Původní keš vytvořil kešer Uživatelé, neboť ale trpěl strom a zeleň, vytvořili jsme společně se Smajdalfíkem nový úkryt a se svolením původního majitele jsme keš přesunuli do falešného trámku zvonice. Nyní jsme keš zcela adoptovali a chceme tak poděkovat původnímu majiteli Uživatelé za jeho přístup a předání kešky do naší péče. Bohužel z důvodu častých krádeží logbooků, GC a TB jsme byli nuceni udělat keš jinde. Ale původní skrýš bez vybavení a malé zvobičky je stále na místě.
Sv. Ludmila
Kněžna Ludmila, první česká světice, pocházela z hradiště Pšov, které bylo předchůdcem hradu Mělník a později i stejnojmenného města. Se svým manželem, českým knížetem Bořivojem z Přemyslovců, přijala v 9. století od arcibiskupa Metoděje na Velké Moravě křest a zasloužila se následně o zavádění křesťanství v Čechách. S jejím životem jsou spojena zejména tři místa: Pšov (Mělník), Tetín a Praha. Legenda, která se váže k tomuto místu: Tam, kde dnes stojí Ludmile zasvěcený kostel, prý na paloučku odpočívala, když jako křesťanka nebyla vpuštěna do tehdy ještě pohanského města. Trávník na tom místě býval potom i v zimě zelený. Další pověst jí klade do úst předpověď, že za setrvávání v pohanské modloslužbě se Mělník dočká životodárné vláhy v širém kraji vždy jako poslední. Památku svaté Ludmily připomíná na Mělníce kaple ve zdejším zámku, údajné místo jejího narození, a již zmíněný kostelík na Pražském předměstí, o jehož historii budou následující řádky.
Kostel sv. Ludmily
Kostel (původně však byl zamýšlen špitál pro chudé lidi) byl postaven na místě domu, který věnovala i s přilehlou zahradou městu k jeho výstavbě roku 1583 zdejší měšťanka Ludmila Mettelicová. Donátorka se uskutečnění svého záměru nedočkala, zemřela krátce před 22. červnem 1584. Práce na stavbě kostela byly zahájeny ještě téhož roku a spěly poměrně rychle ke zdárnému dokončení tak, že v září 1585 mohl být kostel vysvěcen strýcem mělnického děkana Martina Píseckého, Ondřejem Píseckým z Dúbravic. Za třicetileté války (1618 –1648) zničili Švédové, kteří se roku 1639 zmocnili Mělníka, Pražské předměstí a s ním i kostel sv. Ludmily. Kostel byl pak několikrát opravován, generální opravou prošel v letech 1906-1907, kdy kostel velmi chátral a to z důvodu nedostatečné údržby. Byl proto pozván architekt Antonín Wiehl. Ten se postaral o rekonstrukci kostela - zarovnal okna v lodi kostela a jejich počet byl zvýšen o jedno na 5, strop lodi byl řešen jako dřevěný záklopový, jelikož stará zvonice byla v přímém spojení s kostelem a byl z ní také přístup na půdu kostela, byl pro přístup na kruchtu a na půdu postaven zvláštní věžovitý přístavek s točitým schodištěm. Původní (asi dřevěná) zvonice byla zničena a postavená zvonice mimo kostel. Vyřešil také prosakování vody do kostela, neboť podlaha kostela je zapuštěna asi o 0,5 m hlouběji než je okolní terén. Benedikace (posvěcení) kostela se konala dne 15. září 1907. Za připomínku stojí též tehdy nově provedená výzdoba interiéru. Malbu provedli pražští umělci Antonín Urban a Otakar Skůček. Pověstný zub času pracoval nemilosrdně na kostele sv. Ludmily i v dalším období. Střecha krytá prejzovou krytinou byla silně porušena, velká část jí chyběla a stávající byla z velké části uvolněna. Fasáda zdí kostela byla opadaná, okapní žlaby zcela prorezivělé. Na výzvu litoměřického biskupa msgre Štěpána Trochty byla za pomoci věřících zahájena generální oprava. Hlavní práce začaly 10. května a celá akce byla skončena 10. srpna 1969. Stavební dozor měl ing. Karel Timich, celou opravu zajišťoval administrátor P. Václav Sikyta. V roce 1990 byla sanktusní věž nad presbytářem opatřena měděným plechem místo dosavadního zkorodovaného pozinkovaného a do makovice věže vložen pamětní zápis. Pro nedostatek kvalitní krytiny byla střecha pokryta betonovými prejzy, což se uskutečnilo za pomoci salesiánské mládeže. V interiéru kostela byla přitom vyměněna elektrická instalace dimenzovaná tak, aby bylo možno kostel temperovat elektrickým vytápěním.
Dřevěná zvonice u kostela sv. Ludmily
Dřevěná zvonice patřící ke kostelu sv. Ludmily byla postavena v době (1906-1907), kdy kostel velmi chátral. Architekt Antonín Wiehl se nejen postaral o rekonstrukci kostela, ale navrhl novou dřevěnou zvonici, nechal se inspirovat jedním z modelů vystavených na národopisné výstavě v roce 1895, do které by mohly být umístěny zvony, které na hřbitov neodmyslitelně patří. V parku u dřevěné zvonice se nachází bývalý hřbitov. Do nové dřevěné zvonice byl zavěšen Brikcího zvon z roku 1598. Druhý zvon, přelitý roku 1822 zvonařem Karlem Belmannem v Praze byl zrekvírován v 1. světové válce. MěNV Mělník obstaral v roce 1970 obnovu pláště dřevěné zvonice u kostela. V poslední době se dočkala celkové obnovy šindelového pláště dřevěná zvonice v letech 2004 a 2005. Veškeré další podrobné informace naleznete zde.
V neděli v 17:30 zde občas můžeš slyšet zvonit Mělnické zvoníky. Neručím za to, že se bude zvonit opravdu každý týden, ale když budeš mít štěstí, můžeš je poprosit a na zvonění se můžeš jít NA VLASTNÍ NEBEZPEČÍ podívat. DBEJ OVŠEM RAD A INSTRUKCÍ ZVONÍKŮ! Jinak je zvonice díky této partě otevřená každý rok při Dni zvoníků okolo 12. září. Informace o této akci můžeš získat na těchto odkazech:
www.zvonici.cz
Facebook: Mělničtí zvoníci
Samotný odlov:
Původní keš byla ve falešném trámku na zvonici. Skrýš tam stále je, samotná keš už ne, aby zloději nehledali novou. ;o) .
!!!VSTUP DO PARKU A NA SCHODY ZVONICE JE NA VLASTNÍ NEBEZPEČÍ!!!
!!!BUĎTE PROSÍM OPATRNÍ!!!
PS1 :Spočítej si schody do zvonice (bez toho prvního zapuštěného do země), můžou se Ti hodit na naši další kešku. ;o)
PS2 pro začátečníky: V keši jsou občas CWG (dřevěná kolečka) na výměnu (mění se 1 : 1, tedy kus za kus, jako všude a vždy!!) - velikostí se krabka hodí i na drobnější TB (Travelbugy - jakákoli věc s plechovou cedulkou a kódem) nebo GC (Geocoin - většinou věc mincovitého tvaru s kódem)- ty se přenášejí mezi keškami a plní se jejich úkol! Přečti si na odkazech, jak se s nimi zachází, pokud si na to netroufneš nebo nemáš vlastní CWG, nech je v keši pro zkušenější!! Díky ;o)