Varování - k získání souřadnic této keše Vám znalosti z IT nepomohou. Kdo považuje za zbytečné se trošku vzdělat v dendrologii a nerozezná javor od lípy, ale přesto baží po bodu nechť mi napíše - souřadnice finále mu zašlu.

Keš na výchozích souradnicích nehledejte, maximálne poblíž urcite potkáte pár studentu kterí by vám mohli pomoci s první cástí luštení. Ceká vás totiž

Dendrologie je nauka o drevinách. Ve svém klasickém pojetí se zabývá hodnocením drevin predevším po stránce systematické, morfologické, anatomické, fyziologické a fytocenologické. Znacne široký sortiment drevin a ruzné hospodársko-spolecenské prístupy k jeho využití daly postupne vzniknout celé rade speciálne zamerených dendrologických prístupu. Dendrologie sadovnická akceptuje zejména ta dendrologická hlediska, která souvisí se sociálními a ekologickými funkcemi drevin v systémech sídelní zelene a s provozními problémy jeho zakládání a údržby v casto extrémních stanovištních podmínkách.

Zahradnický slovník naucný, díl 2. (C-H)

Botanická nomenklatura oznacuje jmenosloví rostlin a rídí se mezinárodne uznávanými pravidly. Základem botanické nomenklatury je binominální nomenklatura (latinsky: binomen = dve jména) - dvouslovná soustava vedeckých jmen organismu, která se používají pro oznacování jednotlivých druhu. Autorem binominální nomenklatury je švédský prírodovedec Carl Linné, který zavedl její dusledné používání.
V binominální nomenklature je každý druh popsán dvouslovným latinským (nebo polatinšteným) jménem, odborne binomickým jménem, napr.: Pinus sylvestris – borovice lesní. První je jméno rodové (Pinus, borovice), zatímco druhé je druhové, tzv. druhový prívlastek (sylvestris, lesní).
Binominální nomenklatura vyjadruje príbuznost urcitého druhu s jinými druhy. Napr. jména Pinus sylvestris – borovice lesní a Pinus nigra – borovice cerná urcují, že oba druhy patrí do stejného rodu (Pinus, borovice).

Citace upravena z Wikipedia

Takže jsme si vysvetlili pojmy a mužeme se vrhnout do práce. Vaším úkolem je poznat vyobrazenou drevinu (každá drevina má na fotografiích zachyceny duležité morfologické znaky které dovedou k presnému urcení rodu a druhu). Jakmile drevinu urcíte, zapíšete si její latinské rodové i druhové jméno (príklad: poznáte-li na obrázku Jilm vaz, tak si zapíšete Ulmus laevis). Pak na toto jméno aplikujete klíc uvedený u každé rostliny, címž získáte potrebnou indícii. Nic složitého. Všechny dreviny jsou u nás rostoucí, více ci méne casto se vyskytující v našich lesích, parcích a zahradách.

Pokud se vám nezobrazí nekteré fotografie, udelejte si refresh stránky (web obcas zlobí a schovává nekteré fotografie, ale vždy jiné), nebo na konci listingu v galerii jsou umísteny samozrejme také.

Pocet samohlásek v celém jméne = A

Pocet samohlásek v celém jméne = B

Pocet samohlásek v rodovém jméne = C

Pocet písmen v rodovém jméne = D

Pocet písmen „A“ v rodovém jméne = E

Pocet písmen „U“ v celém jméne = F

Pocet samohlásek v celém jméne = G

Pocet souhlásek v celém jméne = H

Pocet souhlásek v celém jméne = I

Pocet samohlásek v celém jméne = J

Pocet samohlásek v celém jméne = K

Pocet písmen „M“ v rodovém jméne = L

Pocet písmen „I“ v celém jméne = M

Pocet písmen „A“ v celém jméne = N

Pocet samohlásek v celém jméne = O

Pocet písmen „U“ v celém jméne = P

Pocet samohlásek v celém jméne = R

Pocet samohlásek v celém jméne = S

Keš najdete na souradnicích

50° (A-J)(G-I) , (C+D)(O-S)(ExP)

14° (K-J)(B-R) , (M-E)(F+L)(H-N)