Od dob, kdy "Black Wolf" - Ernest Thompson Seton založil v roce 1902 ve Spojených státech organizaci Woodcraft Indians, nebo kdy Sir Robert Baden-Powell vedl první skutečný skautský tábor na ostrově Brownsea v roce 1907, uteklo už hodně vody a mnohokrát spadlo listí ze stromů. Historie světového skautingu je dlouhá a pestrá...
České země nebyly v ohledu skautingu za světem dlouho pozadu a v r. 1911 Antonín Benjamín Svojsík zakládá první oddíl. Za několik let následují první dívčí oddíly. Skauting u nás nikdy nebyl a ani dnes není jednotnou organizací. Jeden ze společných rysů všech proudů ale byla schopnost vychovávat samostatně uvažující lidi, kteří jsou schopní jít za svou věcí. Asi proto byl skauting opakovaně zakazován totalitními režimy - v roce 1940 nacisty (obnoven 1945), pak na konci 40. let komunisty (obnoven 1968) a v roce 1970 opět komunisty (obnoven 1989). Z řad skautů se rekrutovala řada později významných osobností, účastníků odboje, zahraničních vojáků, ale i politických vězňů a obětí režimů... V době zákazů však skauting nebyl nikdy potlačen úplně, přežíval maskován pod pláštíkem jiných organizací a dočkal se i (doufejme definitivního) obnovení po r. 1989.
Na Vsetíně se skautské hnutí objevuje poprvé v r. 1919. Ve dvacátých letech zažívá značný rozkvět a početní nárůst, skauti zajišťují pořádkovou službu při opakovaných návštěvách presidenta Masaryka na Valašsku. V údolí Kněhyně pod Radhoštěm vybudovali skautské chatkové městečko, které se později stěhovalo na jamboree (celosvětový skautský sjezd) v Maďarsku r. 1931 a na Slovanské jamboree v Praze 1938.
Vydávali časopisy, hráli divadlo, pořádali akce pro veřejnost.
Na zažloutlých fotografiích z kronik jsou k vidění skautské tábory na Trubiskách nebo v Pulčínských skalách. Tam byl taky poslední tábor v r. 1940 násilně zrušen Němci.
Po druhé světové válce byl skauting obnoven, ale po několika letech opět zakázán komunistickým režimem, majetek byl zabaven Pionýrem a mnoha činovníkům byla zakázána práce s mládeží, nebo byli rovnou uvězněni. Další svobodné nadechnutí přišlo v r. 1968, ale už v r. 1970 byl Junák znovu zakázán. Úplně zničit se jej ale nepodařilo. Maskován názvem Zálesák přežívá vsetínský 3. chlapecký oddíl pod hlavičkou Pionýra. Místem letních táborů se na mnoho let stává Dynčák ve Velkých Karlovicích. I vůdce Trojky Tom dostává v r. 1985 zákaz činnosti, ale oddíl se přesto daří zachovat.
Od r. 1973 funguje oddíl Lvíčata a z něho později odštěpený oddíl Lišáků. Od v té době běžných pionýrských oddílů se lišily nejen žlutými šátky a zelenými košilemi. Vnitřní atmosféra a činnost oddílů vycházela z Jestřábových knih a z junáckých tradic, ačkoliv otevřeně se o skautingu mluvit nesmělo. Letní tábory, výpravy, systém družin a schůzek byl prakticky shodný jako kdysi u skautů. Po r. 1989 Lvíčata přešla do nově obnoveného Junáka, Lišáci zůstali pod hlavičkou ATOMu - Asociace turistických oddílů mládeže.
V současnosti na Vsetíně funguje skautské středisko, sdružující chlapecké i dívčí oddíly a smíšený 6. oddíl z Kateřinic. Atom sdružuje několik oddílů zaměřených na klasickou i vodní turistiku.
A proč Psí ostrov?
Letopočet je někde kolem roku 1986. Na Janišovský vrch u Vsetína právě přichází výprava několika kluků z oddílu Lvíčat - Španěl, Míla, Panikář... V údolích leží hustá mlha, ale hřebeny z ní vystupují. Vyvýšený vrchol Janišovského vrchu vypadá jako ostrov v bílém moři. Od nedalekého lesa skupinku pozoruje pes. Přidává se k chlapcům a zůstává s nimi po celou dobu "na ostrově". Později na toto místo oddíl zamíří ještě mnohokrát...
Když se z "ostrova" rozhlédneš, vidíš na severozápadní straně hřbet Drastihlavy a Křížového se Zbojnickou jeskyní, jihozápadním směrem je vrch Chléviska s krčmou na Baťkové, jižně dále je vidět kopec Syrákov a rozhledna na Vartovni. Když jsou bukové lesy v Semetíně zbarvené podzimem, nebo když je krajina bílá sněhem nebo světlem měsíce, stojí za to se tu zastavit... Ke keši můžeš dojít ze Vsetína po červené turistické značce přes kopec Žambošku, případně ze Semetína, z Janišova nebo od Baťkové.. Pokud se chcëš přiblížit autem, tak nejlepší přístup je z údolí Janišov. Cesty ze Semetína, ze Lhoty nebo z Potůčků jsou sice asfaltové, ale povrch je horší. Zaparkovat 1-2 auta je možné u křižovatky Janišov/Semetín (waypoint), odkud je to ke keši asi 250m po lesní cestě.
Schránku samotnou tvoří předmět, bez kterého nemůže existovat žádný tábor nebo vícedenní výprava. Jak napovídá vyrytá přezdívka - "Pinčl" - patřil bývalému vůdci skautského oddílu z Kateřinic. Díky :-)
Fotografie v listingu pocházejí z kroniky předválečnéhoskautingu na Vsetíně, kterou dal před svou smrtí dohromady Limonek - Jiří Londin a z kronik Lvíčet z osmdesátých let. Díky Dazulovi za zapůjčení skenů a tradičně Jiřímu666 za pomoc s listingem :-)