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Cache je uložena v místech, kde dríve stávala sklárna.


Sklárna zde byla postavena koncem 18. století. Vyrábelo se zde duté sklo, hodinová sklícka, sklenené ovesky a páteríky (barevné korálky k sestavování ružencu). Na výrobe skla se podílelo asi 15 „kvalifikovaných“ zamestnancu (hutní faktor, tavic, tovaryši), 2 ucni a 40 pomocníku. Za jeden rok sklárna vyrobila cca 500 kusu dutého skla, které pak smerovalo do velkých italských a nemeckých mest. Odberateli páteríku byli obchodníci z maloasijských a severoafrických mest, krome toho i z amerického mesta Philadelphia. Sklenené ovesky sloužily k výrobe lustru.

Sklárna byla v provozu do roku 1875, kdy byla dokoncena stavba Nové Huti dole v Kusove.
Vedle velké budovy sklárny zde stálo ješte šest drevených stavení.

Více informací získáte prímo na míste, kde je instalován drevený informacní panel. Kousek od nej ve svahu najdete studanku.

Podrobné informace o historii šumavského sklárství najdete napr. zde: http://www.muzeum.sumava.net/muzeum_sumavy/text/data/sklarny_sum.html.Zde uvádíme pouze strucný výtah.

První písemné zmínky o šumavském sklárství pocházejí z poloviny 14. století. První sklári prišli na Šumavu pravdepodobne z Bavorska, kde je nekolik skláren doloženo již ve 13. století.
Nástup šlechtického podnikání behem 16. století se odrazil v rostoucím poctu sklárských hutí. Sklárny, které potrebovaly velké množství dreva na otop a na výrobu potaše, se staly jednou z možností, jak mohla šlechta zpenežit bohatství dreva v lesích. Na Šumave se pocet skláren v prubehu 16. a v prvních desetiletích 17. století znekolikanásobil. Z období pred rokem 1560 jsou doloženy dve sklárny i z okolí Stach. Tesne pred tricetiletou válkou pracovalo na území tzv. Královského Hvozdu asi deset skláren. Hlavním výrobním artiklem byly od pocátku šumavského sklárství páteríky – barevné korálky k sestavování ružencu. Z hutí byly páteríky odváženy obvykle v sudech a v každém sudu bývalo zpravidla až 200.000 kusu páteríku. Na jeden formanský vuz se vešlo zhruba 4-5 sudu a bežná zakázka cinila 2-8 sudu. Výroba a obchod šly tedy do milionu kusu a jeden sklár mohl vyrobit za den až tri tisíce páteríku.

Když sklárna svou spotrebou dreva vycerpala okolní les, presunula se na nové stanovište, obvykle výše do hor. Ke každé sklárne patrilo i malé hospodárství, které v odlehlých místech zajištovalo základní potraviny. Po odchodu skláru vznikly na mnoha vyklucených místech zemedelské osady. Staré sklárny tak dodnes pripomínají názvy techto osad - Skláre, Skelná hut, Staré hute atd. Obchodní korespondence šumavských skelmistru svedcí o jejich bohatství i o vysoké spolecenské prestiži. Sklári byly tehdejší spolecností obecne prijímáni jako umelci.

Tricetiletá válka však kvetoucí šumavské sklárství znicila, mnohé sklárny byly vyhašeny, jiné pracovaly jen omezene. Nejvíce byly postiženy práve páteríkové huti ve strední cásti Šumavy v Královském Hvozde a na Kašperskohorsku. K opetovnému vzestupu sklárství zde docházelo od 60. let 17. století. Na Šumave byl v té dobe ješte dostatek, ba prebytek dreva, a možností k jeho využití bylo v té dobe ješte málo - jednou z nich byly opet sklárny. V 18. století se Šumava stala oblastí s nejvetší koncentrací skláren v Cechách. Roku 1784 z celkového poctu 62 ceských skláren jich zde pracovalo 38 a na konci 18. století to již bylo 41 z 64 skláren. Pro majitele panství byly sklárny významné nejen jako odberatelé dreva, ale i jako odberatelé potravinárských produktu. Soucástí smluv se skelmistry bývaly proto i podmínky odberu piva, vína, pálenky, masa atd. Pracovní doba skláru ve dnech, kdy se utavené sklo zpracovávalo, trvala s krátkými prestávkami až 20 hodin. Sklo bylo zpracováváno zhruba trikrát týdne.


V druhé polovine 18. století zápasilo ceské sklárství také s rostoucími cenami surovinových vstupu. Predevším ceny dreva zacaly šplhat nahoru a stoupaly i ceny potaše. Spolecenské a politické zmeny v celé Evrope prinesly dlouhé období hluboké krize ceského sklárství. Sklárny zacaly masove prerušovat práci a zastavovat provoz. Hluboký propad nastal predevším po stretu se silnou konkurencí anglického dutého olovnatého skla a po zavedení vyšších cel v nekterých nemeckých státech. Až ve druhé ctvrtine 19. století došlo k na strední Šumave k jistému oživení. K definitivnímu úpadku skláren pak došlo v meziválecném období 20. století. Nejvetší sbírku šumavského skla v Ceské republice dnes predstavují stálé expozice Muzea Šumavy (více informací na http://muzeum.sumava.net)

Additional Hints (Decrypt)

i xberarpu wvil an iepubyxh ehval

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



 

Find...

396 Logged Visits

Found it 383     Didn't find it 7     Write note 1     Publish Listing 1     Needs Maintenance 4     

View Logbook | View the Image Gallery of 18 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.