Skip to Content

<

ANGLICKÝ PARK & HŘBITOVNÍ ⛪ KOSTEL SV. JILJÍ

A cache by PŘESEKA Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 03/06/2013
Difficulty:
2.5 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Related Web Page

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Flag Counter


Tato nenáročná multi-cache je věnováná prvnímu pohřebišti rodu Schwarzenberků na třeboňsku – hřbitovnímu kostelu sv. Jiljí a anglickému parku, který byl vybudován okolo sousední nové hrobky primogeniturní větve tohoto rodu.

Multina je ideální zejména pro pěší turisty a návštěvníky Třeboně. Park není přístupný pro cyklisty ( kolo zde tedy budete muset vést ), s koněm se do něho nesmí vůbec a pokud se vydáte na lov i se svým psem, tak jedině v případě, že ho budete držet na vodítku.
Na V a Z okraji parku naleznete dvě neplacená parkoviště. Menší z nich, v lokalitě zvané „U kiosku“, je blíže Třeboni, ale v letních měsících bývá často plně obsazené. Doporučuji vám proto využít parkoviště na výchozích souřadnicích této keše.



NA ÚVODNÍCH SOUŘADNICÍCH NEHLEDEJTE KEŠ – JE ZDE PARKOVIŠTĚ.




BOŽÍ MUKA SVATÉHO VOJTĚCHA - STAGE 1:

I když to mnohým návštěvníkům nepřijde tak park s hrobku není v Třeboni, ale ve skutečnosti se již rozkládá v katastru sousedního Domanína. Hranici obou katastrů dodnes vyznačují stará boží muka, stojící tak trochu zastrčeně mezi autobusovou zastávkou a sezóním kioskem s občerstvením.

Tato velká barokní boží muka jsou v okolí Třeboně naprosto ojedinělá nejenom svým stářím, ale také provedením. Čtyřboká lucerna ( mensa ), na které je dnes opět zpodobněný sv. Vojtěch, je posazena na poměrně vysokém a mohutném dříku. Při provádění restaurátorských prací bylo zjištěno, že sloup nesoucí lucernu již pravděpodobně není původní. Zřejmě nahradil rozlomený sloup někdy po té, co byla boží muka v minulosti povalena nebo poškozena. Také křížek na špici lucerny již není původní - kamenný. V rámci restaurování na něm byly obnoveny nápisy znějící: Lor. Per/ z Rozen / mertu / … a letopočet 1649.
Stále původní lucerna byla oživená čtyřmi novými obrázky od výtvarnice přímo z Třeboně.

Boží muka nechal zde nechal vztyčit významný třeboňský důchodní Lorenc Perger z Rozenwertu a to na památku své první manželky Kateřiny Kábové z Rybňan, která v roce 1640 podlehla moru. Sloup byl vystavěn právě na hranicích dvou sousedních katastrů, v místech kde po několik staletí zatáčely pohřební průvody ke hřbitovu s kostelem sv. Jiljí, později pak i k nové Schwarzenberské hrobce.

Na kmeni velkého listnáče, přímo za sloupem božích muk ( směrem k rybníku Svět ) je připevněný kulatý bílý terčík s černým dvojčíslím a to si zapište jako první indicii A.








BÝVALÁ FARA - STAGE 2:

Vzhledem k tomu, že v kapli Božího vykupitele, která je v patře Schwarzenberské hrobky, byly, až do padesátých let minulého století, slouženy pravidelné zádušní mše za zde pohřbené příslušníky tohoto rodu, byl ke kapli ustanoven i samostatný farář a ten, aby se nemusel zdlouhavě přesouvat až z Třeboně, bydlel na dohled od svého "pracoviště" - hrobky. Objekt fary, vystavěný v roce 1877 jako strážní domek, je nízké stavení s uzavřeným dvorem v novogotickém stylu.

Na jednom z menších jehličnanů s úzkým kmenem, který roste na okraji louky je upevněný podlouhlý hliníkový štítek s vyraženým trojčíslím a to si zapište jako indicii B.






BOROVICE TUHÁ ( Pinius rigida Mill. ) - STAGE 3:

U jednoho z nejzajímavějších cizokrajných stromů rostoucích v parku, u vysoké borovice s kmenem a větvovím podivně porostlým jednotlivými „trsy“ jehličí - původem severoamerické borovice tuhé, uvidíte opuštěný místo pro podstavec na kterém donedávna stávalo barokní sousoší Anděla strážce. Socha z pískovce, původně kolorovaná, stojí na vysokém podstavci který zpředu obklopuje kamenné zábradlí se zabudovanou kasičkou na milodary. Socha byla vysvěcena třeboňským opatem Vojtěchem Prechtlem na svátek Nanebevzetí Panny Marie 16. srpna 1726 a původně stávala u můstku vedle Opatovického mlýna v místě, kde dodnes roste památná lípa, jako připomínka smrtelné nehody třeboňského augustiniáského mnicha Ferdinanda Glocka z 12. února 1721.
Ferdinand Glock vyjel to ráno z Třeboně zaopatřit umírajícího do Hrachovišť a cestou se mu mezi sádkami u Opatovického mlýna splašil kůň, údajně proto, že ze strouhy vyletěl černý pták. Kočár se v zatáčce převrátil, Glock z něho vypadl a zlomil si vaz. Bylo mu tehdy pouhých 35 let.
Celá událost bývala popsaná na soklu sochy, která na svém místě stála až o roku 1985. Důvodem k jejímu přesunutí bylo její opakované poškozování projíždějícími vozidly ( dnes jsou v místě vybudována kovová svodidla ). Po restaurování byla socha přemístěna právě sem, do klidného parku. Zde vydržela až do relativně nedávné doby kdy byla předána restaurátorům a již se do parku nevrátila.

Na kmeni borovice tuhé rostoucí nedaleko od sochy anděla najděte menší bílý kulatý terčík s černým dvojčíslím a to si zapište jako indicii C.






INFORMAČNÍ TABULE NS CESTA KOLEM SVĚTA - STAGE 4:

O kousek dál po cestě a ještě na dohled od borovice najdete zastavení Naučné stezky Cesta okolo Světa. Z informační tabule se můžete dozvědět spousty zajímavostí, ale také na ní naleznete další z indicií potřebných k vyluštění finálky.


Na spodní straně dřevěného rámu informační tabule je připevněný menší podlouhlý hliníkový štítek s vyraženým trojčíslím. Toto trojčíslí si poznamenejte jako indicii D.





HROBKA RODU BŘESKÝCH Z BIRKENFELSU - STAGE 5:

Když vstoupíte na hřbitov, který však není přístupný celých 24 hodin, uvidíte vpravo od vstupní brány bývalou márnici a nedaleko od ní, u kamenné ohradní zdi, se nachází hrobka Opatovických mlynářů a lesníků – rodu Břeských z Birkenfelsu ( Antonín Břeský, hejtman místních ostrostřelců, byl nobilitován v roce 1879 ). Hrobku tvoří vysoká stéla na níž jsou upevněny dvě nápisové desky a na náhrobní desce je krásně vyvedený rodový erb.

Nás bude zajímat dolní bílá deska na které je uvedeno jméno lesního rady JANA Břeského. Z roku jeho úmrtí si poznamenáme pouze 3 číslice. Budou to první dvě číslice + číslice poslední. Zapište si je samostatně jako indicie E F G ( LETOPOČET = E F 4 G ).





HŘBITOVNÍ KOSTEL SVATÉHO JILJÍ - STAGE 6:

Původně mnohem menší gotický kostelík je zde doložený již v roce 1515. V té době ještě neexistoval jeho dnešní velký soused - rybník Svět. Toto rybniční dílo naopak nejprve hrozilo zkázou celému tehdejšímu kostelíku. Naštěstí se tak nestalo a Krčínův rybník, tehdy zajímavě pojmenovaný jako Nevděk, zatopil pouze špitální kostel sv. Alžběty, který stál na tehdejším třeboňském předměstí, v místě dnešního ostrůvku.
Jakub Krčín celou akci k záchraně kostela před vodou z rybníka popisuje 26. 4. 1574 takto: Kostel item zemí obvozujeme a v několika málo dnech s tím dílem hotovi budeme a jej dobře opatříme, že beze všeho nebezpečenství vody tu zůstati bude moc, a v pravdě že by byla škoda aby sjíti měl, nebo nemálo ten rybník šlechtiti bude. Jak potěšující slova od velkého stavitele tehdejší doby.

Tak se tedy stalo, že kostelík naopak za vlády Viléma z Rožmberka v letech 1574 - 1576 prošel poměrně významnou přestavbou a z této doby pochází také jeho nejvzácnější památka. Tím je votivní freska od malíře Tobiáše Felse z Jihlavy zobrazující Rožmberského pana Vladaře Viléma jako donátora přestavby kostela. Spolu s ním jsou na fresce vymalovány i jeho dvě první zemřelé manželky Kateřina a Žofie. Z doby renesanční přestavby pochází také zbytky sgrafitové výzdoby na fasádě kostela. Kostel je jednolodní stavba s pětibokým presbytářem s opěráky. Presbytář a loď je sklenutá křížovou klenbou bez žeber. V klenbě je další nástěnná malba od malíře Felse. Tentokrát se jedná o motiv Seslání Ducha svatého.

Dominanta kostela, věž s barokní cibulovou makovicí, byla přistavěna až v roce 1776, za panování Schwarzenberků. Na této věži pak bývaly zavěšeny stříbrné zvony, ukradené někdy v 19. století. Schwarzenberkové, kteří získali třeboňské panství po polovině 17. století, tento hřbitovní kostel od roku 1784, až do dokončení nové rodové hrobky v sousedním parku v roce 1877, tedy téměř po dobu sta let, využívali jako pohřebiště pro všechny příslušníky, zpočátku ještě neděleného, rodu. Zde původně pohřbení Schwarzenberkové jsou dnes druhotně uloženi v nové hrobce a sarkofágy s jejich ostatky v ní nalezneme vlevo od vstupu do krypty.

Vnitřní vybavení kostela tvoří tři oltáře z roku 1835 s oltářními obrazy sv. Jiljí, Panny Marie a sv. Josefa od malíře Schallera. Poslední rekonstrukci kostela financovala obec Domanín.

Objekt není běžně přístupný, ale v letních měsících zde pro zájemce probíhají komentované prohlídky.

Na kostelní věži hledejte informační desku. V posledním řádku jejího textu uvidíte letopočet ze kterého si zapište poslední dvojčíslí jako indicii H ( LETOPOČET 19 H ).







VZOREC PRO VÝPOČET SOUŘADNIC S ULOŽENÍM FINÁLKY:

N 48° 5 Y 8

E 014° 4 X 2

Y = A + B + C + D + H
Výsledkem je pak trojciferné číslo u kterého si, pro potřebu nalezení finálky, první číslici oddělíme tečkou.

X = D + EFG Indicie EFG jsou pro potřebu tohoto výpočtu považovány za jedno číslo - tzn., že se nejedná o žádné násobení ! Výsledek je trojciferné číslo u kterého si, pro potřebu nalezení finálky, první číslici oddělíme tečkou.



NĚCO MÁLO O ANGLICKÉM PARKU U SCHWARZENBERSKÉ HROBKY:



Krajinářský park o výměře 23 ha má dnes přibližně kruhovou podobu o průměru cca 500 metrů a hřbitov s kostelem sv. Jiljí i Schwarzenberskou hrobku skrývají koruny vysokých stromů. Ovšem ještě ještě před 150 lety to zde vypadalo docela jinak. Na břehu rybníka Svět se rozkládaly pastviny, pole a bažantnice. Hlavní cesta z Domanína do Třeboně tehdy vedla napříč dnešním parkem v blízkosti hrobky a byla lemována dvojřadem topolů. Ke směně pozemků za jiné a k přeložení silnice došlo až po dokončení hrobky v roce 1878. Severní část dnešního parku tvořila tzv. Volská louka, kterou museli Schwarzenberkové odkoupit od domanínských sedláků. Součástí parku byla původně také plocha za přeloženou silnicí v místech, kde byl na břehu Opatovického rybníka v roce 1968 zřízený kemp. V minulosti byl park silně poškozený větrem ( 1957 a 1967 ) a tehdy bylo nutné odstranit desítky poškozených stromů, hlavně smrků. V dnešní době se celý park pravidelně udržuje a to včetně rozsáhlé sítě původních pískových cest i velkých travnatých ploch.

K založení vlastního parku došlo v až v souvislosti s výstavbou nové rodové hrobky Schwarzenberků a to hned na dvakrát. Již v roce 1858 nařídil kníže Schwarzenberk svému lesnímu úřadu aby obstaral 450 smrků, 225 dubů, 110 buků a 115 bříz pro osázení parku v okolí plánované hrobky. Výstavba vlastní hrobky však byla z finančních důvodů hned následující rok ( v únoru 1859 ) přerušena a tak až v roce 1875 nechal zahradník, a spolutvůrce zámeckého parku na Hluboké, Rudolf Wácha ( 1825 – 1885 ) dovézt sazenice celkem 600 buků, 1000 dubů a 400 habrů. V parku proto i dnes převažují domácí druhy dřevin jakými jsou zejména duby ( údajně až 40 různých druhů a kultivarů ), lípy a buky. V okolí hrobky převažuje smrkový porost. Z exotických dřevin je v parku určitě tou nejcennější exemplář borovice tuhé a najdeme zde i topol bílý nebo známější liliovník tulipánokvětý. Nově se v parkovém porostu uplatňuje také výsadba smrků omorika a smrku bílého.

Parkovou plochu tvoří vlastně dvě různé poloviny oddělené od sebe hlavní parkovou komunikací. V jižní části parku stojí hrobka a tato část parku je protkána symetrickou sítí cest jejichž stabilita na podmáčeném pozemku byla již při výstavbě zajištěna zbytky cihel z cihelny vybudované speciálně k pálení cihel pro stavbu hrobky. Tato část parku je poměrně hustě osázena a tvoří jakýsi meditační zelený chrám. Severní část parku přiléhající k rybníku Svět, je více otevřená, nabízí dlouhé průhledy a tvoří ji vlastně velká louka lemovaná neprůhlednými pobřežními porosty se stromovými solitéry nebo s menšími skupinami stromů. Právě na louce rostou dva nejmohutnější exempláře dubů. Tuto část parku neprotínají žádné cesty, pouze po břehu rybníka zde vede úzká vyšlapaná pěšina.

Blízkost vodní hladiny a rozsáhlé parkové porosty lákají četná společenstva lesních ptáků, kteří zde nacházejí vhodné podmínky k hnízdění. Staré a rozpadající se stromy jsou bohaté na různé dutiny ve kterých hnízdí sova puštík obecný nebo menší ptačí druhy jakými jsou sýkorky, brhlík lesní nebo lejsek šedý a bělokrký. Vlastní hnízdní dutiny si tesají samečci různých druhů šplhavců. Hnízdí zde pravidelně strakapoudi velcí a žluny zelené nebo vzácnější strakapoudi prostřední, žluna šedá, pestře zbarvení dlasci tlustozobí a v křovinatých partiích můžete zaslechnout i slavíka obecného.


Tato multi-cache je zařazená do velké celorepublikové série nazvané Významné stromy na jejíž stránky se dostanete kliknutím na následující obrázek:






Úspěšný lov vám přeje a za dobré maskování skrýše s finálkou děkuje owner PŘESEKA & spol.


Poslední podstatná úprava listingu : 21. 6. 2017
Keš byla uložena: 30. 9. 2012

Zdroje: Publikace Umělecké památky Čech; Životy posledních Rožmberků; Zmizelá Třeboň; Jakub Krčín z Jelčan; Zahrady a parky Jižních Čech, www stránky stromytrebonska.cz + oficiální www stránky obce Domanín a Informační tabule umístěné v parku.

Fotografie z listingu: Owner multi-cache. Další šíření fotografií je možné pouze po dohodě s autorem.


Additional Hints (Decrypt)

[CZ] hcebfgerq - i qhgvar

[EN] zvqqyr - va gur pnivgl

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



 

Find...

1,230 Logged Visits

Found it 1,170     Didn't find it 4     Write note 41     Needs Archived 1     Temporarily Disable Listing 2     Enable Listing 1     Publish Listing 1     Needs Maintenance 3     Owner Maintenance 7     

View Logbook | View the Image Gallery of 101 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.