CS: Jak napovídá polský název vrcholu - na Klepáči se schází tři úmoří
PL: Trojmorski Wierch - zlewisko trzech mórz
EN: As Polish name of this summit suggest, there is watershed for three European seas
Otázky
1) Urči který z typů kamenných moří se vyskytuje na Klepáči?
2) Mrazové zvětrávání trvá dodnes, jak vypadají takto vzniklé úlomky? Co je toho příčinou?
3) Proč je hranice rozvodí právě zde, na vrcholu Klepáče? Zcela jednoduchý důvod, který odhalí i šesťák.
4) Odhadněte plochu kamenných moří na tomto vrcholu.
5) Po změně pravidel může být opět POVINNOU součástí podmínek logování fotografie prokazující přítomnost na místě, nejlépe u polské tabule či české KČT cedulky označující nadmořskou výšku. Foto sebe nebo třeba sigitemu pro stydlivé přidej k logu.
Odpovědí prosím zašlete na e-mailovou adresu ecistvan@gmail.com poté se zalogujte, pokud bude něco špatně, ozvu se v odpovědi. Děkuji za pozornost & přeji pohodový lov! 
Geologie Králického Sněžníku
Králický Sněžník je členité pohoří na hranici České republiky a Polska, geomorfologicky náležící do Krkonošsko-jesenické soustavy. Česká část pohoří má plochu 76 km², střední výšku 930,9 m a střední sklon svahů 15°. Nejvyšším vrcholem je Králický Sněžník(1423,7 m). Od něho se paprskovitě odděluje několik plochých hřbetů. K jihozápadu vybíhá hraniční hřbet s Malým Sněžníkem(1337,7 m) a Výrovníkem (1175 m), zakončený Klepáčem (1143,6 m). Jižní hřbet má vrcholy Sušinu (1321,2 m), Podbělku (1307,4 m), Souš (1224 m) a Sviní horu (1073,8 m). Oba hřbety jsou od sebe odděleny hlubokým údolím řeky Moravy. Do Polska vybíhá severozápadní hřbet s horami Średniak (1210,3 m), Smrekowiec (1123,4 m) a Czarna Góra (1204,6 m).
Po stránce geologické se Králický Sněžník nachází ve východní části orlicko-kladské klenby, která je součástí severovýchodního okraje Českého masivu. Převládají zde přeměněné (metamorfované) horniny, které vznikaly v delším časovém intervalu od svrchního proterozoika do středního paleozoika (přibližně před 600-400 mil. let) Jde zvláště o migmatity, ortoruly a pararuly s několika pruhy svorů (původně břidlic), s vložkami krystalických vápenců a dolomitů (mramorů), křemenců (původně pískovců) a amfibolitů (původně bazických tufů).
Ve čtvrtohorách se celé horstvo nacházelo v předpolí pevninského ledovce. Vytvořil se charakteristický pramenný amfiteátr řeky Moravy - 
The spring of Morava River / Pramen Moravy (GC1W5KT), mrazové sruby, kamenná moře a jiné jevy vzniklé v okolí či působením ledovce.
V údolí horního toku Moravy vznikl v krystalických vápencích a dolomitech pozoruhodný kras s jeskyněmi, ponory a vyvěračkami - Tvarozne diry - sintr (GC4ZMG9).
Trojmoří
Pohoří Králický Sněžník je někdy nazýváno "střechou Evropy", protože z vrcholu Klepáče (polsky Trojmórski Wierch) odtékají vody do tří moří. Do Baltského moře odvodňuje území Nysa Klodzka. Do Severního moře odvádí vody Tichá Orlice a její přítok Lipkovský potok. Do Černého moře odvodňuje území řeka Morava, která pramení na jižním svahu Králického Sněžníku v nadmořské výšce 1380 m.
1145 m. n. m. vysoký Klepáč se nachází mezi horami Hleďsebe (Puchacz) a Jelením vrchem (Jasień) v hraničním jihozápadním hřebenu masivu Králického Sněžníku a také jeho vrchem, podobně jako je tomu u Hleďsebe, Hraničních skal, Malého Sněžníku i samotného Sněžníku, prochází česko-polská státní hranice.
Zdroj: infotabule Naučná stezka Králický Sněžník číslo 3. Geomorfologie a geologie
Kamenné moře
Kamenné moře je rozsáhlý plošný balvanový pokryv (chaotická kumulace) na temenech horských hřbetů a svazích. Většinou je výsledkem rozpadu skalních výchozů, řícení, postupného hromadění a gravitačního přemísťování úlomků hornin na svazích. Kamenná moře mohou mít podobu souvislých ploch pokrytých kameny či většími balvany až bloky, protáhlých kamenných proudů a řek, tzv. drolin z nevelkých kostkovitých kamenů sopečného původu či kamenných stád (řidší skupiny balvanů). Dělí se na autochtonní (původní) a na alochtonní (zavlečené z jiného místa, přenesené).
Kamenná moře jsou porostlá jen sporadickou vegetací a jsou neustále v pohybu. Klapající kameny daly hoře český a německý název.
Kamenní mužíčci
Co to je kamenný mužík?
Kamenní mužíčci jsou jeden z nejstarších druhů značení cest. Jde o druh turistického značení, které je v civilizovaných (turisticky rozvinutých) zemích většinou neoficiálním (doplňkovým) značením tvořeným samotnými turisty. V méně lidnatých oblastech může naopak být jediným zdrojem značení a pocestní je stavějí pro lepší orientaci vlastní i svých následovníků. Z toho vyplýva, že kamenné mužíky najdete po celém světě. Nejsou jen výsadou hor, ale najdete je i v nížinách, lesích, pouštích atd. Správný, původní význam je, že mužík slouží predevším pro orientaci v terénu, který není jinak označený. Kamenní mužíci nenesou žádnou další informaci, jen tu, že jdete někam po správné cestě. Mužíka odnepaměti udržovali právě lidé, kteří danou cestou procházeli. Každý kdo nejakého mužíka míjí, položí na něho jeden anebo víc kamenů a pomůže tak ostatním, kteří půjdou po cestě po něm.
Co není kamenný mužík?
Přestože jsou kamenní mužíci jedním ze známých a oblíbených symbolů hor, tak se v dnešní době stalo špatným zvykem stavět mužíky v rozporu s jejich původním účelem. Lidé začali stavět mužíky jen tak pro zábavu a kdekoliv, tím vznikají na horských hřebenech bezvýznamné hromady kamení, které u dobře značených cest postrádají svůj význam a navíc narušují přirozený ráz krajiny. Zvažte prosím správný význam kamenných mužíků a stavějte je pouze tam, kde je to potřebné, kde skutečně mohou pomoci existujícímu značení, například v mlze.
zdroj: 
Co je kamenny muzik? (GC3Z49V)
[Last listing update: 19.08.2019; unsaved]