Skip to Content

<

Vyhlidka na Uhlirsky vrch II.

A cache by HRAZDA team Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 11/19/2011
Difficulty:
4.5 out of 5
Terrain:
5 out of 5

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Tato keš Vám poskytne nový pohled na Uhlírský vrch


Protože došlo k pokácení vedlejšího stromu zvedám terén na 5, k odlovu doporučuji žebřík k otevření schránky potřebuješ obě ruce..

NÁVŠTEVA AREÁLU UHLÍRSKÉHO VRCHU: Kostel Panny Marie Pomocné a prímestská rekreacní oblast Uhlírského vrchu u Bruntálu.
Kostel Panny Marie Pomocné se nachází na Uhlírském vrchu (672 m n.m.), zhruba 2 km jihozápadne od mesta Bruntálu. Vrchol je bývalá sopka, jedna z nejmladších a nejzajímavejších na našem území. Od porízení prvních vedeckých studií z roku 1822 vyšlo více než sto písemných prací o zbytku tohoto cedicového vulkánu. Kostel najdete pri silnici z Bruntálu na Moravský Kocov, kostel je vpravo na kopci. Puvodne nemecky se kostel nazýval - Maria Hilf auf Köhlerberg bei Freudenthal. V roce 1653 na Uhlírském vrchu vznikla drevená poutní kaple, postavená rádovým rytírem, místodržícím Augustinem Osvaldem z Lichtensteina.

Povest o vzniku kostela na Uhlírském vrchu
Vznik kostela souvisí s touto starou povestí - místodržitel Rádu nemeckých rytíru Augustin Osvald Lichtenstein pri hájení hradu Sovince proti Švédum ucinil slib, že vystaví na Uhlírském vrchu u Bruntálu kapli, zasvecenou Panne Marii, podarí-li se mu Švédy odrazit. Ackoliv tehdy Sovinec byl Švédy dobyt, dodržel Lichtenstein svuj slib, nebot mu byl pri této príležitosti podivuhodným zpusobem zachránen život. Stavba kaple byla zahájena v roce 1653 a dne 5. 6. 1655 byla vysvecena. Místo si Lichtenstein vybral tak, že zde pri lovu zabloudil a poté byl zachránen uhlírem. Z vdecnosti dal zde postavit v r. 1655 drevenou kapli, do které porídil kopii slavného obrazu Pasovské Madony s Dítetem namalovaného Lucasem Cranachem st. (1472-1553), momentálne se nachází na fare v Bruntále. V roce 1724 byla vedle kaple postavena také poustevna. Proto byl v letech 1755 - 1758 vystaven velký kamenný poutní kostel, ke kterému vede monumentální lipová alej z roku 1770, a je dnes chránenou kulturní památkou.

Uctívaný obraz Madony získával poutnímu místu vehlas a pricházelo stále více poutníku, aby prosili o duchovní pomoc. Mnoho poutníku vyhledávalo toto místo pobožnosti, shromáždilo se po case tolik financních prostredku, že se pocalo uvažovat o stavbe rádného kostela na míste drevené kaple. V roce 1755 byl položen základní kámen kostela a v roce 1758 byl kostel vysvecen. Tento kostel byl postaven krnovským architektem Georgem Friedrichem Gansenem v dnešní podobe. Jedná se o jednolodní stavbu v barokovém slohu.

Historie popisuje i pohromy, také starosti o ubytování vikáru a zásobování vodou
Kostel postihly i pohromy. V roce 1792 byla zasažena kostelní vež bleskem, který vnikl i do chrámu a zpusobil ruzné škody, ale nezapálil. V roce 1820 uhodil do veže blesk a následkem toho vyhorela vež i kostelní strecha, zvony se roztavily. Až do roku 1858 byly stavební úpravy po požáru jen nepatrné (napr. strecha byla kryta šindelem) a kostel chátral. Jen co se zapocalo s porádnými opravami, tak 20. ledna 1863 znovu uderil blesk do veže kostela a ten ihned zacal horet. Kostel tehdy nechal opravit arcivévoda Maxmilián na vlastní náklady, opatril jej bridlicovou strešní krytinou a konecne i hromosvodem. Po bouri v roce 1868 byla vybitá okna, které dal opravit Alois Plischke. V letech 1872 - 1874 byla obnovena vnitrní omítka, strecha opatrena plechovými žlaby, kterými byla deštová voda odvádena do kanálu. V 80. letech 19. století bylo vydláždeno presbyterium a sakristie bílými kamennými plotnami, v roce 1890 také vlastní chrámová lod bílými a modrými dlaždicemi, v roce 1895 byla opravena vež a drevené rámy oken nahrazeny kovovými. V roce 1896 byla opravena venkovní omítka a nasazena nová makovice.
S postavením kostela bylo nutno se postarat i o ubytování vikáru, kterí zde vykonávali duchovní služby. Tak byla soucasne s kostelem postavena budova vikárství. Jednalo se o malou nedokonalou stavbu, upravenou v letech 1881 - 1898, o prízemní budovu z hrázdeného zdiva, krytou šindelem. Vlevo od vchodu se nacházel byt vikáre, složený z jedné vetší a dvou menších svetnic. Vpravo byla svetnice pro hospodyni, ke které priléhala kuchyne s komorou. Byl tam i sklep a drevník. Až do 30. let minulého století zustávali vikári zde i pres zimu. Od té doby konal vikár svou duchovní cinnost na Uhlírském vrchu jen od kvetna do ríjna a místem pobytu vikáre se stal zámek v Bruntále.
Zásobování vodou bylo pro obyvatele i návštevníky Uhlírského vrchu velkým problémem. Proto již pri výstavbe kostela dal komtur Riedheim kopat studnu, která však dávala vodu až v hloubce asi 54 metru a bez pomocných sil nemohla být používána. Pátrali po vode na pozemku vzdáleném od vikárky asi 300 metru, kde skutecne nalezli vodu v nevelké hloubce. Dali zde vykopat studnu, dlouhou dobu užívanou vikári i poutníky pod názvem "vikárská studna". Ta se pozdeji stala místem cetných sporu mezi vikári a hostinskými.

Puvodní hostinec, kramárské boudy a památné kríže na Uhlírském vrchu
Puvodní hostinec, který byl nezbytný pro poutníky, byl postaven na Uhlírském vrchu v roce 1770 mestskou radou Bruntálu. Pronajímala jej do roku 1801, kdy byl odprodán za 300 zlatých, pricemž nový majitel odebíral pivo od mesta a víno od zdejších vinárníku. Tanecní zábavy byly zakázány a jak uvádí dobové materiály, „sprosté holote“ pak nebyl povolen prístup. Vzhled tohoto hostince, který byl obnoven po požáru v roce 1861, však není znám.
V dobe procesí se pred kostelem stavely kramárské boudy. Aby nerušily bohoslužby, bylo v roce 1821 vydáno narízení, že se mely stavet v horní aleji jenom od ctvrté lípy od shora. V roce 1922 pred kostelem na strane hostince pet a na strane vikárského domu deset jednoduchých drevených stánku.
Z objektu, které se nedochovaly, je nutné vzpomenout ješte drevený kríž. První byl porízen na pocátku 19. století a vztycen pred kostelem. V roce 1833 byl bourí prelomen. Jako náhrada byl vztycen a vysvecen nový kríž v roce 1834. Ten byl v roce 1899 premísten ke vchodu do velké aleje. Na jeho místo byl v tom roce postaven kríž z mramoru, který zhotovil kameník Franz Bittmann z Bruntálu.

Krížová cesta (zdroj:A.Matuška)Památná lipová alej a slavnostní poute ke kostelu
Nejzajímavejší soucástí areálu poutního kostela na Uhlírském vrchu je velká lipová alej, která se už dávno stala významným regionálním krajinárským fenoménem celé lokality. Již po postavení drevené kaple k ní byla upravena príjezdová cesta. Nebyla však osázena stromy. To se stalo až po výstavbe nového kostela asi v letech 1766 - 1770, kdy svobodný pán komtur von Riedheim dal vysázet velkou alej Uhlírského vrchu. Její délka dosahuje jednoho kilometru. Skládá se z hlavní aleje široké 12 metru a dvou bocních alejí širokých 4 metry. Roku 1973 byly stromy aleje prohlášeny za památné a o 20 let pozdeji se celý areál vcetne lipové aleje stal kulturní památkou. K velké aleji byla v letech 1885 - 1889 na popud okrašlovacího spolku v Bruntále vysázena lípami od Kobylího rybníka tzv. "promenádní cesta". Podél horní cásti této promenádní cesty bylo v roce 1916 vztyceno 14 stojanu s obrazy krížové cesty, které namaloval malír Franz Templer podle predloh Gebhardta Fugela z Mnichova.

Špatné dvacetiletí a nicení kostela sovetskými vojáky i vandaly
Slavnostní poute na Uhlírském vrchu, které byly hojne navštevovány až 15 tisíci poutníku, se konaly jen do roku 1970. Pak byly minulým režimem zakázány. V posledních zhruba triceti ctyriceti letech této kulturní památce hrozilo zbourání v dusledku težby tufu (hodily se na výrobu tvárnic) a predevším byla ale nicena a barbarsky zdevastována vojáky sovetské okupacní armády, která sídlila v místních kasárnách, nakonec ale i našimi místními vandaly. Duvodu ponicení kostela a témer celého areálu Uhlírského vrchu bylo urcite mnoho, rozhodne ale pocátkem postupné zkázy Uhlírského vrchu bylo opatrení tehdejší komunistické administrativy se zákazem poutních slavností a také nijak zvláštní péce o církevní památku ze strany tehdejšího ONV. Z dríve bohatého a cenného mobiliáre kostela se podarilo zachránit jenom nekolik obrazu a soch.

Obnova celé lokality až po roce 1989, zájem obcanských sdružení, poute
Až po zmenách v roce 1989, pro obnovu znacne zdevastované prímestské lokality kolem Uhlírského vrchu, vzniklo už v roce 1993 místní obcanské sdružení „Spolecnost pro obnovu Uhlírského vrchu“. Do záchrany se tehdy aktivne zapojila nejen bruntálská radnice, ale i církev a nekterí místní podnikatelé. K péci a obnove lokality se prihlásila i další obcanská sdružení – zejména Klub Za starý Bruntál a Vlastenecký poutník. A tak už dne 9. ríjna 1993 byl po mnoha letech tento významný bruntálský poutní kostel Panny Marie Pomocné na Uhlírském vrchu znovu vysvecen za úcasti arcibiskupa olomoucké arcidiecéze Msgr. Jana Graubnera, metropolity moravského. Této události se tehdy zúcastnilo mnoho obcanu Bruntálu, širokého okolí, ale také nemeckých a polských turistu. Poté zacala bruntálská radnice spolu s Rímskokatolickou farností Bruntál výstavbu nové krížové cesty na Uhlírský vrch. Ta se stavela v letech 2004 – 2007. Potrech létech práce byla hotova. V sobotu 13. ríjna 2007 tudy prošlo prvních 150 poutníku v cele s opatem Michaelem Josefem Pojezdným, jenž ceste požehnal. Jednotlivá zastavení vznikla díky aktivite lidí z celé republiky, kterí na její vybodování vybrali témer dva milióny korun. Kostel na Uhlírském vrchu je také od roku 2004 v nocních hodinách osvetlen, takže jeho monumentální stavba je videt pri príjezdu už z dálky. Nejen, že je tedy bruntálský Uhlírský vrch s kostelem už nekolik století významnou krajinou dominantou, ale nyní se stal i dobrým orientacním bodem pro prijíždející návštevníky i domácí.
Nyní už opet obnovené poute ke Kostelu Panny Marie Pomocné na Uhlírském vrchu v Bruntále se pravidelne konají každorocne následovne – v nedeli nejblíže k svátkum Marie Královny (22. 8.), Narození Panny Marie (8. 9.), výrocí posvecení kostela (9. 10.). Organizátorem akce bývá Ostravsko-opavská diecéze a dekanát Bruntál.

Dobový snímek (zdroj:A.Matuška)Už tretí ztvárnení krížové cesty na Uhlírském vrchu
Za posledních sto let je to již tretí ztvárnení krížové cesty na tomto poutním míste. Vznik puvodní, historicky doložené krížové cesty, spadá do období válecných let 1915 – 1916, kdy bylo vztyceno ctrnáct stojanu s obrazy jednotlivých výjevu zastavení. Obrazy namaloval malír Franz Templer podle predloh malíre historických námetu Gebharda Fügela v Mnichove za 1.680 korun, a byly údajne velmi pekne provedeny. Malír Franz Templer pocházel ze Zlatých Hor, byl velmi nadaným malírem a zobrazoval zejména náboženské námety, u krížové cesty pak utrpení, smírení i odpuštení. Puvodní krížová cesta však vydržela jen krátce.
Po 2. svetové válce byla torza jednotlivých zastavení odstranena. Na svou obnovu cekala až do roku 2001. Tehdy se bruntálský farár P. Antonín Krejcirík inspiroval obnovenou krížovou cestou na Velkém Roudném a nechal zhotovit 14 dubových sloupku s obrazovým rámovým zakoncením, do kterého byly vlepeny kopie obrazu zastavení krížové cesty. Zastavení sloužila poutníkum až do roku 2004, kdy bylo šest zastavení zniceno nezodpovednými vandaly.
Hned ale téhož roku 2004 se uskutecnila další, zatím poslední, obnova krížové cesty. S myšlenkou nové podoby krížové cesty tehdy prišel známý místní umelecký rezbár pan František Nedomlel. Monumentální vzhled jeho jednotlivých zastavení má svoji logiku. Podstavce jsou utvoreny z ruzných druhu hornin z okolí, drevené plastiky znázornující výjevy z Kristovy cesty na Golgotu zase z ruzných druhu drev, vyskytujících se práve v Nízkém Jeseníku. Nová zastavení tvorí velice originální krížovou cestu, která nemá v Ceské republice obdoby. Rezbár František Nedomlel zde zhotovil behem trí let celkem patnáct zastavení. Na celních stranách kvádru jsou umísteny mramorové desky s nápisem donátoru (sponzoru) jednotlivých zastavení.

Zrízena naucná stezka
Pro bližší poznání celé lokality Uhlírského vrchu byla z iniciativy bruntálské radnice zrízena také naucná prírodovedná stezka. Tu tvorí celkem pet informacních zastavení a jedna velká informacní tabule s všeobecnými informacemi u vstupu do lipové aleje. Délka stezky je necelý 1,5 km. Návštevník tak získá informace o historii vodovodního systému v lokalite, dále o cenné, více jak 300 let staré lipové aleji, o chrámu Panny Marie Pomocné a také o nekdejších ostatních stavbách na Uhlírském vrchu. Zatím poslední odborná informace naucné stezky se týká Uhlírského vrchu jako hory - sopky a bývalého stratovulkánu, a je o nekdejší sopecné cinnosti na Uhlírském vrhu a v blízkém okolí Bruntálu


Pripravil: PhDr. Alois Matuška

Additional Hints (Decrypt)

Trbmwriar, cbhmvw ebmhz, ar fvyh. Xenovpxn fr bgriven yrupr. Cbhžvw b=or ehpr.
!!Cev mnivenav bcngear hirq qb chibqavub fgnih!!

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



 

Find...

433 Logged Visits

Found it 407     Didn't find it 6     Write note 7     Temporarily Disable Listing 3     Enable Listing 3     Publish Listing 1     Needs Maintenance 3     Owner Maintenance 3     

View Logbook | View the Image Gallery of 109 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.